Transcript Document

Pravěké umění








První projevy umělecké činnosti zkomány teprve od počátku 19. stol.
Pravěký homo sapiens zhotovuje první rytiny do skal a kamenůobrysy zvířat.
Sochařský materiál: kámen, mamutovina i jiný mat., nejčastější
námět je venuše (symbol plodnosti-záruka přežití)
Primitivní nástroje: sekery, pěstní klíny
Další náměty: sošky zvířat a malby na stěnách (koně, bizoni, sobi,
medvědi, mamuti, kozorožci).
10.tis.př.n.l.- člověk opouští jeskyně- stavění dřevěných chýší
Keramické potřeby: nádoby s dekorem (páskové, spirálovité,
klikatkové, čtvercové, kružnicové) nalézáme od Atlantického oceánu
až po Ukrajinu.
Doba bronzová: civilizace na Apeninském poloostrově
(Veneto – okol. Benátky, Sardinie), Německo, Francie, Velká
Británie.
Venuše
Venuše z Willendorfu
Venuše z Mentonu
Venuše s rohem hojnosti z Laussel
Venuše z Lespugue, 14, 7 cm, mamutovina,
stylizováno do geometrických forem kružnic, oválů
a elips.
Sošky zvěře
Řezba bizona
v sobím
parohu, z
jeskyně
Madeleine
(Francie)
 Skákající kůň
z j. Bruniquel,
vyřezaný z
kosti
 Mamut na
mamutovině

Pravěká malba
Vznikala v souvislosti s lovem.
 Malby měly magickou úlohu – měly pomoci
ulovit zobrazené zvíře.
 Nástěnné malby se zachovaly ve skalních
převisech a jeskyních: Altamira, Les Trois Fréres,
Lascaux, Rouffignac, La Grése, Pechmerle, atd.
 Pro malbu byla použita přírodní barviva (bíla,
okrová, hnědá, žlutá, černá, červená).

Jeskyně Altamira
Jeskyni Altamira ve
Španělsku objevila v roce
1879 malá Maria de
Autuola, dcera majitele
pozemku. Celý strop 18 m
dlouhé a 9 m široké jeskyně
je pokryt stádem zvěře.
Jeskyně Les Trois Fréres
Zde můžete vidět postavu lovce, který na sebe
vzal zvířecí kůži, aby se dostal mezi zvěř. (tzv.
čaroděj z Les Trois Fréres.)
Lascaux
Jeskynní malby v Lascaux
představují vyvrcholení
pravěké malby, datované
asi 13 500 roků př.n.l..
Vidíme zde anatomickou
přesnost i pokus o
perspektivu.
Rouffignac
„jeskyně sta mamutů“, přerůstá umění malby až ve filosofický pohled na život.
Pechmerle
Slunečný vozík z Trundholmu
Pochází z doby bronzové, z Dánska. Sloužil k náboženským účelům.
Vozík je tažen koněm a kotouč, znázorňující slunce, je pozlacen a
ozdoben tepáním.
Období nuragů
Nurag= kamená věžovitá stavba, jejich základním
principem je kruh. V městském uspořádání připomínají
labyrinty.
Dolmeny
Objevují se v 3. a 2. tisíciletí, jsou to dva kameny přepažené nasucho
třetím. Nalezeny byly např. v Německu na Rujaně.
Menhiry
Objevují se ve 2. tisíciletí př.n.l., vyskytují se jako samostatné balvany,
tyčící se kolmo ze země do výše několika metrů. Nejmohutnějším je
menhir z Locmariaqueru v Bretani. Proslulá alej v Carnaku je tvořena
několika tisíci menhiry. Nejznámější je však soubor ve Stonehenge.
Stonehenge (1800 př.n.l.) ve
Velké Británii s kruhovitým
půdorysem o průměru 100 m tvoří
balvany vážící přes 50 tun.
Svatyně byla postavena na počest
slunce a je orientována tak, aby
osa procházela bodem, kde slunce
vychází v nejdelší den v roce.
Alej v Carnaku ve
Francii je dlouhá
asi 1 km.
Pravěké umění u nás








Z období paleolitu pochází nálezy figurek z jeskynních sídlišť (Předmostí u Přerova,
Dolní Věstonice, okolí Keblic na Litoměřicku, Jeskyně Pekárna u Brna, Adamov, okolí
Domažlic atd.)
Největším nalezištěm kostí je Předmostí u Přerova.
V neolitu se u nás objevuje dekorovaná keramika, nejčastěji geometrickými
ornamenty (spirála, meandr), zoomorfní motivy a lineárně stylizované ryté postavy.
Sošky mají náboženský, či rituální význam. Z pozdní doby kamenné (2. tis.) pochází
kamenné nástroje a jediný český megalit (hrobka z mohutných kamenných bloků) u
Velvar.
Z tohoto období pochází i ojedinělé menhiry (Drahomyšl na Žatecku, u Rakovníka, na
Chebsku, v Praze – Dolní Chabry), největší je v okolí Klobouk na Slánsku (4,20 m i s
podzemní částí)
18.stol.př.n.l. se začíná používat bronz. Řadu předmětů (ozdoby, zbraně, jehlice,
náramky, sošky a jiné) nacházíme v hrobech.
Kolem r. 600, kdy u nás sídlí Keltové začíná nastupovat doba železná. Začíná se
pohřbívat ve zvláštních pohřebištích ( Byčí skála u Adamova – pro zámožného
velmože a jeho čtyřicet násilně pobytých žen). Začínají se rozmáhat tzv. oppida,
keltská města se svatyněmi (Libenice u Kolína – objevena 1959, Žehrovice u Slaného)
Na přelomu letopočtu nás osidlují Markomani a Kvádové a po nich Slované (prolínání
kultur).
Věstonická venuše, ze směsi hlíny, popela a
slonoviného prášku. 10 cm vysoká soška, objevená
Karlem Absolonem r.1926, je nejstarším dokladem
keramiky v celé Evropě.
K. Absolon
Hlava ženy z
mamutoviny.
(Dolní Věstonice)
Abstraktní soška
ženy.
Rytina na
koňském žebru
znázorňuje
pasoucí se
koně. Pochází z
jeskyně
Pekárna u
Brna.
Rytina mamuta
na kosti.
(Předmostí)
Ženský idol z
Hlubokých
Mašůvek u Znojma
Bronzový vozík,
sloužil kultovní
potřebě. Pochází
z doby bronzové
z 8. stol. př.n.l.
(Milavče)
Býček z bronzu s
trojúhelníkem z
čistého železa na
hlavě. (Býčí skála)
Nákres keltského
oppida a jeho hradeb.
Opuková hlava
boha, či hrdiny ze
Mšeckých Žehrovic
u Slaného. Pojatá
zcela dekorativně,
zakončovala
pravděpodobně
sloup. Pochází z 2.
stol. př.n.l.
Zdroje:
Bauer A., Dějiny výtvarného umění, 2002
 www.google.cz

Autor prezentace vám děkuje za pozornost. (J. Hřívová)