Středověk

Periodizace a charakteristika

Periodizace

a) raný středověk (500 – 1200) b) vrcholný středověk (1200 – 1500) c) pozdní středověk (1500 – 1600) • Počátek je obvykle vymezen:  zánikem říše západořímské • Za konec se považuje:  objevení Ameriky  vyhnání Arabů z Pyrenejského poloostrova  dobytí Konstantinopole Turky  začátek reformace (vystoupení Martina Luthera) • Zařaď k těmto událostem letopočty:

Správná odpověď

• zánik říše západořímské – 476 • objevení Ameriky – 1492 • vyhnání Arabů – 1492 • dobytí Konstantinopole – 1453 • počátek reformace 1517

Charakteristika

• Otázky: • Který kontinent se stává těžištěm politického, společenského a kulturního vývoje?

• Který duchovní systém ovlivnil nejvíce dění ve středověku?

• Které náboženské systémy ovlivňovaly Evropu?

• Na jaký duchovní odkaz navazovala středověká Evropa?

Charakteristika

• Hlavním centrem politického a společenského vývoje se stává Evropa – především západní a střední • Existují i kontakty s ostatním světem – především muslimským (Arabská říše), ostatní svět spíše sporadicky (Indie, Čína – obchodní kontakty) • Středověk navazuje na tradice antického světa (kultura, architektura...), obohacuje novými prvky (germánská, slovanská tradice) • Společnost ovlivňuje především křesťanství.

• Jižní Evropa (Pyrenejský poloostrov. Středomoří) je pod silným vlivem arabské (islámské) kultury, vědy, tradice

Hospodářství

• Otázky:  Co bylo hlavním zdrojem obživy obyvatel?

 Vysvětli pojmy dvojhonné a trojhonné hospodářství?

 S jakými problémy se nejvíce potýkali středověcí zemědělci?

Hospodářství

• zemědělský charakter společnosti - 90% obyvatel pracuje v zemědělství • půda – nově získávaná (žďáření, střídavé systémy), nedostatečné hnojení, slabé výnosy, hladomory (neúroda, války)

Hospodářství

• Dvojpolní (dvojhonný) systém – polovina obdělávána, polovina ladem (úhor) • Trojpolní (trojhonný) systém – třetina ozim, třetina jař, třetina úhor)

Hospodářství

• Živočišná výroba – dobytek (krávy, ovce, kozy, prasata, drůbež) • málo výnosné. krávy i na tah • rybolov, lov – doplněk zemědělství

Hospodářství

• Řemeslná výroba – doplněk zemědělství (nástroje, zbraně) • převaha venkovského obyvatelstva • nedostatečné komunikace (nebezpečné cestování) – překážka obchodu • výroba slouží převážně pro vlastní spotřebu

Společnost

• Otázky: • Na jaké tři hlavní společenské vrstvy se dělila středověká společnost?

• Jakou roli hrála církev ve středověku?

• Vysvětli pojmy: léno (feudum), robota, naturálie, desátek

Společnost

• PANOVNÍK (král, kníže, vévoda...) – v raném středověku vlastnil teoreticky veškerou půdu • vydává zákony, rozhoduje o daních, válkách a míru, nejvyšší soudce

Společnost

• ŠLECHTA – vojenská družina, za zásluhy propůjčena půda – LÉNO (FEUDUM) – za slib věrnosti, pomoci ve válce atd. – lenní slib – leníci, vazalové, feudálové • Feudum dalo vznik označení společnosti jako feudální (feudalismus) • Později přešlo propůjčené vlastnictví půdy v dědičné • Významným feudálem byla později i církev

Společnost

• Dělení šlechty:   vyšší – panstvo, světské, církevní nižší – zemani, vladykové, rytíři

Společnost

• PODDANÍ – svobodní rolníci, pracují na pronajaté půdě za rentu  robotní (neplacená práce na panské půdě)   naturální (odvádění části úrody, specifická renta je desátek – placený církvi) peněžní (daně) • Míra závislosti poddaných se s časem měnila, v době nejvyšší závislosti se stávali NEVOLNÍKY (např.po třicetileté válce) • Na počátku vrcholného středověku se půda stává dědičnou –

emfyteutické právo

– nesmí být zabavena, zcizena, prodána (panstvem)

Společnost

Společnost

Duchovenstvo

• Zvláštní postavení – nositelé vzdělanosti, gramotnosti, poradci panovníků, diplomaté • Mniši – život v klášterech, přísná pravidla – regule (řehole, řeholník), skriptoria (psaní knih), žebravé řády (františkáni)

Duchovenstvo

• Otázka: • Jaké bylo (a je i dnes) hierarchické (postupné) uspořádání společenské vrstvy duchovních?

Duchovenstvo

• Papež (pokračovatel sv.Petra, volen sborem kardinálů – konkláve) • Kardinál (volitel papeže) • Arcibiskup (metropolita – spravuje větší území) • Biskup (správce diecéze) • Děkan ( několik farností) • Farnost (základní jednotka, farář, kaplan) Zvláštní postavení mají kláštery: • Opat, abatyše – představení kláštera • mniši, jeptišky (řeholníci, řeholnice) Během raného středověku roste postupně moc církve – politická i ekonomická (příjmy – desátky, donace – dary věřících, odúmrť – dědictví po zemřelých) Politická moc – spory papežů a světských vládců o moc nad středověkou společností (boj o investituru, Konkordát wormský 1122 – kompromis)