Transcript Clenovci

Členovci
-nejpočetnější živočišný kmen
-dosáhli nejvyššího stupně dokonalosti
-typickým znakem je nestejnocenné článkování těla a končetin
- tělo je rozlišeno na hlavu , hruď a zadeček
- mají pevný tělní pokryv – vnější kostru ( tvořena chitinovou kutikulou)
-jednotlivé články jsou spojeny tenkou blankou
- během života je krunýř několikrát svlékán a nahrazován
-mají různě upravené dýchací orgány
- mimořádný rozvoj nervové soustavy a instinktivního chování
- vynikající adaptaci k životu ve všech biotopech
Systém
4 podkmeny : 1. Trojlaločnatci
2. Klepítkatci
3. Žabernatí
4. Vzdušnicovci
Podkmen: Trojlaločnatci
-rozšířeni v prvohorních mořích
- jediná třída: Trilobiti
Stavba těla
-všechny končetiny stejné
- první pár přeměněn na tykadla
- tělo rozlišeno na hlavu, hruď a zadeček
- hřbetní strana rozdělena na tři podélné laloky
- tělní články stejné – každý nese dvouvětevné
končetiny
-vnitřní větev = funkce pohybová
- vnější větev = funkce dýchací
V
ý
c
h
o
z
í
Podkmen: Klepítkatci
- cca 36 000 druhů
-první pár končetin přeměněn v klepítka ( chelicery)
- druhý pár přeměněn v makadla ( pedipalpy)
-hlava srůstá s hrudí v hlavohruď – nese 4 páry kráčivých končetin
- zadeček nečlánkovaný bez končetin
Systém: 3 třídy 1. Hrotnatci
2. Pavoukovci
3. Nohatky
1.třída: Hrotnatci
-200 druhů vyhynulých kyjonožců
- 5 žijících ostrorepů
- zbytky starobylé skupiny z prvohor
Ostrorep americký - mělčiny při pobřeží Mexického zálivu
Ostrorep molucký – jihovýchodní Asie
2. třída: Pavoukovci
-nejstarší suchozemští živočichové
- všechny druhy dýchají vzdušný kyslík
- zadeček vždy bez končetin
Vnější stavba těla
-hlavohruď a stopkou přirostlý
zadeček
- 4 páry kráčivých končetin
-v předu na hlavohrudi jednoduchá
očka
-srpovitá klepítka ( chelicery)
jedové žlázy
-makadla ( pedipalpy) – hmat
pomocné pářicí ústrojí
- snovací bradavky ( tvorba pavučiny)
Vnitřní stavba
- mimotělní trávení
-střevo má vakovité výběžky –
zásoba potravy
-vylučovací ústrojí = malphigické
trubice ( vývod do střeva)
- párové dýchací vaky
-4 snovací bradavky – 6 typů
snovacích žláz – několik odlišných
vláken s rozdílným funkčním určením
-gonochoristé s zřetelným pohlavním
dimorfismem
-častý manželský kanibalismus
- samice ukládá oplozená vajíčka
do zámotku ( kokonu)
- vývoj přímý
- nervovou soustavu tvoří mohutná podhltanová zauzlina
- cévní soustava otevřená- trubicovité srdce - haemocyanin
-smyslové ústrojí = hlavně mechanoreceptory , chemoreceptory
jednoduchá očka – dobře vnímají okolí
Pavoukovci mají velmi složité instinktivní chování
Systém : třída pavoukovci se rozděluje do 6 řádů – 1.- pavouci
2.- štíří
3.- štírci
4.- solifugy
5.- sekáči
6. roztoči
Řád : Pavouci
-cca 20 000 dravých živočichů
- většina lapá kořist do sítí, jiné druhy skokem. nebo v běhu
- kosmopolitní rozšíření
- v ČR žije cca 1000 druhů
Křižákovití
-charakteristické svislé pavučiny ( staví výhradně samičky)
- na zadečku charakteristická kresba
Křižák obecný
Pokoutnikovití
Pokoutník domácí - husté vodorovné pavučiny v domácnostech
Sklípkanovití
- žijí v tropech, v děrách v zemi , často mimořádná velikost ( 10 cm)
Sklípkan huňatý - žije v Brazílii
Snovačkovití
- kořist omotávají lepivým vláknem , výskyt hlavně v tropech
Snovačka jedovatá - černá vdova ( nejjedovatější pavouk)
Skákavkovití
-drobnější pestře zbarvené druhy, přepadají kořist skokem , výskyt v teplých
oblastech
Skákavka pruhovaná
Slíďákovití
. žijí v podzemních chodbičkách, na vlhkých místech, samičky nosí kokony
s vajíčky na spodní straně zadečku
Slíďák mokřadní – běžný druh
Běžníkovití
-drobní pavouci , kořist loví skokem , často číhají v květu na hmyz,,koncem léta
vypouštějí mláďata unášivá vlákna „ babí léto“
Běžník květomilný
Vodouchovití
Vodouch stříbřitý – je přizpůsoben životu ve stojatých vodách tůní . hnízdo staví
pod vodou, kde také loví kořist
Řád : Štíři
- starobylá skupina suchozemských pavoukovců
- koncové články zadečku protažené s hrotem a jedovou žlázou
- teplomilní a soumrační živočichové
- obývají stepní biotopy, ale i vlhké pralesy
- samičky jsou vejcoživorodé , o mláďata se stará – nosí je na svém těle
Štír středomořský – evropský druh
Veleštír obrovský – žije v tropické západní Africe
Řád : Štírci
-drobní živočichové , zploštělé tělo,
- nemají protažený zadeček a jedové žlázy
- živí se dravě roztoči a drobným hmyzem
Štírek obecný - volně v přírodě , běžný
Štírek knihový - v domácnostech
Řád : Solifugy
-nezvykle členěná hlavohruď
- suché teplé stepní biotopy
- jedové žlázy nemají
- noční dravci
Solifuga egejská – Evropský druh – oblast středomoří
Řád :Sekáči
-- kulovité tělo – zadeček nerozlišen od hlavohrudi
- dlouhé kráčivé končetiny
- dravci
- schopnost autotomie = odvrhnutí končetiny
- při podráždění upadnou do stavu strnulosti
Sekáč domácí ,
Sekáč rohatý – rohovitý výrůstek na chelicerách
Řád : Roztoči
- cca 10 000 druhů
-hlavohruď zpravidla srůstá se zadečkem
- ústní ústrojí kousavé nebo bodavě savé
- larvy mají pouze 3 páry končetin ( dospělci 4 páry)
- přemisťují se často forézií = na ochlupeném hmyzu
-dýchají celým povrchem těla , nebo vzdušnicemi
- základním smyslem je hmat
Klíště obecné - vajíčka – larvy - parazité drobných obratlovců– dospělec –sání
na savcích ( samička) zvětší objem až 320x
Čmelík kuří – ektoparazit slepic, v noci saje krev
Sametka zarděnková – larvy i dospělci vyvolávají u člověka kožní vyrážku
- trombidiozu
Zákožka svrabová – samičky vyvrtávají v pokožce chodbičky , úporné
svědění
Prašivka hovězí – způsobuje prašivinu skotu
Trudník lidský – žije v kožních mazových žlázách , nejčastěji v obličeji
Roztočík včelí – parazituje v hrudních vzdušnicích včel – vysává hemolymfu
Roztoč varroa – velmi nebezpečný, nemoc varoáza – parazituje na larvách
včely medonosné . Představuje ohrožení včely medonosné
jako druhu .
Lupovka kuří – původcem nemoci drůbeže - vápenky
Vlnovníci a hálčivci - jsou parazité rostlin , rostliny chřadnou, nerostou , často
vytvářejí novotvary - hálky
Vlnovník révový – plstnatění révy vinné
Vlnovník švestkový – barevné hálky na listech švestky
Vlnovník rybízový – zvětšené pupeny černého rybízu = hálky
Sviluška chmelová – vysává šťávu na listech mnoha rostlin
Pancířníci – půdní roztoči , mají značný význam pro tvorbu humusu
3. třída : Nohatky
-na dně moří až do hloubky 4000 m
- tenké tělo, mohutné nohy – zasahují do nich i vnitřní orgány
Nohatka pobřežní
3. podkmen: Žabernatí
- všechny druhy patří do jediné třídy: Korýši
-dýchají vždy žábrami
- dva páry tykadel – dlouhá tykadla ( antény) , krátká ( antenuly)
-tři páry ústních končetin – 1 pár kusadel a dva páry čelistí
- další končetiny rozeklané , vyrůstají i na zadečku
- povrch těla kryt krunýřem- během vývoje svlékání
-až na výjimky gonochoristé s vývojem nepřímým – larva = nauplius , zoea
pouze raci mají vývoj přímý
-mimořádná rozmnožovací schopnost
- velká tvarová rozmanitost těla
- tvoří podstatnou složku vodní biomasy s nesmírným významem
Systém :
korýši nižší : perloočky, buchanky, žábronožky, lupenonožci,lasturnatky,
kapřivci , svijonožci
korýši vyšší : rakovci
Řád: Perloočky
- velikost do 5 mm – významná součást zooplanktonu
-zploštělé tělo – uloženo ve dvouchlopňové schránce
- přílbovitá hlava s hrotitým výběžkem – rostrum
- zadeček bez končetin
- pár tykadel zakrnělý
první
-druhý pár tvoří rozvětvená tykadla s veslovacími
brvami
-nápadné černě pigmentované oko
- na hrudi 5 párů rozeklaných nožek s žaberními
přívěsky – dýchání + filtrace mikr. potravy
-na hřbetní straně plodová komůrka – zde se
vyvíjejí partenogeneticky zárodky a koncem
léta i oplozená vajíčka v obalech ( efipia)
-na hřbetní části hrudi srdce
- žebříčkovitá gangliová soustava
- pro perloočky je typická partenogeneze
Hrotnatka obecná ( Daphnia pulex)
Čočkovec obecný – všeobecně rozšířený druh
Nosatička obecná - antenuly protažené do chobotku
Hrbatka jezerní – kyselá voda chladných jezer
Řád : Buchanky
- zpravidla mořské druhy , i ve sladkých vodách patří k nejhojnějším plankt. korýšům
- ve vodách se vyskytují po celý rok ( i pod ledem)
- tělo nemá žádnou skořápku
- dýchají celým povrchem těla ( nemají žábra ani srdce)
-na hlavě mohutné antenuly se smyslovými brvami
- pohyb zajišťují plovací nožky
-samičky po stranách zadečku nesou
hroznovité váčky s vajíčky
Buchanka obecná
Řád. Žábronožky
-ze stran zploštělí živočichové – cca 30 mm velcí
- žijí v periodických tůních
- mají nesmírně odolná životaschopná vajíčka
Žábronožka sněžní - výskyt v ledové vodě tajícího sněhu
Řád : Lupenonožci
-vodní dravci , periodické tůně
- zploštělé tělo kryto hřbetním štítkem
- vajíčka snášejí vyschnutí i vymrznutí
Listonoh jarní
Řád : Kapřivci
-ektoparaziti ryb
- lupínkovitě zploštělé tělo , kryté oválným štítkem
-bodec s jedovatou žlázou
- dýchají celým povrchem těla
Kapřivec plochý
Řád :Svijonožci
-výhradně mořští korýši
- pevně přisedlí k podkladu
- tělo obaleno pláštěm
- hermafroditi
Vilejš stvolnatý - v mořích celého světa
Korýši vyšší ( cca 14 tis, tvarově velmi rozmanitých druhů )
Rakovci
-tělo kryto pevným krunýřem
- složené z 21 článků ( 6 článků hlava, 8 článků hruď, 7 zadeček)
- na zadečkových článcích vyvinuty končetiny
Rak říční
-tělo rozlišeno na hlavohruď a
zadeček
-krunýř je zpevněn vápenatými
solemi
- v předu vybíhá ve špičatý
výběžek = rostrum
-krunýř je během života mnohokrát
svlékán – řízeno hormonálně
-rakůvky ( vápencovitá tělíska)
- doplnění vápníku při inkrustaci
-rak dýchá žábrami – umístěné v žaberní
dutině pod krunýřem
cévní soustava otevřená , hemolymfa bezbarvá
-nervová soustava : gangliová ,žebříčkovitého typu
-19 párů končetin :
1 pár. malá tykadla ( antenuly) – statický orgán
chemoreceptory
2 pár: velká tykadla ( antény) – vylučovací žlázy
3. pár : kusadla ( mandibuly)
4 a 5 pár : čelisti
6- 8 pár : čelistní nožky - zpracovávají potravu
9-13 pár: silné kráčivé končetiny - klepeta
- klepítka
- drápky
14 -18 pár : zadečkové končetiny – přidržování
vajíček
19 pár : společně s telsonem tvoří ocasní vějířek
Raci jsou gonochoristé s vývojem přímým , dožívají se až 20 let
Rak říční - čisté tekoucí vody
Rak kamenáč - horské potoky , drobnější , široká klepeta
Rak bahenní – štíhlá klepeta, méně náročný na čistotu vody
Poustevníček palmový - velikost až 30 cm, plody kokosových palem
Rak poustevníček – symbióza se sasankou
Humr evropský – délka až 60 cm , několik kg, stáří až 30 let , nestejně velká
klepeta
Krabi ( 4 400 druhů) – většinou v moři
Krab obecný – Atlantik a Středozemní moře
Krab říční – samečkové mají ochlupená klepeta , zavlečen i do Evropy
Velekrab japonský – rozpětí noh až 3 m
Další zástupci rakovců :
Strašek kudlankový – dno mělkých moří, úderem klepet rozbíjí krunýře krabů
Bezkrunýřka slepá - chladné podzemní vody
Beruška vodní - stojaté vody , rozkládající se rostlinné zbytky
Stínka obecná – přizpůsobena suchozemskému způsobu života , vlhké biotopy
Svinka obecná – suché biotopy
Kreveta baltická – tělo bez inkrustace , ze stran zploštělé
Garnát obecný - tělo bez inkrustace, součást „krillu“
Blešivec obecný – velmi čisté sladké vody – bioindikátor , tělo zploštělé
bez krunýře
Langusta obecná – silně inkrustovaný krunýř, velmi dlouhé antény, hmotnost až 8 kg
4. podkmen: Vzdušnicovci
-členovci dýchající rozvětvenou soustavou vzdušnic – kyslík je přímo předáván
tkáním
- na hlavě pouze jeden pár tykadel
- nohy vždy nerozvětvené
Systém : třídy: drobnušky, stonoženky, hmyzenky, vidličnatky, mnohonožky
stonožky, chvostoskoci, hmyz
Třída : Mnohonožky
-tělo protáhlé, válcovité na průřezu kruhovité
- velký počet článků
- z každého článku vyrůstají dva páry noh
-na hlavě krátká tykadla a pár jednoduchých
oček
mnoho druhů mnohonožek je slepých
- kutikula silně inkrustována
živí se zbytky organismů , žijí pod kameny ,
v tlejícím listí aj.
Mnohonožka slepá
Chlupule podkorní - velikost 2 mm , pod kůrou stromů
Svinule lesní – dovede se svinout do „klubíčka“
Mnohonožka zemní – tropická oblast
Třída : Stonožky
-protáhlé tělo shora zploštělé
- na hlavě 1 pár tenkých tykadel
-každý tělní článek nese pouze 1 pár noh (až 170 párů)
- nohy silné vkloubeny postranně
- první pár je přeměněn v kusadlové nožky s jedovou žlázou
- v larválním stádiím postupně po každém svlékání dorůstají tělní články i nohy
- živí se dravě – kořist omračují jedem
Je známo cca 2 800 druhů, převážně v tropech .- dorůstají do větších rozměrů
Stonožka škvorová – noční živočich, pod kůrou a kameny
Zemivka žlutavá – dost hojná, v tlející organické hmotě
Strašník dalmatský – na Balkáně , výskytem zasahuje až na jižní Moravu
Třída : Chvostoskoci
-v půdě žijící drobní živočichové ( velikost několik mm)
- 8 jednoduchých oček , kousací ústní ústrojí
- většina má na zadečku skákací aparát
- jsou významným humusotvorným činitelem
Poskok škodlivý – v květináčích, ve sklenicích – ožírá jemné kořínky rostlin
Mákovka vodní – na hladině stojatých vod
Huňatka sněžní – žije na sněhu
Třída : Hmyz
- nejpočetnější skupina živočichů vůbec ( popsáno cca 1 milion druhů)
- rozmanití tvarem i velikostí ( od 0,2 mm do 30 cm)
- obrovská reprodukční schopnost
- kosmopolitně rozšířen ve všech biotopech
- nesmírný ekologický a hospodářský význam ( pozitivní i negativní)
-1. opylování rostlin . udržení druhové rozmanitosti - biodiverzity
2. poskytuje potraviny - med
3. v řadě zemí slouží jako potrava – vysoký obsah proteinů
4. poskytuje suroviny – hedvábí, vosk
5. udržuje v krajině hygienu – chrobáci, hrobaříci
6. významný humusotvorný činitel
7. významná součást potravního řetězce
Negativní:
1. cizopasníci člověka i zvířat - střečci, blechy , vši
2. škůdci rostlin – mšice, ploštice, kůrovci.
3. přenášejí nemoci rostlin , živočichů i člověka – komáři, mouchy , mšice, blechy
4. znehodnocují potraviny - švábi, moli, kožojedi
Stavba těla :
- tělo je zřetelně rozděleno na hlavu, hruď a zadeček
Hlava hmyzu
- srůstem 6 článků
-1 pár složených očí
- očka = omatidia
- některé druhy i očka jednoduchá
- 1 pár tykadel – smyslové ústrojí – hlavně čich – vnímání feromonů
-ústní ústrojí - základní je ústrojí kousací - kusadla , čelisti , dolní pysk s
makadly
kousací
bodací
lízací
sací
Hruď hmyzu
-tvořena třemi články - předohruď
- středohruď
- zadohruď
kyčle
příkyčlí
- každý článek nese článkovanou končetinu
- základní je kráčivá končetina
- nohy jsou přizpůsobeny k různé činnosti
stehno
holeň
chodidlo
skákací
kráčivá
přichycovací
sběrací
na středohrudi a zadohrudi zpravidla vyrůstá vždy pár křídel
-vychlípeniny pokožky
- protkané soustavou žilek – vyztužení křídla
- struktura žilnatiny je druhově charakteristická
-1. oba páry blanité ( vosy, včely)
2.druhý pár kožovitý = krytky ( šváb ,saranče)
3. první pár zcela schitinizovaný = krovky ( brouci)
4. křídla v přední části tuhá v zadní blanitá = polokrovky ( ploštice)
5. druhý pár zcela redukován – přeměněn na kyvadélka ( mouchy , komáři )
6. křídla zcela redukovaná - druhotně bezkřídlý hmyz ( blechy )
Zadeček hmyzu
- 6 – 11 článků
- u některých druhů kladélko ( lumci, lumčíci)
- žahadlo ( vosy)
- přívěsné štěty - škvoři
- dýchací otvory – stigmata vzdušnic
Vnitřní stavba těla
trávicí soustava .
-ústní ústrojí
- slinné žlázy
- jícen ,vole, žaludek žvýkací a
žaludek žlaznatý
- nerozlišené střevo
dýchací soustava
- systém vzdušnic
cévní soustava -otevřená
- hřbetní céva v zadečku
- bezbarvá hemolymfa
nervová soustava
- gangliová žebříčkovitého typu
vylučovací soustava
- malphigické žlázy – ústí do střeva
smyslové ústrojí
-velmi dokonale vyvinuto
- složené oči + jednoduchá očka
- sluchové orgány
- hmatové orgány – brvy , chodidlo
- čich – vnímání a dorozumívání pomocí feromonů
Hmyz má dokonale vyvinuto instinktivní chování
Rozmnožování hmyzu
- gonochoristé , často pohlavní dimorfismus
- některé druhy schopnost partenogeneze ( vývoj z neoplozeného vajíčka)-mšice
pedogeneze ( množení v larválním stádiu) - bejlomorky
-samice kladou velké množství velmi odolných vajíček – rozmanitý tvar
( ovoviparie)
- nebo kladou již larvy ( líhnou se při kladení vajíček) – ovoviviparie -masařky
-vývoj hmyzu je nepřímý
1. proměna nedokonalá ( hemimetabolie)
vajíčko - larva ( nymfa) - dospělec ( imago)
-nymfa je podobná dospělci , nemá křídla
- postupně dorůstá a s každým svlékáním je podobnější dospělci
proměna dokonalá ( holometabolia)
vajíčko - larva - kukla - dospělec
- larva je zcela nepodobná dospělci ( housenka, housenice, ponrava aj.,)
- kukla nepohyblivá nebo jen omezeně pohyblivá