Transcript 46. Vytyceni polohy - metodika, presnost

46
VYTYČENÍ POLOHY METODIKA, PŘESNOST
LS 2014
Bc. Jana Darmopilová, H2IGE1
Vytyčování horizontální polohy



= zřízení vytyčovací značky bodu podle jeho
projektovaných souřadnic vzhledem k primárnímu
systému stavby (vytyčovací síti)
Vytyčení stavebního díla = jeho umístění v terénu
a vyznačení jeho projektovaného rozměru a tvaru
Prostorové vytyčení stavby se provádí
 Podle
vytyčovacích výkresů
 V souladu s územním rozhodnutím a stavebním
povolením
Vytyčování horizontální polohy



Potřebné údaje pro vytyčení => vytyčovací výkres
Vytyčovací výkresy a výsledky vytyčení musí být
ověřeny ÚOZI
Geodetické práce při vytyčování:
Vybudování vytyčovací sítě
 Vytyčení prostorové polohy objektu
 Podrobné vytyčení


Vytyčování horizontální polohy pomocí polohové
vytyčovací sítě
Měřická přímka, polygonový pořad, trojúhelníkový řetězec
nebo plošná síť
 Připojení na S-JTSK

Kontroly vytyčení




Měření kontrolních prvků (vždy)
Opakované vytyčení nezávisle stejnou metodou se
stejnou přesností
Opakované vytyčení nezávisle jinou metodou se
stejnou přesností
Opakované vytyčení s vyšší přesností
Přesnost vytyčování

Přesnost vytyčování dle doporučených ČSN:
 ČSN
73 0420: Přesnost vytyčování stavebních objektů.
Základní ustanovení.
 ČSN 73 0421: Přesnost vytyčování stavebních objektů s
prostorovou skladbou.
 ČSN 730422: Přesnost vytyčování liniových a plošných
stavebních objektů.

V normách stanoveny:
 Mezní
vytyčovací odchylky pro vytyčení prostorové
polohy i podrobné vytyčení jednotlivých druhů =>
směrodatné odchylky => metody vytyčování, přístroje,
pomůcky apod.
Vytyčení polárními souřadnicemi


Bod vytyčován jako průsečík kružnice a přímky
Přímka dána orientovaným směrem:
 Přímo
(gyroskopicky, astronomicky, magneticky)
 Nepřímo vzhledem k orientačnímu bodu

Vytyčovací prvky se vypočtou
ze známých souřadnic
 délka
d
 polární úhel ω

Vytyčovaná délka nesmí být
delší, než nejvzdálenější
orientace
B
A
dA
dB
B
1
A
2
Vytyčení pravoúhlými souřadnicemi

Body jsou dány staničením a kolmicí
 Vytyčení
paty kolmic
 Vytyčení pravých úhlů na patách kolmic a doměření
kolmic


Úhly měřeny v jedné poloze dalekohledu
nebo pentagonem
Délky měřeny pásmem
Protínání vpřed z orientovaných směrů


Poloha bodu jako průsečík dvou orientovaných
směrů vytyčovaných ze dvou výchozích bodů
Orientace směrů:
 Přímo
 Nepřímo



pomocí jiných daných bodů
Potřebujeme dva
teodolity (nejefektivnější)
Musí být přehledný terén
Úloha nemá řešení
pro body ležící na spojnici
výchozích bodů
Protínání vpřed z úhlů




Obdobná úloha jako protínání vpřed z
orientovaných směrů, ale orientace směrů se získává
nepřímo s využitím spojnice obou výchozích bodů
Vysoce přesná metoda
Vhodné pro rovinný terén
B
Úhel sevřený záměrami
A
by měl být blízký
1
úhlu pravému
2
1
2
Protínání z délek




Bod vytyčován jako průsečík dvou kružnic
Vhodné pro vytyčování blízkých bodů do délky
jednoho kladu pásma
Úhel ω nesmí být příliš ostrý
Úloha nemá řešení pro body
ležící na přímce procházející
výchozími body
Protínání zpět


Bod vytyčován jako průsečík dvou kružnic – měří se
dva úhly na vytyčovaném bodě mezi třemi známými
body
Přesnost závisí na konfiguraci výchozích bodů
 Nejlepší
podmínky – vytyčovaný bod v blízkosti těžiště
tří výchozích bodů
 Nejhorší podmínky –
vytyčovaný bod leží
v blízkosti kritické
kružnice
procházející třemi
výchozími body
Protínání z úhlu a délky

Bod získán jako průsečík dvou kružnic
1.
2.

Střed v daném bodě, poloměr = vytyčovaná délka
Její tětiva je spojnicí daných bodů, středový úhel tětivy je
dvojnásobek vytyčovaného úhlu
Kritická přímka = kolmice
na spojnici výchozích
bodů procházející
bodem B (nebyla
k němu měřena
délka)
Volný polygonový pořad





= vícenásobný/postupný rajón, bod je vytyčován
jako koncový bod pořadu
Při přímém pořadu je pro délkovou chybu
rozhodující délkové měření, pro chybu v příčném
směru úhlové měření
Přesnost klesá
s délkou pořadu
Trojpodstavcová
soustava
Využití zejména
v tunelech
Vytyčení průsečíkovým způsobem



Zvláštní způsob vytyčení polohy bodu jako průsečíku
dvou přímek daných spojnicemi stabilizovaných bodů
Pro snadné opakované přesné polohové vytyčení
Uplatnění pro
 Stavební
lavičky
 Složité základové
konstrukce
 Mostní stavitelství
Vytyčení pomocí GNSS

Použití diferenciálních (relativních) metod
 Statická
pro budování vytyčovacích sítí vysoké přesnosti a
při měření posunů (1 – 5 mm)
 Rychlá statická pro určování polohy bodu a budování
vytyčovacích sítí (5 – 10 mm)
 Stop & Go při kontrolních měřeních a zatěžovacích
zkouškách (10 – 15 mm)
 Kinematická pro kontrolu geometrických parametrů
staveb (10 – 20 mm)
 RTK pro vytyčování, ověřovací a kontrolní měření (15 – 25
mm)
Děkuji za pozornost
Použitá literatura
Švábenský, Vitula, Bureš: Inženýrská geodézie II, Analýza
přesnosti vytyčení polohy