Volební systémy
Download
Report
Transcript Volební systémy
VOLEBNÍ
SYSTÉMY
Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/03.0045
VOLEBNÍ SYSTÉMY
soubor pravidel, která určují způsob
obsazování funkcí na základě získaných
hlasů ve volbách
Záleží na:
a) způsobu, jakým volič volí
b) způsobu přidělování mandátů
c) počtu a velikosti volebních obvodů
POMĚRNÉ (PROPORČNÍ) VOLEBNÍ
SYSTÉMY
procento odevzdaných hlasů odpovídá procentu
reprezentantů
hodnoceny
jako spravedlivé - umožňují i
zastoupení menších stran
vláda bývá méně stabilní – vznik koalicí
podporují systémy více stran
často
stanovena tzv. volební klauzule podmínka pro vstup do parlamentu (např. 5%)
volby v několika větších volebních obvodech
POMĚRNÉ (PROPORČNÍ) VOLEBNÍ
SYSTÉMY
volby do PS PČR, dále Polsko, Švýcarsko, Izrael
aj.
VĚTŠINOVÉ (MAJORITNÍ) VOLEBNÍ
SYSTÉMY
princip „vítěz bere všechno“
zvolen pouze jediný kandidát, který získá
v daném volebním obvodu nejvíce hlasů
většinou jednomandátové volební obvody
systém vede ke snížení počtu politických stran
vláda obvykle tvořena pouze jedinou stranou
jednokolový
(vítězí kandidát s největším
počtem hlasů)
dvoukolový (pokud v 1. kole nikdo nezíská
většinu hlasů, postupují do 2. kola kandidáti s
největším počtem hlasů)
VĚTŠINOVÉ (MAJORITNÍ) VOLEBNÍ
SYSTÉMY
Většinovým systémem se volí Senát PČR, dále se
používá např. ve Velké Británii nebo Austrálii
VOLEBNÍ CHOVÁNÍ
Čím je motivováno rozhodování voličů?
nerozhodnutí voliči (váhající)
nevoliči (nechodí k volbám, nemají koho volit
nebo se nezajímají o politiku)
Co rozhoduje?
a) sociální faktory (soc. status)
b) ekonomické faktory (výše příjmů)
c) žebříček hodnot (svoboda vs. sociální jistoty)
taktická volba (volit menší zlo)
předvolební preference (průzkumy veřejného
mínění)
VOLEBNÍ ÚČAST
podíl z celkového počtu oprávněných voličů, kteří
přišli volit
nízká volební účast – nedostatečný zájem o
politiku nebo spokojenost s politickou situací
nižší legitimita pro politické strany
vyšší volební účast např. v Rakousku, Nizozemí
nižší volební účast např. v Polsku, na Slovensku
v ČR nižší volební účast u voleb do senátu
povinná volební účast (např. Austrálie či Belgie)
VOLEBNÍ ÚČAST VE VOLBÁCH DO POSLANECKÉ
SNĚMOVNY PARLAMENTU ČR
2010 – 62,60%
2006 – 64.47%
2002 – 58.00%
1998 – 74.03%
1996 – 76.41%
Volby do České národní rady
1992 – 85,08 %
VOLEBNÍ ÚČAST VE VOLBÁCH DO SENÁTU
PARLAMENTU ČR
2010 – 44,59% v 1. kole, 24,64% ve 2. kole
2008 – 39,52% v 1. kole, 29,85% ve 2. kole
2006 – 42,09% v 1. kole, 20,73 % ve 2. kole
2004 – 28,97% v 1. kole, 18,41 % ve 2. kole
2002 – 24,10% v 1. kole, 32,55 % ve 2. kole
2000 – 33,72% v 1. kole, 21,56% ve 2. kole
1998 – 42,37% v 1. kole, 20,36% ve 2. kole
1996 – 35,03% v 1. kole, 30,63% ve 2. kole
REFERENDUM O PŘISTOUPENÍ ČESKÉ
REPUBLIKY K EVROPSKÉ UNII 2003
Volební účast – 55,21%
Výsledky:
ANO – 77.33%
NE – 22.67%
ZDROJE
DAVID, R. Politologie. Základy společenských
věd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2000.
ISBN 80-7182-162-4.
KOL. AUT. Společenské vědy pro střední školy. 2.
díl. Brno: Didaktis, 2010.
ISBN 978-80-7358-152-7.