Transcript Tržní moc
Kupní síla a ekonomická
závislost
Josef Bejček
Mezinárodní konference „Aktuálne otázky
slovenského a európskeho súťažného
práva“
Bratislava, 14. 5. 2014
1
O čem vlastně mluvíme?
2
Moc a tržní moc
Definice moci (síly) je nemožná
Voltaire: skutečným neštěstím není
nerovnost, ale závislost
Ani síla partnera, která je nesporná (může jít i
o dominanta), nemusí druhé straně vadit,
pokud na něm není závislá
Tržní moc (stricto sensu) ve formě
monopsonu je pojem explicitně objektivní
Tržní moc → vyjednávací síla, ale
vyjednávací síla ≠ tržní moc
3
Vyjednávací síla a hospodářské postavení
Kvazidefinice vyjednávací síly: intuituvní,
symptomatické, tautologické
Vyjednávací síla se vztahuje ke konkrétním
dodavatelům kupujícího
Vyjednávací síla může být požehnáním i
prokletím – countervailing power a stimulace
soutěže na straně nabídky ↔ ohrožení
dodavatelů
4
Vyjednávací síla a hospodářské postavení
Subdominantní vyjednávací síla nákupní
hrozí více nežli síla prodejní
Nelze apriorně známkovat, dvousečnost
Hospodářské postavení kupující nesmí
zneužívat, aby získal nepřiměřený
majetkový prospěch nákupem za cenu
výrazně podnákladovou nebo nižší než
obvyklou
Zneužitelné hospodářské postavení má
každý kupující bez ohledu na tržní moc
5
Kupní síla
Kupní síla (buyer power) je druhem
vyjednávací síly na straně poptávky
Nejde o absolutní pojem (tedy nemůže
existovat - a nebo nikoliv - „jako taková“)
Vždy má určitý stupeň
Vyvažovací kupní síla
6
Ekonomická závislost
Ekonomická závislost není (na rozdíl od
síly) absolutní, ale jen vztahová
Neexistence rozumné nebo dostatečné
alternativy pro závislého
Obchodní závislost, která je
objektivní a
dlouhodobá: nazývá se dominance (tržní moc)
7
Ekonomická závislost
Závislost i bez absolutní podoby tržní moci:
„partenaire obligatoire“ – závisí zejm. na
délce trvání obchodního vztahu
specifickém technickém vybavení závislého na
činnosti silnějšího partnera
obtížnosti rychlé změny partnera
podílu obratu realizovaného závislou stranou
v obchodu se silnějším partnerem
Je obsažena i ve zneužití DP postavení a je
jedním z hledisek hodnocení DP
8
Významná tržní moc (síla)
Moc méně významná, nežli je „tržní moc
prostá“
Subjektivní nebo objektivní pojetí?
Objektivní pojetí dnes převládlo
Významná tržní síla ≠ tržní moc
Jde o jakousi „kvalifikovanou subdominanci,“
či o jakési „malé dominantní postavení“
VTS ≠ vyjednávací síla, kupní síla,
ekonomická závislost, tržní moc
9
Soutěžní právo a posuzování VTS
Účel ochrany skrze VTS je individuálně
ochranářský, a nikoliv institucionálně
ochranářský
Subdominantní tržní síla nedosahující
dominance není s to ohrozit, narušit nebo
vyloučit soutěž
viz však § 4 in fine ZVTS, který předpokládá
dokonce podstatné narušení soutěže
10
Soutěžní právo a posuzování VTS
Ochrana slabší strany nejen v oblasti práva
soukromého, ale i práva veřejného
Oborová příslušnost „postiženého“ nebo jeho pozice
v konkrétním vztahu (dodavatel nebo odběratel)
neindikují status slabšího nebo silnějšího
Silní odběratelé nemusí spotřebitelům jen škodit
Prospěšná je subdominantní kupní síla: ještě
neexistuje tržní moc stricto sensu
Jakékoliv úspěšné vyjednávání o slevě z ceny
znamená, že na straně prodávajícího existuje stále
prostor ke snížení ceny, z něhož může profitovat
spotřebitel
11
Soutěžní právo a posuzování VTS
Prodávající může snížit kvalitu, aby kvůli nízké ceně
vynucené kupujícím neutrpěl ztrátu při daných
nákladech
Bumerangový efekt: kupní síla zlevní zboží, ale za
cenu zhoršení kvality (zejm. u potravinářských
neznačkových produktů)
Subdominantní kupní síla narušuje kvalitu výrobků, za
něž kupující kvůli podřadné kvalitě zaplatí více
Erozi kvality usnadňují soukromá označení (obchodní
značky), u nichž není záruka kontroly kvality jako u
originálního značkového zboží
12
Co se chrání, aneb „mnoho zajíců
myslivcova smrt“
Individuální ochrana malých a středních
dodavatelů
versus
Institucionální ochrana
- soutěže mezi malými a středními dodavateli
navzájem
- soutěže mezi velkými distributory navzájem
- spotřebitele
13
Co se chrání, aneb „mnoho zajíců
myslivcova smrt“
Nákupní síla
nižší spotřebitelská
cena
vyšší kvalita
vyšší blahobyt
distributora
14
Co se chrání, aneb „mnoho zajíců
myslivcova smrt“
Tržní síla („nevýznamná“ ) > významná tržní síla
(„dominance menšího významu“)
„Zvláštnější odpovědnost“ – přísněji na subdominanta s
VTS než na dominanta ?
Žádný řetězec v ČR nemá dominantní postavení
ZOHS versus ZVTS?
Rigidní schéma dělby práce mezi zákony? Má mít každý
zákon vyhrazen „svůj účel“?
VP ochrana proti nekalé soutěži jako její „zesilovač“?
Postavení toho, kdo má možnost (!) využít je k něčemu,
co je vlastní podstatou obchodu (získat vlastní prospěch
na úkor soutěžitelů nebo spotřebitelů)
15
Co se chrání, aneb „mnoho zajíců
myslivcova smrt“
Zelená kniha o nekalých obchodních praktikách mezi
podniky (B2B) - obsahová kontrola správnosti i nad
horizont potravinářského
Různá vyjednávací síla, která vede k nepoctivým
podmínkám, není doménou vztahů B2C, ale vyskytuje se
masově i ve vztazích B2B a nese podobné rysy
Pojetí „ekonomické závislosti“: konkrétní relativní vztah,
který není předurčen ani sektorově, ani strukturálně
(omezení jen na dodavatele), ani absolutními údaji o
obratu či relativními údaji o tržním podílu
Generální klauzule s minimem pojmenovaných
skutkových podstat + upřesňování judikaturou
16
Liberalismus vs parternalismus soukromoprávní „měkká“ korekce
Soudní modelování
a korigování
„správného“
obsahu smlouvy
nejrozumnější
podmínkou
nejnevýhodnější
podmínkou
pro silnějšího
podmínkou
minimálně ještě
tolerovatelnou
17
Liberalismus vs parternalismus veřejnoprávní „tvrdá“ (?) korekce
Veřejnoprávní
nástroje
ZOHS
CenZ
ZVTS
18
Zvláštní úprava ekonomické závislosti (nebo
VTS či obchodní poctivosti?) v ČR a SR
Vývoj v obou zemích
Politický, a nikoliv právní problém
Právní argumenty jako zástupný nástroj hospodářsko-
politických skupinových zájmů
V obou zemích koncepční i legislativně-technické zmatení
Vybrané komentáře ke slovenskému ZNP
19
Vybrané komentáře ke slovenskému
ZNP
Nepoužívá pojmy VTS, ekonomické závislosti apod., ale
upravuje zakázaná ujednání
Zakotvuje správní deliktu za zakázané smluvní ujednání
(někdy dokonce za pouhý „požadavek“ nebo i neúspěšnou
„snahu“)
Dotčen je zásadně každý odběratel, absentuje hranice
zásahu s jedinou výjimkou u § 4/3 ZNP
Ochrana je jednostranná – vždy ve prospěch odběratele
Zakazují se i ujednání, z nichž odběratel profituje
ZNP neobsahuje generální klausuli a je kasuistický
20
Vybrané komentáře ke slovenskému
ZNP
ZNP nestanoví žádný cíl úpravy, ale implicite je to ochrana
odběratele
ZVTS je aplikovatelný jen v případě, že zneužití VTS způsobilo
podstatné (sic) narušení soutěže nebo k němu směřovalo
ZNP používá jak zákazy, tak i domněnky, aniž je zřejmý rozdíl
v režimu
Kontrolu nepřiměřených podmínek vykonává podle ZNP nikoli
soud či alespoň nezávislý orgán (typu ÚOHS), ale resortní a
zájmově nikoli indiferentní orgán
Není vyřešen ev. potenciální pozitivní kompetenční konflikt
mezi ministerstvem zemědělství a Protimonopolním úřadem
SR
ZNP konstruuje zákonnou závaznost etického kodexu
21
… a další jednotlivosti...