Mezi třicetiletou válkou a francouzskou revolucí I
Download
Report
Transcript Mezi třicetiletou válkou a francouzskou revolucí I
Mezi třicetiletou
válkou a
francouzskou
revolucí I
Společnost
Anotace
Materiál tvoří 11 slidů, v nichž jsou zachycen nástin vývoje
nejdůležitějších etap dějin 18. století v Evropě
cílová skupina: 8. roč.
Autor: Mgr. Tomáš Kozák
očekávaný výstup: žák se seznámí s pojmy občanská revoluce,
absolutismus, konstitucionalismus, osvícenství
použitý materiál: učebnice SPN pro 8. roč. a Prodos pro 8. ročník,
Wikipedia
průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme
zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek
na konci prezentace následuje možnost zápisu látky do sešitu
Společnost
17. a 18. století
změny ve uspořádání států
vznikají nové typy států – stavovské monarchie se mění na konstituční = ústavní
tyto změny probíhají především ve státech, kde panovník o část své moci přišel
panovník má spíše reprezentativní charakter – podléhá moci parlamentu (Anglie)
stát, kde panovník postupem času získal veškerou moc, se nazývají absolutní nebo
absolutistické monarchie – panovník není ničím a nikým omezován
ani v absolutní monarchii nevládne panovník sám – vždy má několik rádců většinou
ministry financí, války a zahraničí
typickou absolutní monarchií té doby je Francie
v některých státech sice vznikla absolutní monarchie, ale jejich panovníci měli na
svou dobu velice moderní názory, prováděli mnoho reforem
tyto monarchie a jejich panovníky nazýváme osvícenské
vznikaly později než konstituční – 18. stol.
řadíme sem i Habsburskou monarchii
Ludvík XIV.
Ludvík XIV. (řečený Král Slunce – le roi du soleil; 5.
září 1638 Saint-Germain-en-Laye – 1. září 1715
Versailles) byl francouzský král z rodu Bourbonů
vládnoucí v letech 1643–1715. Jeho otcem byl král
Ludvík XIII., matkou Anna Rakouská ze španělské
linie Habsburků. Ludvík XIV. panoval plných
sedmdesát dva let, nejdéle ve francouzské historii.
Jean-Jacques
Rousseau
[žán žak rusó] (28. června 1712, Ženeva – 2. července
1778, Ermenonville, Francie) byl francouzský filozof a
preromantický spisovatel švýcarského původu. Jeho
dílo ovlivnilo Velkou francouzskou revoluci i následující
vývoj kolektivistických teorií. Podstatou jeho učení bylo,
že lidé se rodí dobří a kazí se teprve vinou společnosti.
Volal po návratu k přírodě a k lidské přirozenosti, kterou
spatřoval v absenci novodobých dějin, jež člověka
uvrhly do okovů konvencí a nesmyslných řádů.
Marie Terezie
Marie Terezie (celým jménem Marie Terezie
Valpurga Amálie Kristýna, 13. května 1717 Vídeň –
29. listopadu 1780 Vídeň), známá také jako
„císařovna Marie Terezie“, označována někdy
jako Matka dvou císařů[2] byla arcivévodkyně
rakouská, královna uherská (1741–1780) a česká
(1743–1780).[3][4] Byla jedinou vládnoucí ženou na
českém trůně.
Josef II.
Josef II. (13. března 1741, Vídeň – 20. února 1790,
Vídeň), v letech 1765 až 1790 císař Svaté říše římské, v
letech 1780 až 1790 král uherský a (nekorunovaný) král
český a arcivévoda rakouský. Je jedním z
nejdůležitějších panovnických představitelů evropského
osvícenství, prosadil řadu osvícenských reforem. V
českých zemích se těšil obzvláštní oblibě, např. častý
výskyt jména Josef je odrazem jeho obliby mezi lidem,
jehož postavení podstatně zlepšil.
Občanská revoluce
= z obyvatel určitého státu se stávají občané
panovník je buď svržen nebo je jeho moc výrazně omezena (ústavou)
zaniká staré uspořádání společnosti, ve které mají různé vrstvy různá
práva (např. stavovská privilegia)
nastavuje je rovnoprávnost před zákonem
podíl na řízení státu mají všichni občané (přinejmenším právo volit)
rovnoprávnost před zákonem byla časem samozřejmá, ostatní práva už
nikoliv
nerovnoprávnost v politických právech – neměly je ženy, domorodci v koloniích
i některé další skupiny obyvatel
volební právo v některých zemích měli např. pouze muži s určitým majetkem =
majetkový cenzus
o zrovnoprávnění všech obyvatel můžeme hovořit až v průběhu 20. století
Zápis: Mezi třicetiletou válkou a francouzskou revolucí I
Společnost
17. a 18. století
změny ve uspořádání států
vznikají nové typy států – stavovské monarchie se mění na konstituční = ústavní
stát, kde panovník postupem času získal veškerou moc, se nazývají absolutní nebo
absolutistické monarchie – panovník není ničím a nikým omezován
v některých státech sice vznikla absolutní monarchie, ale jejich panovníci měli na svou dobu
velice moderní názory, prováděli mnoho reforem
tyto monarchie a jejich panovníky nazýváme osvícenské
Občanská revoluce
= z obyvatel určitého státu se stávají občané
panovník je buď svržen nebo je jeho moc výrazně omezena (ústavou)
zaniká staré uspořádání společnosti, ve které mají různé vrstvy různá práva (např. stavovská
privilegia)
nastavuje je rovnoprávnost před zákonem
podíl na řízení státu mají všichni občané (přinejmenším právo volit)
rovnoprávnost před zákonem byla časem samozřejmá, ostatní práva už nikoliv
Shrnutí:
Vyjmenujte typy monarchií, které znáte. Vysvětlete, jaké má v které
monarchii postavení panovník a jaké stavy.
Jaký typ byla Francie, Anglie, české země a jaký habsburská říše?
Který typ demokracie pokládáte za nejdemokratičtější a proč?
Jaký typ monarchie mohl vzniknout občanskou revolucí?
Jaké je základní politické právo občana?
Znáte nějaká další práva?
Co víš o anglických dějinách a náboženství v 16. století?
Co se dělo v Evropě v letech 1618 – 1648?