Transcript BAROKNÍ DOBA

BAROKNÍ DOBA
8. ROČNÍK
POJEM BAROKO
 Cosi přehnaného, nadneseného, nebo dokonce
nevkusného
 Podobně označovali klenotníci perly podivných tvarů
 Dnes chápeme baroko jako umělecký styl i dobu, ve
které se tento styl rozvíjel
PROTIKLADY
 KLADY
 ZÁPORY
 Tvoří řada geniálních
 Pověry a předsudky




umělců a vědců
Giordano Bruno
Peter Paul Rubens
Lorenzo Bernini
Johann Sebastian Bach
předsudků
 Čarodějnické procesy
 V ohrožení lidé, jejichž
názory byly nepřijatelné
pro církev
 Mor, náboženská
nesnášenlivost
VEKLKOLEPÉ CHRÁMY
ALE TAKÉ PROCESY
A PROPOS PROCESY
MOROVÉ RÁNY
NÁBOŽENSKÁ NESNÁŠENLIVOST
BAROKO NENÍ ŠPATNÉ PRO OKO
 Navozování iluzí, mysl diváka vedena jakoby mimo





svět
Nádhera, okázalost
Dílo působí na smysly, vyvolává silné city
Monumentální architektura, dramatická gesta
Vše vypadá nerovné, křivé, rozevláté, dynamické
Malíři pracují se světlem a stínem
SROVNÁNÍ
 Abychom tomu úplně rozuměli:
 Pojďme si baroko srovnat s předcházejícím
uměleckým stylem
 Pojďme srovnávat s renesancí
SROVNÁNÍ
 BAROKO
 RENESANCE
 Vznik v Itálii, rozvíjí se
 Vznik ve Florencii ve 13.
od konce 16. století
 Působí na city
 V architektuře jsou
typické nepravidelné
tvary, výrazné křivky a
oblouky.
 Střídají se protikladné
prvky (světlo, stín)
století
 Působí na lidský rozum
 V architektuře jsou
typické pravidelné tvary,
především kruhový
půdorys
SROVNÁNÍ
 Baroko je výrazně
dynamičtější než
renesance
 Barokní kultura je spjata
s vírou, jsou pro ni
typická různá
náboženská témata
 Renesance je ve srovnání
s barokem strnulá
 Renesanční kultura je
spjata s důrazem na
lidský rozum
ARCHITEKTURA - SROVNÁNÍ
BAROKNÍ ARCHITEKTURA
 Uplatňují se nejrůznější
křivky, oblouky a ovály,
vše se zaobluje, vlní
 Barokní stavitelé se snaží
začlenit jednotlivé stavby
působivě do okolí
BAROKNÍ STAVITELÉ – BERNINI
BAROKNÍ MALÍŘSTVÍ
 Typická je velká barevnost, střídání světel a stínů,
snaha navodit iluzi pokračování prostoru
 Věřící měli díky iluzivním malbám pocit, že chrám
nemá strop a pokračuje až do nebe
 Nejčastější jsou náboženské náměty, zpravidla
obrazy umučení a utrpení Krista a světců
MALÍŘSTVÍ A SOCHAŘSTVÍ
 Lorenzo Bernini – Vidění
svaté Terezy
MALÍŘSTVÍ - CARAVAGGIO
MALÍŘSTVÍ - VELASQUEZ
MALÍŘSTVÍ - RUBENS
MALÍŘSTVÍ - REMBRANDT
BAROKNÍ HUDBA
 ANTONINO VIVALDI
 Čtvero ročních období
BAROKNÍ HUDBA
 Johann Sebastian
BACH
 Nejznámější
představitel barokní
hudby
BAROKNÍ ODĚV
ČESKÉ BAROKO
 Původně cizí barokní styl v českých zemích rychle
zdomácněl, a dokonce se přetvořil v typické české
baroko.
 Důležitým znakem je dokonalé zasazení staveb do
krajiny
 Kryštof Diezenhofer a Kilián Ignác Diezenhofer, Jan
Blažej Santini
JAROMĚŘICE
CHRÁM SV. MIKULÁŠE - PRAHA
 Typický pohled na chrám
CHRÁM SV. MIKULÁŠE - PRAHA
ČESKÁ BAROKNÍ GOTIKA
 Tvůrci navazují na slavnou minulost českých zemí
 Jan Blažej Santini – Aichel, autor kostela svatého
Jana Nepomuckého u Žďáru nad Sázavou
KLADRUBY U STŘÍBRA, J. SANTINI
KLÁŠTER V SEDLCI, J. SANTINI
KOSTEL SV. J. NEPOMUCKÉHO –
ZELENÁ HORA
 Základem je kompozice
pěticípé hvězdy (pěticípý
půdorys, pět vchodů, pět
oltářních výklenků, dvakrát pět
kaplí kolem centrálního
prostoru, pět hvězd a pět
andělů na hlavním oltáři),
symbol nejen pěti ran
Kristových, ale také pěti písmen
v latinské slově „tacui“ (mlčel
jsem) a především pěti hvězd ve
svatozáři mučedníka sv. Jana
Nepomuckého.
 V samém centru stavby, ve
vrcholu kupole, se nalézá jazyk
jako symbol Jana – mučedníka
zpovědního tajemství. Objevuje
se i ve tvaru lomených oken.
SELSKÉ BAROKO
 Stavby, kterým říkáme selské baroko, pocházejí
většinou z druhé poloviny 19.století, alespoň jejich
vnější tvary a výzdoba.
 Co tedy mají společného s barokem?
 Asi to, že schopní zedníci kopírovali na selských
stavbách prvky, které znali z měst, kostelů a
panských statků. Selské baroko, to jsou stavby,
které jsou inspirovány barokními a klasicistními
stavbami, městskými i církevními.
SELSKÉ BAROKO
SELSKÉ BAROKO
SOCHAŘSTVÍ – BROKOFF
 Svatý František Xaverský
– Karlův most v Praze
SOCHAŘSTVÍ – BRAUN
 KUKS - Sochy ctností a
neřestí – Závist
 KUKS - Sochy ctností a
neřestí – Lakomství
MALÍŘSTVÍ – KAREL ŠKRÉTA
GRAFIKA – VÁCLAV HOLLAR,
RYTINY
FENOMÉN JANA NEPOMUCKÉHO
SPOLEČNOST V BAROKNÍ DOBĚ
 Rozdělení na privilegované a neprivilegované
 Měřítkem „hodnoty“ člověka je původ
MANUFAKTURY
 Zásadní změna
 Jeden člověk nevyrábí
výrobek od začátku až do
konce
 Dělá pouze jeden úkon
 Výsledkem je výrazně
vyšší efektivita práce