Transcript Volební systémy

VOLEBNÍ
SYSTÉMY
Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/03.0045
VOLEBNÍ SYSTÉMY

soubor pravidel, která určují způsob
obsazování funkcí na základě získaných
hlasů ve volbách
Záleží na:
a) způsobu, jakým volič volí
b) způsobu přidělování mandátů
c) počtu a velikosti volebních obvodů

POMĚRNÉ (PROPORČNÍ) VOLEBNÍ
SYSTÉMY
procento odevzdaných hlasů odpovídá procentu
reprezentantů
 hodnoceny
jako spravedlivé - umožňují i
zastoupení menších stran
 vláda bývá méně stabilní – vznik koalicí
 podporují systémy více stran
 často
stanovena tzv. volební klauzule podmínka pro vstup do parlamentu (např. 5%)
 volby v několika větších volebních obvodech

POMĚRNÉ (PROPORČNÍ) VOLEBNÍ
SYSTÉMY

volby do PS PČR, dále Polsko, Švýcarsko, Izrael
aj.
VĚTŠINOVÉ (MAJORITNÍ) VOLEBNÍ
SYSTÉMY
princip „vítěz bere všechno“
 zvolen pouze jediný kandidát, který získá
v daném volebním obvodu nejvíce hlasů
 většinou jednomandátové volební obvody
 systém vede ke snížení počtu politických stran
 vláda obvykle tvořena pouze jedinou stranou
 jednokolový
(vítězí kandidát s největším
počtem hlasů)
 dvoukolový (pokud v 1. kole nikdo nezíská
většinu hlasů, postupují do 2. kola kandidáti s
největším počtem hlasů)

VĚTŠINOVÉ (MAJORITNÍ) VOLEBNÍ
SYSTÉMY

Většinovým systémem se volí Senát PČR, dále se
používá např. ve Velké Británii nebo Austrálii
VOLEBNÍ CHOVÁNÍ
Čím je motivováno rozhodování voličů?
 nerozhodnutí voliči (váhající)
 nevoliči (nechodí k volbám, nemají koho volit
nebo se nezajímají o politiku)
 Co rozhoduje?
a) sociální faktory (soc. status)
b) ekonomické faktory (výše příjmů)
c) žebříček hodnot (svoboda vs. sociální jistoty)
 taktická volba (volit menší zlo)
 předvolební preference (průzkumy veřejného
mínění)

VOLEBNÍ ÚČAST
podíl z celkového počtu oprávněných voličů, kteří
přišli volit
 nízká volební účast – nedostatečný zájem o
politiku nebo spokojenost s politickou situací
 nižší legitimita pro politické strany
 vyšší volební účast např. v Rakousku, Nizozemí
 nižší volební účast např. v Polsku, na Slovensku
 v ČR nižší volební účast u voleb do senátu
 povinná volební účast (např. Austrálie či Belgie)

VOLEBNÍ ÚČAST VE VOLBÁCH DO POSLANECKÉ
SNĚMOVNY PARLAMENTU ČR

2010 – 62,60%

2006 – 64.47%

2002 – 58.00%

1998 – 74.03%

1996 – 76.41%
Volby do České národní rady
 1992 – 85,08 %

VOLEBNÍ ÚČAST VE VOLBÁCH DO SENÁTU
PARLAMENTU ČR
2010 – 44,59% v 1. kole, 24,64% ve 2. kole
 2008 – 39,52% v 1. kole, 29,85% ve 2. kole
 2006 – 42,09% v 1. kole, 20,73 % ve 2. kole
 2004 – 28,97% v 1. kole, 18,41 % ve 2. kole
 2002 – 24,10% v 1. kole, 32,55 % ve 2. kole
 2000 – 33,72% v 1. kole, 21,56% ve 2. kole
 1998 – 42,37% v 1. kole, 20,36% ve 2. kole
 1996 – 35,03% v 1. kole, 30,63% ve 2. kole

REFERENDUM O PŘISTOUPENÍ ČESKÉ
REPUBLIKY K EVROPSKÉ UNII 2003
Volební účast – 55,21%
 Výsledky:
 ANO – 77.33%
 NE – 22.67%

ZDROJE
DAVID, R. Politologie. Základy společenských
věd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2000.
ISBN 80-7182-162-4.
 KOL. AUT. Společenské vědy pro střední školy. 2.
díl. Brno: Didaktis, 2010.
ISBN 978-80-7358-152-7.
