Transcript LANGUSTY, HUMŘI, KREVETY

LANGUSTY
KREVETY
HUMŘI
LANGUSTY
Výskyt
 moře,
oceány (Středozemní moře, Karibik)
 východní pobřeží Atlantského oceánu
Charakteristika












Nepřímý - vajíčka, která samice nosí pod zadečkem
po půl roce průhledné larvy
mohutný krunýř - uvnitř žábry; neroste  svlékán
nemá klepeta, nohy zakončeny drápky
dlouhá, silná tykadla jsou delší než tělo
tykadly zkoumají okolí
končetiny mají po odlomení velkou schopnost regenerace
přes den se ukrývají ve skaliskách, v puklinách a děrách a teprve
navečer vychází na lov
žijí v nemalých společenstvích
v hloubce 70-200 m, běhěm rozmnožování putují ke břehu
někdy hromadné migrace
živí se především mlži a ostnokožci
Rozmnožování




připevnění semenné schránky na břišní stranu těla
samice
samice naklade vajíčka a připevní si je dospod těla
oplození, samice nosí vajíčka pod zadečkem do vylíhnutí
larev
líhnutí po 20 dnech
Zástupci
Langusta obecná




ozbrojená na hrudihlavovém štítě a na tykadlech četnými
tuhými ostny
má načervenale fialovou barvu
až 40cm dlouhá a v některých obrovských jedincích 6-8
kg těžká
při kořeni tykadel druhého páru je vytvořena třecí
destička, jíž může vylučovat skřípavé tóny
Zajímavosti



pokud je nějaký jedinec nakažen nebezpečnou
chorobou, ostatní langusty to poznají a nemocnému se
raději vyhýbají a nakažení jedinci musí žít v osamění.
vědci se domnívají, že zdraví zachraňuje langustám
jejich velmi jemný čich
langusty dobře znají labužníci, kteří dovedou ocenit chuť
podmořských živočichů
KREVETY
Výskyt
 slaná
voda moří a oceánů (existují i
sladkovodní krevety)
 nejvíce v tropických a subtropických
oblastech
Vývoj


většina krevet po skončení larválního vývoje - ve stáří
půldruhého roku - dospívá v samce, zatímco později
změní pohlaví, spáří se a poznají „mateřské štěstí“,
nakladou jikry
krevetka si je přilepí k plavacím nožkám na spodní
straně zadečku - tak je nosí až do vylíhnutí a pečuje o
potomstvo
Charakteristika



krevety žijí obvykle v párech
živí se řasami, detritem, drobnými korýši aj.
krevety jsou malý mořští ráčci
Zástupci

Kreveta baltská
 Sladkovodní krevetka (Caridina japonica)
 Garnát růžový
 Kreveta rodu Alpheus - tzv. „pistolníci“
 Kreveta rodu Rhynchocinetes
 Tozemua armatum
 Periclimenes brevicarpalis
Kreveta baltská
Kreveta rodu Rhynchocinetes
Rhynchocinetes durbanensis
Kreveta rodu Alpheus - „pistolník“
Periclimenes brevicarpalis
Krevetka šarlatová
Zajímavosti

korýši jsou schopni vidět teplotu

dělí se na: velké
střední
malé
cenově relativně nedostupné zboží - pouze při
mimořádných příležitostech,
jejich maso je ceněno hlavně pro svou bohatost na
vitamín A a B.


Krevety na talíři
HUMR
Výskyt


evropské pobřeží Atlantiku a Středozemního moře
skalnatá podmořská místa, v hloubce ca 10 až 50 m
Charakteristika
250 milionů let se vyvíjeli v mořích a oceánech
Dožívají se až 100 let
Patří mezi největší zástupce (délka až 50 cm)
Dospělí humři rostou 1 až 2 cm za rok  mění
svůj krunýř
 Samci jsou menší než samice
 Pohlavní dospělost - 5 až 7 let staří jedinci
 Vývoj nepřímý  vajíčka nosí na spodu
zadečku; larvy se líhnou až po 11 měsících; malí
humři rostou velmi pomalu a velikost souvisí
s teplotou vody





Tělo pokryto miliony drobounkých senzorů
(podobné chlupům) s jejichž pomocí humr
zjišťuje stopy chem. látek ve vodě  snáze
hledá potravu

5 párů článkovitých končetin – 4 páry používá k
běhání; první pár přeměněn v mohutná klepeta,
kterými usmrcuje potravu
Etologie






humrová společenství hierarchicky uspořádaná,
vedená „patriarchou“ starým 30 až 80 let
k dorozumívání mají vedle klepet i různé
chemické alternativy
chemické pohlavní signály
nevydávají se dále než 4 až 5 km od místa,
které považují za svůj domov
Jsou hákliví na teplotu vody - více jak 20 až 22°
se rovná smrt; méně než 5° přestanou jíst
obyčejně jedí mrtvé živočichy, ale někdy i živé
(mušle, šneky, ryby, raky) a občas se pojídají
navzájem
Zástupci
 Humr
evropský
Zajímavosti



humra není možné pěstovat, roste pomalu - třeba sto let  v
některých oblastech mu hrozí vymření
patří k přímo luxusní pochoutce (Švédsko, 22.9. tzv. „den černého
zlata“)
Společnost se dělí do dvou skupin –


1. (vědci), tvrdí, že humři necítí bolest, díky jejich ne příliš vyvinutém
mozku (,,žádný mozek, žádná bolest“)
2. (ochránci zvířat), tvrdí, že humři při „cestě na talíř“ vytrpí neskutečnou
bolest
Zdroje
 www.google.com
 www.gnosis9.net
Vypracovaly:
Lenka Grmelová
Martina Mikulčíková
Lucie Minaříková
Lucie Nippertová
Jana Pořízková
Tamara Přidalová