Transcript 07_-_Cviceni_Makroekonomie_I

Makroekonomie I
( Cvičení 7 – Nezaměstnanost)
Ing. Vojtěch Jindra
Katedra ekonomie (KE)
MAEK1 – Cvičení 7
V dané ekonomice byly zjištěny následující
údaje: ekonomicky aktivní obyvatelstvo: 780 000
lidí; celkový počet obyvatelstva: 1,2 mil. lidí;
počet zaměstnaných 600 000 lidí; počet dospělého
obyvatelstva: 1 mil. lidí. Vypočítejte:
a)
počet nezaměstnaných
b)
míru nezaměstnanosti
MAEK1 – Cvičení 7
V dané ekonomice byly zjištěny následující
údaje: ekonomicky aktivní obyvatelstvo: 780 000
lidí; celkový počet obyvatelstva: 1,2 mil. lidí;
počet zaměstnaných 600 000 lidí; počet dospělého
obyvatelstva: 1 mil. lidí. Vypočítejte:
a)
počet nezaměstnaných = 180 000
b)
míru nezaměstnanosti
MAEK1 – Cvičení 7
V dané ekonomice byly zjištěny následující
údaje: ekonomicky aktivní obyvatelstvo: 780 000
lidí; celkový počet obyvatelstva: 1,2 mil. lidí;
počet zaměstnaných 600 000 lidí; počet dospělého
obyvatelstva: 1 mil. lidí. Vypočítejte:
a)
počet nezaměstnaných = 180 000
b)
míru nezaměstnanosti = 23,1%
MAEK1 – Cvičení 7
Míra nezaměstnanosti (v %) se vypočte jako:
a)
b)
c)
d)
podíl nezaměstnaných a ekonomicky aktivních obyvatel a to
celé násobeno stem
podíl nezaměstnaných a pracovní síly a to celé násobené stem
podíl nezaměstnaných a součtu
zaměstnaných a to celé násobeno stem
platí a,b,c současně
nezaměstnaných
a
MAEK1 – Cvičení 7
Míra nezaměstnanosti (v %) se vypočte jako:
a)
b)
c)
d)
podíl nezaměstnaných a ekonomicky aktivních obyvatel a to
celé násobeno stem
podíl nezaměstnaných a pracovní síly a to celé násobené stem
podíl nezaměstnaných a součtu
zaměstnaných a to celé násobeno stem
platí a,b,c současně
nezaměstnaných
a
MAEK1 – Cvičení 7
Zjistěte náklady cyklické nezaměstnanosti v
podobě odchylky skutečně vytvořeného produktu
od potenciálního produktu, jestliže víme, že
skutečná míra nezaměstnanosti činí 9% a
přirozená míra nezaměstnanosti je 4%.
MAEK1 – Cvičení 7
Zjistěte náklady cyklické nezaměstnanosti v
podobě odchylky skutečně vytvořeného produktu
od potenciálního produktu, jestliže víme, že
skutečná míra nezaměstnanosti činí 9% a
přirozená míra nezaměstnanosti je 4%.
=> 10% pod potenciálním produktem
MAEK1 – Cvičení 7
Kterým z níže uvedených opatření může vláda
zvýšit přirozenou míru nezaměstnanosti:
a)
b)
c)
zavedením podpor pro absolventská místa
zlepšením informovanosti o volných pracovních místech
prostřednictvím pracovních úřadů
zvýšením podpor v nezaměstnanosti
MAEK1 – Cvičení 7
Kterým z níže uvedených opatření může vláda
zvýšit přirozenou míru nezaměstnanosti:
a)
b)
c)
zavedením podpor pro absolventská místa
zlepšením informovanosti o volných pracovních místech
prostřednictvím pracovních úřadů
zvýšením podpor v nezaměstnanosti
MAEK1 – Cvičení 7
Který z níže uvedených typů nezaměstnanosti má
největší vliv na významné regionální rozdíly ve
výši míry nezaměstnanosti:
a)
frikční nezaměstnanost
b)
dobrovolná nezaměstnanost
c)
strukturální nezaměstnanost
d)
cyklická nezaměstnanost
MAEK1 – Cvičení 7
Který z níže uvedených typů nezaměstnanosti má
největší vliv na významné regionální rozdíly ve
výši míry nezaměstnanosti:
a)
frikční nezaměstnanost
b)
dobrovolná nezaměstnanost
c)
strukturální nezaměstnanost
d)
cyklická nezaměstnanost
MAEK1 – Cvičení 7
Cvičení 1.
O sledované ekonomice jsou k dispozici následující údaje:
celkový počet obyvatelstva je 12 mil. lidí;
nezaměstnaných je 580 000 lidí; studentů je 300 000;
počet zaměstnaných je 6 mil. lidí. vypočítejte:
a) počet ekonomicky neaktivních obyvatel
b) míru nezaměstnanosti
MAEK1 – Cvičení 7
Cvičení 1.
O sledované ekonomice jsou k dispozici následující údaje:
celkový počet obyvatelstva je 12 mil. lidí;
nezaměstnaných je 580 000 lidí; studentů je 300 000;
počet zaměstnaných je 6 mil. lidí. vypočítejte:
a) počet ekonomicky neaktivních obyvatel
b) míru nezaměstnanosti
Nejdříve máme vypočítat počet ekonomicky neaktivních
obyvatel. Ten zjistíme tak, že od celkového obyvatelstva
odečteme ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Ekonomicky
aktivní obyvatelstvo je dáno součtem zaměstnaných a
nezaměstnaných.
MAEK1 – Cvičení 7
Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo
= 12 000 000 – (6 000 000 + 580 000) = 5 420 000
Dále máme vypočítat míru nezaměstnanosti. Tu zjistíme
tak, že počet nezaměstnaných vydělíme ekonomicky
aktivním obyvatelstvem a vynásobíme stem, abychom
dostali výsledek v procentech.
580 000
u=
*100 = 8,81%
6 580 000
MAEK1 – Cvičení 7
Cvičení 2.
Jaké dopady by měly následující opatření na výši
přirozené míry nezaměstnanosti:
a) zdanění podpor v nezaměstnanosti
b) schválení tzv. existenčního minima, které bude výrazně
nižší, než je životní minimum a bude vypláceno těm, kteří
dlouhodobě odmítají pracovat
c) zvýšení výdajů na rekvalifikační programy?
MAEK1 – Cvičení 7
Cvičení 2.
Jaké dopady by měly následující opatření na výši
přirozené míry nezaměstnanosti:
a) zdanění podpor v nezaměstnanosti
b) schválení tzv. existenčního minima, které bude výrazně
nižší, než je životní minimum a bude vypláceno těm, kteří
dlouhodobě odmítají pracovat
c) zvýšení výdajů na rekvalifikační programy?
Pokud by došlo ke zdanění podpor v nezaměstnanosti,
dostávali by nezaměstnaní od úřadu práce méně. To by ve
svém důsledku mohlo motivovat k většímu úsilí najít si
místo. Tím by mohlo toto opatření vést k poklesu
přirozené míry nezaměstnanosti.
MAEK1 – Cvičení 7
Zavedení existenčního minima by mohlo mít obdobný
dopad jako zdanění podpor. Zvýšil by se rozdíl mezi
příjmem, který by člověk obdržel, pokud nepracuje, a
příjmem, který by člověk obdržel, pokud by pracoval. Ve
svém důsledku by mohlo vést toto opatření ke snížení
přirozené míry nezaměstnanosti.
Také poslední opatření by mohlo vést ke snížení přirozené
míry nezaměstnanosti. Zvýšení výdajů na rekvalifikace
by mohlo vést ke snížení strukturální nezaměstnanosti,
která je (alespoň z části) součástí přirození míry
nezaměstnanosti.
MAEK1 – Cvičení 7
Cvičení 3.
Jaký dopad by mělo zrušení minimální mzdy na míru
nezaměstnanosti?
Zrušení minimální mzdové sazby by mělo dopad zejména
na tu část trhu práce, kde se střetává nabídka a poptávka
po méně kvalifikované práci. Zrušením minimální mzdy
by mohlo dojít k tomu, že by zaměstnavatelé byly ochotni
najmout více zaměstnanců, neboť ti by pro něho nyní byli
levnějšími. Otázkou však je, zda by pokles mzdy po
zrušení mezd neodrazoval pracovníky od přijetí práce.