Transcript Pavel Kruger - William Blake – The Tyger

- THE TYGER
WILLIAM BLAKE
• se narodil 28. listopadu 1757 v Londýně
• v deseti letech nastoupil na školu kreslení
Henry Pars’s drawing school
• si oblíbil Michelangela, Rafaela a Dürera
• Od roku 1772 studoval na rytecké škole u
Jamese Basira
• 1779 se William Blake stal studentem
Královské Akademie v Old Somerset
House
WILLIAM BLAKE
• V mystickém pohledu byl inspirován filosofy jako např.
Jacob Boehme, Emanuel Swedenborg. Ježíš pro něj byl
spojením mezi božskostí a lidskostí a zastával názor, že
ďábel je rebel, který protestuje proti božskému diktátu,
duch svobody, proto se také Blake stal inspirací
všemožných okultních uctívačů ďábla a také hororových
filmů. Jeho pohled je však velmi duchovní a ten kdo ho
skutečně čte, nemůže být zbloudilým satanistou, ale
vnímá svět v jeho komplexnosti, z níž nám byla ta
nespoutaná a vitální polovina ukradena výchovou a
náboženstvím.
WILLIAM BLAKE
• V literatuře velmi obdivoval Johna Miltona, jehož
Paradise Lost a Paradise Regained ilustroval a
napsal o Miltonovi Báseň. Dokonce se traduje,
že ho jistý novinář viděl, jak recituje své ženě
Miltonovy verše na zahradě a oba byli nazí.
Další legenda praví, že Blake byl vídán, jak za
doprovodu neznámého hudebního nástroje
zpívá svoje Písničky Nevinnosti a Zkušenosti
• William Blake zemřel 12. srpna 1827 a na
smrtelné posteli maloval ještě portrét své ženy,
který se záhadně ztratil.
Díla
• Songs of Innocence and Songs of
Experience
• prorocké texty (např. Milton, Jerusalem,
Europe - The Prophecy)
• Akvarelové ilustrace Bible
• Iluminované knihy
Iluminovaný tisk
• je autorem takzvaného „iluminovaného
tisku“, kde text napsaný na desku
doprovodil kresbou, po vyleptání udělal
obtisky v různých odstínech a na závěr
desku koloroval akvarelem.
Tygr

Tygře, tygře planoucí
lesem černým za noci,
čí ruka nesmrtelná
stvořila krásu tak děsivou?
Kde oheň tvých očí plál?
U nebe či v jícnu skal?
Kdo na křídlech dal se v let
a trouf si pro něj doletět?
Čípak um a čí síla
srdce tvé oživila?
A když to srdce začlo bít,
kdo nebál se je uchopit?
Kdo do pece tvůj mozek dal?
A kladivem tě vykoval?
Na kovadlinu když tě nes,
kdo nepocítil hrůzný děs?
Když hvězdy seslaly houf střel,
pláč deště vesmír pozastřel,
zda usmál se nad dílem svým?
Beránka tvůrce - byl tvůrcem tvým?
Tygře, tygře planoucí
lesem černým za nocí,
čí ruka nesmrtelná
tvou hrůznou krásu stvořila?
Beránek
Beránku, kdo tě stvořil?
Víš vůbec, kdo tě stvořil?
Žít ti dal a napást se
u potoka na louce?
Oblékl tě radostí
z jemné vlny nejhustší?
Dal ti hlas, jímž hlaholí
šťastně všechna údolí?
Beránku, kdo tě stvořil?
Beránku, víš vůbec, kdo tě stvořil?
Beránku, já povím ti,
Beránku, já povím ti:
Používá jméno tvé,
sám si říká beránek.
Nezná pýchu, nezná hněv,
stal se malým děťátkem.
Dítě já, ty beránek jeho jméno nosíme.
Beránku, buď požehnán!
Beránku, buď požehnán!

Použitá literatura





Peter Ackroyd: BLAKE, Paseka, Praha 2000
The Bible, Authorized King James Version,
Oxford University Press 1998
William Blake: The complete illuminated books,
Thames and Hudson 2004
Bible, Ekumenický překlad, Ekumenická rada
1984
William Blake, Katalog výstavy – Císařská
konírna, Britská rada 2000