Transcript *ízení lidských zdroj* -3

Řízení lidských zdrojů -3
PŘIJÍMÁNÍ PRACOVNÍKŮ
Vznik pracovního poměru
na základě
a) pracovní smlouvy , dohody
b) volbou
c) jmenováním
Pracovní smlouva
Je uzavírána mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Podrobně upravuje jejich vztah. Zaměstnanec v pracovním
poměru se podílí svou prací za mzdu, plat či odměnu za
práci, podle pokynů zaměstnavatele na plnění úkolů.
Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu
písemně. Jde-li však o sjednání pracovního poměru na dobu
kratší než jeden měsíc, je povinen tak učinit, jen jestliže o
to zaměstnanec požádá. Zákonné náležitosti pracovní
smlouvy: místo výkonu, druh práce, datum vzniku
zaměstnaneckého poměru.
Pracovní dohoda
 Dohoda o provedení práce – může zaměstnavatel s
fyzickou osobou uzavřít, rozsah práce nesmí být vyšší než
300 hodin/ rok.
 Uzavírá se písemně. V dohodě musí být vymezen
pracovní úkol, sjednaná odměna za jeho provedení a
musí se v ní sjednat doba, v níž má být pracovní úkol
proveden, zavazujete se práci provedete sám.
Dohoda o provedení práce (DPP)
 Pro práci, kterou vykonáváte maximálně 300 hodin u jednoho zaměstnavatele za kalendářní
rok
 Musí být uzavřena písemně a musí obsahovat: druh práce, kterou budete vykonávat; dobu,
na kterou DPP uzavíráte nebo sjednání na dobu neurčitou; hodinovou odměnu, kterou za
práci dostanete (odměna na hodinu nesmí být nižší než 55 Kč - minimální mzda v ČR pro rok
2015 /základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 9
200 Kč/sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin u zaměstnance,
který je poživatelem invalidního důchodu, činí 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu/
 horní výše hodinové odměny není omezena
 Musíte dostat jeden originál DPP
 Z vaší odměny odvádí zaměstnavatel srážkovou daň 15%, pokud vaše odměna přesáhne 5000,ale nedosáhne 10 000,- Kč za měsíc, zaměstnavatel za vás neodvádí zdravotní pojištění ani
sociální pojištění
 Přesáhne-li vaše odměna 10 000,- Kč měsíčně, musí vás zaměstnavatel přihlásit k účasti na
sociálním pojištění a veřejném zdravotním pojištění
 Nemáte nárok na dovolenou, na příplatky přesčas, za noc ani za svátek, na přestávky v práci ani
na odstupné
 Máte nárok na náhradu škody, která vám vznikne při práci
 Jste odpovědný za škodu, kterou při práci způsobíte zaměstnavateli
 DPP končí když: splníte dohodnutý úkol;odpracujete počet hodin podle dohody; odpracujete
300 hodin pro 1 zaměstnavatele za kalendářní rok; písemnou dohodou se zaměstnavatelem o
tom, že chcete DPP ukončit
 Dohoda o pracovní činnosti -může zaměstnavatel s
fyzickou osobou uzavřít, i když předpokládaný rozsah práce
nepřesahuje 300 hodin. Na základě dohody o pracovní
činnosti nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v
průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby.
 Je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak je
neplatná.
 Dohoda o pracovní činnosti se uzavírá na dobu určitou,
popřípadě na dobu neurčitou.
Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)
 Pro práci, kterou vykonáváte v celkovém měsíčním průměru maximálně 20 hodin týdně
 DPČ musí být uzavřena písemně a musí obsahovat: druh práce, kterou budete vykonávat;
pracovní dobu, ve které budete činnost vykonávat; dobu, na kterou dohodu uzavíráte (doba
určitá nebo doba neurčitá); odměnu, kterou za práci dostanete
 Od roku 2012 neplatíte zdravotní ani sociální pojištění z odměny do 2.499 Kč měsíčně, od 2.500
Kč už zdravotní a sociální pojištění platíte a odpracovaná doba se vám tak započítává na důchod
 Vaše pracovní doba nesmí být delší než 12 hodin za den
 Nemáte automaticky nárok na dovolenou, ale ve smlouvě to může být dohodnuto
 Nemáte nárok na příplatky přesčas, za noc ani za svátek, na přestávky v práci ani na odstupné
 V DPČ musíte mít uvedenou odměnu za měsíc nebo za 1 hodinu práce; minimální odměna
na hodinu nesmí být nižší než 55 Kč (minimální mzda v ČR pro rok 2015)
 Máte nárok na náhradu mzdy v nemoci a o svátcích za dny, které jsou pracovní, dále na náhradu
škody, která vám vznikne při práci
 Jste odpovědný za škodu, kterou při práci způsobíte zaměstnavateli
 Nejčastěji je uzavřena na dobu určitou
 DPČ končí když: zaměstnavatel nebo zaměstnanec ukončí DPČ písemně s výpovědní lhůtou 15
dní, skončí sjednaná doba činnosti
Smlouva o dílo
Co je Smlouva o dílo? Jak se liší od pracovní smlouvy?
 Smlouvu o dílo upravuje Obchodní zákoník, ne Zákoník práce
 Není to pracovní smlouva
 Smlouvu o dílo můžete uzavřít jako běžný občan i jako OSVČ s živností či bez živnosti
 Smlouvu o dílo uzavíráte pro výrobu či vytvoření věci, montáž, údržbu, opravu
nebo úpravu věci
 Je to smlouva mezi objednatelem (ten, kdo práci objednává) a zhotovitelem (ten, kdo
ji udělá)
 Smlouva o dílo musí být písemná (musí tam být: druh práce, termín dodání a cena nebo
způsob určení ceny)
 Jste-li osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ - živnostník, podnikatel bez živnosti,
samostatný zemědělec, samostatně výdělečný umělec, soudní znalec a podobně), platíte
si sám zdravotní a sociální pojištění
 Odměnu za dílo dostanete na základě vámi vystavené faktury s IČ (pokud nemáte
živnostenský list, musíte si na finančním úřadě zařídit DIČ – daňové identifikační číslo,
které uvedete ve faktuře) anebo pouze na základě sjednané ceny ve smlouvě
 I když práci zadáte jiné osobě, podle smlouvy jste stále odpovědný za odvedení
sjednané práce
 Jako OSVČ na konci roku podáváte daňové přiznání a zaplatíte daň z příjmu, pokud váš
příjem z výdělečné činnosti přesáhne 20 000Kč (živnostníci podávají daňové přiznání
vždy)
Volbou
se pracovní poměr zakládá v případech stanovených
zvláštními předpisy, popřípadě stanovami nebo usnesením
příslušných orgánů družstev nebo sdružení občanů podle
zvláštního zákona.
Jmenováním
 se pracovní poměr zakládá u vedoucích zaměstnanců,
jmenovaných do funkce podle zvláštních předpisů nebo
zaměstnavatelem.(složky státu, státní podnik, státní fond,
příspěvková organizace,Policie České republiky, atd.)
 Pracovní poměr založený volbou nebo jmenováním
vzniká dnem, který byl stanoven k nástupu do
funkce.
Druhy pracovních poměrů
 A) Souběžné pracovní poměry - sjednal-li zaměstnanec dva a více
pracovních poměrů vedle sebe, posuzují se práva a povinnosti z
nich vyplývající samostatně.
 B) Hlavní pracovní poměr – je to pracovní poměr sjednaný na
stanovenou, neboli plnou pracovní dobu (§ 83a ZP).
 C) Vedlejší pracovní poměr - lze sjednat pouze na kratší než
stanovenou týdenní pracovní dobu. Zaměstnavatel nesmí ve
vedlejším pracovním poměru zaměstnávat mladistvé
zaměstnance.
 D) Vedlejší činnost - Vedlejší činností je činnost, kterou vykonává
zaměstnanec u zaměstnavatele, u něhož je v pracovním poměru,
mimo pracovní dobu stanovenou pro tento pracovní
poměr.(Vedlejší činnost může být konána jen v dalším
pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných
mimo pracovní poměr.)
Formální náležitosti přijímání pracovníků do
pracovního poměru
 1) Nejdůležitější formální náležitostí přijímání pracovníků
je vypracování a pozdější podepsání pracovní
smlouvy.
 V pracovní smlouvě je zaměstnavatel povinen se se
zaměstnancem dohodnout:
 A) druh práce, na který je zaměstnanec přijímán,
B) místo výkonu práce (obec a organizační jednotku
nebo jinak určené místo),
C) den nástupu do práce
 Za další běžně se vyskytují součásti můžeme jmenovat,
(nicméně nejsou nezbytné pro její vznik)
Zákaz konkurence, odchodné, zkušební doba, úprava
pracovní doby atd.
 2) Další nezbytnou formální náležitostí přijímání
pracovníků je seznámí nového pracovníka, s právy a
povinnostmi vyplývající z pracovního poměru v
organizaci a zodpovězení případných dotazů pracovníka.
 3) Nový pracovník musí absolvovat vstupní lékařskou
prohlídku.
 4) Po podpisu pracovní smlouvy – zařazení pracovníka
do personální evidence (pořízení osobní karty,
mzdového listu, evidenčního listu důchodového
zabezpečení, vystavení podnikového průkazu apod.
 5) Uvedení na pracoviště.
 6) Bezprostřední nadřízený ústně seznámí pracovníka s
jeho právy a povinnostmi s předpisy BOZP a s ostatními
pracovníky dané org. jednotky, popř. s jeho nejbližšími
spolupracovníky.
 7) Nadřízený poskytne pracovníkovi informace o
sociálně hygienických podmínkách práce.
 8) Na závěr je pracovník zaveden na místo, kde bude
svou práci vykonávat, je mu přiděleno a předáno
nezbytné zařízení potřebně k výkonu práce a jsou mu
přiděleny první pracovní úkoly.
Pracovněprávní souvislosti změny pracovního
poměru a pracoviště
 Sjednaný obsah pracovní smlouvy lze změnit jen
tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a
zaměstnanec na jeho změně. Byla-li pracovní smlouva
uzavřena písemně, musí zaměstnavatel provést písemně i
její změnu.
 A) Převedení na jinou práci - zaměstnavatel je
povinen převést zaměstnance na jinou práci,pozbyl–li
zaměstnanec dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní
práce, nebo pro ohrožení nemocí z povolání, z důvodu
těhotenství apod.
 Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci
– bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro
podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění
pracovních úkolů, nesplňuje –li zaměstnanec požadavky na
prac. místo, nebo poruší li zvláště hrubým způsobem prac.
povi.
 Zaměstnavatel může převést zaměstnance i bez jeho
souhlasu. Na dobu nezbytné potřeby, na jinou práci, než
byla sjednána:je-li to třeba k odvrácení živelné události
nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich
bezprostředních následků apod.

 B) Přeložení - přeložit zaměstnance k výkonu práce do
jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, lze
pouze s jeho souhlasem a v rámci zaměstnavatele, pokud to
nezbytně vyžaduje její provozní potřeba.
 C) Pracovní cesta se souhlasem zaměstnance.
 D) Dočasné přidělení k jinému zaměstnavateli.
Nejdříve po uplynutí 6 měsíců od začátku prac. poměru.
Možné způsoby ukončení pracovního poměru
 1) Dohodou - dohodnou-li se zaměstnavatel a
zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí
pracovní poměr sjednaným dnem, uzavírá se písemně.
 2) Výpověď - pracovní poměr může rozvázat
zaměstnavatel (z výslovně uvedených důvodů) i
zaměstnanec (z jakéhokoli důvodu, nebo bez udání
důvodu), musí být dána písemně a doručena druhému
účastníku, jinak je neplatná. Výpovědní doba je
nejméně dvouměsíční – obecně platná pro výpověď ze
strany zaměstnance a zaměstnavatele, tříměsíční při tzv.
organizační změnách a patnáctidenní ve vedlejším
poměru.
Důvody k rozvázání pracovního poměru ze
strany zaměstnavatele
Ruší-li se zaměstnavatel , nebo jeho část
Přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část
Pro nadbytečnost
Nesmí-li zaměstnanec ze zdravotních důvodů konat
dosavadní práci (úraz, nemoc z povolání-odstupné-12x
prům. plat)
e) Pozbytí dlouhodobé zdravotní způsobilosti
f) Nesplňuje-li právní předpisy pro dané místo (povinnost
informovat zaměstnance a požadovat nápravu v rámci 12
měsíců)
g) Závažné porušení prac. povinností (povinnost informovat o
možné výpovědi zaměstnance v uplynulých 6 měsících.
h) Pro zvláště hrubé porušení jiné povinnosti zaměstnance.
a)
b)
c)
d)
 3) Okamžitým zrušením – písemně,
 Zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr jen
výjimečně, a to pouze tehdy, porušil-li zaměstnanec
pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem, byl-li
zaměstnanec pravomocně odsouzen více jak na rok.
 Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže
 a) podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez
vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel jej
nepřevedl v době 15 dnů ode dne předložení tohoto
posudku na jinou, pro něho vhodnou práci,
b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo náhradu
mzdy do 15 dnů po uplynutí její splatnosti.
 4) Zrušením ve zkušení době - jak
zaměstnavatel, tak i zaměstnanec zrušit pracovní
poměr písemně z jakéhokoliv důvodu nebo bez
uvedení důvodu.
 5) Uplynutím sjednané doby.
 6) Odejmutí povolení k pobytu či vyhoštěním
u cizinců.
 7) Smrtí zaměstnance.
Zákaz výpovědi
•
•
•
•
•
Zaměstnancům v ochranné době
Dočasně uznán práce neschopným
Vojenské cvičení
Uvolněn pro výkon veřejné funkce
Těhotenství, čerpání mateřské dovolené
Při dočasné nezpůsobilosti k práci (práce v noci)
Formální povinnosti zaměstnavatele spojené s
ukončením pracovního poměru zaměstnance
 1) Pracovní volno k hledání nového zaměstnání.
 2) Potvrzení o zaměstnání – zápočtový list a další
písemnosti týkající se osobních údajů je zaměstnavatel
povinen vydat zaměstnanci při skončení pracovního
poměru.
 3) Pracovní posudek – (veškeré informace týkající se
hodnocení zaměstnance, jeho kvalifikace, schopností a
dalších skutečností) musí zaměstnavatel vydat do 15 dnů
ode dne, kdy o to zaměstnance požádá, ne však dříve než 2
měsíce před skončení pracovního poměru
 4) Odstupné – jednorázový příspěvek poskytovaný
zaměstnanci jako forma odškodnění za ztrátu zaměstnání,
 a) zákonné odstupné (minimální) – 1x prům. plat (doba
kratší než 1rok); 2x prům. plat (doba 1-2 roky);
 3x prům. plat (alespoň 2 roky)
 b) smluvní odstupné (vyšší),
Odstupné nenáleží zaměstnanci u něhož při organizačních
změnách dochází k přechodu práv a povinností na jiného
zaměstnavatele, nebo zaměstnanci který koná u
zaměstnavatele práci ve vedlejším pracovním poměru.