Transcript Rozdělení operačních systémů

Maturitní okruh č. 7
Hlavní úkoly operačního systému
Hlavní funkce operačních systémů:
• Správce prostředků –
Prostředky jsou I/O zařízení,
soubory, procesor, paměť
apod. Operační systém vlastní
jednotlivé systémové
prostředky – přiděluje a
odebírá je jednotlivým
procesům.
• Virtuální počítač - Operační
systém skrývá detaily
ovládání jednotlivých
zařízení, definuje standardní
rozhraní pro volání
systémových služeb.
Odstínit aplikace od specifik HW
Správa procesů
Správa paměti
Správa souborů
Správa vstupů a výstupů
Správa sítě
Systém ochrany a bezpečnosti
Systém uživatelského rozhraní
Systém
Jednouživatelský
Víceuživatelský
Jednoúlohový
MS-DOS, CP/M
(stanice v Novellu),
Intellec SIV
Víceúlohový
Windows, MacOS
Unix, VM/S
Charakteristickým rysem
víceuživatelského OS je existence
nástrojů pro omezování práv
jednotlivých uživatelů. Díky tomu
nemůže obyčejný uživatel mazat
systémové soubory ani soubory jiných
uživatelů, nemůže násilím ukončovat
běh systémových procesů a procesů
jiných uživatelů, apod.
Další rozdělení OS podle způsobu
nasazení:
• dávkový OS
• interaktivní OS
• operační systém reálného času
Rozdělení OS pro víceprocesorové stroje
• Asymmetric multiprocessing –
Pouze jeden procesor smí pracovat
se systémovými datovými
strukturami. Výhody: Jednodušší –
není potřeba, aby OS umožňoval
sdílení svých vnitřních datových
struktur. Nevýhody: Nižší pružnost, v
některých případech nižší
výkonnost.
Symmetric multiprocessing - se
systémovými datovými strukturami může
pracovat více procesorů.
Funkce OS
1.
Ovládání počítače – Umožňuje
uživateli spouštět programy,
předávat jim vstupy a získávat
jejich výstupy s výsledky.
2.
Abstrakce hardware – Vytváří
rozhraní pro programy, které
abstrahuje ovládání hardware a
dalších funkcí do snadno
použitelných funkcí.
3.
Správa prostředků – Přiděluje a
odebírá procesům systémové
prostředky počítače.
Operační systém se skládá z jádra a
pomocných systémových nástrojů.
Jádro je základním kamenem
operačního systému. Zavádí se do
operační paměti počítače při startu a
zůstává v činnosti po celou dobu běhu
operačního systému. Jádro může být
naprogramováno různými způsoby a
podle toho rozeznáváme:
 Monolitické jádro – jádro
je jedním funkčním
celkem.
 Mikrojádro – jádro je
velmi malé a všechny
oddělené části pracují
samostatně jako běžné
procesy.
 Hybridní jádro –
kombinuje vlastnosti
monolitického jádra i
mikrojádra.
Linux
Označení pro unixový operační
systém. Je šířen distribucí, které je
snadné nainstalovat nebo přímo
používat. Zároveň se díky použitým
licencím jedná o volně šiřitelný
software, takže je možné ho nejen
volně používat, ale i dále upravovat a
distribuovat. Tím se odlišuje od
proprietárních systémů, za které je
nutné platit a dodržovat omezující
licence.
Linux jako takový je pouze jádro
operačního systému. K tomu, aby
bylo možné počítač s Linuxem
používat, je nutné doplnit jádro o
další programy. Základ tvoří
jednoduché malé programy, které
označujeme jako systémové
nástroje.
Mac OS
Označení původního operačního
systému pro počítače Macintosh
firmy Apple. Používal se od roku
1984. Poslední dobou přestal
vyhovovat rostoucím nárokům a
hledala se náhrada. Tou se stal Mac
OS X.
• Vyvíjí: Apple Inc.
• Druh: Uzavřený vývoj
• Licence: Apple EULA
• Stav: Vývoj ukončen navázal Mac OS X
Mac OS X
• Jádro: Hybridní
• Licence: Apple SLA
•Stav: Aktivní
Windows
• 1985 – MS-DOS
• 1990 – Windows 3.0
• 1995 – Windows 95 – Změna
vzhledu grafického rozhraní.
•1998 - Windows 98 – Menší
vylepšení.
• 2000 – Windows ME
• 2001 – Windows XP
• 2008 – Windows 2008
• 2010 – Windows 7