Transcript Rhyniophyta a Bryophyta

Rhyniophyta
Rhyniophyta – první suchozemské rostliny
nejstarší Rhyniophyta
svrchní silur, spodní devon (420-390)
Cooksonia – považována za nejstarší skutečně
jednoznačný makroskopický doklad vyšších
rostlin
Rhyniophyta
• rostliny žijící od siluru do devonu, dnes vymřelé
• mělké vody, bažinatá pobřeží
• stonek s cévními svazky
• podzemní části podobné kořenům = rhizomoidy
• nadzemní stonkové části = mezomy
• koncové části od rozvětvení k vrcholu stonku =
telomy, někdy se sporangii
Rozmnožovací cyklus Rhyniophyt
R!
O!
Lycopodiophyta
svrchní devon
360
spodní devon svrchní silur
390
Equisetophyta,Polypodiophyta,
„Progymnospermae“, Spermatophyta,
(Euphyllophyta)
370
380
400
410 Zosterophyllophyta
420
Rhyniophyta
Protracheophyta
Trimerophyta
Mechorosty
(Bryophyta)
Mechorosty (Bryophyta)
• vyšší rostliny, u nichž se ještě soustava vodivých
pletiv řádně nevyvinula
• gametofyt převažuje nad sporofytem
• vývojově pokročilejší druhy mají tělo, jež
nazýváme ještě stélka rozlišeno na tyto části:
- příchytná vlákna (rhizoidy)
- lodyžka (kauloid)
- lístky (fyloidy)
Mechorosty (Bryophyta)
• na gametofytu se tvoří
- samčí gametangia (pelatky nebo-li antheridia)
- samičí gametangia (zárodečníky nebo-li archegonia)
V samčích pelatkách se tvoří gamety – spermatozoidy.
V samičích zárodečnících se tvoří gamety – oosféry.
Rozmnožovací cyklus mechorostů
Význam mechorostů
• chrání půdu před erozí
• zadržují velké množství vláhy v půdě
• poskytují rašelinu
• společně s lišejníky jsou jediným zdrojem potravy
pro některé býložravce v severské tundře
• dříve i význam v hygieně člověka
Mechorosty (Bryophyta)
dělíme je na tři třídy:
hlevíky
(Anthocerotopsida)
játrovky
(Marchantiopsida)
mechy
(Bryopsida)
hlevíky
(Anhthocerotopsida)
Hlevíček hladký (Phaeoceros laevis)
játrovky (Marchantiopsida)
lupenitá stélka gametofytu
samičí terče na
jejichž spodní straně
jsou zárodečníky
porostnice mnohotvárná
křižítka (Lophozia ventricosa)
Mechy
(Bryopsida)
Mechy
- patří spolu s hlevíky a játrovkami do skupiny
mechorosty
- stélka je rozlišena na lodyžku, lístky a
příchytná vlákna
- nemají pravá vodivá pletiva
- gametofyt je zelený a v životním cyklu
převládá
- sporofyt je nezelený a tedy celý život závislý
na gametofytu (štět s tobolkou)
Stavba těla
tobolka
štět
lístky
fyloidy
lodyžka
kauloid
příchytná
vlákna
rhizoidy
Rozmnožovací cyklus mechů
měřík tečkovaný
Běžný mech, který roste nejčastěji blízko vod.
Ploník obecný
Mohutný mech s délkou i přes 25
cm. Lístky jsou ostře špičaté a za
sucha odstávají od lodyžky. Štět asi
10 cm dlouhý má červenou barvu.
Stanoviště: hory, rašelinné louky,
vrchoviště, světliny. Jeden z
nejběžnějších mechů.
Bělomech sivý
Podklad porůstá ve velkých
polštářích mocně nasávajících vodu.
Je mechem dvoudomým, výjimečně
plodným. Roste hlavně v
jehličnatých lesích s chudšími
půdami.
Dvouhrotec chvostnatý
Asi 10cm vysoký mech, s hustými,
srpovitě zahnutými lístky. Roste v
jehličnatých lesích na zemi, i na
pařezech a kmenech stromů, na
skalách a spadlých kamenech od
nížin až do vysokých hor.
Rašeliník člunkolistý
Obývá světlá místa a tvoří zelenavé
koberce na podmáčených místech.
Nemá rhizoidy. Spodní
(neosvětlená) část rostliny se
postupně rozpadá a časem tak
přispívá k tvorbě rašeliny.
rašeliniště v Krkonoších