ZOOLOGIE PRVOCI - PROTOZOA

JEDNOBUNĚČNÍ ŽIVOČICHOVÉ

Charakteristika

• • • •

Jednobuněční Autotrofní i heterotrofní Většinou mikroskopické rozměry Rozšířeni kosmopolitně (sladké a slané vody,v půdě, cizopasí)

Význam prvoků

• dírkonošci a mřížovci mají horninotvorný význam • volně žijící i parazité • heterotrofní konzumují rozkládající se organické látky • rostlinní bičíkovci jsou na počátku potravního řetězce

• • • • •

Stavba a funkce buňky

specializované organely:

Opory a ochrany: pelikula (bičíkovci) schránka (kořenonožci) Pohybu: bičíky (bičíkovci) panožky (kořenonožci) brvy (nálevníci) Trávicí: trávicí vakuola (heterotrofní prvoci) buněčná ústa,b.hltan a b. řiť (nálevnící) Vylučovací: pulzující vakuola Smyslové: stigma (krásnoočko) nebo brvy a bičíky

Systém prvoků

 Říše:

Živočichové

(

Animalia)

 I. Podříše:

Prvoci

(

Protozoa

)  Kmen:

Praprvoci

(

Sarcomastigophora

) • Podkmen:

Bičíkovci

(

Flagellata

) • Podkmen:

Kořenonožci

(

Sarcodina

)  Kmen:

Výtrusovci

(

Apicomplexa

)  Kmen:

Nálevnící

(

Ciliophora

)

Kmen: Praprvoci

• •

Na rozhraní říše rostlin, živočichů a hub Pohyb pomocí bičíků (bičíkovci) nebo panožek (kořenonožci).

Podkmen: Bičíkovci (Flagellata, Mastigophora)

• • • • •

Na povrchu pelikula Pohyb pomocí jednoho nebo více bičíků Žijí jednotlivě nebo v koloniích V nepříznivých podmínkách tvoří klidové stadium – cystu Druhy heterotrofní i autotrofní



Třída: živočišní bičíkovci (Zooflagellata)



Třída: rostlinní bičíkovci (Fytoflagellata)

Zooflagellata

• • •

Nemají chlorofyl Živí se heterotrofně Často parazitují

Trubénka Haeckelova

• •

Tvoří kolonie na dně nádrží Živí se organickými zbytky a bakteriemi

Trypanosoma spavičná

• • • •

Přenášena mouchou tse-tse v trávicím sekretu Onemocnění – spavá nemoc Místo výskytu – rovníková Afrika Cizopasí v oběhovém systému – způsobuje rozpad erytrocytů.

Trypanosoma spavičná

Přenašeč trypanosomy spavičné Moucha tse tse na zvířecí kůži Moucha tse tse na lidské kůži

Trypanosoma spavičná mezi červenými krvinkami

Bičenka poševní

• • •

Způsobuje nemoc trichomoniázu Záněty močových cest + výtok Šíří se pohlavním stykem

Lamblie střevní

•

Způsobuje záněty tenkého střeva

Rostlinní bičíkovci (Fytoflagellata)

• • • •

Mají chlorofyl Živí se autotrofně Součástí planktonu Řazeny do rostlin

Krásnoočko zelené – jednobuněčná samostatně pohyblivá zelená řasa

• • •

Potrava příjímána heterotrofně – celým povrchem těla Potrava přijímána autotrofně – fotosyntézou Mixotrofie

Anatomie krásnočka zeleného Bičík Světločivná skvrna – stigma Chloroplasty Jádro - nucleolus Pelikula

Podkmen: Kořenonožci

• • •

Proměnlivý tvar těla Panožky (parapodia) – výběžky cytoplazmy (pohyb,příjem potravy) Některé druhy tvoří schránky

Třída: Měňavky

• • •

Netvoří schránky Lalokovité panožky Většinou sladkovodní

Měňavka velká

•

V detritu stojatých vodních nádrží

Měňavka úplavičná

•

Střevní parazit – způsobuje úplavici (krvavé průjmy a horečky)

Třída: Krytenky

• •

Sladkovodní Chitinové schránky s nalepenými zrnky písku

Rozlitka hruškovitá

Třída: Dírkonošci

• • • •

Pouze mořští Vícekomůrkové vápenaté schránky Většina fosilních Schránky se hromadily na dně oceánů – významný horninotvorný činitel

Nummulites

Třída: Slunivky

-

Obvykle sladkovodní Schránka z oxidu křemičitého nebo chitinu

•

Slunivka obecná

Třída: Mřížovci

• • • •

V planktonu teplých moří Symbióza s jednobuněčnými řasami Kulovité schránky z chitinu a vnější křemičité schránky Schránky odumřelých mřížovců vytvářejí na dně moří tzv. radioláriové bahno

Mřížovci

 Říše:

Živočichové

(

Animalia)

 I. Podříše:

Prvoci

(

Protozoa

)  Kmen:

Praprvoci

(

Sarcomastigophora

) • Podkmen:

Bičíkovci

(

Flagellata

) • Podkmen:

Kořenonožci

(

Sarcodina

)  Kmen:

Výtrusovci

(

Apicomplexa

)  Kmen:

Nálevnící

(

Ciliophora

)

Kmen: Výtrusovci

(Apicomplexa) • • • •

Paraziti bezobratlých živočichů i obratlovců Rozmnožují se výtrusy.

Při rozmnožování se střídají generace pohlavní a nepohlavní.

Dochází i ke změně hostitele

Třída: Kokcidie

• •

Kokcidie jaterní Způsobuje hnisavé záněty jater a žlučovodů králíků a zajíců.

Choroba – kokcidioza

•

Toxoplasma gondii

-

Parazituje na bílých krvinkách Přenosná ze zvířat (kočky) Nebezpečná v těhotenství

Třída: Krvinkovky

•

Cizopasníci červených krvinek obratlovců

Zimnička čtvrtodenní

• • • • •

Vyvolává u člověka malárii.

Šíří se v tropech a subtropech.

Napadá červené krvinky.

Proces rozpadu erytrocytů je provázen horečkami.

Komár anopheles – přenáší zimničku ve střevním traktu.

• • •

Zimnička čtvrtodenní – malarické záchvaty každý 4 den Zimnička třetidenní – třídenní cyklus Zimnička tropická – záchvat každý den

•

Dříve lék chinin (alkaloid chininovníku), dnes antimalarika

 Říše:

Živočichové

(

Animalia)

 I. Podříše:

Prvoci

(

Protozoa

)  Kmen:

Praprvoci

(

Sarcomastigophora

) • Podkmen:

Bičíkovci

(

Flagellata

) • Podkmen:

Kořenonožci

(

Sarcodina

)  Kmen:

Výtrusovci

(

Apicomplexa

)  Kmen:

Nálevnící

(

Ciliophora

)

Kmen: Nálevníci

• •

Nejdokonalejší prvoci 2 jádra – makronukleus (vegetativní funkce) a mikronukleus (genetická informace)

•

brvy

Trepka velká

• • •

Stojaté vody Indikátor znečištěné vody Lze opatřit ze senného nálevu

Trepka velká - anatomie

Trepky ve vodním prostředí

Rozmnožování trepky velké Příčné dělení - nepohlavně Spájení – konjugace - pohlavně

Vířenka

Mrskavka

Bobovka

Bachořci

• • •

Žijí v bachoru a čepci žaludků přežvýkavců Pomáhají svými fermenty trávit celulózu.

V 1 ml žaludeční šťávy je 1 milion jedinců.