Transcript Rostlinná pletiva

ROSTLINNÁ PLETIVA
Biologie 1. ročník
PLETIVA

jsou soubory buněk
vykonávají stejné funkce
• mají přibližně stejný tvar a velikost
•

rozdělují se
podle tloušťky buněčné stěny a mezibuněčných
prostor
parenchym, mezenchym, aerenchym
prozenchym
kolenchym, sklerenchym
• podle schopnosti dělení a diferenciace
pletiva dělivá (meristémy)
pletiva trvalá
krycí
vodivá
základní
•
PARENCHYM



tenkostěnné buňky
četné mezibuněčné prostory
vyplňují prostory mezi krycími a vodivými pletivy
MEZENCHYM



tenkostěnné buňky kulovitého tvaru
četné mezibuněčné prostory
vyskytují se v měkkých, mladých částech orgánů a v zásobních
pletivech
AERENCHYM



tenkostěnné buňky
mezibuněčné prostory mají větší objem než buňky
vodní rostliny
PROZENCHYM



protáhlé buňky se šikmými příčnými přepážkami
buněčné stěny ke stáří tloustnou
ve svazcích cévních
KOLENCHYM



nepravidelně ztloustlé buněčné stěny
v rozích - rohový kolenchym, ztloustlá jedna stěna deskový kolenchym
buňky najdeme ve stonky dvouděložných rostlin (hrany,
žebra)
SKLERENCHYM



stěny buněk rovnoměrně ztloustlé, buňky časem odumírají
buňky mají kanálky s jemnými plazmatickými vlákny
(plasmodesmy)
ve stéblech trav, pecky (broskví, meruněk,…), ve stonku lnu
POZNEJ DRUHY ZÁKLADNÍCH
PLETIV
DĚLIVÁ PLETIVA

původní meristém (protomeristém)
•

vzrostný vrchol stonku a kořene, růstové zóny listu,
zárodky
prvotní (primární) meristém
vzniká z protomeristému
• dceřiné buňky postupně ztrácejí dělivou schopnost a
diferencují se v buňky trvalých pletiv
•

druhotný (sekundární) meristém
vzniká obnovením dělivé funkce trvalého pletiva
• např. felogén, kambium
•

utajený (latentní) meristém
buňky jsou mezi buňkami trvalých pletiv, uchovávají si
dělivou schopnost
• např. pericykl, perikambium
•
DĚLIVÁ PLETIVA
kambium
původní
mer.
prvotní
mer.
felogén
TRVALÁ PLETIVA
buňky ztratily schopnost se dělit
 vykonávají určitou funkci a jsou k tomu
přeměněny (diferenciace)
 rozlišujeme trvalá pletiva

krycí
• vodivá
• základní
•
KRYCÍ PLETIVA

•
•
•
pokožka nadzemních částí (epidermis)
obvykle jednovrstevná, buňky k sobě těsně přiléhají,
vnější stěna bývá kryta kutikulou
buňky pokožky se mohou přeměnit v

průduchy



vodní skuliny (hydatody)



dvě svěrací buňky s průduchovou štěrbinou
regulace výdeje vody a plynů
nemají schopnost se uzavírat
vylučují vodu v kapalném stavu (gutace)
chlupy a emergence





krycí chlupy (např. maceška, protěž)
žlaznaté chlupy (např. šalvěj, mateřídouška
tentakule (emergence u hmyzožravých rostlin)
žahavé chlupy (např. kopřiva)
absorpční chlupy (na listech tropických tilandsií, kořenové vlásky
(rhizoidy))
POKOŽKA NADZEMNÍCH ČÁSTÍ
PRŮDUCHY A HYDATODY
TRICHOMY
KRYCÍ PLETIVA
pokožka kořene (rhizodermis)
• nemá kutikulu a ani vnější ztloustlou buněčnou
stěnu
• kořenové vlášení
 druhotná kůra (periderm)
• vzniká na orgánech vytrvalých rostlin (z korku)
• je tvořena felogénem
• výměnu plynů zajišťují čočinky (lenticely)

•
Pozn. Vrstva odumřelých krycích pletiv se ozn.
jako borka (rhytidoma).
KOŘENOVÉ VLÁSKY, ČOČINKA,
KŮRA
1
3
2
VODIVÁ PLETIVA

•
•

•
•

•
•
•
lýko (floem)
vede asimiláty z míst jejich tvorby nebo hromadění na
místa spotřeby
vedení zajišťují sítkovice
dřevo (xylém)
vedení roztoků minerálních látek z kořenů do těla
rostliny
vedení zajišťují cévice a cévy
svazky cévní
dřevní (traspirační proud)
lýková část (asimilační proud)
doprovodná pletiva
o
o
průvodní buňky (rozvod látek do stran)
podpůrné buňky (ztloustlé buněčné stěny)
SÍTKOVICE, CÉVY
TYPY SVAZKŮ CÉVNÍCH
soustředné (koncentrické)
• dřevostředný (vranečky)
• lýkostředný (konvalinka)
 paprsčité (radiální)
• vranečky, leknín, kořeny většiny rostlin
 bočné (kolaterální)
• přesličky, jehličnany, dvouděložné rostliny
 dvojbočné (bikolaterální)
• lilkovité, tykvovité

TYPY SVAZKŮ CÉVNÍCH
ZÁKLADNÍ PLETIVA

asimilační pletivo
•
•

zásobní pletivo
•
•

kořenové vlásky, haustoria parazitických rostlin
provzdušňovací pletivo
•

vylučuje látky, např. silice, pryskyřice, třísloviny, alkaloidy, ...,
nektária (květy), hydatody (voda), mléčnice (latex)
absorpční pletivo
•

buňky s velkými vakuolami, obsahují cukry, lipidy, oleje a bílkoviny
hlízy, oddenky, vodní pletivo (u kaktusů)
vyměšovací pletivo
•
•

parenchymatické buňky s velkým množstvím chloroplastů
v listech (palisádový, houbový parenchym)
mezibuněčné prostory jsou spojeny s vnějším prostředím
mechanické pletivo
•
kolenchym (lodyhy hluchavkovitých), skleroidy (okolí jádřince hrušky)
ZÁKLADNÍ PLETIVA
ZDROJE
http://www.emc.maricopa.edu/faculty/farabee/BI
OBK/BioBookflowers.html
 http://www.uic.edu/classes/bios/bios100/labs/plant
anatomy.htm
 J. Jelínek, V. Zicháček: Biologie pro gymnázia,
Olomouc, nakladatelství Olomouc 2005
 L. Kincl akol.: Biologie rostlin, Olomouc,
nakladatelství Fortuna 1993
 S. Rosypal a kol.: Přehled biologie, Praha,
Scientia, 1994
