Transcript [1]: (a) - Archeologický ústav AV ČR

Hodnocení vývoje materiálů a technik používaných při restaurování a
konzervování skla na příkladu rekonzervačního zásahu
Zuzana
a VŠCHT
a
Cílová ,
b
Svobodová
Ljuba
Praha, b Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i.
E-mail: [email protected], [email protected]
Abstrak
V dnešní době se při revizi sbírkových předmětů často setkáváme s nutností rekonzervačních zásahů. Především vlivem použití nevhodných adheziv při předchozím
restaurátorském zásahu dochází k odpadávání střepového materiálu z hmotových rekonstrukcí nebo k částečnému rozpadu již zrestaurovaných celků, a tak celý předmět
ztrácí svou vypovídací a estetickou hodnotu. V rámci práce byla provedena charakterizace dříve použitých adheziv (metodou IR) a je diskutována vhodnost použití těchto
lepidel ve srovnání s poznatky z dnes dostupné literatury. Hodnocen byl i stav střepového materiálu běžně používanými metodami jako je optická mikroskopie či SEM/EDS.
V neposlední řadě jsou popsány i různé anomálie, které byly zjištěny při revizi střepového materiálu. Domníváme se, že tyto informace mohou být užitečné pro další kolegy
zabývající se restaurováním či konzervováním skla.
Kdy se k rekonzervačním zásahům přistupuje [1]:
Faktory způsobující korozi a degradaci polymerů [2]:
Charakterizace předmětů:
(a) nebyly úspěšně potlačeny degradační procesy
- teplota, světelné záření, kyslík, voda, chemické látky,
Typologie: číše českého typu se srpečkovitými či
perličkovitými nálepy; označeny A-C
biologičtí činitelé a mechanické namáhání
(b) došlo k narušení komplexní hodnoty
- polymerní
(c) je snaha získat nové informace o předmětu
materiály
jsou
většinou
vystaveny
Datování: 14.-15. století
Předchozí restaurátorský zásah: 70. léta minulého století
kombinaci těchto faktorů
Výsledky a diskuse
Charakterizace metodou SEM/EDS
Příklady degradace polymerních materiálů použitých při restaurování skla
předmět B
- porézní povrch korozní vrstvy;
předmět A
- lamelovitá struktura korozní vrstvy;
předmět A
- struktura chloroprenového
lepidla; předmět A
předmět C
předmět B
Nevhodně použitý materiál při předchozím restaurátorském zásahu
Na2O
MgO
Al2O3
SiO2
P2O5
SO3
Cl
K2O
CaO
TiO2
MnO
Fe2O3
A - sklo
0,10
2,32
0,99
57,53
0,69
0,67
0,18
20,94
14,61
0,18
1,20
0,62
korozní
vrstva
0,20
0,98
1,64
91,34
1,59
1,11
0,00
1,09
1,23
0,00
0,33
0,51
B - sklo
0,39
2,84
1,04
58,44
1,31
0,53
0,12
17,43
16,30
0,23
1,08
0,37
korozní
vrstva
0,01
1,59
1,54
81,59
2,00
1,70
0,07
4,03
5,92
0,07
0,91
0,56
C - sklo
0,15
2,35
1,86
55,70
1,28
0,51
0,20
20,27
15,80
0,28
1,10
0,56
korozní
vrstva
0,32
1,23
3,05
87,33
1,67
2,15
0,08
1,47
1,38
0,20
0,06
1,06
předmět A
předmět A
předmět B
- v důsledku špatně zvoleného materiálu (zde např. lepící páska, lepidlo) dochází ke zbytečným ztrátám či
poškození materiálu předmětu
Nevhodné postupy použité při předchozím zásahu
- skla lze označit jako draselno-vápenatá; typické složení pro česká středověká skla
• nanesení konsolidačního laku v silné vrstvě (někdy byla konsolidace dokonce zbytečná -
- nalezena závislost mezi chemickým složením skla a mírou korozního poškození
stav materiálu předmětu to nevyžadoval)
0,62
0,60
0,88
• přítomnost přetoků adheziva v okolí spojů (esteticky nevzhledné)
• špatně slepený střepový materiál (posuny mezi slepenými střepy)
834,epoxid
1002,epoxid
1253,epoxid
1310,epoxid
0,90
1444,epoxid
0,92
1656,epoxid
1595,epoxid
Analyzovaný vzorek
1727,epoxid
1079,chloropren
956,chloropren
2922,epoxid
2851,epoxid
0,64
0,94
Abs
Abs
0,66
1299,chloropren
0,68
1536,chloropren
Analyzovaný vzorek
0,70
1717,chloropren
2855,chloropren
Výsledky z infračervené mikrospektroskopie – analýza použitých lepidel
• nedostatečné vyhledání v rámci jedné nádoby (nebyly dohledány navazující celky)
0,86
• k předmětům byly přidány střepy, které k nim evidentně nepatřily
0,84
0,58
0,82
0,56
1,0 Polychloroprene
1,0 Epoxy resin
0,8
0,6
0,6
0,4
0,4
0,2
0,2
kyanakrylátová lepidla, epoxidové pryskyřice)
2500
2000
Wavenumbers (cm-1)
1500
1000
500
4000
744,kyanoakrylat
0,8
3000
2500
2000
Wavenumbers (cm-1)
1500
1000
500
FTIR spektrum lepidla na bázi epoxidových pryskyřic
2,5 Analyzovaný vzorek
2,0
Abs
1014,kyanoakrylat
1,0
1255,kyanoakrylat
1,2
1369,kyanoakrylat
1,4
1473,kyanoakrylat
Analyzovaný vzorek
2251,kyanoakrylat
2935,kyanoakrylat
2914,kyanoakrylat
FTIR spektrum lepidla na bázi chloroprenových
kaučuků
3500
1,5
1,0
Zástupci
1236,vinyilacetát
3000
1610,polystyren
3500
Vlastnosti dnes nejčastěji zmiňovaných přípravků pro restaurování skla [3, 4]
2240,akrylonitril
4000
Abs
• nevhodně zvolené materiály vzhledem k dnešní praxi (např. kaučuková lepidla,
Abs
Abs
0,8
0,5
1,0 Poly(vinyl acetate:ethylene) 3:1
0,8
0,6
Abs
0,4
1,0 Poly(ethyl cyanoacrylate)
0,8
0,4
0,6
Abs
Abs
Araldite 2020, Hxtal NYL-1, Epotek 301-2
Paraloid B72, Veropal D 709
Aplikace
Ostatní skla (především bezbarvá)
Stabilita
Horší stabilita (např. vůči UV záření [5])
Archeologické sklo
(křehké, zkorodované)
Velmi dobrá
Pevnost spoje
Značná
Vyhovující
Reverzibilita
Limitovaná (nerozpouští se)
- vysoká pevnost spoje může být na závadu
(např. křehké sklo může prasknout mimo
spoj)
Velmi dobrá (lepidla lze rozpustit)
- přítomnost bublinek ve spoji (při
použití Paraloidu B72 v kombinaci s
acetonem; lepší volba je toluen)
*Poly(acrylonitrile)
0,8
0,2
Na bázi akrylátů
0,6
0,2
0,4
Na bázi epoxidů
Poznámky
0,6
0,4
0,2
4000
3500
3000
2500
2000
Wavenumbers (cm-1)
1500
FTIR spektrum lepidla na bázi kyanakrylátů
1000
500
0,0
4000
3500
3000
2500
2000
Wavenumbers (cm-1)
1500
1000
500
FTIR spektrum lepidla na bázi polyvinylacetátů
- použité lepící systémy nevyhovují dnešním kritériím pro lepení zkorodovaného
archeologického skla
Literatura:
[1] DAŇKOVÁ SOUČKOVÁ A.: Problematika opakovaných restaurátorských zásahů na archeologickém skle a jejich vliv na poznání komplexní hodnoty.
Sborník z Konference konzervátorů-restaurátorů. Uherské Hradiště, 2010, 62-67.
[2] KUČEROVÁ I.: Koroze a degradace polymerních materiálů, studijní materiály VŠCHT Praha.
[3] DAVISON S.: A history of joining glass fragments. Holding it all together, 2009, 107-112.
[4] KOOB S.P.: Conservation and Care of glass objects. 2006.
[5] CÍLOVÁ Z., JONÁŠOVÁ Š., OHLÍDALOVÁ M., ZLÁMAL M.: Vliv UV záření na stabilitu polymerů používaných v konzervátorské praxi. Sborník z
Konference konzervátorů-restaurátorů. Uherské Hradiště, 2010, 140-142.
Závěr:
- použití vhodných lepidel lze jednoznačně označit jako jeden z klíčových kroků
restaurátorského zásahu
- u nových přípravků je nezbytné testovat jejich vlastnosti a možnosti použití
- podmínky uložení by měly být definovány nejenom vzhledem k materiálu
předmětu, ale i s ohledem na použité „přidané“ materiály
Poděkování: Tato práce vznikla s podporou výzkumného záměru: MSM 6046137302.