Chemická kinetika - podpora chemického a fyzikálního vzdělávání
Download
Report
Transcript Chemická kinetika - podpora chemického a fyzikálního vzdělávání
Soubor prezentací: CHEMIE PRO I. ROČNÍK GYMNÁZIA
CH12. Chemická kinetika
Mgr. Aleš Chupáč, RNDr. Yvona Pufferová
Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o.
Tato prezentace vznikla na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo:
CZ.1.07/1.1.24/01.0114 s názvem „PODPORA CHEMICKÉHO A FYZIKÁLNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ NA GYMNÁZIU KOMENSKÉHO V HAVÍŘOVĚ“
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a
státním rozpočtem České republiky.
Reakční kinetika
zabývá se studiem průběhu chemických reakcí
• sleduje reakční rychlost (rychlost přeměny reaktantů
na produkty)
• sleduje její závislost na faktorech, které reakční
rychlost ovlivňují (koncentrace, teplota, tlak,
skupenství, katalyzátory, velikost styčných ploch…..)
Rozdělení reakcí
• 1. izolované – probíhají v soustavě samy
• 2. simultánní - probíhají v soustavě současně
a) zvratné A
B
ve stejném okamžiku vznikají z reaktantů produkty a z produktů
reaktanty
C
A+BD
b) paralelní A + B
D
A+CE
společné reaktanty, různé produkty ( alespoň z části)
c) následné A B C
produkt se stává reaktantem následující reakce
Teorie reakční kinetiky
•
•
SRÁŽKOVÁ TEORIE
(KINETICKÁ TEORIE)
TEORIE AKTIVOVANÉHO KOMPLEXU
(TEORIE ABSOLUTNÍCH REAKČNÍCH RYCHLOSTÍ)
Srážková teorie = předpoklady
• tzv. účinná(efektivní) srážka:
• a) vhodná prostorová orientace
• b) dostatečná kinetická energie (minimální energie,
kterou musí mít částice, aby došlo k účinné srážce)
= aktivační energie EA (kJ/mol)
EA = nejmenší energie potřebná k rozbití vazby
• c) vhodné pH
Prostorová orientace molekul
Účinná (efektivní) srážka
N
O
C
O
O
CO + NO2 CO2 + NO
Neúčinná (neefektivní) srážka
O
O
C
N
O
obr.č. 1 Prostorová orientace molekul
Vliv teploty
• s růstem teploty se zvyšuje počet molekul, jejichž energie
dosahuje EA urychlí se průběh reakce
• snížením teploty opak
obr.č.2 Vliv teploty na počet
molekul, které se účastní
reakce
Reakční teplo ∆H = EA – EA´
EA Aktivační energie reakce přímé
E
kJ/mol
EA´ Aktivační energie reakce zpětné
EA
EA´
H
Reakční koordináta
Molekuly
výchozích
látek
Průběh reakce
Molekuly
produktů
obr. č. 3 Změna energie soustavy v průběhu chemické reakce (exotermní)
Teorie aktivovaného komplexu
• aktivní srážka
• při postupném přibližování molekul se současně:
oslabují původní vazby v molekulách reaktantů
(energie se spotřebovává)
začínají se vytvářet vazby nové (energie se uvolňuje)
• vzniká tak nový nestálý celek…aktivovaný komplex (AK)
obr. č. 4 Vznik aktivovaného komplexu
Rovnice a schéma
• Rovnice:
• Schéma:
• Příklad:
A2 + B2 A2B2* 2AB
A
B
A B
+
:
:
A
B
A B
H2 + I2 H2I2* 2 HI
A–B
A–B
obr. č. 5 Vznik aktivovaného komplexu
E
EA
(Srážková teorie)
EA = EAK – EREAKTANTŮ
Aktivační energie nutná
k vytvoření AK -mnohem
nižší hodnota než
energie potřebná k
úplnému rozštěpení
vazeb výchozích látek
A B
:
:
A B
EA(AK)
A2 + B 2
∆H
2AB
Reaktanty
Reakce
Produkty
Reakční koordináta
∆H (reakční teplo) je v obou teoriích stejné-nezávisí na cestě
obr. č. 6 Graf rozdílných hodnot aktivační energie podle srážkové teorie a teorie AK
Reakční rychlost
(rychlost chemické reakce)
je definována jako:
časový úbytek molární koncentrace některého z reaktantů, nebo
časový přírůstek molární koncentrace některého z produktů,
dělených jeho stechiometrickým koeficientem
jednotka: mol.dm–3.s–1
aA + bB (reaktanty) ↔ cC + dD (produkty)
ΔC
ΔC
ΔC
C
A
B
D
v
a Δt
b Δt c Δt d Δt
ΔC
v=
-Δ[A]
a.Δt
=
-Δ[B]
b.Δt
=
Δ[C]
c.Δt
=
Δ[D]
d.Δt
Molární koncentrace:
C A A
nA
V
nA … látkové množství
V … objem, v němž je
látka rozpuštěná
Úkol
• Na základě uvedené rovnice zapiš:
Cr2O3 + 3 H2
a)
b)
c)
d)
2 Cr + 3 H2O
reakční rychlost reakce přímé pro H2
reakční rychlost reakce zpětné pro Cr2O3
reakční rychlost reakce přímé pro Cr
reakční rychlost reakce zpětné pro H2O
Faktory ovlivňující rychlost chemické
reakce
koncentrace
teplota
skupenství
reakční mechanismus
tlak
velikost povrchu
katalyzátory
Vliv koncentrace
• 1. ZÁKON CHEMICKÉ KINETIKY:
rychlost chemické reakce je přímo úměrná součinu
molárních koncentrací reagujících (výchozích) látek
aA + bB cC + Dd
• kinetická rovnice: v1 = k1·[A]a ·[B]b
=
k . cAa . cBb
v2 = k2·[C]c ·[D]d
• k = konstanta úměrnosti, je závislá na teplotě, nazývá se
rychlostní konstanta
Vliv koncentrace
aA + bB cC + Dd
• kinetická rovnice: v1 = k1·[A]a ·[B]b
=
k . c Aa . c Bb
v2 = k2·[C]c ·[D]d
• a,b…stechiometrické koeficienty
• a + b …celkový řád reakce = molekularita
• Zvýšením koncentrace reaktantů se zvýší rychlost
reakce
Úkol
• Zapiš kinetickou rovnici pro syntézu MgO
z prvků.
• 2Mg + O2 2MgO
• v = k . Mg2 . O21 = k . c Mg2 . cO21
Molekularita reakce
• číslo, které udává počet částic, které se musí srazit,
má-li dojít k chemické reakci
• nejběžnější jsou reakce bimolekulární (A+B), jsou
i monomolekulární, trimolekulární jsou už jen
výjimkou
v k A B
α
β
Molekularita reakce
v k A B
α
β
• , … exponenty molárních koncentrací příslušných výchozích
látek
– jejich hodnoty se pro danou reakci určují experimentálně
– v těch nejjednodušších případech se někdy rovnají
stechiometrickým koeficientům daných látek (a,b)
• r … řád reakce
r=+
např. pokud + = 1 reakce prvního řádu
Úkol 1 – vliv koncentrace
Na internetové stránce
http://www.youtube.com/watch?NR=1&v=_7qpolD2
Jqk&feature=endscreen
si prohlédni uvedené video, příslušné reakce zapiš
chemickými rovnicemi a vysvětli vznik různých
produktů.
Vliv teploty
• 2. ZÁKON CHEMICKÉ KINETIKY
• van´t Hoffovo pravidlo:
• zvýšením teploty o 10° C se reakční rychlost u většiny reakcí
zvýší 2x až 4x
obr. č. 7 Jacobus Henricus van't Hoff
nizozemský chemik.
Vliv teploty
• Arrheniova rovnice vyjadřuje závislost rychlostní
konstanty na teplotě
k = A. e –EA/RT
A – rychlostní konstanta, předexponenciální faktor
E – aktivační energie (J)
A
R– univerzální plynová konstanta, R = 8, 314 J/ K. mol
T – absolutní teplota (K)
e – základ přirozeného logaritmu, e = 2,718
• S rostoucí teplotou se hodnota rychlostní konstanty zvyšuje,
a tím roste i rychlost reakce
obr.č.8 Svante August Arrhenius
švédský fyzik a chemik
Úkol 2 – vliv teploty
Zhlédni video na internetové stránce
http://www.youtube.com/watch?v=rAL83xoH-fc
popiš vlastními slovy průběh reakce a vliv daného
faktoru.
Vliv reakčního mechanismu
• probíhá– li reakce pomocí dílčích reakcí, pak
výsledná rychlost závisí na nejpomalejší z nich
Vliv skupenství
Vliv skupenství
• nejrychleji reagují plyny
• nejpomaleji pevné látky
Vliv tlaku
• uplatňuje se u reakcí v plynné fázi,
↑p↓V↑koncentrace;
• stavová rovnice plynů:p.V = n.R.T
Velikost povrchu
• uplatňuje se u heterogenních reakcí
pV = konst.
Úkol 3 – specifický povrch
Vyhledej a zhlédni na internetových stránkách
http://www.youtube.com/watch?NR=1&v=-oaFNy6zt4&feature=endscreen
video a popiš svými slovy průběh reakce.
Vliv katalyzátorů
katalyzátor
• látka, která ovlivňuje rychlost chemické reakce
(zkracují n. prodlužuje čas k dosažení chemické rovnováhy)
• sama se chemickou reakcí nemění
• snižuje nebo zvyšuje EA
• účastní se tvorby aktivovaného komplexu
• reakční teplo ( ΔH) katalyzované i nekatalyzované reakce je
stejné
Vliv katalyzátorů
Energie
Bez katalyzátoru
A+B → A
B
S katalyzátorem (K)
A+K → A
K
AK + B → A
B+K
Energie
A…..B
A…..K
EA
EA1
EVL
EP
A+B
ΔH
A–B
Reakční koordináta
EVL
EP
A+K
K…..A…..B
EA2
ΔH
A–K
A–B+K
Reakční koordináta
obr.č.9 Porovnání katalyzované a nekatalyzované reakce
Vliv katalyzátorů
obr.č.10 Působení katalyzátorů
Úkol 4 – vliv katalyzátoru
S pomocí internetových stránek
http://www.youtube.com/watch?feature=endscreen
&NR=1&v=rGP1AWacDxY
zhlédni video a popiš průběh pokusu vlastními slovy.
Dělení katalyzátorů I
• pozitivní = snižují EA, reakční rychlost zvyšují
• negativní (inhibitory):
- stabilizátory = reagují s meziprodukty řetězových reakcí a tím
řetězovou reakci zastaví
- katalytické jedy = zabraňují působení katalyzátorů (např.
organické sloučeniny obsahující síru)
Dělení katalyzátorů II
• homogenní = reaktanty i katalyzátor jsou ve stejné fázi a tvoří
spolu směs
často kyseliny a zásady…tzv. acidobazická katalýza
– autokatalýza = reakce katalyzovaná některým z meziproduktů
reakce
– selektivní katalyzátor = vysoce specifický, vede reakci určitým
směrem (např. biokatalyzátory - enzymy)
• heterogenní = katalyzátor je pevná fáze s velkým povrchem
(Pt, Raneyův nikl)
reaktanty jsou plyny n. kapaliny
reakce probíhá na povrchu katalyzátoru = kontaktní katalýza
Použité informační zdroje
Obrázky
obrázek nebo animace č.[1,3,6,9] – autor Yvona Pufferová
[1] [online]. [cit. 2012-10 -24]. Dostupné z
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/64/Alfred_Werner.jpg
[2] MAREČEK, Aleš a Jaroslav HONZA. Chemie: Pro čtyřletá gymnázia. Třetí opravené vydání. Olomouc:
Nakladatelství Olomouc, 2002, s. 99. ISBN 80-7182-055-5.
[4] [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z http://projektalfa.ic.cz/akt.htm
[5] [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z http://chemie-obecna.blogspot.cz/2011/08/rychlostchemicke-reakce-aktivacni.html
[7] [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vant_Hoff.jpg
[8] [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Svante_Arrhenius
[10] [online]. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z http://leccos.com/index.php/clanky/katalyzator
Literatura
• MAREČEK, Aleš a Jaroslav HONZA. Chemie pro čtyřletá gymnázia. Olomouc: Nakladatelství
Olomouc, 2002. ISBN 80-7182-055-5.
• BENEŠOVÁ, Marika a Hana SATRAPOVÁ. Odmaturuj z chemie. Brno: Didaktis, 2002.
ISBN 80-86285-56-1.
Tato prezentace vznikla na základě řešení projektu OPVK, registrační
číslo: CZ.1.07/1.1.24/01.0114 s názvem „PODPORA CHEMICKÉHO A
FYZIKÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA GYMNÁZIU KOMENSKÉHO
V HAVÍŘOVĚ“
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a
státním rozpočtem České republiky.