Transcript geologický vývoj

HISTORIE PLANETY ZEMĚ
• STÁŘÍ ZEMĚ
– 4,6 MILIARD LET
• METODY URČOVÁNÍ STÁŘÍ:
HOROTVORNÉ POHYBY
POHYBY KONTINENTŮ
ROZBOR HORNIN, JEJICH VZNIK A ULOŽENÍ
ROZBOR A ULOŽENÍ POZŮSTATKŮ ORGANISMŮ
(FOSILNÍ ZÁZNAM)
• HISTORICKÁ GEOLOGIE, PALEONTOLOGIE,
STRATIGRAFIE
GEOLOGICKÁ
OBDOBÍ
ZEMĚ
Éra
Periody
Doba
trvání
Celk. stáří
Horotvorné děje
v mil. let
Organismy
Rostlinstvo
Živočišstvo
v mil. let
Předgeologické
období
700
4700 (?)
Prahory
starší
mladší
1400
3970
2570
Starohory
starší
střední
mladší
pozdní
2000
570
Prvohory
kambrium-st.
ordovik-st.
silur-st.
devon- st.
karbon-ml.
perm-ml.
340
Druhohory
trias
jura
křída
Třetihory
Čtvrtohory
Vznik prvotní
zemské kůry
Diferenciace zems.
tělesa
Ne
Ne
pouze
chemický vývoj
první řasy, baktérie a sinice
jednoduché
organismy
Assyntské
(Kadomské)
rozvoj řas
baktérií
a sinic
prvoci,
láčkovci
kroužkovci
členovci
230
Kaledonské
Variské
(Hercynské)
řasy
cévnaté rostliny –přesličky
plavuně
kapradiny
první nahosemenné rostliny
měkkýši (plži,
mlži, hlavonožci)
graptoliti
trilobiti
paryby, ryby
první obojživelníci
a plazi
165
65
Počátek Alpinskohimalájského
rozvoj nahosemenných
(cykasy, jehličnany)
první krytosemenné
éra plazů,
hlavonožců
a amonitů
belemniti
první ptáci a savci
paleogén
neogén
63
2-3
Alpinskohimalájské
jehličnany
rozvoj krytosemenných
rostlin
ústup hlavonožců,
nummuliti
rozvoj ptáků a savců
doby ledové a
meziledové
2-3
0
Alpinskohimalájské
- dozvuky
současné
současné, člověk
PŘEDGEOLOGICKÉ OBDOBÍ
• na počátku období byla Země ještě žhavá
• v nitru – radioaktivní reakce
• dopady meteoritů a planetek
• těžké kovy (Ni, Fe) se hromadí v jádru, lehčí na povrchu
• není pevná zemská kůra, neprobíhají geologické děje
• únikem látek z chemických reakcí se postupně
tvoří plynný obal - prvotní atmosféra:
CO2, N2, NH3, CH4, H2, He a vodní páry
• Země se začíná ochlazovat, dochází ke
kondenzaci vodní páry a vznikají tzv. praoceány
– prvotní hydrosféra
• vznikají geosféry (jádro, plášť, zemská kůra)
• život neexistuje, probíhají jen chemické
reakce
• datování: asi před 4700 – 4000 miliony let
PREKAMBRIUM
(PRAHORY A STAROHORY)
4000 – 2500 mil. let
2500 – 550 mil. let
PRAHORY
GEOLOGICKÝ VÝVOJ:
• vytváří se prvotní
zemská kůra
• vzniká prvotní pevnina
a světový oceán
• většina hornin
přeměněna
(nezachovaly se)
• začínají vznikat i
usazeniny (v oceánu)
BIOLOGICKÝ VÝVOJ:
• dochází ke vzniku organických látek
z jednoduchých látek anorganických
(př: sacharidy, aminokyseliny, primitivní bílkoviny,
sloučeniny podobné dnešním nukleovým
kyselinám)
• organické látky se shlukují v útvary = koacerváty,
u kterých se po čase začne zachovávat určitá
genetická informace - vznik prabuňky = eobiont
(asi před 3,5 miliony let)
STAROHORY
GEOLOGICKÝ VÝVOJ:
• vznik litosférických desek
– jejich pohyb
• O2 uvolňovaný do
atmosféry prvními
buňkami je nejprve
spotřebováván chem.
reakcemi a zabudováván
do hornin a nerostů
• koncem starohor z se
množství O2 prudce
zvyšuje, vzniká ozónová
vrstva
STAROHORY
BIOLOGICKÝ VÝVOJ:
• vznik prokaryotické buňky – fotosyntéza
• mnoho jednobuněčných organismů - podobali se
dnešním bateriím a sinicím
STROMATOLITY
• vznik buňky eukaryotické – asi v ½ starohor
• buňky se při rozmnožován přestávají oddělovat
a vznikají kolonie, a některé buňky se začínají
specializovat na určité funkce např: příjem
potravy - vznik vícebuněčného organismu
(na konci starohor)
• ve starohorním moři 3 skupiny organismů:
autotrofní rostliny – fotosyntetizují
živočichové - pohlcují částečky potravy
houby - živí se rozpuštěnými organickými
látkami
PRVOCI
LÁČKOVCI
KROUŽKOVCI
ČLENOVCI
ŘASY
VÝVOJ PEVNINY VE STAROHORÁCH
PRVOHORY
• 550 – 250 mil let
GEOLOGICKÝ VÝVOJ:
• jediný kontinent PANGEA
• KALEDONSKÉ A HERCYNSKÉ (VARISKÉ)
VRÁSNĚNÍ (např. Český masív)
= horotvorné děje, doprovázené magmatickou
činností, vznikly vyvřelé a přeměněné horniny
PANGEA – JEDINÝ KONTINENT
TETHYS - OCEÁN
POSTUPNÉ ROZPADÁNÍ PANGEY
NA KONCI PRVOHOR
ČLENĚNÍ:
STARŠÍ PRVOHORY
KAMBRIUM
ORDOVIK
SILUR
DEVON
MLADŠÍ PRVOHORY
KARBON
PERM
BIOLOGICKÝ VÝVOJ :
KAMBRIUM A ORDOVIK
• ve vodním prostředí vznikli trilobiti, ostnokožci,
mořské houby, žahavci, ramenonožci, měkkýši,
členovci a první obratlovci
FOSILIE (ZKAMENĚLINY)
JÁDRA A OTISKY
TRILOBITI – VŮDČÍ ZKAMENĚLINY PRVOHOR
• rozvíjely se řasy
• ke konci ordoviku vznikly bažiny
SILUR A DEVON
• v moři vznikly koráli a rybovití praobratlovci, na
souši primitivní cévnaté výtrusné rostliny
• rozvoj ryb, obojživelníků, stromovité přesličky,
plavuně a kapradiny
ORDOVIK
SILUR
DEVON
KARBON
• v důsledku vrásnění popadaly přesličky a
plavuně a v močálech zuhelnatěly (černé uhlí)
• rozvoj nahosemenných rostlin (cykasy, jinany,
jehličnany)
• rozvoj hmyzu,
• štírů, stonožek
KARBONSKÝ PRALES
KARBONSKÁ VÁŽKA
PERM
• ochlazení jižní polokoule mělo za následek
vymření trilobitů
• rozvoj obratlovců (důkazem jsou nálezy
zkamenělin ryb, obojživelníků, plazů),
nahosemenných rostlin
RYBY
OBOJŽIVELNÍCI
KRYTOLEBCI
• Kontinentální drift: počátky rozpadu Pangey na
přelomu prvohor a druhohor na litosférické
desky, které se vzdalují.
• Na kontinentech vznikají nová pohoří a nové
podnebí (změny životních podmínek – vymírání
druhů).
ROZPAD PANGEY – LAURASIE A GONDWANA
papergallery.ic.cz/jzdejiny.htm