Transcript 380. Druha svetova valka - Základní škola Frýdek
CZ.1.07/1.4.00/21.2791
VY_32_INOVACE_361_D8
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Vzdělávací oblast: Předmět: Ročník: Společenské vědy
DĚJEPIS
9 . ročník Klíčová slova: historie, konec 1. světové války Anotace: výukový materiál pro práci s interaktivní tabulí, na níž je přehrán z flash disku Autor: Vzdělávací zařízení
:
Mgr. Miluše Mitanová Základní škola Frýdek-Místek , Pionýrů 400, 738 02 Frýdek-Místek Ověřeno ve výuce dne: 16.4.2012
1. Konec 1. světové války
První světová válka, která začala bezprostředně po atentátu na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d Este, byla ukončena 11. listopadu 1918, kdy Německo podepsalo v Compiegne příměří a tím tato válka skončila. Státy Dohody zvítězily za cenu obrovských lidských a materiálních ztrát.
1. Konec 1. světové války
a – Změny v Evropě
Po válce došlo v Evropě k velkým změnám. Rozpadla se Rakousko Uherská monarchie a na jejím místě vznikly samostatné státy – Československo, Rakousko, Maďarsko, království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie).
V Pobaltí vznikly státy Estonsko, Litva a Lotyšsko, Finsko a Polsko.
V Německu byl Vilém II nucen se vzdát trůnu a uprchl do Holandska a Německo se stalo republikou.
Na mapách Evropa před 1. světovou válkou a po válce.
1. Konec 1. světové války
b – Válečné ztráty hlavních válčících mocností
Počty padlých: Německo 1 800 000 Rak. Uhersko 1 200 000 Itálie 460 000 Rusko 1 700 000 Francie 1 385 000 Velká Británie 950 000
2. Versailleský systém
Dne 18. ledna 1919 se sešli zástupci 27 vítězných států v zámku Versailles u Paříže na mírové konferenci, která projednávala nové uspořádání Evropy a světa po 1. světové válce.
28. června 1919 byla podepsána Versailleská mírová smlouva, která definitivně uzavřela 1. světovou válku v Evropě. Mírová smlouva s Rakouskem byla podepsána dne 10. září 1919 v zámku Saint-Germain-en-Laye u Paříže.
CZ.1.07/1.4.00/21.2791
VY_32_INOVACE_362_D8
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Vzdělávací oblast: Předmět: Ročník: Společenské vědy
DĚJEPIS
9 . ročník Klíčová slova: historie, Versailleský systém Anotace: výukový materiál pro práci s interaktivní tabulí, na níž je přehrán z flash disku Autor: Vzdělávací zařízení
:
Mgr. Miluše Mitanová Základní škola Frýdek-Místek , Pionýrů 400, 738 02 Frýdek-Místek Ověřeno ve výuce dne: 16.4.2012
2. Versailleský systém
a - Územní ztráty Německa
Versailleskou smlouvou Německo přišlo o všechny své kolonie (Togo, Kamerun, Německá východní Afrika, Německá jihozápadní Afrika a rovněž ostrovy v Tichém oceánu).
Také v Evropě přišlo o některá území: Alsasko-Lotrinsko, Severní Šlesvicko, části Poznaňska, Západního Pruska, Horního Slezska atd.
Na mapě jsou černě vyznačeny územní ztráty Německa v Evropě.
2. Versailleský systém
b – Válečné reparace
V článku 231 smlouvy se konstatuje, že Německo a jeho spojenci jsou plně zodpovědní za „ztráty a utrpení“ Států Dohody během války.
Na základě tohoto článku byly Německu předepsány reparace (válečné náhrady) a to jak v penězích, nejdříve 269 miliard marek, později sníženo na 132 miliard marek. Německo rovněž muselo odevzdat vítězům např. lodě, lokomotivy, vagony atd.
Na snímcích důsledky války ve Francii.
2. Versailleský systém
c – Omezení německé armády
Versailleská smlouva významně omezovala německou armádu. Německo mohlo mít maximálně 100 000 vojáků s dobou služby delší než 12 let, tak aby se v armádě vystřídalo co nejméně mužů.
Německo nesmělo vlastnit ponorky ani letadla a v německém námořnictvu mohlo sloužit maximálně 25 000 námořníků. Mohlo mít nejvýše 6 bitevních lodí, 6 křižníků a 12 torpédoborců.
Na snímcích vojáci německé armády.
CZ.1.07/1.4.00/21.2791
VY_32_INOVACE_363_D8
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Vzdělávací oblast: Předmět: Ročník: Společenské vědy
DĚJEPIS
9 . ročník Klíčová slova: historie, vznik ČSR Anotace: výukový materiál pro práci s interaktivní tabulí, na níž je přehrán z flash disku Autor: Vzdělávací zařízení
:
Mgr. Miluše Mitanová Základní škola Frýdek-Místek , Pionýrů 400, 738 02 Frýdek-Místek Ověřeno ve výuce dne: 26.4.2012
3. Vznik ČSR
Československá republika byla vyhlášena 28. října 1918. Mírová konference v Paříži v lednu 1919 a následné konference stanovily hranice nového státu, hlavně hranice Slovenska. ČSR vznikla jako mnohonárodnostní stát, mimo Čechy a Slováky žili v ČSR rovněž Němci, Maďaři, Poláci, Rusíni a Židé.
Nejpočetnější menšinou byli Němci (asi 3,1 mil. obyvatel). Němci však nesouhlasili s připojením k ČSR a usilovali o připojení k Německu.
CZ.1.07/1.4.00/21.2791
VY_32_INOVACE_364_D8
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Vzdělávací oblast: Předmět: Ročník: Společenské vědy
DĚJEPIS
9 . ročník Klíčová slova: historie, nástup fašismu Anotace: výukový materiál pro práci s interaktivní tabulí, na níž je přehrán z flash disku Autor: Vzdělávací zařízení
:
Mgr. Miluše Mitanová Základní škola Frýdek-Místek , Pionýrů 400, 738 02 Frýdek-Místek Ověřeno ve výuce dne: 26.4.2012
4. Nástup fašismu
Fašismus je extrémní nacionalismus, který směřuje k otevřené diktatuře.
Poprvé se k moci dostali v roce 1922 italští fašisté vedení Benitem Mussolinim. Fašismus zasáhl v menší či větší míře všechny evropské státy.
V listopadu 1923 se neúspěšně pokusil o puč vůdce německých fašistů Adolf Hitler. Hitler byl zatčen a ve vězení napsal své dílo Mein Kampf.
Na obrázcích Mussolini při projevu a fasces, symbol italských fašistů převzatý ze starého Říma.
CZ.1.07/1.4.00/21.2791
VY_32_INOVACE_365_D8
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Vzdělávací oblast: Předmět: Ročník: Společenské vědy
DĚJEPIS
9 . ročník Klíčová slova: historie, světová hospodářská krize Anotace: výukový materiál pro práci s interaktivní tabulí, na níž je přehrán z flash disku Autor: Vzdělávací zařízení
:
Mgr. Miluše Mitanová Základní škola Frýdek-Místek , Pionýrů 400, 738 02 Frýdek-Místek Ověřeno ve výuce dne: 3.5.2012
5. Světová hospodářská krize
„Černým čtvrtkem“ (24.10.1929) na newyorské burze začala nejdelší a nejhlubší hospodářská krize v dějinách, která měla dalekosáhlé sociální a politické důsledky.
Krize vedla mimo jiné i k radikalizaci obyvatelstva a v Evropě umožnila prosazení některých myšlenek, jako byl nacismus a fašismus.
CZ.1.07/1.4.00/21.2791
VY_32_INOVACE_366_D8
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Vzdělávací oblast: Předmět: Ročník: Společenské vědy
DĚJEPIS
9 . ročník Klíčová slova: historie, nástup nacismu v Německu Anotace: výukový materiál pro práci s interaktivní tabulí, na níž je přehrán z flash disku Autor: Vzdělávací zařízení
:
Mgr. Miluše Mitanová Základní škola Frýdek-Místek , Pionýrů 400, 738 02 Frýdek-Místek Ověřeno ve výuce dne: 3.5.2012
6. Nástup nacismu v Německu a – NSDAP, nacismus
Důsledky hospodářské krize 30. let snad nejvíce dopadly na Německo.
Nacistická strana (NSDAP) vznikla v roce 1919 a od roku 1921 se jejím vůdcem stal Adolf Hitler. Její členové se nazývali nacisté. Hlavními znaky nacismu jsou rasismus, antisemitismus, revanšismus. V boji proti svým protivníkům nacisté používali demagogii a teror (Goebbels, SA).
Po neúspěšném Mnichovském puči se Hitler rozhodl získat moc legální cestou (volby).
6. Nástup nacismu v Německu b – Třetí říše, antisemitismus
Nacisté využili hospodářské krize a sliby na její vyřešení a terorem svých odpůrců se jim v roce 1932 podařilo vyhrát volby do parlamentu. V lednu 1933 jmenoval prezident Hindenburg Hitlera kancléřem a po jeho smrti se Hitler prohlásil vůdcem a říšským kancléřem.
Ihned potom zahájili nacisté teror proti německým Židům. V roce 1935 byly schváleny tzv. Norimberské zákony a v roce 1938 proběhla tzv. křišťálová noc.
CZ.1.07/1.4.00/21.2791
VY_32_INOVACE_367_D8
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Vzdělávací oblast: Předmět: Ročník: Společenské vědy
DĚJEPIS
9 . ročník Klíčová slova: historie, první válečné konflikty 30. let Anotace: výukový materiál pro práci s interaktivní tabulí, na níž je přehrán z flash disku Autor: Vzdělávací zařízení
:
Mgr. Miluše Mitanová Základní škola Frýdek-Místek , Pionýrů 400, 738 02 Frýdek-Místek Ověřeno ve výuce dne: 7.5.2012
7. První válečné konflikty 30. let
Země nespokojené s výsledkem 1. světové války a následně versailleskou smlouvou se snažily o revizi tohoto systému. Byly to zvláště Japonsko, Německo a Itálie.
Japonsko si vytklo za cíl ovládnutí celé Asie, což započalo v roce 1931 napadením Číny a vyhlášením státu Mandžukuo.
Fašistická Itálie roku 1935 napadla bez vypovězení války Habeš (Etiopii).
Ve Španělsku vypukla občanská válka mezi lidovou frontou a protivládními povstalci podporovanými armádou, fašisty a ze zahraničí Německem a Itálií.
Obrázky – nahoře vojáci Mandžukua, dole španělská občanská válka
CZ.1.07/1.4.00/21.2791
VY_32_INOVACE_368_D8
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Vzdělávací oblast: Předmět: Ročník: Společenské vědy
DĚJEPIS
9 . ročník Klíčová slova: historie, strach z války v Evropě Anotace: výukový materiál pro práci s interaktivní tabulí, na níž je přehrán z flash disku Autor: Vzdělávací zařízení
:
Mgr. Miluše Mitanová Základní škola Frýdek-Místek , Pionýrů 400, 738 02 Frýdek-Místek Ověřeno ve výuce dne: 7.5.2012
8. Strach z války v Evropě
Po nástupu Hitlera k moci Německo začalo budovat silnou armádu, letectvo a námořnictvo, čímž porušilo ustanovení versailleské smlouvy a připravovalo se na útočnou válku.
Evropské státy v obavách o svou bezpečnost začaly posilovat své armády a budovat opevněné obranné linie.
Na obrázcích německý stíhací letoun a jeden z objektů francouzské Maginotovy linie
CZ.1.07/1.4.00/21.2791
VY_32_INOVACE_369_D8
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Vzdělávací oblast: Předmět: Ročník: Společenské vědy
DĚJEPIS
9 . ročník Klíčová slova: historie, ohrožení ČSR Anotace: výukový materiál pro práci s interaktivní tabulí, na níž je přehrán z flash disku Autor: Vzdělávací zařízení
:
Mgr. Miluše Mitanová Základní škola Frýdek-Místek , Pionýrů 400, 738 02 Frýdek-Místek Ověřeno ve výuce dne: 10.5.2012
9. Ohrožení ČSR
a – příprava k obraně
Československá republika patřila k nejohroženějším státům v Evropě, protože stála Hitlerovi v cestě při jeho tažení na Východ.
Československá vláda v rámci ekonomických možností země již od roku 1935 začala po vzoru Francie budovat moderní pohraniční opevnění proti napadení Německem. Rovněž docházelo k modernizaci čs. armády s využitím všech možností rozvinutého domácího průmyslu.
9. Ohrožení ČSR
b – Mnichovský diktát
Hitler využil nespokojenosti a protičeských nálad německého obyvatelstva v pohraničí ČSR. Sudetoněmecká strana připravovala připojení pohraničních území ČSR k Německu. Domlouvala se s Hitlerem a organizovala nepokoje v českém pohraničí.
Na popud Anglie se 29. září 1938 sešli zástupci Anglie, Francie, Německa a Itálie na konferenci v Mnichově. Rozhodli o odtržení čs. pohraničí a jeho připojení k Německu bez ohledu na stanovisko československé vlády.
CZ.1.07/1.4.00/21.2791
VY_32_INOVACE_370_D8
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Vzdělávací oblast: Předmět: Ročník: Společenské vědy
DĚJEPIS
9. ročník Klíčová slova: historie, Druhá republika Anotace: výukový materiál pro práci s interaktivní tabulí, na níž je přehrán z flash disku Autor: Vzdělávací zařízení
:
Mgr. Miluše Mitanová Základní škola Frýdek-Místek , Pionýrů 400, 738 02 Frýdek-Místek Ověřeno ve výuce dne: 10.5.2012
10. Druhá republika
Čs. pohraničí se stalo součástí Třetí říše a na okleštěném území vznikla tzv. Druhá republika. Československo ztratilo 30% území a 33% obyvatel. Rovněž přišlo o průmyslové podniky a významné zdroje surovin. Obranné možnosti Druhé republiky byly minimální.
15. 3. 1939 německá armáda obsadila zbytek Čech a Moravy a Hitler zde zřídil tzv. Protektorát Čechy a Morava. Slovensko vyhlásilo nezávislou Slovenskou republiku. Československo přestalo existovat.
CZ.1.07/1.4.00/21.2791
VY_32_INOVACE_371_D8
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Vzdělávací oblast: Předmět: Ročník: Společenské vědy
DĚJEPIS
9. ročník Klíčová slova: historie, vypuknutí 2. světové války Anotace: výukový materiál pro práci s interaktivní tabulí, na níž je přehrán z flash disku Autor: Vzdělávací zařízení
:
Mgr. Miluše Mitanová Základní škola Frýdek-Místek , Pionýrů 400, 738 02 Frýdek-Místek Ověřeno ve výuce dne: 14.5.2012
11. Vypuknutí II. světové války
Němci zinscenovali napadení vysílače v Gliwicích a toto použili jako záminku k napadení Polska dne 1. září 1939, čímž vypukla 2. světová válka. Německá armáda použila taktiku tzv. bleskové války, tj. silných obrněných jednotek k prolomení polské obrany. Poslední odpor polské armády byl zlomen dne 5. října 1939. V polovině září obsadila Rudá armáda východní část Polska.
Velká Britanie a Francie sice dne 3. září vyhlásily Německu válku, ale do bojů nezasáhly.
Na snímcích němečtí vojáci lámou polskou hraniční závoru a pochod wehrmachtu ve Varšavě.
CZ.1.07/1.4.00/21.2791
VY_32_INOVACE_372_D8
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Vzdělávací oblast: Předmět: Ročník: Společenské vědy
DĚJEPIS
9. ročník Klíčová slova: historie, německé tažení na západě Anotace: výukový materiál pro práci s interaktivní tabulí, na níž je přehrán z flash disku Autor: Vzdělávací zařízení
:
Mgr. Miluše Mitanová Základní škola Frýdek-Místek , Pionýrů 400, 738 02 Frýdek-Místek Ověřeno ve výuce dne: 14.5.2012
12. Německé tažení na západě a – Dánsko, Norsko
Ze strategických a surovinových důvodů (švédská ruda) rozhodl Hitler obsadit Dánsko a Norsko.
9. dubna 1940 výsadková vojska, letectvo a námořnictvo zaútočila na Dánsko a Norsko.
Dánsko kapitulovalo bez boje, norská armáda podporována Anglií nakonec také kapitulovala 10. června 1940.
Němci i přes určité ztráty získali strategickou výhodu.
Na snímcích německé tanky v Dánsku, norskými vojsky potopený těžký křižník Blucher.
12. Německé tažení na západě b – pád Francie
Útok na Francii byl zahájen 10. května 1940 a během několika dnů Němci obsadili Holandsko a většinu Belgie. Od západu obešli opevněnou Maginotovu línii a rychlým postupem tankových sborů rozdělili anglo-francouzské síly. Angličany a část Francouzů sevřeli u města Dunkirque odkud se nakonec podařilo evakuovat do Anglie asi 350 tisíc vojáků.
Němci pokračovali v útoku a 14. června obsadili Paříž. Francie 22. června podepsala příměří.
12. Německé tažení na západě c – bitva o Anglii
Bitva o Anglii (10.7. – 31.10.1940) byla vybojována leteckými silami. Němci chtěli zničit anglické letectvo před připravovanou invazí wehrmachtu do Anglie.
Němci chtěli bombardováním zničit RAF a letecký průmysl. Později se však zaměřili na bombardování Londýna a jiných měst, což byla taktická chyba. Němci byli poraženi a invaze byla odvolána. V řadách RAF bojovalo mnoho zahraničních pilotů, včetně československých.
Na snímcích stíhací letoun Spitfire a Londýn po náletu.
CZ.1.07/1.4.00/21.2791
VY_32_INOVACE_373_D8
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Vzdělávací oblast: Předmět: Ročník: Společenské vědy
DĚJEPIS
9. ročník Klíčová slova: historie, bitva o Atlantik Anotace: výukový materiál pro práci s interaktivní tabulí, na níž je přehrán z flash disku Autor: Vzdělávací zařízení
:
Mgr. Miluše Mitanová Základní škola Frýdek-Místek , Pionýrů 400, 738 02 Frýdek-Místek Ověřeno ve výuce dne: 17.5.2012
13. Bitva o Atlantik
Anglie jako ostrovní země byla velmi závislá na dodávkách potravin a surovin pomocí lodní dopravy.
Němci se rozhodli ochromit život i průmyslovou výrobu v Anglii potápěním lodí přivážejících potraviny a zboží do Anglie.
Využívali k tomu hlavně ponorky, které v první fázi války měly značné úspěchy. Zavedením konvojů a lepší techniky spojenci ztráty lodí značně snížili.
Na snímcích německé ponorky a torpédovaný anglický tankér.
CZ.1.07/1.4.00/21.2791
VY_32_INOVACE_374_D8
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Vzdělávací oblast: Předmět: Ročník: Společenské vědy
DĚJEPIS
9. ročník Klíčová slova: historie, napadení SSSR Anotace: výukový materiál pro práci s interaktivní tabulí, na níž je přehrán z flash disku Autor: Vzdělávací zařízení
:
Mgr. Miluše Mitanová Základní škola Frýdek-Místek , Pionýrů 400, 738 02 Frýdek-Místek Ověřeno ve výuce dne: 17.5.2012
14. Napadení SSSR operace Barbarossa
Po obsazení celé Evropy nařídil Hitler provedení Operace Barbarossa, tj. útok proti Sovětskému svazu.
22. června 1941 zahájilo Německo bez vyhlášení války útok proti Sovětskému svazu.
Přes počáteční velké úspěchy nedokázali Němci Rudou armádu porazit a v krutých zimních podmínkách pod narůstajícím tlakem Rudé armády museli přejít do obrany.
CZ.1.07/1.4.00/21.2791
VY_32_INOVACE_375_D8
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Vzdělávací oblast: Předmět: Ročník: Společenské vědy
DĚJEPIS
9. ročník Klíčová slova: historie, Velká vlastenecká válka Anotace: výukový materiál pro práci s interaktivní tabulí, na níž je přehrán z flash disku Autor: Vzdělávací zařízení
:
Mgr. Miluše Mitanová Základní škola Frýdek-Místek , Pionýrů 400, 738 02 Frýdek-Místek Ověřeno ve výuce dne: 28.5.2012
15. Velká vlastenecká válka a – bitva o Moskvu
Bitva o Moskvu byla poslední fází operace Barbarossa. Probíhala od listopadu 1941 do února 1942. Němci pronikli až do předměstí Moskvy, ale vyčerpaná německá armáda již nedokázala město obsadit.
Generál Žukov povolal ze Sibiře čerstvé a dobře vyzbrojené jednotky Rudé armády a 6. prosince byla zahájena mohutná ofenzíva, která zahnala Němce 150 až 300 km zpět. Němci utrpěli první těžkou porážku.
Na snímcích opevněná Moskva a německé problémy se sněhem a mrazem.
15. Velká vlastenecká válka b – obležení Leningradu
Vojska německé armádní skupiny Sever měla za úkol obsadit Leningrad, který byl významným průmyslovým centrem.
Němci nedokázali opevněné město dobýt, proto ho oblehli. Město se jim však nepodařilo zcela izolovat.
Město bylo obleženo od 8. září 1941 do 27. ledna 1944. V bojích padlo velké množství vojáků na obou stranách. Hladomorem zahynulo ve městě více než milion obyvatel.
Na snímcích protiletadlová obrana města a námořníci jdoucí na frontu
15. Velká vlastenecká válka c – Stalingradská bitva
V červnu 1942 Němci zahájili útok na průmyslové město Stalingrad. Hitler chtěl dobýt město nesoucí Stalinovo jméno, Stalin dal rozkaz ho za každou cenu ubránit.
V rozbombardovaném městě pro bíhaly urputné boje o každý dům a Němci obsadili 90% města.
19. listopadu zahájila Rudá armáda protiofenzívu, prorazila severně a jižně od města německé postavení a 23. listopadu Němce obklíčila. Na přelomu ledna a února 1943 se obklíčeni Němci vzdali. Bylo to jedno z rozhodujících vítězství Rudé armády.
CZ.1.07/1.4.00/21.2791
VY_32_INOVACE_376_D8
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Vzdělávací oblast: Předmět: Ročník: Společenské vědy
DĚJEPIS
9. ročník Klíčová slova: historie, vstup USA do války Anotace: výukový materiál pro práci s interaktivní tabulí, na níž je přehrán z flash disku Autor: Vzdělávací zařízení
:
Mgr. Miluše Mitanová Základní škola Frýdek-Místek , Pionýrů 400, 738 02 Frýdek-Místek Ověřeno ve výuce dne: 28.5.2012
16. Vstup USA do války válka v Tichomoří
7. prosince 1941 provedlo japonské námořnictvo překvapivý útok na námořní základnu USA Pearl Harbor na Havajských ostrovech. USA vyhlásily válku Japonsku a vstoupily do války po boku koalice.
Japonci začali s bleskovým obsazováním západního Pacifiku. V rychlém sledu obsadili Malajsko, Borneo, Singapur, Jávu, Novou Guineu, Filipíny aj. Ohrožovali rovněž Austrálii. Vrcholem jejich snažení byla bitva o Midway, kde utrpěli porážku a velké ztráty.
Na snímcích Pearl Harbor po náletu a japonská pěchota.
CZ.1.07/1.4.00/21.2791
VY_32_INOVACE_377_D8
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Vzdělávací oblast: Předmět: Ročník: Společenské vědy
DĚJEPIS
9. ročník Klíčová slova: historie, Evropa za války Anotace: výukový materiál pro práci s interaktivní tabulí, na níž je přehrán z flash disku Autor: Vzdělávací zařízení
:
Mgr. Miluše Mitanová Základní škola Frýdek-Místek , Pionýrů 400, 738 02 Frýdek-Místek Ověřeno ve výuce dne: 31.5.2012
17. Evropa za války a – totální válka
Německo ve válce uplatňovalo tzv. totální válku, zvláště pak po sérii porážek které utrpělo v létech 1942 a 1943. Totální válka je válka likvidační a je vedena bez jakýchkoliv zábran a omezení. Mizí rozdíl mezi vojákem a civilistou a veškerá lidská činnost všech občanů je podřízena výhradně potřebám války. Hospodářství je zaměřeno na válečnou výrobu a bombardováním je podlamována morálka nepřítele. Zajatci a podrobené národy jsou v Německu využívány k otrocké práci.
Na snímcích válečná výroba a důsledky bombardování
17. Evropa za války b – holokaust, koncentrační tábory
Holokaust je pronásledování, vraždění a genocida hlavně Židů, Romů a dalších skupin, které byly v očích nacistů méněcenné. Holocaust patří k největším a nejhrůznějším činům v celých lidských dějinách, nejen počtem zavražděných, ale i způsobem vyhlazování, které bylo realizováno státem za využití byrokratického aparátu a moderních technických prostředků. Milióny mužů, žen a dětí byly bezcitně zavražděny ve jménu ideologie, jež hlásala nadřazenost tzv. "germánské rasy".
17. Evropa za války b – holokaust, koncentrační tábory
Jedněmi z míst hrůzy byly v nacistickém Německu koncentrační tábory. Byly to tábory pracovní, tranzitní a tábory vyhlazovací. První KT založili Němci ihned po nástupu k moci 22. března 1933 v Dachau. Mezi léty 1933 až 1945 založili Němci okolo 20 000 táborů v nichž věznili miliony obětí.
Největším vyhlazovacím KT byl tábor Osvětim-Březinka v Polsku, ve kterém zahynulo 1,1 mil. lidí, převážně Židů.
CZ.1.07/1.4.00/21.2791
VY_32_INOVACE_378_D8
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Vzdělávací oblast: Předmět: Ročník: Společenské vědy
DĚJEPIS
9. ročník Klíčová slova: historie, obrat ve válce Anotace: výukový materiál pro práci s interaktivní tabulí, na níž je přehrán z flash disku Autor: Vzdělávací zařízení
:
Mgr. Miluše Mitanová Základní škola Frýdek-Místek , Pionýrů 400, 738 02 Frýdek-Místek Ověřeno ve výuce dne: 31.5.2012
18. Obrat ve válce
Porážka u Stalingradu znamenala zlom ve válce. Sovětský svaz naplno rozjel výrobu zbraní a Němci byli nuceni ustupovat.
13. května 1943 kapitulovala italsko německá vojska v Severní Africe.
V červenci 1943 se anglo – americká vojska vylodila na Sicílii a do měsíce ji obsadila. Mussolini byl svržen a uvězněn. V září 1943 se spojenci vylodili na jihu Itálie a v říjnu 1943 vyhlásila nová italská vláda Německu válku.
CZ.1.07/1.4.00/21.2791
VY_32_INOVACE_379_D8
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Vzdělávací oblast: Předmět: Ročník: Společenské vědy
DĚJEPIS
9. ročník Klíčová slova: historie, závěr války v Evropě Anotace: výukový materiál pro práci s interaktivní tabulí, na níž je přehrán z flash disku Autor: Vzdělávací zařízení
:
Mgr. Miluše Mitanová Základní škola Frýdek-Místek , Pionýrů 400, 738 02 Frýdek-Místek Ověřeno ve výuce dne: 4.6.2012
19. Závěr války v Evropě a – den D
Den D nastal 6. června 1944 vyloděním spojenců v Normandii. Na výsadkovou operaci bylo připraveno 3 miliony vojáků, 5 000 dopravních plavidel, 10 000 letadel a mnoho další výzbroje. Spojenci překonali německou obranu pobřeží i následné protiútoky a postupovali do francouzského vnitrozemí.
V srpnu 1944 byla osvobozena Paříž a spojenci postupovali k hranicím Německa.
19. Závěr války v Evropě b – pád Berlína
Hlavní útok na Berlín začala Sovětská armáda 16. dubna 1945 ve 3 hodiny ráno. 30. dubna začali sovětští vojáci útok na říšské kancléřství. Téhož dne večer Hitler spáchal sebevraždu. 2. května 1945 se berlínská posádka vzdala.
8. května 1945 podepsali velitelé německých armád za přítomnosti zástupců Sovětského svazu a západních velmocí kapitulační akt. Tímto dnem skončila Druhá světová válka v Evropě, Na snímcích: sovětská vlajka na budově říšského sněmu a polní maršál Keitel podepisuje kapitulaci.
CZ.1.07/1.4.00/21.2791
VY_32_INOVACE_380_D8
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Vzdělávací oblast: Předmět: Ročník: Společenské vědy
DĚJEPIS
9. ročník Klíčová slova: historie, konec 2. světové války Anotace: výukový materiál pro práci s interaktivní tabulí, na níž je přehrán z flash disku Autor: Vzdělávací zařízení
:
Mgr. Miluše Mitanová Základní škola Frýdek-Místek , Pionýrů 400, 738 02 Frýdek-Místek Ověřeno ve výuce dne: 4.6.2012
20. Konec 2. světové války porážka Japonska
Po porážce u ostrova Midway získali spojenci převahu na moři. Postupně vytlačovali Japonce z Tichomoří a připravovali se na invazi do Japonska.
6. srpna svrhli Američané atomovou bombu na Hirošimu. 8. srpna vyhlásil Japonsku válku Sovětský svaz a následně zaútočil na Mandžusko.
15. srpna 1945 japonský císař Hirohito oznámil kapitulaci Japonska, která byla podepsána 2. září 1945. Tím skončila 2.
světová válka.
Prameny:
www.wikipedie.cz
www.google.com/obrázky www.google.cz
www.holocaustpictures.org
Učebnice Dějiny moderní doby, I. díl, M.Pečenka, P.Augusta, F.Honzák, P. Luňák