• Vznikají činností

vnějších geologických činitelů.

• Pokrývají

až 90% zemského povrchu

a tvoří 8% zemské kůry.

• Často obsahují zkameněliny.

• Dělí se na: • 1. úlomkovité • 2. chemického původu • 3. biologického původu

Trilobit v usazené hornině Ortoceras – otisk schránky vyhynulého hlavonožce

ÚLOMKOVITÉ USAZENÉ HORNINY

Která z hornin má

vrstevnatou

stavbu a je tedy

usazená

?

Kritéria třídění:  podle velikosti zrna  nezpevněné a zpevněné

ŠTĚRKOPÍSEK PÍSEK S VALOUNKY

PÍSKOVEC

Různé tmele pískovců vlevo vápnitý, vpravo železitý

JÍLOVEC

SLEPENEC BREKCIE (ostrohranná) úlomky)

POROVNÁNÍ BREKCIE A SLEPENCE

CHEMICKÉ USAZENÉ HORNINY

• odpařením vody a vysrážením látky rozpuštěné ve vodě • např. vřídelní kámen z lázeňských vod • např. halit v mořské vodě – vznik ložisek soli kamenné • např. vápenec – vznik krasových útvarů

VŘÍDELNÍ KÁMEN

VÁPENEC

CHEMICKÉHO PŮVODU

TVOŘÍCÍ KRÁPNÍK

Vápencová území = krasové oblasti

Příklady krasových útvarů:

VYSRÁŽENÝ TRAVERTIN (VÁPENEC)

DOLOMIT

• podobný vápenci • tvořen nerostem

dolomitem

a z části kalcitem • vzniká tzv.

dolomitizací vápenců vysrážením z mořské vody

, tak, že vápencová usazenina reaguje s hořčíkem nebo přímo • pohoří

Dolomity

(severní Itálie)

Dolomity

Dolomit je odolnější vůči zvětrávání než vápenec, a tím vytváří v pohořích ostřejší morfologické tvary i bizarní povrch skal. Patří proto právem k nejatraktivnějším turistickým oblastem.

krystalizací z horkých roztoků zvětráváním minerálů železa, srážením z vod

Buližník

(prubířský kámen)  druh usazené horniny pocházející ze starohor     tvořený převážně oxidem křemičitým ve formě křemene, případně opálu černé nebo černošedé barvy - častou příměsí je grafit pro vysokou tvrdost ho používali někdy pravěcí lidé místo pazourků hojně se vyskytují v usazených vrstvách ve středních a západních Čechách

ORGANOGENNÍ USAZENÉ HORNINY

Vznik:

usazováním odumřelých těl rostlin a živočichů, jejich schránek nebo koster

VÁPENEC

• vznikl na dně moří hromaděním živočišných schránek (korálnatců, prvoků, měkkýšů atd.) • • hlavním nerostem je

KALCIT

• světle šedý, někdy různě přibarvený

využití

: surovina pro výrobu cementu a páleného vápna

ORGANOGENNÍ VÁPENEC

KŘEMELINA

diatomit   nezpevněná jemnozrnná hornina tvořená většinou schránkami rozsivek (jednobuněčných řas) a jílovými minerály, nejčastěji kaolinitem vysoce kvalitní křemelina obsahuje kolem 90 % SiO 2  zpevněná křemelina se označuje jako diatomové břidlice

ČERNÉ UHLÍ

• pochází z prvohor • vytvořilo se ze zbytků stromovitých kapradin, přesliček a plavuní • • v ČR těžba v Ostravsko karvinském revíru

obsahuje 80 – 90 % uhlíku

HNĚDÉ UHLÍ

• vzniklo v třetihorách ze zbytků jehličnatých a listnatých stromů • méně kvalitní než černé uhlí (50-60% C) • v ČR těžba v podkrušnohorských pánvích • méně kvalitní (nejmladší) hnědé uhlí =

LIGNIT

Briketa

ROPA

•též (surová) nafta •hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina •vznikla vlivem tlaku a teplot z uhynulých mořských organismů před mnoha miliony let •obsahuje 84–87 % uhlíku •vyskytuje se společně se zemním plynem •je základní surovinou petrochemického průmyslu

ROPA ROPNÁ POLE TĚŽBA ROPY

RAŠELINA

• • vzniká hromaděním odumřelých rostlinných těl (hlavně mech rašeliník) za nedostatečného přístupu vzduchu • místa vzniku = rašeliniště

využití:

-

lázeňská léčba (zábaly) zahradnictví - palivo - izolace

MECH RAŠELINÍK RAŠELINA RAŠELINIŠTĚ

rašelinové brikety

Využití rašeliny:

květináče z rašeliny

-

8.

HORNINY USAZENÉ

vznikají činností

vnějších geologických činitelů

sluneční záření, gravitace, působení vody, větru a organismů pokrývají až

90% zemského povrchu

– 

zvětrávání

(=rozrušování a rozpad hornin a nerostů)

přenos



usazování

zvětrávání –

chemické mechanické

(změnami teplot) a (působením vody, vzduchu a kyselin) často obsahují zkameněliny

vrstevnatá

stavba

a) ÚLOMKOVITÉ

1. podle velikosti úlomků: štěrk písek jíl, spraš

2. podle stupně zpevnění:

nezpevněné

= volné úlomky: štěrk nebo valounky, písek, jíl nebo spraš

zpevněné tmelem

: brekcie nebo slepenec, pískovec, jílovec

b) usazováním a srážením látek rozpuštěných ve vodě

o

CHEMICKÉHO PŮVODU

sůl kamenná, sádrovec o vápenec – v krasových oblastech – Český a Moravský kras tvorba krápníků

c) BIOLOGICKÉHO PŮVODU usazováním organických zbytků vápenec

(obsahuje kalcit) ze schránek živočichů

fosilní paliva: ropa

z drobných organismů v zálivech moří

uhlí

(obsah uhlíku od 90 do 50 %) z rostlin – antracit, černé uhlí,