Úvod do studia dějepisu

Hérodotos

• •

„otec historie“ Historia – Výsledek bádání

Historie (dějiny)

• společenská věda zkoumající minulost lidské civilizace v určitém čase a prostoru, v celé komplexnosti a konkrétnosti – od vzniku až po současnost

• úkol – poskytovat poučení o změnách, jimiž společnost prošla, odhalovat jejich příčiny • typický rys – nerovnoměrnost historického vývoje v prostoru a čase • výběr faktů – interpretace

2

období

• prehistorické – bez písemných záznamů, pouze hmotné památky • historické – písemné i hmotné památky

• zdroje poznání prameny hmotné (muzea) písemné (archivy) • měření času – opakování ročních období – koloběh → detailnější členění → letopočet – sled roků počítaných od určité události kalendář

Význam výuky dějepisu

• součást obecného vzdělání • doklad kulturnosti člověka • nutnost pro pochopení současného světa • možnost odhadnout vývojové tendence v budoucnu • budování vztahu k zemi, národu

Marcus Tulius Cicero: „Nevědět, co se přihodilo dřív, než jsi se narodil, znamená být stále dítětem.“

Rozdělení historické vědy

• z hlediska prostorového:

obecné …..světové regionální….národní

• z hlediska věcného: • z hlediska časového: (periodizace) politické hospodářské sociální kulturní právní atd.

pravěk (do 7. – 4. tis. př. n. l.) starověk (do 476) středověk (do 1453 nebo 1492 nebo 1648) novověk (konec 19. st. nebo 1914) dějiny doby nejnovější

• • • •

Vědy blízké a pomocné

archeologie – věda o hmotných památkách antropologie – věda o vývoji člověka etnografie – věda o lidských kulturách literární historie • • • • • diplomatika – listiny genealogie – posloupnost rodů heraldika – erby, znaky numismatika - mince paleografie – vývoj písma