Transcript 11 - Gymnázium Tanvald

ŠKOLA:
Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace
ČÍSLO PROJEKTU:
CZ.1.07/1.5.00/34.0434
NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald
ČÍSLO ŠABLONY:
III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
AUTOR:
Jan KOHOUTEK
TEMATICKÁ OBLAST:
Fyzická geografie
NÁZEV DUMu:
Hydrosféra – oběh vody, oceány
POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu:
11
KÓD DUMu:
JK_FYZ_GEO_11
DATUM TVORBY:
1.11.2012
ANOTACE (ROČNÍK):
Kvinta – DUM obsahuje informace o přirozeném koloběhu vody v přírodě. V
druhé části se pak věnuje oceánům, mořím a slapům v hydrosféře.
METODICKÝ POKYN: Atlas Dnešní svět – strana 14 - 17
Hydrosféra
• Hydrosféra – vodní
obal naší planety –
zahrnuje veškeré
vodstvo
• HS je určujícím
(limitujícím)
faktorem živých
organismů pro život
na Zemi!!!!!
Základní členění hydrosféry
• Skupenství
• 4 základní
kategorie
1. Voda povrchová
2. Voda
podpovrchová
3. Voda v atmosféře
4. Voda v živých
organismech
Rozložení vody na Zemi
Forma výskytu vody
Objem vody (km³)
Podíl z celkových zásob (%)
Světový oceán
1 338 000 000
96,54
Podzemní vody celkem
23 400 000
1,69
Z toho sladké podzemní vody
10 530 000
0,76
Ledovce a stálá sněhová sněhová
pokrývka
24 064 100
1,74
Půdní vody
16 500
0,001
Podzemní led, zmrzlé půdy
300 000
0,022
Jezera
176 400
0,013
Bažiny
11 470
0,0008
Vodní toky
2 120
0,0002
Umělé vodní nádrže
5 000
0,0004
Voda v organismech
1 120
0,0001
Atmosféra
12 900
0,001
Celkem
1 385 989 610
100
z toho sladké vody
35 119 610
2,53
Oběh vody
• K oběhu dochází účinkem sluneční energie,
zemské gravitace a rotace Země
• Voda se vypařuje z oceánů, vodních toků a
nádrží, ze zemského povrchu (výpar, evaporace)
a z rostlin (transpirace ), dohromady se používá
pojem evapotranspirace
• Vodní páry a drobounké kapičky vody v oblacích
se pak v ovzduší pohybem vzduchových mas
způsobených nestejným zahříváním vzduchu nad
pevninou a oceány i zemskou rotací neustále
přemísťují (cirkulace atmosféry)
Oběh vody
• Po kondenzaci páry z ovzduší dopadá voda ve formě
srážek na zemský povrch, zejména ve formě deště a
sněhu
• Zde se část vody hromadí a odtéká jako povrchová voda,
vypařuje se zpět do ovzduší nebo se vsakuje pod zemský
povrch a doplňuje zásoby podzemní vody (infiltrace)
• Podzemní voda po určité době znovu vystupuje na
povrch ve formě pramenů nebo dotuje vodní toky
Oběh vody
• Velký oběh vody
• Malý oběh vody
• 79% vody do oceánu
• 21% bezodtoké oblasti
Voda pokrývá 71 % povrchu Země
Oceány
• 71% celkové rozlohy Země
• Nerovnoměrné rozložení
sever. pol. 61%
jižní pol. 81%
• 5 oceánů = světový oceán
• Oceány – rozlehlé plochy svět. oceánu prostírající
se mezi kontinenty
• Moře – menší části oc. v dosahu pevniny
• Moře vnitřní – obklopena pevninou
• Moře okrajová – oddělena od oceánů ostrovy a
poloostrovy
Oceány
• Zálivy – menší části
oceánu vnikající do
pevniny
• Průlivy – zúžené části
moří mezi pevninou,
souší a ostrovy
• Průplav – vytvořen
člověkem
Suezský průplav
Suezský průplav
Mediterranean Sea
Oceány
• Salinita – množství rozpuštěných látek v 1 kg mořské vody
• Chloridy 88%, sírany 10,8%, uhličitany 0,3%
• Promile – 1 desetina % - to znamená že….
1 ‰ = 1/1000 = 0,1%
• Ø salinita je 35 ‰
• Značné rozdíly např. moře mírných a tropických šířek
•
•
•
•
•
Podíl soli v některých mořích:
Rudé moře - 42 g/l
Středozemní moře - 38 g/l
Černé moře - 19 g/l
Baltické moře - 4 g/l
Oceány
• Barva – pohlcováním světelných paprsků,
plankton, hloubka
• př. Žluté moře
• Hustota – teplota, salinita, tlak (max. polární
moře)
•
•
•
•
Teplota – sluneční záření, zásobárna tepla
Oceán ovlivňuje teplotní režim atmosféry
Pásovité rozložení teplot
Ø 17°C, Tichý oceán 19°C
Oceány
• Přenos tepla ve vertikálním směru
konvekční proudění
teplejší voda s vyšším
s vyšším obsahem solí klesá do větších hloubek
• Mořské pánve 0°- 2°, malé výkyvy do 200 m
• Led -1,9°
• Útvary: tabulový led, návrše, led. hory (až 100 m)
• Brakická voda – ústí řek, vrstva sladké vody na
slané
Pohyby mořské vody
•
•
•
•
•
Mořské dmutí – příliv a odliv
Vlnění – eolická činnost (Balt 5m, Atl. 25m)
Kruhové dráhy – orbity
Hřbet a vpadlina (důl)
Příboj – nárazy vln na pobřeží, modelace
pobřeží
• Tsunami – vlny vyvolané zemětřesením, nebo
sopečnou činností
Příboj
Refrakce vln – vlny se natáčejí směrem k
pobřeží; v tomto případě jde o výběžek, takže
vlny mají téměř kruhový tvar
Slapové jevy (mořské dmutí)
• Periodické deformace tvaru zemského tělesa
• Gravitační působení Měsíce a Slunce
• Odstředivá síla
• Příliv vzniká na straně
přivrácené a odvrácené k měsíci
• Vždy dva protilehlé kulové
vrchlíky
Slapové jevy (mořské dmutí)
• Přivrácená strana k Měsíci
přitažlivá síla
• Odvrácená strana k Měsíci
odstředivá síla
• Vždy po 12 hodinách a 25 minutách (tzv. půldenní
příliv
• Každý den vrcholí o 50 minut později
• Skočný příliv – Z, M, S se nachází v jedné rovině –
síly se sčítají a nastává největší příliv
• Hluchý příliv – Z, M, S spojnice svírají pravý úhel –
síly se vzájemně odečítají
Záliv Fundy za přílivu
Záliv Fundy za odlivu
Slapové jevy (mořské dmutí)
• Pará – rameno
Amazonky
• Na řece se dvakrát
během každých 24
hodin projevuje příliv
vysoký až 3,5 m a
periodicky přichází
velká vlna postupující
proti proudu řeky,
tzv. pororoka
Oceánské dno
• Šelfová moře
• Oceánský svah
• Oceánské pánve
• Hlubokomořské
příkopy
• Marianský příkop
• 11 034 m
Kontinentální šelf na mapě světa znázorněný azurově
Oceánské dno
Přílivové elektrárny
• je vodní elektrárna, která pro roztočení turbín
využívá periodického opakování přílivu a
odlivu moře
• První přílivová elektrárna byla postavena v
roce 1913 v Anglii v hrabství Cheshire
• První významná přílivová elektrárna byla
spuštěna v roce 1966 ve Francii na řece Rance
v oblasti Bretaně
Přílivová elektrárna
Annapolis Royal v Novém
Skotsku (Kanada)
Oceánské proudy
• Poz: Atlas Dnešní svět str. 14 – 17
•
•
•
•
Přenos vodních mas na velké vzdálenosti
Horizontální i vertikální směr
Výměna látek, mikroorganismů, salinita
Klimatogeografický činitel – ovlivňují klima
přilehlých pevnin
• Teplé – z J na S (př. Golfský, Kuro Šijo)
• Studené – ze S na J (př. Kalifornský, Oja Šijo)
Oceánské proudy
• Klimatický vliv
• Příklad:
• V pobřeží Kanady – studený Labradorský
proud – bezmrazové období asi 60 dní v roce
• Z Evropa – teplý Severoatlantský - bezmrazové
období ve stejných z.š. 150 – 210 dní
Mapa znázorňující mořské proudy na Zemi
Použité zdroje a literatura
Literatura:
Bičík, I. et al. (2001): Příroda a lidé Země. Praha: Nakladatelství ČGS.
Kašparovský, K. (1999): Zeměpis I v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment.
Kašparovský, K. (2008): Zeměpis I v kostce. Praha: Fragment.
Internetové zdroje:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra
http://cs.wikipedia.org/wiki/Oce%C3%A1ny
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99e
http://cs.wikipedia.org/wiki/Slapov%C3%A9_jevy
http://cs.wikipedia.org/wiki/Par%C3%A1_(%C5%99eka)
http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADlivov%C3%A1_elektr%C3%A1rna
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99sk%C3%A9_proudy
Použité zdroje a literatura
Obrazové materiály
YOSEMITE. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW:
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Jigokudani_hotspring_in_Nagano_Japan_001.jpg
R ROBINSON. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Beehive_geyser.jpg
CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na
WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Physical_world.jpg
MISR SATELLITE. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:SuezCanal-EO.JPG
ZALASKY, Jason R.. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012 ]. Dostupný na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:US_Navy_100718-N-1082Z-073_The_guidedmissile_cruiser_USS_San_Jacinto_(CG_56)_and_the_amphibious_transport_dock_shi
p_USS_Mesa_Verde_(LPD_19)_pass_under_the_EgyptianJapanese_Friendship_Bridge.jpg
GABA, Eric. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012 ]. Dostupný na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mediterranean_Sea_political_map-en.svg
SOVA, Lukas. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Wave_description.JPG
Použité zdroje a literatura
PDPHOTO. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dalga_k%C4%B1ran.jpg
POON, Wing-Chi. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Circular_Diffraction_Ripples_at_Point_Reyes_Light
house.jpg
KRAAIENNEST. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Shallow_water_wave.gif
GUERBEROFF, Inácio. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Para_River.jpg
KOLOMAZNIK. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tide_over_4_m.png
WANTMAN, Samuel. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bay_of_Fundy_High_Tide.jpg
WANTMAN, Samuel. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bay_of_Fundy_Low_Tide.jpg
INTERIOT. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Continental_shelf.png
L30NC1T0. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Corrientes-oceanicas.gif