Revoluční rok 1848 - 1849 v českých zemích
Download
Report
Transcript Revoluční rok 1848 - 1849 v českých zemích
Revoluční rok 1848 - 1849
v českých zemích
Jaro 1848
Císař Ferdinand V. – slabomyslný
Faktická vládní politika – kníže
Metternich
Ancient regime
Jaro 1848
Svolání schůze pražského lidu na
sobotní večer 11.3.1848 do
Svatováclavských lázní
Liberálové (A.P.Trojan)
Radikálové (K.Sabina)
Přijetí petice panovníkovi
Redakce petice 29 členný výbor
Jaro 1848
Petice
- odstranění roboty
- rovnoprávnost ČJ a NJ
- spojení zemí koruny české v jedno správní
území
- svoboda tisku, shromažďování, vyznání
- doplnění sněmu
- zřízení občanských gard
- vypuštěno téma organizace práce a mzdy
Jaro 1848
13.3. – povstání ve Vídni
15.3. – Ferdinand V. slíbil ústavu
V Čechách vznikají městské národní gardy,
v Praze i akademická legie
27.3. – vyhýbavá odpověď na petici
Novou petici podepsal i pražský purkrabí
hrabě Stadion
8.4. – kabinetní list – příslib ústavy a její
zásady
Jaro 1848
Svatováclavský výbor + guberniální komise
(24 – lib.) rozšířeny na 100 členný Národní
výbor
Karel Havlíček – Národní noviny v Praze 5.4.
Měšťanská beseda
Psaní do Frankfurtu – Palacký – neúčast na
přípravném výboru frankfurtského sněmu,
proti velkoněmeckým snahám, Rakousko –
záštita podunajských zemí
Jaro 1848
19.4. – stoupenci velkoněmecké
myšlenky v Čechách Constitutioneller
Verein
28.8. – sněm v Teplicích – rozdělení
českých zemí dle národnostního
principu a připojení k Německu
Jaro 1848
Slovanský sjezd 2. až 12.6. – Slované
z monarchie
3 sekce – čsl., pol.-rusín., jihoslov.
Manifest k evropským národům
(Palacký; Libelt, Zach, Bakunin)
Jaro 1848
Květen – odchod Stadiona, do čela zemské
vlády zemský prezident hrabě Leo Thun
Zemský vojenský velitel Alfred Windischgrätz
7.6. – přehlídka
8.6. – děla na Vyšehrad
12.6. Povstání; bombardování Prahy
17.6. – kapitulace, stav obležení, vyšetřovací
komise
Léto a podzim 1848
22.7. – ústavodárný sněm ve Vídni
7.9. – zákon o zrušení roboty za náhradu;
rovněž zrušení vrchnostenských práv
23.7. – Custozza – rakouská armáda vedená
Radeckým poráží armádu sardinského krále
Karla Alberta – Rakušané upevňují své
mocenské pozice na severu Itálie
11.9. – chorvatský bán Jelačič – útok proti
Uhrám
Léto a podzim 1848
6.10. – povstání ve Vídni – zabit i min.
války gen. Latour
Císařský dvůr přesidluje do Olomouce
Sněm přeložen do Kroměříže
31.10. - Windischgrätz dobyl Vídeň
24.11. - nová vláda v čele s Felixem
Schwartzenbergem (švagr W.)
2.12. - na trůn 18-letý Franz Josef
1849
Spolek Lípa slovanská
Z ústavního výboru odstoupil Palacký,
nebyla přijata jeho federalistická
koncepce
Návrh ústavy připraven, ale 7.3. sněm
rozehnán
Oktrojovaná ústava
Císařským nařízením vyhlášená ústava
– 4.3.
Platnost pro celou říši, obnovení
absolutistické moci císaře a ústředních
úřadů
Zákonodárná moc téměř výhradně
v rukách panovníka, říšský sněm podružné postavení
Oktrojovaná ústava
Říše centralisticky ovládána z Vídně
Nebylo odvoláno zrušení roboty
Zákon ze 7.9.1848 potvrzen císařským
patentem
Vyvazovací komise
1849
Únor – bitva u Kápolny- povstalci
vytlačeni Windischgrätzovými
jednotkami za Tisu
Srpen - porážka povstání v Uhrách
1849
Májové spiknutí
V noci z 9. na10.5. spiklenci zatčeni
Výjimečný stav nad Prahou až do srpna
1853
1850 soud
1853- amnestie – císařská svatba
Karel Sabina a Emanuel Arnold a další
propuštěni až 1857