Transcript Mechorosty
Mechorosty Vyšší výtrusné rostliny Co to jsou mechorosty? • Vyšší výtrusné fotosynetizující organismy • Mezi vyššími rostlinami jsou výjimečné, neboť nemají tělo rozlišeno na pravé orgány (pouze na příchytná vlákna, lodyžku a lístky), a také nemají cévní svazky • Nedorůstají vyšších rozměrů (díky absenci cévních svazků) Stavba těla mechorostů Kde a jak mechorosty rostou? • Obvykle na vlhkých místech • Nejčastěji v lesích, na trouchnivém dřevě, na kamenech, ale i na zídkách či skalách • Jednotlivé rostlinky tvoří mechové polštáře, které slouží jako domov drobným živočichům • K životu a k rozmnožování potřebují vodu Lesní biotop Mechy na trouchnivém dřevě Mech porůstající kámen Na borce stromů Ve spárách dlažby Na zídce Na skále Životní cyklus mechů • Z výtrusu vyrůstá prvoklíček a z něj mechová rostlinka • Na rostlince se tvoří zárodečníky (♀ pohl. orgány) s vaječnou buňkou uvnitř a pelatky (♂ pohl. orgány) s bičíkatými pohlavními buňkami uvnitř • Stačí kapka vody a ♂ pohl. b. se pomocí bičíků dostává do zárodečníku • V zárodečníku ♂ pohl. b. oplodní ♀ vaječnou b. a vzniká zygota • Ze zygoty vyrůstá štět s tobolkou • Tobolka je uzavřena víčkem a tvoří se v ní výtrus • Po dozrání se víčko otevírá, výtrus vypadne na zem a celý cyklus se opakuje Jak mechorosty dělíme? • Játrovky • (Hlevíky) • Mechy Mechy dále dělíme na: Rašeliníky Mechy vlastní Játrovky Játrovky • Jsou nejjednodušší z mechorostů • Tělo má tvar stélky (není rozlišeno na příchytná vlákna, lodyžku a lístky) • Tobolky mají „deštníkovitý“ tvar a obsahují mrštníky (vymršťují výtrusy) • Rostou zpravidla na kamenech v blízkosti potoků Typický biotop játrovek Tělo játrovky (tvar stélky) Štěty s tobolkami u játrovek Porostnice mnohotvárná Hlevík Mechy – rašeliníky Rašeliníky • Jsou součástí rašelinišť; dokáží zadržet velké množství vody • Nemají příchytná vlákna, spodní vrstvy odumírají a horní stále přibývají • Odumřelé vrstvy bývají metry hluboké a postupem času z nich vzniká rašelina Rašeliniště V rašeliništích často rostou rostliny, které by jinde růst nemohly (na obr. rosnatka okrouhlolistá, masožravá r.) Stavba těla rašeliníku: lístky jsou šupinovité a střechovitě se překrývají Rašeliník se štěty s tobolkami Rašeliník kostrbatý Využití rašeliny • Topivo • Substrát pro pěstování rostlin • Substrát do terárií pro některá zvířata (díky kyselosti se lépe rozkládají nečistoty a terárium tolik nezapáchá) • Při výrobě whisky se během jejího skladování spalují bloky rašeliny, aby whisky dostala typickou vůni Mechy – mechy vlastní • Tělo je vždy rozlišeno na příchytná vlákna, lodyžku a lístky • Tvoří typické mechové polštáře složené z mnoha jednotlivých rostlinek • Zahrnují nejvíce druhů – jsou nejpočetnější skupinou mechorostů Ploník obecný Ploník obecný • Jednotlivé rostlinky jsou statné, okolo 20 cm vysoké • Roste na vlhkých stanovištích, v lesích, na loukách, u potoků, v rašeliništích… • Patří mezi největší mechy na světě (pouze v Austrálii se vyskytují větší mechy, které jsou s ploníkem příbuzné) Dvouhrotec chvostnatý Dvouhrotec chvostnatý • Lodyžky tohoto mechu jsou až 8 cm vysoké, často pokryté bílou či hnědavou plstí z příchytných vláken • Lístky jsou srpovitě zahnuté směrem k jedné straně • Často tvoří v lesích nebo na loukách rozsáhlé porosty Bělomech sivý Bělomech sivý • Tvoří typické zelenošedé „kopečky“, které často můžeme nalézt suché, vykopnuté ze země • Vlastní mechové rostlinky jsou velmi drobné • Rostou na sušších stanovištích, často na písčitých půdách Měřík tečkovaný Měřík tečkovaný • Lístky tohoto mechu asi nejvíce připomínají listy krytosemenných rostlin, mají zřetelné střední žebro • Snadno se pěstuje v teráriích • Roste na vlhkých místech, v blízkosti potoků, často i částečně ponořený ve vodě • Existuje mnoho druhů měříků lišících se zejména tvarem lístků (m. čeřitý aj.) Měřík tečkovaný Měřík čeřitý Rokytník skvělý Rokytník skvělý • Světle zelený lesklý mech, který má lodyžky dlouhé až 15 cm • Má 2-3 krát zpeřené větvičky; vzhledem může připomínat kapradinu • Roste v lese (zejména na jeho okrajích), na horských loukách, rašeliništích a jinde Rohozub nachový Rohozub nachový • Jednotlivé rostlinky jsou nízké • Štěty a zralé tobolky mají červenou barvu (odtud druhový název) • Může růst i na velmi suchých stanovištích • Vyskytuje se na zídkách, písčítých půdách, na skalách apod. Zkrutek vláhojevný Zkrutek vláhojevný • Velice plodný mech s mnoha štěty a tobolkami, které jsou pokroucené • Jednotlivé lodyžky jsou nevysoké, horní lístky bývají rovněž zkroucené (odtud rodový název) • Roste na holé zemi, v příkopech, na zdech a střechách, na spáleništích (tzv. „pionýrská rostlina“) a jinde Konec