Transcript Náboženská situace v Čechách a na Moravě v 16. století

Náboženská situace v Čechách a
na Moravě v 16. století:
Křesťanské denominace a sekty,
lidová reformace
Zápas o Českou konfesi 1575
Novokřtěnci
- habáni, taufeři
- ze Švýcar a Tyrol, 1521-1525 na Moravě
- 1528, 1534, 1537 – zákazy novokřtěnců
v Čechách (výnosy Ferdinanda I.)
- dr. Baltazar Hubmaier upálen ve Vídni 1528
- Jakub Huter 1536 popraven v Tyrolích
- n. ekonomickou posilou Moravy (řemeslníci,
zemědělci, mlynáři, tkalci, zámečníci,
keramikové)
Pamětní deska u bývalých vídeňských hradeb
(Stubentor)
Malá stránka
- vznik asi 1494, první vůdce Amos, pak Jan
Kalenec z Prahy
- stoupenci zvl. v J Čechách
- uzavřenost vůči okolí, žádná participace na
světské moci
- zánik asi 1542 po Kalencově smrti
Mikulášenci
-
též bratří pecinovští, plačtiví, vláseničtí
zal. ve 2. pol. 15. stol. – Mikuláš z Vlásenice
stoupenci zvl. ve městech
blízcí utrakvistům
Habrovanští
- 1526: zal. Jan Dubčanský ze Zdenína
- vlastní tiskárna, vliv na reformaci na Moravě
- 1537 Dubčanský zatčen, po jeho smrti 1543
sekta zanikla
- společný rys sekt v Čechách a na Moravě:
početně slabé, závislé na zakladateli, specifický
teologický systém (např. Malá stránka: popření
Kristova božství a učení o Svaté trojici)
Česká konfese – jednání jí
předcházející
- 1549: sjezd utrakvistických stavů a kněží
- jaro 1550: sněm – panovníkovy stížnosti na
údajný útlak katolických kněží
- konfliktní situace: Václav z Ludanic (zemský
hejtman): „Spíše vzplane Morava ohněm a v
popel se obrátí, než by násilí a moci v této
příčině se poddala!“
- nábožensky motivovaná válka luteránů a
Francie proti Karlovi V. v říši
- 1555: Augsburský mír (jen pro německé země)
- 1556: příchod jezuitů do Čech
- 1561: obnovení pražského arcibiskupství –
Antonín Brus z Mohelnice
- 1562: noví utrakvističtí administrátoři Jan
Mystopol a Martin Mělnický
- snaha nekatolíků světit svátek „svatého“
Jana Husa
- ca 80% obyvatel českých zemí utrakvisté
či luteráni; katolíci převážně mezi šlechtou
a měšťany
Řešení náboženských
problémů za Maxmiliána II.
Jednání o Českou konfesi za vlády
Maxmiliána II. (1564–1576)
- možné až po smrti Ferdinanda I.
- 1572: děsivé vraždění v Paříži (Bartolomějská noc)
- 1573: na sněmu nespokojenost stavů
s neřešenými zemskými problémy (víra)
- 1574: stavové rozpouštějí sněm
- 1575: nový sněm, panovník povoluje jednat „o
věcech božských“
- obnova náboženských poměrů na základě
augsburské konfese: 18 členů komise pro
sestavení společného vyznání a církevního řádu
(březen-květen, text 25 článků)
- Maxmilián II. vyzval k předložení bratrské
konfese moravské stavy; dal ČK posoudit
katolíkům (negativní ohlas)
- duchovenstvo ustavuje konzistoř, ne papež, ne
panovník
- srpen-září 1575: Maxmilián odmítl požadavky
utrakvistů, přislíbil zachovávat náboženskou
toleranci, odmítl dát zaručit písemně
- Řezno, říjen 1575: Maxmilián vydal do Čech
protievangelické mandáty, zákaz tisku České
konfese
- řešení: až Majestát na náboženské svobody
(1609) – srov. Edikt nantský (1598)
Jean Tortorel – Jacques Perissin,
Masakr ve Vasy 1562
Hodnocení vlády Ferdinanda I. a
Maxmiliána II. jejich současníky
Marek Bydžovský z Florentina (Svět za tří
českých králů)
Mikuláš Dačický z Heslova (Paměti)
Relace benátského kupce