Transcript Norimberský proces - Letní škola trestního práva

NORIMBERSKÝ
PROCES
Mgr.K. Přepechalová - letní škola československého trestního práva
Mezinárodní právo
trestní v období I. a II.
světové války
www.law.muni.cz
 Potrestání zločinců po I.světové válce
 Mírová smlouva z Versailles z roku 1919 (něm.císař
Vilém II., němečtí generálové,…)
 Briand-Kellogův pakt z roku 1928 (ratifikován 63
státy)
 Již v roce 1942 Churchil i Roosevelt hovořili o
potrestání nacistických zločinů
 8.8.1945 - Dohoda o stíhání a potrestání hlavních
zločinců Evropských zemí Osy
 Dohodu o zřízení Mezinárodního vojenského tribunálu
k soudu s hlavními válečnými zločinci hitlerovského
Německa.
Mgr.K. Přepechalová - letní škola československého trestního práva
3
www.law.muni.cz
 V Norimberku se konal proces výhradně
s nejvlivnějšími a německými zločinci, proti dalším
Němcům bylo vedeno 12 jiných procesů
 Československo – odsouzeni k trestu smrti byli mj.:
prezident Slovenska Josef Tiso, předseda vlády
Slovenské republiky Vojtěch Tuka nebo Karl Hermann
Frank
 Itálie – Benito Mussolini byl ovšem bez soudu
popraven partyzány
 Francie – maršál Philippe Pétain byl odsouzen k trestu
smrti, ale Charles de Gaulle změnil tento rozsudek na
doživotí
4
www.law.muni.cz
 Japonsko – V Tokiu se konal v letech 1946 – 1948
proces Mezinárodního vojenského tribunálu pro Dálný
východ, který byl ještě rozsáhlejší než Norimberk.
Protokoly z jeho jednání čítali 49 858 stran, tribunál
byl vytvořen z 11 soudců z 11 různých zemí, bylo
vyneseno 7 rozsudků smrti. Všichni zbylí odsouzení
byli propuštěni do 10 let po skončení soudního řízení.
 Další procesy proběhly ve Velké Británii, Austrálii,
Nizozemí, Polsku, Norsku, Kanadě, Číně a Řecku.
5
Norimberský proces
Mgr.K. Přepechalová - letní škola československého trestního práva
6
www.law.muni.cz
 “ Proces proti Göringovi a jeho druhům”, jak byl
proces nazýván, začal 20.listopadu 1945 v 10 hodin
30 minut
 Proces se koná v Justičním paláci v Norimberku a
bude trvat 218 jednacích dnů
 Soud se sešel 138×, projednal 38 000 výpovědí
(podepsaných 155 000 osobami), stenografický zápis
čítal skoro 17 000 stran
 Skládal se ze čtyř soudců, čtyř hlavních žalobců, 21
obžalovaných, dalších 70 zástupců obžaloby, 22
obhájců, 40-45 tlumočníků, asi 150-200 žurnalistů.
Diváci, ani norimberští občané, nebyli do sálu
vpuštění.
7
www.law.muni.cz
 4 soudci jmenováni čtyřmi vítěznými velmocemi:




předsedou byl britský soudce Geoffrey Lawrence
USA zastupoval generální prokurátor Francis Biddle
Francii profesor trestního práva Henri Donnedieu de Vabres
SSSR generálmajor Jola T. Nikitčenko
 4 žalobci zastupující čtyři vítězné velmoce:




Robert Jackson za USA
sir Hartley Shawcross za Spojené království
François de Menthon za Francii
generál Roman Ruděnko za SSSR
8
www.law.muni.cz
 Všechny obhájce, byli to výhradně Němci, platil soud,
kromě Göringova advokáta
 Obžalovaných bylo celkem 22 osob (Martin Bormann ,
Karl Dönitz, Hans Frank, Wilhelm Frick, Hans Fritzsche,
Walter Funk, Hermann Göring, Rudolf Hess, Alfred Jodl,
Ernst Kaltenbrunner, Wilhelm Keitel, Robert Ley,
Konstantin von Neurath, Franz von Papen, Erich Raeder,
Joachim von Ribbentrop, Alfred Rosenberg, Fritz Sauckel,
Hjalmar Schacht, Baldur von Schirach, Arthur SeyssInquart, Albert Speer a Julius Streicher).
 Obžalovaná byla i organizace (říšská vláda, SA a
generální štáb wehrmachtu, sbor vůdců NSDAP, SS, SD
a gestapo).
Zápatí prezentace
9
www.law.muni.cz
Samotný průběh procesu
 Jako první povstane americký žalobce Henry Jackson,
aby zahájil svou obžalovací řeč. Ta obsahuje 25 000
slov a její předčítání bude trvat přesně pět hodin.
 Žaloba začíná tímto úvodem:
„ Spojené státy Americké, Francie, Spojené království
Velké Británie a Severního Irska a Svaz Sovětských
socialistických republik
proti
- jména 21 obžalovaných
- oganizace jako říšská vláda, SA a generální štáb
wehrmachtu, sbor vůdců NSDAP, SS, SD a gestapo
Zápatí prezentace
10
www.law.muni.cz
Obžalovaní v Norimberku čelí čtyřem okruhům
zločinů:
 1. Společný plán čili spiknutí
 2. Zločiny proti míru
 3. Zločiny válečné v užším slova smyslu
 4. Zločiny proti lidskosti
Zápatí prezentace
11
www.law.muni.cz
 Spiknutí: obžalovaní sledovali společný plán na dobytí
neomezené moci a shodovali se v provádění dalších
zločinů
 Zločiny proti míru: to jest osnování, příprava,
podněcování nebo podniknutí útočné války nebo války
porušující mezinárodní smlouvy, dohody nebo záruky,
anebo účast na společenském plánu nebo spiknutí ku
provedení čehokoli . Není pochyb o tom, že v
mezinárodním právu až do doby kdy byla zřízena
Společnost Národů dovolovala válku jakoukoli, tedy i
válku útočnou jako legální prostředek vyřizování
mezinárodních sporů.
Zápatí prezentace
12
www.law.muni.cz
 Válečné zločiny: to jest porušení zákonů války nebo
válečných zvyklostí. Takové porušení bude v sobě
zahrnovat vraždu, zlé nakládání, nebo deportaci
civilního obyvatelstva z obsaženého území nebo v něm
k otrocké práci, nebo pro jakýkoliv jiný účel, vraždu
válečných zajatců nebo osob na moři nebo zlé
nakládání s nimi, zabíjení rukojmí, plenění veřejného
nebo soukromého majetku, svévolné ničení měst a
vesnic, nebo pustošení neodůvodněné vojenskou
nutností, nebude však na ně omezeno.
Zápatí prezentace
13
www.law.muni.cz
 Tzv. “zákony a obyčeje války” byly obsažené ve
zvykovém mezinárodním právu a později kodifikované
zejména druhou haagskou mírovou konferencí z
r.1907 a ženevskými konvencemi z r. 1929 na ochranu
zajatců a nemocných či raněných vojínů. Pojem
válečného zločinu existoval od doby, kdy byly
formulovány zákony války z válečné zvyklosti, tzv.
Haagské úmluvy z let 1899 a 1907.
Zápatí prezentace
14
www.law.muni.cz
 Zločiny proti lidskosti: Ze začátku se spojenci chtěli
omezit na trestání německých válečných zločinců jen na
případy, kdy byly porušeny tzv. “zákony a obyčeje války”.
Nevěděli si však rady s tou částí jednotné německé zločinnosti
proti lidskosti, která nebyla těmito normami válečného práva
postižena. Němci páchali zločiny s úmyslem zotročit nebo
vyhubit cizí národy a rasy. Proto nakonec byly zločiny proti
lidskosti definovány jako vražda, vyhlazování, zotročení,
deportace nebo jiné nelidské činy spáchané proti kterémukoliv
civilnímu obyvatelstvu před válkou nebo za války, nebo
pronásledování z důvodů politických, rasových nebo
náboženských při páchání nebo ve spojení s jakýmkoliv
zločinem, který patří do pravomoci tribunálu ať s porušením
nebo nikoliv, domácího práva státu, kde byl spáchán.
Zápatí prezentace
15
www.law.muni.cz
 V Norimberském procesu byly kritizovány právní
kategorie zločinu proti míru a proti lidskosti jako
právní pojmy "ex post facto" (až po činu).Pravdou je,
že před rokem 1945 tyto zločiny nebyly v pozitivním
právu přesně definovány, ale pokud se podíváme do
historie na některé dřívější úmluvy určitý právní
podklad v nich najdeme.
 Než však následně dojde k výslechům je 29. listopadu
1945 promítán film
 Pak přijdou ke slovu obhájci. Podávají vysvětlení,
předkládají důkazy o polehčujících okolnostech,
volají své mandanty na místo pro svědky, aby je
vyslechli
Zápatí prezentace
16
www.law.muni.cz
 Nakonec po 218 jednacích dnech přistoupí soud dne
1.10.1946 v 10hod 50min ke svému poslednímu
zasedání. Je vynesen rozsudek. Ten si vyslechne
každý z obžalovaných samostatně.
 Je vyhlášeno 12 trestů smrti, Göringův a Bormannův
logicky nebyly provedeny. Rozsudek byl vykonán 16.
10. 1946. Tři obžalovaní byli odsouzeni k doživotí,
dva z nich byly posléze zkráceny, další dva obžalovaní
byli odsouzeni na 20 let, jeden obžalovaný na 15 a
jeden na 10 let odnětí svobody.
 Fritsche, von Papen a Schacht byli osvobozeni, ačkoli
se sovětský člen tribunálu stavěl proti tomu.
Zápatí prezentace
17
www.law.muni.cz
 V ranních hodinách dne 16.10.1946, poté co Kontrolní
rada zamítla žádosti o milost, proběhnout jednotlivé
popravy a to bez jakéhokoli incidentu. Mrtvoly
popravených, i Göringova, jsou spáleny na popel,
jenž je rozprášen po větru, do všech světových stran.
 „Pro ně není hrobů. Staly by se poutními místy pro
ty, kteří nikdy nezmoudří.“
Zápatí prezentace
18
www.law.muni.cz
Obžalovaní před Norimberským tribunálem
 Je obžalováno jednadvacet takzvaných hlavních
viníků. Ovšem Hitler, Goebbels a Himmler tu chybějí,
sebevraždou unikli jakékoli pozemské spravedlnosti.
Také obžalovaný Martin Bormann je mimo hru,
pravděpodobně zahynul během posledních bojů o
Berlín, když se objevila i verze, že se mu podařilo
uprchnout a usadit se v Jižní Americe. Ministr práce
Robert Ley se na začátku procesu oběsí v cele.
www.law.muni.cz
BORMANN MARTIN (1900-1945?)
 Hitlerův pobočník a oblíbenec, člen NSDAP od roku
1925. Byl ještě jako jeden z mála přítomen na
Hitlerově svatbě s Evou Braunovou v bunkru pod
novým říšským kancléřstvím.
 Byl odsouzen k trestu smrti in absentia.
Pravděpodobně padl 1. nebo 2. května 1945 při
obraně Berlína.
www.law.muni.cz
DONITZ KARL (1891-1980)
 Německý velkoadmirál, vrchní velitel ponorkového a válečného
námořnictva. Masovým nasazením ponorek se snažil o zvrat ve
válce. Od 1. 5.1945 v souladu s Hitlerovým přáním a poslední
vůlí hlava Říše. Vypovídal přesně na den rok poté, co Německo
kapitulovalo. Bránil se nařčení z protizákonného vedení
ponorkové války a odmítl fýrerovský princip.
 Tribunálem odsouzen na 10 let, rozsudek přijal. Vězněn ve
Spandau.
www.law.muni.cz
FRANK HANS (1900-1946)
 Německý politik, člen NSDAP od roku 1927. Od roku
1930 poslanec, pak bavorský ministr spravedlnosti.
V letech 1934 – 1945 ministr bez portfeje, za války
generální guvernér Polska. V Norimberku se zřekl
Hitlera a přihlásil se k Bohu. Přiznal svou
odpovědnost za vraždy Židů. Göring ho kvůli tomu
označil za zbabělce.
 Byl odsouzen k trestu smrti a v roce 1946 spolu
s dalšími 9 odsouzenými popraven.
www.law.muni.cz
FRICK WILHELM (1877-1946)
 Německý politik, říšský ministr vnitra a právník.
V letech 1943 až 1945 zastával post říšského
protektora v protektorátu Čechy a Morava.
V Norimberku pronesl nejkratší řeč ze všech, necítil
se vinen.
 Byl shledán vinným. Dostal trest smrti a byl
popraven.
www.law.muni.cz
FRITZSCHE HANS (1900-1953)
 Hlavní komentátor německého rozhlasu. Úředně jeho
funkce spadala pod ministerstvo propagandy. Tribunál
neměl za to, že jeho rozhodnutí směřovala k páchání
zvěrstev.
 Fritzsche byl zproštěn obžaloby. Rozsudkem byl velmi
překvapen a nesmírně dojat.
www.law.muni.cz
FUNK WALTER (1890-1960)
 Říšský ministr hospodářství a prezident Říšské banky.
Prováděl tajné hospodářské přípravy na válku a
přijímal do banky zlato uloupené Židům.
 Odsouzen na doživotí.
www.law.muni.cz
GORING HERMANN WILHELM (1893-1946)
 Byl synem významného armádního důstojníka. Během roku 1912
sloužil v pruské armádě. V období první světové války patřil mezi
nejúspěšnější německé piloty a v roce 1917 obdržel řád Pour le
mérite. Od roku 1921 pobýval v Mnichově, kde vstoupil do NSDP.
Ve 2.světové válce se stal velitelem Luftwaffe, Hitler ho roku
1939 určil svým nástupcem, ale v dubnu 1945 ho zbavil všech
funkcí za pokus navázat styk se spojenci. V norimberském
procesu byl Göring obžalován ze spiknutí proti míru, zločinů
proti míru, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Vzhledem
k bombardování Hirošimy a Nagasaki mu však nebyly
předhazovány např. nálety na Bělehrad, Varšavu či Londýn.
www.law.muni.cz
 Soud uznal Göringa vinným ve všech čtyřech bodech
obžaloby a odsoudil jej k trestu smrti. Zachoval si
velmi hrdou rétoriku, vinen ze všech 4 bodů,
odsouzen k smrti.
 Jeho manželka mu pravděpodobně polibkem předala
ampuli kyanidu, kterou použil den před popravou.
www.law.muni.cz
HESS RUDOLF (1894-1987)
 Narodil se v egyptské Alexandrii. Na počátku I. světové války se
přihlásil jako dobrovolník do armády. V roce 1923 náležel Hess
podobně jako Göring k pučistům, kteří se pod vedením Adolfa
Hitlera pokusili v Mnichově o převrat. Byl odsouzen k sedmi
měsícům spolu s Hitlerem ve vězení v Landsbergu, kde mu Hitler
diktoval svůj Mein Kampf. Po převzetí moci jej Hitler jmenoval
svým zástupcem. V květnu 1941 tajně a údajně z vlastní
iniciativy odletěl do Skotska a pokoušel se sjednat mír se
Spojeným královstvím. Zřejmě psychicky nemocen mluvil při
obhajovací řeči nejasně, zmateně a zcestně. Během jeho
proslovu se mu Göring několikrát hlasitě vysmál.
 Byl odsouzen na doživotí. Přežil všechny své žalobce i soudce a
v 93 letech ve vězení spáchal za nevyjasněných okolností
sebevraždu, přestože jeho propuštění už bylo schváleno.
www.law.muni.cz
JODL ALFRED (1890–1946)
 I. světovou válku prodělal jako frontový důstojník. Od roku 1919
pracoval v generálním štábu. Hitlera znal osobně již od roku
1923. Roku 1939 jej Hitler jmenoval generálmajorem. Od léta
1940 byl Jodl pověřen přípravou plánu útoku na SSSR a
vypracoval plán útoku na Jugoslávii a Řecko. Byl šéfem
velitelského štábu wehrmachtu, vyslal německou delegaci, aby
podepsala kapitulaci. Před tribunálem očišťoval brannou moc a
z války vinil politiky, poslouchal příkazy vojenské cti, na což byl
pyšný. Po vynesení rozsudku se psychicky zhroutil.
 Shledán vinným ze všech bodů obžaloby a oběšen.
www.law.muni.cz
KALTENBRUNNER ERNST
(1903-1946)
 Rakouský a německý politik. Po smrti R. Heydricha
šéf Hlavního říšského bezpečnostního úřadu. Při
obhajobě prohlásil, že byl jen zpravodajem a
příslušníky jednotek SS označil za statečné a poctivé.
 Byl shledán jedním z hlavních viníků vyhlazování Židů
a byl odsouzen k trestu smrti.
www.law.muni.cz
Wilhelm Keitel (1883-1946)
 Narodil se v září 1883 v Helmscherode poblíž Gandersheimu v
Brunšvickém vévodství. V roce 1917 sloužil jako operační
důstojník generálního štábu sboru námořní pěchoty ve
Flandrech. V roce 1926 se stal vedoucím organizačního oddělení
v Truppenamtu (maskovaný generální štáb). V roce 1933 byl
povýšen na generálmajora a stal se velitelem pěchoty II.
vojenské oblasti v Postupimi. O rok později se stal velitelem
dělostřelectva v nově organizované 22. pěší divizi v Brémách.V
roce 1935 se stal šéfem Wehrmachtamtu na ministerstvu války.
V roce 1940 byl povýšen na polního maršála. Před soudem uznal
svou odpovědnost, prohlásil, že věřil, ale že se zmýlil.
 Rozsudek přijal. Byl shledán vinným ve všech 4 bodech obžaloby
a byl popraven.
www.law.muni.cz
NEURATH KONSTANTIN VON
(1873-1956)
 Do roku 1938 byl říšským ministrem zahraničí, později
říšský protektor Čech a Moravy (1939-1941).
Představoval typ junkerského aristokrata
spolupracujícího s nacisty. Před rokem 1933 působil
jako diplomat v mnoha evropských zemích, pak byl
ministrem zahraničí a ministrem bez portfeje.
Spojencům proti němu chyběli důkazy, a tak byla
požádána česká strana, podklady pro jeho obžalobu
vypracoval tým pod vedením Bohuslava Ečera.
 Neurath byl shledán vinným a odsouzen k 15 letům
vězení, roku 1954 propuštěn ze zdravotních důvodů.
www.law.muni.cz
FRANZ VON PAPEN
(1879-1969)
 Jako člen křesťansky orientované strany Centrum
připravil půdu k Hitlerovu nástupu. Do roku 1934
působil jako vicekancléř, potom se stal velvyslancem
v Rakousku a Turecku.
 Tribunálem v Norimberku byl osvobozen, ale
německým denacifikačním soudem odsouzen k 8
letům nucených prací, na sklonku života sepsal
paměti.
www.law.muni.cz
RAEDER ERICH HANS ALBERT
(1876-1960)
 Německý admirál, od roku 1935 vrchní velitel
válečného námořnictva. Roku 1943 pro spory
s Hitlerem odvolán z funkce. Před tribunálem tvrdil,
že námořnictvo vedlo válku čestně.
 Byl odsouzen k doživotí, v roce 1955 propuštěn ze
zdravotních důvodů.
www.law.muni.cz
RIBBENTROP JOACHIM VON
(1893-1946)
 Německý diplomat. Spolupracoval s Hitlerem už roku 1921.
V letech 1938-1945 zastával post říšského ministra zahraničních
věcí. Je považován za duchovního otce osy Berlín – Řím – Tokio.
Roku 1939 podepsal se Sověty pakt o neútočení, jenž je znám i
pod názvem Ribbentrop – Molotov. Při své obhajobě vystupoval
jako politik a právník, za příčinu války označil Versaillskou
smlouvu. Na závěr popřál Západu úspěch v boji proti Východu.
 Shledán vinným proti všem 4 bodům obžaloby a odsouzen
k hrdelnímu trestu. Po vynesení rozsudku litoval, že už nestihne
dopsat svoje paměti.
www.law.muni.cz
ROSENBERG ALFRED
(1893-1946)
 Německý politik a publicista, člen a ideolog NSDAP.
V letech 1923-1945 vykonával funkci šéfredaktora
ústředního listu Völkirscher Beobachter. Nechvalně
proslul jako antikomunista a antisemita. Od roku 1941
do konce války byl ministrem pro obsazená území na
východě. Nařčení z vyhlazování Židů odmítl tím, když
tvrdil, že pro Židy měl připraven prostor v Rusku, kde
by mohli rozvíjet svou kulturu. Projevil prý také
několikrát lásku ke Slovanům.
 Shledán vinným ze všech bodů obžaloby, odsouzen
k trestu smrti provazem.
www.law.muni.cz
SAUCKEL FRITZ
(1894-1946)
 Působil jako generální zplnomocněnec pro pracovní
nasazení. Před tribunálem se nazýval otcem dělníků
německých i cizích.
 Byl odsouzen k trestu smrti, rozsudek považoval za
velmi nespravedlivý.
www.law.muni.cz
SEYSS-INGUART ARTHUR
(1892-1946 )
 Rakouský politik a vůdce tamní nacistické strany,
velmi aktivně vystupoval při německém anšlusu
Rakouska. V letech 1940-1945 říšský komisař pro
Nizozemí, po Hitlerově smrti ministr zahraničí. Jako
jeden z mála obžalovaných vyznal věrnost Hitlerovi a
věřil v Německo.
 Odsouzen k trestu smrti.
www.law.muni.cz
SCHACHT HJALMAR
(1877-1970)
 Německý politik a bankéř. Po 1. světové válce se podílel na
řešení problému německých reparací. Dlouhou dobu působil jako
prezident říšské banky a v letech 1935-1937 byl ministrem
hospodářství. Před soudem se bránil tím, že ho Hitler dlouho
oklamával. Po tomto jeho prohlášení, během prvního přerušení
líčení, započal Göring štvát střed lavice obžalovaných proti
Schachtovi.
 Tribunál došel k závěru, že předložené důkazy nestačí na
odsouzení a dovolují pouze pochybnost. Po svém osvobození
vykonával Schacht funkce finančních poradců vlád Egypta,
Indonésie a Íránu.
www.law.muni.cz
BALDUR VON SCHIRACH
(1907-1974)
 Německý politik, vůdce mládeže a župní vedoucí
Vídně. Před soudem označoval Hitlerjugend za
kulturní organizaci.
 Shledán vinným a odsouzen k trestu odnětí svobody
v délce 20 let.
www.law.muni.cz
SPEER ALBERT
(1905-1981)
 Německý architekt a politik. Členem NSDAP se stal už
v roce 1931. Zastával funkci generálního inspektora
výstavby v říši, později byl ministrem zbrojní a
válečné produkce. Vystavěl mj. sídlo NSDAP
v Berlíně. Už v roce 1943 Hitlerovi jako jediný tvrdil,
že válka je prohraná. Během své obhajoby častokrát
útočil na Hitlera jako na strůjce válečných hrůz.
 Odsouzen k 20 letům nucených prací, rozsudek
považoval za spravedlivý.
www.law.muni.cz
STREICHER JULIUS (1885-1946)
 Německý politik a vydavatel týdeníku Der Stürmer, v roce 1935
byl hlavním iniciátorem norimberských zákonů. Před uchopením
moci nacisty byl 8× trestně stíhán. Při své řeči na obhajobu
zprvu prohlásil, že je vyvoleným apoštolem antisemitismu, pak
obvinil z masových vražd Hitlera a Himmlera, nakonec dokonce
tvrdil, že nacistickým funkcionářům navrhoval vytvoření
samostatného židovského státu, oni však prý jeho návrh odmítli.
Když o přestávce všichni obžalovaní v čele s Göringem po této
jeho obhajobě odcházeli k výtahu, dávali mu najevo svůj odpor
k němu slovy i gesty.
 Jediný Frick si myslel, že Streicher mluvil dobře. Byl odsouzen
k trestu smrti.
www.law.muni.cz
www.law.muni.cz
www.law.muni.cz
www.law.muni.cz
www.law.muni.cz
www.law.muni.cz
www.law.muni.cz
www.law.muni.cz