Transcript ZÁKLADY PSYCHOLOGIE

ZÁKLADY PSYCHOLOGIE
Viktor Pacholík
Fakulta sportovních studií
Masarykova univerzia
[email protected]
PSYCHOLOGIE JAKO VĚDNÍ DISCIPLÍNA
Pojem psychologie
• Spor o předmět psychologie
– Behavioristi – chování
– Další – příliš úzké a zavádějící pojetí
– Věda o vědomí
• Vědomí jako stav mysli
• Vědomí – nevědomí (předvědomí)
• Psychologie = věda o chování, jednání a
prožívání
PSYCHOLOGIE JAKO VĚDNÍ DISCIPLÍNA
Psychologie v systému věd
PSYCHOLOGIE JAKO VĚDNÍ DISCIPLÍNA
Systém psychologických věd
Psychologické vědy
Hraniční
Základní
Obecná
psychologie
Srovnávací
psychologie
Neuropsychologie
Vývojová
psychologie
Sociální
psychologie
Psychosomatika
Aplikované
Psychobiologie
Klinická
psychologie
Pedagogická
psychologie
Psychologie
práce a řízení
Forenzní
psychologie
Lékařská
psychologie
Psychologie
sportu
PSYCHOLOGIE SPORTU
• Aplikovaná psychologická disciplína
• Aplikace psychologických poznatků do sportovní
praxe
– Osobnost sportovce
– Osobnost trenéra a kouče
– Dopad sportovního výkonu na psychiku sportovce
Vliv psychiky sportovce na sportovní výkon
– Prevence psychologického selhání a eliminace jeho
důsledků
– Posilování frustrační tolerance
Přeskočit
SPORTOVNÍ PSYCHOLOG
• Absolvent oboru psychologie, který pracuje v
oblasti sportu
• V ideálním případě se sám pohybuje
(pohyboval) v nějaké sportu
SPOLEČNOSTI ZABÝVAJÍCÍ SE
PSYCHOLOGIÍ SPORTU
• APA – celosvětová asociace psych. sportu
• FEPSAC – Evropská asociace psych. sp.
• ČMPS – Českomoravská psychol. spol.
• APS – Asociace psych. sportu ČR
(www.sportpsy.cz)
OSOBNOST
individuální jednota duševních vlastností, které
jsou relativně stálé a v každé konkrétní
situaci se projevují zcela typickým způsobem
STRUKTURA OSOBNOSTI
OSTATNÍ
ZÍSKANÉ
GENETICKÉ
ZAMĚŘENOST
(SPORTOVNÍ
DISCIPLÍNA)
TEMPERAMENT
OSTATNÍ
VLASTNOSTI
PŘEDPOKLADY
TEMPERAMENT
• Základ pro dynamiku osobnosti sportovce
• Vrozená vlastnost osobnosti, která se
projevuje charakteristickými znaky
DYNAMIKA OSOBNOSTI
Superkompenzační efekt
Regenerace
Nástup
vzruchu
Odeznívání
vzruchu
Odezva na podnět
(úroveň odezvy)
PSYCHICKÉ PROCESY
•
•
•
•
•
•
Vnímání, pozornost
Představivost a fantazie
Myšlení a řeč
Paměť a učení
Emoce
Motivace
VNÍMÁNÍ
• Základním předpokladem života je poznávání
vnějšího okolí organismu
• Vnitřní dění organismu
• Proces tvorby vlastního obrazu
S
•působící
•podnět
O
•zkušenosti
•Vlastní
interpretace
•Obecné
tendence
VO
Vlastní
jedinečný
obraz
VNÍMÁNÍ
„Vlastní realita“
• Očekávání
• Projekce
• Přiřazování významu
VNÍMÁNÍ
„vlastní realita“
Sdružování na základě blízkosti
Ohraničený tvar
„Dobrý“ tvar
VNÍMÁNÍ
„vlastní realita“
Iluze a klamy
VNÍMÁNÍ
„vlastní realita“
Iluze a klamy
POZORNOST
• Selektivita vnímání
• Zaměřenost vnímání na určitý předmět
• Schopnost soustředit se na určitý výkon
POZORNOST
Klasifikace
• Doba trvání
– Krátkodobá (3 min.)
– Střednědobá (10 min.)
– Dlouhodobá (20 min.)
• Bezděčná X úmyslná
• Spontánní X vynucená
• Protivolní
POZORNOST
K čemu je vlastně dobrá…?
NS = filtr vnímání
• Coctail – party efekt
• Podvědomé, egovztažné trvalé zaměření
POZORNOST
Vlastnosti pozornosti
•
•
•
•
Oscilace, fluktuace pozornosti
Přesouvání pozornosti
Koncentrace pozornosti
Rozdělení pozornosti
POZORNOST
Koncentrace pozornosti
MOTIVACE
• Vymezení pojmu
– soubor hnacích sil usměrňujících veškerou
aktivitu daného jedince i jeho požitek
– zvyšuje nebo snižuje aktivitu člověka
• Funkce motivace
– účelová selekce tendencí
– uspokojování potřeb jedince
Vlastnosti motivace
• Energetizace
• Směrování chování
• Udržování chování
Zdroje motivace
• potřeby (pociťovaný nedostatek)
• zájmy (zaměření člověka na soubor věcí, během
života se obvykle mění)
• hodnoty (něco důležité, čeho si člověk váží, co
ovlivňuje jeho chování)
• ideály (model / vzor, podle kterého člověk jedná, ke
kterému směřuje)
• návyky (soubor opakovaných ustálených jednání
v určitých situacích)
Klasifikace motivů
• Nejednotný pohled
• Primární (motiv hladu, žízně, odpočinku, sexuální motivy)
Sekundární (motiv soc. kontaktu, moci, úspěšného
výkonu)
• Vnitřní motivace
práce – činnost, výkon, poznání, seberealizace
Vnější motivace
práce – peníze, sociální kontakt, moc
Motiv a stimul
• Motiv – vnitřní příčina lidského chování (potřeby,
zájmy, hodnoty, postoje, role a další)
• Stimuly – vnější nástroje působení (hmotné
odměňování, stimuly sociální povahy apod.)
• Na jednání působní vzájemně (proti sobě) řada motivů
a stimulů
• Po naplnění motivu jeho intenzita klesá
• Síla a naléhavost motivu ovlivňují intenzitu a kvalitu
chování
MASLOWOVA
HIERARCHIE
POTŘEB
POTŘEBY RŮSTU
P.
SEBEAKTUALIZACE
POTŘEBA UZNÁNÍ
p. znát, vědět, p. estetické, p.
seberealizace
POTŘEBY NEDOSTATKOVÉ
POTŘEBA SOUNÁLEŽITOSTI
POTŘEBA JISTOTY A BEZPEČÍ
FYZIOLOGICKÉ POTŘEBY
Motivační mechanismus
POTŘEBA
INCENTIVA
hlad
potrava
žízeň
voda
MOTIV
nasycení
Činitelé motivace
• subjektivní (vnitřní)
– osobnost
– výkonová kapacita
(vzdělání, znalosti,
schopnosti, adaptace)
– dosavadní zkušenosti
– kapacita motivační (zájmy,
hodnoty, aspirace)
– kapacita společenská

Objektivní (vnější)






způsob a styl řízení
technologie výroby
organizace akce
hodnocení a odměňování
technické vybavení
bezpečnost,…
Výkonová motivace
potřeba subjektu dosahovat úspěchů
v různých druzích činností
2 potřeby:
potřeba dosáhnout úspěchu
potřeba vyhnout se neúspěchů
Přeskočit
Aspirace
Úroveň výkonu, kterou jedinec očekává, že
dosáhne po předchozí známé zkušenosti
Aspirace
potřeba dosáhnout úspěchu
potřeba vyhnout se neúspěchu
úkoly střední obtížnosti
úkoly velmi snadné
úkoly extrémní náročnosti
úspěch
neúspěch
radost, smích, euforie, výrazná
gestikulace...
pláč, vztek, strach,
nemluvnost...
zvýšení ÚA, motivace
snížení ÚA, motivac
Aspirace
úroveň aspirace (cílová diskrepance)
rozdíl mezi vyjádřenou aspirací (očekáváním) a
předchozím výkonem.
– pozitivní
– nulová
– negativní
Motorické učení
Proces, při kterém dochází k upevňování
motorických schopností v CNS
prostřednictvím vytváření a zpevňování
synapsí (spojů v šedé kůře mozkové)
Fáze motorického učení
GENERALIZACE
IRADIACE VZRUCHŮ
DIFERENCIACE
KONCENTRACE VZRUCHŮ
AUTOMATIZACE
STABILIZACE
KREATIVITA
TVOŘIVÁ KOORDINACE
Předstartovní stavy
• Stav nadměrné aktivace („startovní horečka“)

• Stav snížené aktivace (apatie)

• Stav optimální úrovně aktivace („bojová
pohotovost“)

Konec
Psychologické selhání
• Prvotní psychologické selhání
• Druhotné psychologické selhání
ROVNICE STRESU:
AGRESIVITA
NEGATIVNÍ
EMOCE
STRES
FRUSTRACE
ANXIOZITA
APATIE
KRIZE
Regulace
autoregulace
sportovec
heteroregulace
trenér, kouč
Regulační prostředky
Biologické
výživa,
spánek
psychofarmaka
Fyziologické
rozcvičení
dechová cvičení
kompenzační cvičení
sprchy
masáže
sauna
koupele
aromaterapie
Psychologické
slovní působení
náhradní činnosti
regulace snížení požadavků
magické prostředky
mentální a ideomotorický trénink
relaxace
autogenní trénink
psychoregulační trénink
hypnóza
biologická zpětná vazba
pozitivní psychologie
Slovní působení
Náhradní činnosti
Regulace snížení požadavků
Magické prostředky
Mentální trénink
DUŠEVNÍ HYGIENA
• systém propracovaných pravidel a rad sloužících
k udržování, prohlubování nebo znovuzískání zdraví a
duševní rovnováhy (Míček, 1984),
• v širším smyslu slova: péče o umožnění optimálního
fungování duševní činnosti,
• v užším smyslu slova: boj proti výskytu duševních
nemocí,
• základem duševní hygieny je tzv. duševní zdraví - stav,
který je výsledkem vědomého či nevědomého
dodržování zásad duševní hygieny,
• správná adaptace (přizpůsobení) organizmu ovlivňování podněty a podmínkami okolí (stresory →
stres).
Prvky duševní hygieny
Prvky duševní hygieny vedoucí k duševní rovnováze
dělíme:
• slovo
• hudba
• pohyb
• relaxace
• masáže
• energie
• psychostimulace
• životní styl a životní filozofie
STRES
Pojetí stresu
• V běžné řeči
– zevní frustrující nebo ohrožující situace
– příznaky, kterými na ni organismus reaguje
• V psychologii a medicíně
– označení pro nespecifickou (tj. nastávající po nejrůznějších
zátěžích stereotypně) fyziologickou reakci organismu,
probíhající jako „generální adaptační syndrom“ – GAS
(Selye in Hošek, 1994)
– negativní emocionální zážitek, který je doprovázen
souborem biochemických, fyziologických, kognitivních a
behaviorálních změn
Pojmy
• stresory = zevní spouštěče (přetížení, časová
tíseň, nátlak nadřízeného, rozpory v kolektivu,
šikana, vyčlenění, ale i dlouhodobý hluk,
horko…)
• stresová reakce = reakce organizmu na
stresory
• stres = označení pro celý tento komplex
Dělení stresu
• podle kvalitativních stránek odezvy (podle
„užitku“ pro organismus)
– eustres – „pozitivní“ stres
• stimulující účinky na organismus
• nutí nás překonávat „sama sebe“
• míra zátěže, kterou ještě vnímáme jako pozitivní,
přínosnou a často i příjemnou (vzrušení při kladných
emocích, rekreační sport, trénink s nižší psychickou i
fyzickou zátěží)
– distres – „negativní“ stres
• značně vyčerpávající (individuální vnímání)
• nepříznivý vliv na organizmus – zdraví, nálady, vztahy
Stresová reakce
• Alarm (poplachová reakce)
– nepříliš hospodárná mobilizace všech pomocných mechanismů zachování
života
– reakce „boj nebo útěk“
• fyziologická příprava na fyzický pohyb
• humorální příprava – vyplavení kortikoidů (adrenalin a noradrenalin)
• mentální funkce – pátrací reflex, zvýšení pozornosti, koncentrace pozornosti na
zdroj ohrožení (je možné zúžené vnímání – pouze zdroj ohrožení, nic kolem)
• Rezistence (fáze odolávání)
– rozvoj specifických způsobů obrany organizmu
– zmatek poplachové reakce je snížen a organismus se brání za cenu vyčerpání
„adaptační energie“ - rezerv
• Exhausce (stadium vyčerpání)
– selhání organismu po vyčerpání rezerv
– reakce se znovu rozšiřuje do celého organismu, stupňuje se produkce
kortikoidů (adrenalin a noradrenalin)
Strategie zvládání zátěží – copingové
strategie
•
Diagnóza situace
–
–
–
•
•
o stresoru
o vlastním stavu člověka
o prognoze
–
–
–
–
–
–
–
–
obranyschopnost např. úpravou životního
stylu, cvičením
kognitivní zvládání – např. hledání smyslu
života, sebepojetí
motivace, stupňování naděje
zvládání emocí (obavy, strach, deprese,
úzkost)
osobní jistoty (opěrné body, víra,
přesvědčení)
klid (relaxační techniky)
asertivita
trénink ve zvládání obtíží (učení se)
sociální podpora (rodina, přátelé)
–
–
–
Mobilizace rezerv
–
Plánování boje
–
•
Realizace
–
–
–
•
diferenciace změnitelného a
nezměnitelného
stanovení žádoucího a dosažitelného cíle
rozčlenění cesty k cíli na etapy – stanovení
dílčích cílů
přesné stanovení prvního kroku a kritérií
splnění
–
obrana redukcí škodlivin
tvorba antistresorových barier (např. denní
režim při časové tísni)
iniciativa oproti pasivitě (rozhodnutí se pro
operaci k odstranění potíží)
protiútok (např. terapie)
Persistence (výdrž)
–
–
–
nedat se odradit prvními neúspěch
akceptace (přijetí obtíží, naučit se s nimi
žít)
vytrvalost (dodržování stanoveného
postupu)
Strategie zvládání zátěží – copingové
strategie
• Pasivní postupy
– Vyčkávání – stáhnutí se, distancování se,
ignorování
– Lhostejnost – stoický klid, apatie, nezájem
– Rezignace s určitou mírou naděje (odevzdanost
osudu s vírou v lepší)
– Odepsanost – cynický postoj, bezmocnost
Devatero první pomoci
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Protistesové dýchání
Chvilková tělesná relaxace
Koncentrace na indiferentní věci v dané situaci
Odchod z místnosti a zůstat chvíli sám
Změna činnosti
Poslech relaxační hudby
Rozhovor se třetí osobou
Počítání do deseti
Tělesná cvičení, sport
Děkuji za pozornost.