Transcript Skladební vztahy - formální

Vzdělávací materiál
vytvořený v projektu OP VK
Název školy:
Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20
Číslo projektu:
CZ.1.07/1.5.00/34.0211
Název projektu:
Zlepšení podmínek pro výuku na gymnáziu
Číslo a název klíčové aktivity:
III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Anotace
Název tematické oblasti:
Jazyk, komunikace a sloh pro vyšší gymnázium
Název učebního materiálu:
Skladební vztahy – formální
Číslo učebního materiálu:
VY_32_INOVACE_CJ0213
Vyučovací předmět:
Český jazyk a literatura
Ročník:
3. ročník čtyřletého gymnázia, 7. ročník osmiletého
gymnázia
Autor:
Mgr. Karla Paclíková
Datum vytvoření:
5. 12. 2013
Datum ověření ve výuce:
6. 12. 2013
Druh učebního materiálu:
prezentace
Očekávaný výstup:
Student chápe principy větné stavby a v dané větě
dokáže objasnit formální vyjádření významových
skladebních vztahů.
Metodické poznámky:
Materiál lze využít jako oporu výkladu nového učiva
při frontální výuce (jeho součástí je i krátké praktické
cvičení k rozlišování typů podřadnosti) a jako
východisko pro další praktická cvičení i pro samostatné
opakování studentů před závěrečným shrnutím učiva
o větné skladbě.
Skladební (syntaktické) vztahy
formální
 formální skladební (syntaktické) vztahy
- jsou formálním vyjádřením významových
vztahů
Formální skladební vztahy:
1. podřadnost = hypotaxe (mluvnická závislost)
- mezi členy nestejnorodými
(na různých syntaktických úrovních) – ve skladební
dvojici; člen závislý může být vyjádřen i větou
- tvořena:
a) mluvnickými koncovkami (u shody)
Otec spal. Matka spala. Dítě spalo.
hluboký cit, hluboká oddanost, hluboké
porozumění
b) podřadicími spojovacími výrazy
nekvalitní, protože příliš rychlá práce
typy podřadnosti (podle způsobu a síly závislosti):
a) shoda (kongruence)
- nestejnorodé členy se shodují v konkrétních
gramatických kategoriích;
osoba, číslo, jmenný rod (s přísudku s podmětem)
pád, číslo, rod (s přívlastku shodného s řídícím
jménem)
pád, číslo, rod (s doplňku shodného s řídícím
jménem)
b) řízenost (rekce)
- závislý člen zaujímá pádovou formu, jakou si
vyžaduje člen nadřízený – je jím řízen / předurčen
- řízenost (podle řídícího členu):
slovesná (potkal sestru)
adjektivní (dbalý pořádku)
substantivní (ředitel školy)
c) přimykání (adjunkce)
- závislost podřízeného větného členu na řídícím
je vyjádřena pouze významově, ne gramatickými
prostředky
- příslovečné určení (pít pomalu, pít hltavě, pít
do dna, pít ze žalu, pít jako duha)
- přívlastek neshodný (příběh lásky, příběh o lásce,
příběh bez konce, příběh na pokračování)
- doplněk neshodný (Jako svědek byla předvolána
taky sousedka.)
2. souřadnost = parataxe (mluvnická nezávislost)
- mezi členy stejnorodými
(na stejné syntaktické úrovni) – ve skladební
skupině (mezi větami v souvětí souřadném,
mezi větami vedlejšími téhož typu)
- tvořena:
a) bezespoječným spojením (Stěžuje si na děti,
na muže, na rodiče, na sousedy, na kolegy.)
b) souřadicími spojovacími výrazy (Manžel, děti,
stejně jako rodiče nebo kolegové – všichni jsou
předmětem jejích stížností.)
Pojmenuj formální skladební vztahy v následujících
skladebních dvojicích:
povinná – jízda
vyzkouší – vzorek
zřekl se – matky
pomoc – příteli
přednášel – o Nerudovi
roh – stolu
slabě – vyvinutý
pracoval – doma
mluvil – potichu
postava – z pohádek
Zdroj:
archiv autorky