Transcript *ivnostenská správa

ŽIVNOSTENSKÁ SPRÁVA
PRÁVNÍ VYMEZENÍ



Živnostenské podnikání představuje v současné době
nejrozšířenější formu podnikání. Právní úprava tohoto
režimu je provedena zákonem o živnostenském
podnikání (tzv. živnostenský zákon), přičemž základním
posláním tohoto zákona je vymezit podmínky pro vznik,
změnu a zánik živnostenských oprávnění.
Živnostenský zákon upravuje i pravidla pro výkon
kontroly nad živnostenským podnikáním.
Na obsah živnostenského zákona potom bezprostředně
navazuje i zákon o živnostenských úřadech.
DRUHY ŽIVNOSTÍ


Rozlišují se dva základní druhy živností, které se vztahují k rozdílným
případům podnikatelských činností různého věcného zaměření, pro něž
současně platí, že se od sebe také zásadně liší svým právním režimem.
Jedná se o:
živnosti ohlašovací:



Živnosti volné
Živnosti řemeslné
Živnosti vázané

živnosti koncesované.
Zvláštní kategorii živností představují živnosti provozované tzv. průmyslovým
způsobem (jedná se o případ provozování více živností, které spolu
vzájemně souvisí tím, že směřují ke vzniku konečného výrobku)

Obsahové náplně jednotlivých živností jsou potom stanoveny samostatným
prováděcím předpisem.

ORGANIZACE ŽIVNOSTENSKÉ SPRÁVY
Organizace
živnostenské
správy
je
představována jednak příslušnými orgány státní
správy, přičemž se dále vedle nich počítá s
rozvinutím činnosti i tzv. samosprávných
živnostenských orgánů.
 Orgány živnostenské státní správy jsou:

 Živnostenský
úřad České republiky,
 krajské živnostenské úřady
 obecní živnostenské úřady.
ŽIVNOSTENSKÝ ÚŘAD ČR

Je ústředním orgánem živnostenské státní správy v České republice
a jako takový:




Do jeho pravomoci a působnosti náleží zejména:



řídí
usměrňuje
kontroluje činnost krajských živnostenských úřadů
vedení ústřední evidence všech podnikatelů, kterým byly vydány
živnostenský list nebo koncesní listina
rozhodování o odvoláních proti rozhodnutím krajských živnostenských
úřadů.
Živnostenský úřad České republiky jako samostatný ústřední orgán
nebyl dosud fakticky zřízen a výkonem jeho působnosti je tč.
pověřeno Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
KRAJSKÉ ŽIVNOSTENSKÉ ÚŘADY


Krajské živnostenské úřady jsou organizační složkou
příslušných krajských úřadů v postavení jejich odborů
(na území hl.m. Prahy potom jde o odbor Magistrátu hl.
m. Prahy)
Do jejich pravomoci a působnosti náleží výkon činností v
rozsahu stanoveném živnostenským zákonem, týkajících
se:


řídící, koordinační, kontrolní a metodické činnosti vůči
obecním živnostenským úřadům,
rozhodování o odvolání proti rozhodnutí obecních
živnostenských úřadů, dále krajské živnostenské úřady
vedou pro své územní obvody tzv. živnostenské rejstříky
OBECNÍ ŽIVNOSTENSKÉ ÚŘA




Obecní živnostenské úřady nejsou zřizovány ve všech obcích (jen v
obcí s rozšířenou působností, a to v postavení jejich odborů).
Do pravomoci a působnosti těchto živnostenských úřadů spadá výkon
činností, které se týkají jak živností ohlašovacích, tak živností
koncesovaných.
V rozsahu své působnosti vystupují v postavení dotčených orgánů
státní správy v územních a stavebních řízeních, týkajících se živností,
a obdobně jsou také oprávněny v jim příslušejících případech
provádět živnostenskou kontrolu a ukládat pokuty podle
živnostenského zákona.
Na území hlavního města Prahy plní úkoly obecních živnostenských
úřadů živnostenské odbory
úřadů městských částí určených
Statutem hlavního města Prahy.
OBSAH SPRÁVY NA ÚSEKU ŽIVNOSTENSKÉHO
PODNIKÁNÍ





Pojem živnost znamená podnikatelskou činnost, která může být vykonávána
jen na základě platného živnostenského oprávnění.
U živností musí jít především o činnost soustavnou (tzn. určitá trvalost,
stálost a pravidelnost této činnosti, na rozdíl od činností a úkonů
jednorázového a nahodilého charakteru).
Dalším charakteristickým znakem živnosti je, že musí jít o činnost
samostatnou, tzn. příslušné subjekty živnostenského podnikání živnost
vykonávají vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.
Aby šlo o živnost, musí být každá taková činnost dále vykonávána za účelem
dosažení zisku. Není přitom rozhodující, zda zisku bude či bylo skutečně
dosaženo, nýbrž záleží na tom, zda u dané činnosti dosahování zisků
objektivně přichází v úvahu.
Naproti tomu činnosti, kde je objektivně sledován jiný účel a dosahování
zisku nepřichází v úvahu, např. činnosti čistě dobročinného a charitativního
rázu tuto podmínku nesplňují a nelze u nich uplatnit právní režim
živnostenského podnikání.
ČINNOSTI VYLOUČENÉHO Z ŽIVNOSTENSKÉHO
PODNIKÁNÍ

Živností se však nerozumí každá podnikatelská
činnost. Živnostenský zákon totiž počítá s určitými
činnostmi, resp. okruhy činností, které jsou z
působnosti živnostenského zákona vyloučeny a k
nimž tudíž živnostenské oprávnění založit nelze.
Jedná se například:
provozování činnosti vyhrazené zákonem státu /justice/
 činnost lékařů, advokátů, znalců, tlumočníků apod.,
 autorská umělecká činnost
 některé další činnosti jako např. činnost bank, pořádání
loterií, provozování rozhlasového a televizního vysílání

SUBJEKTY ŽIVNOSTENSKÉ SPRÁVY

Subjektem živnostenského podnikání mohou být :





fyzické osoby (tj. občané),
právnické osoby (tj. zejména nejrůznější druhy organizací jako
např. obchodní společnosti, družstva, ale i státní podniky apod.).
Pro živnostenské podnikání není rozhodující, kdo je
uskutečňuje, nýbrž co je obsahem, resp. na co se zaměřuje
každá konkrétní podnikatelská činnost.
Subjektem mohou být jak české, tak zahraniční fyzické
osoby (musí mít pobyt na území ČR povolení, musí k ohlášení
živnosti a k žádosti o koncesi doložit doklad prokazující
povolení k pobytu za účelem podnikání)
Zahraniční právnická osoba (musí mít sídlo na území ČR
nebo členských států EU)
TĚŽIŠTĚ ŽIVNOSTENSKÉ SPRÁVY

Těžiště výkonu živnostenské správy spočívá v
činnostech živnostenských úřadů, spojených s
živnostenským podnikáním a to v následujících
činnostech:
vzniku,
 změn
 zániku živnostenských oprávnění
 prováděním kontroly

7
VZNIK ŽIVNOSTENSKÉHO PODNIKÁNÍ

Vznik živnostenského oprávnění je u všech druhů živností vázán na
splnění určitých zákonných podmínek, přičemž zákon o
živnostenském podnikání tyto podmínky dělí do dvou skupin, a to na:




podmínky všeobecné,
podmínky zvláštní.
Tyto podmínky přitom nejsou podmínkami jen pro vznik oprávnění,
nýbrž současně sou i podmínkami pro provozování živnosti, tzn. že
musí být zachovány po celou dobu živnostenského podnikání.
Povaha podmínek živnostenského podnikání vyžaduje, aby jejich
splnění bylo posuzováno vždy ve vztahu k určité konkrétní fyzické
osobě. Při živnostenském podnikání podnikateli v postavení fyzických
osob se tyto podmínky vztahují přímo k těmto osobám, v případě
živnostenského podnikání právnickými osobami se pak vztahují k
jejich tzv. odpovědným zástupcům.
VŠEOBECNÉ PODMÍNKY PRO VZNIK ŽIVNOSTI
dosažení věku 18 let,
 způsobilost dané osoby k právním úkonům,
 bezúhonnost,
 předložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud
na území ČR podniká nebo podnikala, nemá
daňové nedoplatky,
 předložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud
a území ČR podniká nebo podnikal, nemá
nedoplatky na platbách pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti.

ZVLÁŠTNÍ ZPŮSOBILOST
Zvláštními podmínkami provozování živností jsou
odborná nebo jiná způsobilost, předepisovaná z
části samotným živnostenským zákonem, a dále
pak, v návaznosti na obsah jednotlivých příloh k
živnostenskému zákonu, předepisovaná zejména
zvláštními právními předpisy (doklad o vzdělání,
zdravotní způsobilost, řidičský průkaz, atp.)
 Prováděcí předpis přitom stanoví seznam živností,
jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze
fyzickými osobami splňujícími odbornou
způsobilost.

ROZDÍL MEZI OHLAŠOVACÍMI A
KONCESOVANÝMI ŽIVNOSTMI


Ohlašovací živnosti vznikají na základě svobodné vůle subjektu, který se rozhodne
touto formou podnikat (pro vznik oprávnění k jejich provozování rozhodující.
zamýšlené provozování živnosti předepsaným způsobem ohlásit a doložit zákonem
požadované doklady). Průkazem živnostenského oprávnění v tomto případě je
následně vydávaný živnostenský list (do jeho vydání stejnopis ohlášení živnosti s
prokázaným doručením příslušnému živnostenskému úřadu).
Koncesované živností vznikají z vůle živnostenského úřadu pro vznik oprávnění k
jejich provozování třeba, aby stát, reprezentovaný živnostenským úřadem, nejprve
posoudil žádost uchazeče o živnostenské oprávnění a na jeho základě výkon
živnostenského zákona povolil, a to rozhodnutím o udělení
tzv. koncese.
Živnostenský úřad posuzuje v předepsaném postupu splnění jak všeobecných, tak i
všech v úvahu přicházejících zvláštních podmínek k provozování živností, a
oprávnění k provozování takové živnosti zakládá v každém jejím jednotlivém případě
teprve svým rozhodnutím. V těchto případech je průkazem živnostenského
oprávnění koncesní listina (do jejího vydání pravomocné rozhodnutí, jímž byla
udělena koncese).
ÚČINKY A KONTROLA



Živnostenský list a koncesní listina mají bezprostřední právní účinky
především pro daného podnikatele.
Existence založeného živnostenského oprávnění se však současně
dotýká i činnosti některých dalších subjektů veřejné správy, a proto
se také jejich opisy zasílají těmto subjektům (jedná se o orgány
vykonávající správu daně, příslušný orgán státní statistiky, úřad
práce, správu sociálního zabezpečení a orgán, který vede registr
všech pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění (těmto orgánům
zasílá živnostenský úřad opis živnostenského listu a koncesní listiny)
Podnikatel je povinen živnostenskému úřadu, který přijal ohlášení
živnosti a vydal živnostenský list, nebo který rozhodl o udělení
koncese a vydal koncesní listinu, oznámit všechny změny týkající se
údajů a dokladů, které byl povinen uvést a předložit při ohlášení
živnosti či při podání žádosti o koncesi, popřípadě předložit doklady
o těchto změnách, a to nejpozději do 15 dnů od jejich vzniku
KONTROLA V SYSTÉMU ŽIVNOSTENSKÉ SPRÁVY





Pokud jde o kontrolu „nad dodržováním podmínek živnostenského podnikání“,
zákon o živnostenském podnikání výslovně stanoví, že živnostenskou kontrolu
provádějí samotné živnostenské úřady v rámci své působnosti.
Kontrolní činnost v rámci živnostenské kontroly přísluší vykonávat pověřeným
pracovníkům živnostenských úřadů. Ti přitom mohou ke kontrole přizvat i zástupce
ještě dalších orgánů a osob, určených zvláštními právními předpisy.
I kontrolovaný podnikatel si může ke kontrole přizvat jím zvolenou třetí osobu.
Při zjištění nedostatků při provozování kontroly živnostenský úřad může podle jejich
povahy jednak kontrolovanému podnikateli uložit odstranění zjištěných nedostatků
a jednak může uložit i příslušnou pokutu popř. v krajním případě může i zrušit
živnostenské oprávnění.
Aktuální stav v existenci živnostenských oprávnění je veden v tzv. živnostenských
rejstřících vedených krajskými živnostenskými úřady. Význam živnostenského
rejstříku je dán především tím, že slouží k přesné evidenci podnikatelů, jež mají
živnost v územním obvodu vždy daného živnostenského úřadu, a současně i k
případnému zveřejňování údajů o těchto podnikatelích a jejich živnostech.
PORUŠENÍ POŘÁDKU NA ÚSEKU SPRÁVY
ŽIVNOSTENSKÉHO PODNIKÁNÍ



Živnostenský úřad je ze zákona vybaven oprávněními ukládat při
zjištění porušení právních povinností na svém úseku postihy, či jinak
vyjádřeno - zjednávat nápravu.
Realizace tohoto oprávnění přichází v úvahu především při tzv.
neoprávněném podnikání, přičemž se v těchto případech uplatňují
postihy vůči právnickým i fyzickým osobám (fyzické osoby mohou být
stíhány i pro neoprávněné podnikání podle trestního zákona).
Neoprávněným podnikáním se přitom rozumí podnikání, jež se
provozuje bez příslušného živnostenského oprávnění a to, když:



podnikatel nikdy neměl živnostenské oprávnění k danému podnikání
založeno,
Podnikatel sice oprávnění založeno má, ale konkrétní činnosti vykonává
nad rámec předmětu tohoto oprávnění,
Podnikatel podniká nadále i poté, co jeho živnostenské oprávnění
zaniklo.
SANKCE V ŽIVNOSTENSKÉ SPRÁVĚ



Vedle správního postihu podnikatelů při neoprávněném
podnikání živnostenský zákon nevylučuje ani příslušný
postih odpovědných fyzických osob podle trestního
zákona (to i v případě odpovědných fyzických osob při
neoprávněném podnikání právnických osob).
Trestní zákon přitom stanoví v případě neoprávněného
podnikání většího rozsahu trest odnětí svobody až na
dobu jednoho roku nebo peněžitý trest, který může být
stanoven až do výše 1,000.000,- Kč.
Ve specifikovaných případech neoprávněného podnikání
však může být pachatel potrestán odnětím svobody až
na tři léta
SPRÁVNÍ SANKCE



Vedle případů, u nichž přichází v úvahu postih subjektů za neoprávněné
podnikání ve sféře působnosti zákona o živnostenském podnikání,
pamatuje dále tento zákon i na postihy příslušných subjektů při porušení
jiných povinností stanovených živnostenským zákonem.
Postihy, které v těchto případech přichází v úvahu, jsou představovány
výhradně pokutami, přičemž jejich výše je odstupňována podle závažnosti
porušených povinností, a živnostenský úřad pak může dále ještě v rámci
příslušného zákonem stanoveného rozpětí pokuty její konkrétní výši stanovit
zejména s ohledem na míru a další okolnosti protiprávního jednání.
Zákon o živnostenském podnikání v případě těchto porušení právních
povinností nediferencuje mezi jejich subjekty jako právnickými nebo
fyzickými osobami, nýbrž jednotně hovoří jen o podnikatelích. To znamená,
že ve smyslu tohoto ustanovení lze stíhat jak podnikatele s postavením
právnických osob, tak podnikatele s postavením fyzických osob. Současně
je třeba uvést, že toto ustanovení výslovně počítá i s postihem odpovědného
zástupce, pro případy porušení povinností, které pro něj vyplývají ze
živnostenského zákona.
DRUHY ŽIVNOSTÍ
živnost
Živnost ohlašovací
Vázané živnosti
Všeobecné podmínky
+
Prokázaná odborná
způsobilost
Volné živnosti
Vššobecné podmínky
Řemeslné živnosti
Živnosti koncesované
Udělení koncese