Transcript Struktura Literárního díla – Jazyková vrstva

Struktura literárního díla – Jazyková vrstva
Michelangelo Buonarroti
Hana Šikolová: Jiskření
Prchejte, lidé, před tím požárem,
Před ohněm lásky, než vás k smrti raní;
Jak se vás dotkne, už vás nezachrání
Nic, síla, rozum ani jiná zem.
Mezi náma to zajiskřilo
- takovejch dvě stě dvacet
jenže co bylo, prostě BYLO
a nejde to vracet
protože přes to napětí
musím podotknout
než napočítals do pěti
tak zase vypli proud
Prchejte lidé, já jsem svědectvím,
Co umí její krutý šíp a ruka.
Pohleďte na mne, jaká jsou to muka
A jaký je to prahanebný šprým.
Prchněte honem, než ji spatříte;
Vždyť já též myslel, že jí odolám,
a vidíte, už zase plápolám….
Pavel Dobeš: Něco o lásce
Za ledovou horou a černými lesy
Je stříbrná řeka a za ní kdesi
Stojí domek bez adresy a bez dechu,
Bydlí v něm - nechci říkat "víla",
Ale co na tom, i kdyby byla,
Před lidmi se trošku skryla
A víme o ní hlavně z doslechu.
Že lidi rozumné blbnout nutí
A není na ní nejmenší spolehnutí,
Co jí zrovna napadne, to udělá:
Z puberťáků chlapy a z chlapů puberťáky,
O ženských nemluvím, tam to platí taky,
A urážlivá je a hořko-sladko-kyselá.
Když chlap zmagoří láskou, utíká za ní,
Platí i s úroky a napočítá s daní,
U ženských je to přímo námět na horor,
Papuče letí pod pohovku,
Nákupní tašky padaj na vozovku,
Ať si tramvaj zvoní, ať se zblázní semafor.
Až vám ta potvora zastoupí cestu,
Sedněte na zadek a seďte jak z trestu,
Jen ať si táhne, jak to dělají vandráci,
Láska se totiž, i když je prevít,
Nikomu dvakrát nemůže zjevit,
Láska se totiž, i když je prevít, nevrací.
Genetičtí inženýři lámou její kód,
Po Praze se o nich šíří, že jezdí tramvají,
Strkají hlavy pod vodovod
A pak i oni nakonec podléhají.
A nesmí vám to nikdy přijít líto,
Kupte si auto a cucejte Chito,
Odreagujte se psychicky,
Protože jestli byste na ni měli myslet,
To radši vstaňte a jděte za ní ihned,
Utíkejte, než vám zmizí navždycky.
A holubicím dál rostou křídla dravců,
Družstevním rolníkům touha mořeplavců
A lásce, té potvoře, sebevědomí,
Že jednou bude vládnout světem,
Tedy i nám a po nás našim dětem,
Které na tom budou stejně špatně jako my.
Převrhněte stůl, opusťte dům,
Fíkusy rozdejte sousedům,
Nechte vanu vanou, ať si přeteče,
Na světě není větší víra,
Pro žádnou z nich se tolik neumírá
Ani v žádné jiné zemi na světě.
Zvukové prostředky – eufonie, kakofonie
Vladimír Holan
Modlitba kamene
Paleostom bezjazy,
madžnûn at kraun at tathău at saün
luharam amu-amu dahr!
Ma yana zinsizi?
Gamchabatmy! Darsk ādōn darsk
bameuz.
Voskresajet at maimo šargiz-duz,
chisoh ver gend ver sabur-sabur.
Theglathfalasar,
bezjazy munay! Dana!
Gamchabatmy!
Christian Morgenstern:
Das große Lalulā
Kroklokwafzi? Semememi!
Seiokrontro - prafriplo:
Bifzi, bafzi; hulalemi:
quasti basti bo ...
Lalu lalu lalu lalu la!
Hontraruru miromente
zasku zes rü rü?
Entepente, leiolente
klekwapufzi lü?
Lalu lalu lalu lalu la!
Simarar kos malzipempu
silzuzankunkrei (;)!
Marj omar dos: Quempu Lempu
Siri Suri Sei (!)
Lalu lalu lalu lalu la!
zvukomalba (onomatopoie)
Karel Jaromír Erben
Zlatý kolovrat
Oldřich Mikulášek
Meandry
Okolo lesa pole lán,
hoj jede, jede z lesa pán,
na vraném bujném jede koni,
vesele podkovičky zvoní,
jede sám a sám.
Prší tak, že v uších prší.
Prší tak, že v stromech šustí
hedvábíčko, které mužští
slyší v husté chůzi žen a ten déšť je neopustí.
Nikdy už je neopustí.
Svět je stále zatažen.
A zataženo je i v duši.
…
A před chalupou s koně hop!
a na chalupu: klop, klop, klop!
„Hola hej! otevřte mi dvéře,
zbloudil jsem při lovení zvěře,
dejte vody pít!“
…
Grafické prostředky
-
verš, strofa (horizontální členění textu)
obsah slov
typ písma
interpunkce (pravopisné odchylky)
uspořádání do obrazce
...
Grafické prostředky
Václav Havel
Vývoj herectví
Václav Havel
Řízené umění
H E R E C T V Í
-------------------------------------------------------------------------------------
Byl pozdní večer, první má
večerní máj, byl lásky čas
Hrdliččin zval ku lásce hl
kde borový zaváněl hájjjjj
O lásce šeptal tichý mechh
kvetoucí strom lhal láskyž
svou lásku slavík růži pěl
růžinu jevil vonný vzdechh
H E R E C T V Í
------------------------------------------HERECTVÍ
--------------HERECTVÍ
Herectví
herectví
básnické figury zvukové
akrostich
Ondra Čada
Michaela
Modrá barva, modrá mříž
Inovace poezie
Chci vědět, zda ještě žiješ
A zda o mně ještě víš.
Esem eso nepřebiješ
Láskou lásku vyléčíš
Anebo ne. Co myslíš?
básnické figury zvukové
aliterace
středověká žákovská poezie
Plyne peníz po penízku,
když se pije takhle v trysku
….
Vlasta Redl: Hoří
Hoří, hoří! Hoří horní heršpická hospoda Hrbatý hrozen.
Hostinský Hrubeš hýká hrůzou. Honí hasiče, hubuje,
hořekuje, huláká: „Haste honem, hybaj hovada!” Hasiči
hovno hasí. Hledají hlavní hydrant. Hoří holubník, hnojiště,
huspenina, hudebníkům housle, ...
básnické figury zvukové
anafora
Proglas
Buty: Maso
Proto slyšte Slované toto:
...slyšte nyní svým rozumem,
slyšte všichni lidé slovanští,
slyšte Slovo, od Boha přišlo,
slovo, jež krmí lidské duše,
slovo, jež sílí srdce i rozum,
slovo to, jež vede k poznání
Boha.
Maso, to je ten nejdokonalejší pocit.
Maso, maso si dávám s chuti v noci.
Někdy v noci vstanu,
maso jenom udělám.
Pivo se musí dlouho před tím chladit.
Pivo, pivo si dávám s chuti k masu.
Někdy v noci vstanu
k pivu a k masu
jenom sám.
básnické figury zvukové
epizeuxis
František Halas: Praze
…
Jenom ne strach jen žádný strach
takovou fugu nezahrál sám Sebastián Bach
co my tu zahrajem až přijde čas až přijde čas
…
Pavel Lohonka Žalman: Ho ho watanay
Spinkej můj maličký, máš v očích hvězdičky
dám ti je do vlasů, tak usínej, tak usínej
...
básnické figury syntaktické
asyndeton
Jacques Prévert: Inventář
Jeden kámen
dva domy
tři zříceniny
čtyři hrobníci
jedna zahrada
květiny
jeden mýval
tucet ústřic jeden citron jeden chléb
jeden sluneční paprsek
Emily Dickinson
Zahlédne ptáka – polkne –
skrčí se – předkloní –
vyrazí – kudy, nevidí –
oči – dva balony –
čelisti v lačné křeči –
zuby – chuť do stisku.
Skočí – však vrabec skočil dřív.
Ach micko, na písku
sliby tak vábně zrály,
bralas je na jazyk,
když slast sto křídel rozpjala
a prchla každým z nich.
básnické figury syntaktické
polysyndeton
Ivan Mládek: Jez
Na vodu už jezdím jenom s Vendou,
s Vendou,
do kánoe nevlezu už s Bendou,
s Bendou,
Jenda Benda nemožný je zadák,
nemá vlohy a je laj, laj, lajdák.
On ví, že šumí les,
že kvete bílý bez,
že v dáli hárá pes,
že vysouší se mez
a že mostem cloumá rez,
že říčka jde skrz ves,
ale nevšimne si, že se blíží jez, jez, jez.
...
básnické figury syntaktické
antiteze
česká lidová píseň
Na horách se svítí,
já tam poběhnu;
je-li to kvítečko,
já ho utrhnu.
Kvítečko to není,
je to milá má;
proto se tak svítí,
že je upřímná.
básnické figury syntaktické
paralelismus
Bedřich Bridel: Co Bůh? Člověk?
Karel Kryl: Salome
Ty jsi sladkost, a já jed,
tys lahodný, já kyselý;
já žluč, hořkost, a tys med,
já smutný, a tys veselý:
já nemoc, tys zhojení,
já zimníce, tys uzdravení:
já hřích, ty odpuštění,
já nepravost, tys spasení.
Něžná i proradná, krutá i
bezradná,
plamen i červánek, ďábel i
beránek,
cukr i sůl,...
básnické figury syntaktické
gradace
Bedřich Bridel: Co Bůh? Člověk?
...Já jsem pařez, mech shnilý,
všecken tvrdý a zdubělý,
z hlíny ruce slepily
mě tvé, tupý, neumělý:
tys pevnost hlubokosti,
podpora jsi země svatá,
duch světa od věčnosti,
všech všudy věcí podstata.
...
básnické figury řečnické
apostrofa; řečnická otázka
Jean Arthur Rimbaud
Mé srdce, řekni mi, co je to pro nás krev,
co je to tisíc vražd, co je to troud a prach,
co je to vzteklý křik, co je to ďáblův hněv,
jenž zvrací všechen řád; slyš vítr na troskách;
a všechna pomsta? - Nic!... Však my chcem
odplatu,
my chcem ji doslova! Pryč, průmyslníci!
Zhyň, moci! Kněží pryč! Pryč, státní celníci!
Jiří Wolker: Těžká hodina
.... MIlenčin dopise, lampo, kniho
kamarádova,
věci zrozené z lásky, světla a víry,
dnes při mně stůjte a třikrát mi věrnější
buďte.
...
Karel Hynek Mácha: Máj
...
Vidíš-li poutníka, an dlouhou lučinou
spěchá ku cíli, než červánky pohynou?
Tohoto poutníka již zrak neuzří tvůj,
jak zajde za onou v obzoru skalinou,
nikdy – ach nikdy! To budoucí život můj.
Kdo srdci takému utěchy jaké dá?
Bez konce láska je! – Zklamánať láska má!
básnické figury eliptické
elipsa, aposiopese
Karel Jaromír Erben: Polednice
A zas do hrozného křiku —
„I bodejž tě sršeň sám — !
že na tebe, nezvedníku,
Polednici zavolám!
Samuel Beckett: Čekání na Godota
VLADIMÍR: Včera…. (Rozzlobeně) Dělat zmatky, v tom se teda vyznáš, to teda klobouk dolů.
ESTRAGON: Co já vím, byli jsme tady.
VLADIMÍR: (se rozhlédne kolem) Je ti to tu povědomý?
ESTRAGON: To neříkám.
VLADIMÍR: No tak.
ESTRAGON: To nic neznamená.
VLADIMÍR: Ale ten strom…. (Otočí se k publiku) Tohleto rašeliniště…
ESTRAGON: A seš si jistej, že to bylo dneska?
VLADIMÍR: Co?
ESTRAGON: Že máme čekat.
básnické figury
pleonasmus
Karel Hynek Mácha: Máj
... Po modrém blankytu bělavé páry hynou...
česká lidová píseň
Hvězdičky, dobrou noc,
já už jdu spát.
Vy za mě hlídejte, ublížit nedejte
panence milé, kterou mám rád
tropy (obrazná pojmenování)
metafora
William Blake: Píseň
Láska k harmonii lne,
naše duše ovine,
když tvé větve našly mé,
kořen dotk se kořene.
...
Emily Dickinson: Včela
Ze zlata pás má černá včela,
jak pirát na květ míří.
Bzučí, pyšně prohání se
a saje květné pýří.
Je jenom pro ni vybráno,
z tresti strání žije.
Džbáneček, zlomek vesmíru,
který se nerozbije.
Žalm 23
Hospodin je můj pastýř, nebudu mít
nedostatek.
Dopřává mi odpočívat na travnatých
nivách, vodí mě na klidná místa u vod,
naživu mě udržuje, stezkou spravedlnosti
mě vede pro své jméno.
I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se
bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi ty.
Tvoje berla a tvá hůl mě potěšují.
Prostíráš mi stůl před zraky protivníků,
hlavu mi olejem potíráš, kalich mi po okraj
plníš.
Ano, dobrota a milosrdenství provázet mě
budou všemi dny mého žití. Do
Hospodinova domu se budu vracet do
nejdelších časů.
tropy (obrazná pojmenování)
synestezie
Jean Arthur Rimbaud: Samohlásky
A čerň, E běl, I nach, O modř, U zeleň hlásek,
já jednou vypovím váš různý vznik a druh.
A, černý korzet, plný rudých much,
jež bzučí kolem páchnoucích a krutých pasek,
zátoka stínů, E, běl stanů, čirý vzduch,
šíp ker a bílých králů, chvění vrásek;
I, purpur, krev a smích, jenž tryská ze rtů krásek,
ve hněvu, či kajícný a bludný kruh.
U, božská vibrace, U, zeleň moří s vesly,
mír pastvin s dobytkem, mír vrásek, které kreslí
prst alchymie čelům vševědů;
O, zvučná polnice, klid vesmírného vřídla,
jímž poletují planety a archandělská křídla.
- O, modrý paprsek jejího pohledu.
tropy (obrazná pojmenování)
personifikace
Jan Skácel: Modlitba za vodu
Ubývá míst kam chodívala pro vodu
starodávná milá
kde laně tišily žízeň kde žila rosnička
a poutníci skláněli se nad hladinou
aby se napili z dlaní
Voda si na to vzpomíná
voda je krásná
voda má
voda má rozpuštěné vlasy
chraňte tu vodu
nedejte aby osleplo prastaré zrcadlo
hvězd
A přiveďte k té vodě koníčka
přiveďte koně vraného jak tma
voda je smutná
voda má
voda má rozcuchané vlasy
a kdo se na samé dno potopí
kdo potopí se k hvězdám pro prstýnek
Voda je zarmoucená vdova
voda má
voda má popelem posypané vlasy
voda si na nás stýská
Jan Zahradníček: Dějí se takové věci
...
Stromy se nad tím chytají za hlavu
a kolik dní se kolébají v neztišitelném
nářku
že někdo si život vzal
A ty poznáváš s hořkostí
že jsi k tomu sám souhlas dal
...
tropy (obrazná pojmenování)
přirovnání
Miloš Štědroň: Balada pro banditu
Petr Ulrych: Krajino, krajino
Ani tak nehoří
svíčka farářovi,
jako se bělají
mojí milé nohy.
Krajino krajino
tvrdá jak kamení
kdo jednou ochutnal
za jinou nemění
Ani tak nevoní
kořalička sladká,
jako mě vonějí
mojí milé jabka.
Krajino krajino
sladká jak líbání
čistá jak ovečky
co bača vyhání
Ani tak nebolí
rána do srdéčka,
jako mě bolela
milé zahrádečka.
Na tvojí travěnce
matka ho zrodila
písně mu zpívala
pravdu ho učila
Tam jsem já poslouchal
co starci vypráví
o slavných zbojnících
co mstili bezpráví.
tropy (obrazná pojmenování)
metonymie; synekdocha
William Shaespeare
...
A proto odpouští má láska mému koni
na cestě od tebe tu jeho loudavost.
Alexandr Sergejevič Puškin:
Evžen Oněgin
Bašó
Podzim, necítíš?
V chýši sáh na sáh
jsou si srdce
ještě blíž.
(z publicistiky a běžného hovoru)
Brusel vydal směrnici
radnice nedodržela smlouvu
Ples znavil Oněgina.
celé náměstí jásalo nad vítězstvím
Spánek mu jitro v půlnoc změnil dnes. rád čte Kafku
Syn rozkoše a radovánek
dal si ještě sklenici
v stín blažených se klidně snes.
čím se živíš?
...
tropy (obrazná pojmenování)
epiteton
Přemysl Rut: Epiteton
Básníci bez víry Pochybní básníci
mrháte slovy abyste vyšňořili
všudypřítomné
chocholaté
širokoplecí
luzné
převratné
prokleté
zbožňované
Nic?
Karel Jaromír Erben:
Záhořovo lože
...
Poutníče neznámý v hábitě šerém,
s tím křížem v ruce na dlouhé holi,
a s tím růžencem - kdo jsi ty koli,
kam se ubíráš nyní pod večerem?
...
Karel Kryl: Zpívání pro Miss
Blanche
Zaklepu na branku s rezavou mříží,
pod okno zasadím slunečnice,
zavolám na Blanku, ať na mě shlíží
z balkónu s kapradím do ulice.
R: Pod listím smokvoňovým
večer co večer ji vzývám,
s měsícem platinovým
vyznání pro ni teď zpívám,
že, až se setmí, polibkem setru
veškeré slzy z tváře a ze rtů,
to se přec nesmí, povídat větru,
že asi brzy pošle mě k čertu.
Zaujmu odvážně hrdinskou pózu,
mám přece v malíčku historii,
a ježto převážně nerada prózu,
nesu jí v balíčku poezii.
tropy (obrazná pojmenování)
oxymóron
Karel Hynek Mácha: Máj
...
Dalekoť jeho sen, umrlý jako stín,
obraz co bílých měst u vody stopen klín,
takť jako zemřelých myšlenka poslední,
tak jako jméno jich, pradávných bojů hluk,
dávná severní zář, vyhaslé světlo s ní,
zbortěné harfy tón, ztrhané strůny zvuk,
zašlého věku děj, umřelé hvězdy svit,
zašlé bludice pouť, mrtvé milenky cit,
zapomenutý hrob, věčnosti skleslý byt,
vyhasla ohně kouř, slitého zvonu hlas,
mrtvé labutě zpěv, ztracený lidstva ráj...
Jiří Žáček: České moře
České moře, dárek od Shakespeara,
pohádkový omyl, který potěší,
cosi jako láska, naděje a víra,
moře pro neplavce, moře pro pěší,
moře bez vody a bez příboje,
nekonečné moře všeho, co bys chtěl,
moře mrtvých mýtů, moře nepokoje,
moře utonulé v buňkách našich těl,
moře sebeklamů, moře nebezpečí,
moře, které mumlá vyhynulou řečí,
zamořené moře, moře našich dob,
moře, z něhož zbyly útesy a břehy,
zkamenělé moře milosti a něhy,
moře hoře, naše kolébka i hrob.
tropy (obrazná pojmenování)
hyperbola
Petr Bezruč: Ostrava
Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem,
sto roků kopal jsem uhlí,
za sto let v rameni bezmasém
svaly mi v železo ztuhly.
Uhelný prach sed mi do očí,
rubíny ze rtů mi uhly,
ze vlasů, z vousů a z obočí
visí mi rampouchy uhlí.
Chléb s uhlím beru si do práce,
z roboty jdu na robotu,
při Dunaji strmí paláce
z krve mé a z mého potu.
...
Jaromír Nohavica: Pijte vodu
...
V rodině u Becherů
pijou becherovku přímo ze džberů
proto všichni Becheři
mají trable s játrama a páteří
...
Jedna paní v Americe
ztrapnila se převelice
vypila na ex rum
poblila jim Bílý dům
...
tropy (obrazná pojmenování)
eufemismus, dysfemismus
Jiří Dědeček: Zajíc
Karel Plíhal: Vlak
Když jsem tuhle vyjel
z Prahy-Suchdola,
zajíc - měkké zvíře
mi vešel pod kola.
...
Došlo uhlí, došla pára,
vlak nám umřel mezi poli
pod oblohou plnou velkých hvězd.
Dělíme se o cigára,
mlčíme a ticho bolí,
jen babka v kupé nepřestala plést.
...
Karel Plíhal: Mouchy
Nemám v lásce blanokřídlý hmyz,
zvláště pak ne mouchy masařky,
sedávají na zvířecí, potom na lidské,
což není příliš hygienické.
...
Josef Kainar: Ďáblíci
...
Jde z řeky chlad
a vraždí slova.
Šli na luka,
jsou ze hřbitova.
Jak je to sladké
zlem se zpíti!
...
tropy (obrazná pojmenování)
alegorie
symbol
jinotaj
ironie
...