Transcript Financování sociálních služeb teoretická východiska a skutečnost

Model efektivního financování
sociálních služeb v ČR
Ladislav P r ů š a
Praha, 25. června 2012
osnova





systém financování sociálních služeb
v ČR
změny ve struktuře příjemců příspěvku
na péči v letech 2007 – 2010
dotace ze státního rozpočtu
financování ošetřovatelské péče v PZSS
návrh změn systému financování
Systém financování sociálních služeb v ČR
determinanty vývoje nákladů
na sociální služby






kritéria pro stanovení míry závislosti,
struktura uživatelů jednotlivých typů sociálních služeb z hlediska
míry jejich závislosti,
kritéria pro přiznávání dotací ze strany státu a zřizovatele,
přístup zdravotních pojišťoven k financování poskytované
ošetřovatelské a rehabilitační zdravotní péče v pobytových
zařízeních,
kritéria pro stanovení výše úhrad uživatele služby za pobyt
a stravu v pobytových zařízeních sociálních služeb, za jednotlivé
úkony ambulantních a terénních služeb a za poskytovanou
sociální služby v lůžkových zdravotnických zařízeních.
ostatní (rozdílná úroveň vybavenosti jednotlivých regionů
sociálními službami, výše provozních nákladů – stáří
budov, personální vybavení, velikosti jednotlivých sídel,
vývojové trendy v evropských zemích
Vývoj výdajů na sociální služby v letech 1995 - 2010
50 000
výdaje na sociální služby (mil. Kč)
45 000
40 000
35 000
úhrady za ošetř. péči
příspěvek na péči
úhrada klienta
dotace
30 000
25 000
20 000
15 000
10 000
5 000
0
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
rok
Vývoj výdajů na sociální služby a jejich podíl na HDP
50 000
1,40
1,20
výdaje na sociální služby (mil. Kč)
40 000
podíl na HDP (v %)
1,00
35 000
30 000
0,80
25 000
0,60
20 000
15 000
0,40
10 000
0,20
5 000
0
0,00
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
rok
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
podíl výdajů na sociální služby na HDP
(v %)
výdaje na sociální služby (mil. Kč)
45 000
Struktura financování sociálních služeb v r. 2010
úhrady za ošetř. péči
2,8%
dotace
33,2%
příspěvek na péči
43,5%
úhrada klienta
20,5%
změny ve struktuře příjemců
příspěvku na péči v letech 2007 – 2010
základní teoretická východiska
Cíle zavedení příspěvku na péči:
 zabezpečit svobodnou volbu způsobu zabezpečení
služeb a přechod od "pasivního závislého pacientství"
k "aktivnímu klientství",
 sjednotit podmínky pro získání veřejných prostředků
všemi subjekty poskytujícími péči za podmínek jejich
registrace,
 zvýšit prvek spoluúčasti občana při řešení jeho
sociální situace,
 nastartovat proces deinstitucionalizace
a individualizace péče
Změny v kompetencích:
 zvýšit odpovědnost a působnost samosprávných krajů
a obcí při zabezpečování sociálních služeb,
 zvýšit roli příjemce služby,
 roli státu vymezit tak, aby:




byl garantem za zabezpečení klasifikace zdravotního
postižení a posouzení celkové sociální situace žadatele,
došlo k posílení příjmu občana tak, aby si službu mohl
"koupit",
byla zabezpečena ochrana občana prostřednictvím inspekce
sociálních služeb a registrace jednotlivých subjektů, které
je poskytují,
byly stanoveny jednotné podmínky registrace subjektů
poskytujících sociální služby
změny ve struktuře
Struktura příjemců příspěvku podle míry závislosti (prosinec 2007)
IV.
7,7%
III.
15,5%
I.
42,9%
Struktura příjemců příspěvku na péči podle míry závislosti (prosinec 2010)
II.
33,8%
IV.
12,4%
I.
38,0%
III.
19,6%
II.
30,0%
Strukura příjemců příspěvku na péči podle typu poskytované péče (prosinec 2007)
pobytová zařízení
14,2%
ambulantní zařízení
2,8%
terénní zařízení
4,8%
Struktura příjemců příspěvku na péči podle typu poskytované péče (prosinec 2010)
žádný registrovaný
poskytovatel
78,3%
pobytová zařízení
18,2%
ambulantní zařízení
4,5%
žádný registrovaný
poskytovatel
68,9%
terénní zařízení
8,4%




klesá podíl příjemců příspěvku na péči v I. stupni
závislosti o 4,9 p.b. (ze 42,9 % na 38,0 %) a ve II.
stupni závislosti o 3,8 p.b. (ze 33,8 % na 30,0 %),
roste podíl příjemců příspěvku na péči ve III. stupni
závislosti o 4,1 p.b. (z 15,5 % na 19,6 %)
a ve IV. stupni závislosti rovněž o 4,7 p.b.
(z 7,7 % na 12,4%),
klesá podíl příjemců příspěvku na péči, kteří
nevyužívají žádnou ze služeb od registrovaných
poskytovatelů o 9,4 p.b. (ze 78,3 % na 68,9 %),
roste podíl příjemců příspěvku využívajících služby
registrovaných poskytovatelů jak v pobytových
(ze 14,2 % na 18,2 %), tak i v ambulantních
(z 2,8 % na 4,5 %) a v terénních zařízeních
(ze 4,8 % na 8,4 %)
IV.
I.
III.
II.
kraj
Moravskoslezský
Zlínský
Olomoucký
Jihomoravský
Vysočina
Pardubický
Královéhradecký
Liberecký
Ústecký
Karlovarský
Plzeňský
Jihočeský
Středočeský
hl. m. Praha
celkem
podíl mužů pobírajících příspěvek na péči ve
věkové skupině 76 - 80 let na celkovém počtu
mužů v této věkové skupině (v %)
Porovnání struktury příjemců příspěvku na péči v jednotlivých krajích u mužů
ve věkové skupině 76 - 80 let (prosinec 2010)
14,00
12,00
10,00
8,00
6,00
4,00
2,00
0,00



dlouhodobě nejnižší podíl příjemců příspěvku na péči
na celkovém počtu osob v příslušné věkové skupině
je v Hlavním městě Praze, Středočeském
a Karlovarském kraji, a to jak u mužů, tak i u žen,
dlouhodobě nejvyšší podíl příjemců příspěvku na péči
na celkovém počtu osob v příslušné věkové skupině
je ve Zlínském kraji, a to jak u mužů, tak i u žen,
následuje Kraj Vysočina a zejména v nižších věkových
skupinách rovněž Ústecký kraj,
s rostoucím věkem příjemců příspěvku na péči
a s jeho zvyšujícím se stupněm klesají rozdíly mezi
jednotlivými kraji z hlediska podílu příjemců této
dávky na celkovém počtu osob v daném věkové
skupině, a to jak u mužů, tak i u žen
příčiny rozdílů



doposud nebyl zpracován žádný metodický pokyn,
který by sociálním pracovníkům obcí s rozšířenou
působností poskytl podrobný návod k tomu, jakým
způsobem provádět sociální šetření u jednotlivých
žadatelů o přiznání příspěvku na péči,
lékaři posudkové služby sociálního zabezpečení
posuzují míru závislosti jednotlivých klientů nikoli
v jejich přirozeném domácím prostředí tak jako
sociální pracovníci, ale pouze na základě písemných
informací od sociálních pracovníků a ošetřujících
lékařů,
střet zájmu při poskytování příspěvku na péči
především ze strany obcí s rozšířenou působností,
které jsou současně zřizovateli řady služeb sociální
péče (do 31. 12. 2011)
dotace ze státního rozpočtu
východiska dotační politiky






princip rovných podmínek pro všechny
poskytovatele veřejných služeb
princip rovných podmínek pro všechny
příjemce veřejných služeb
princip efektivního (účelného) vynakládání
veřejných prostředků
princip primárního důrazu na kvalitu
poskytovaných služeb
princip transparentního systému financování,
princip stabilního systému financování
Vývoj výše státní dotace na lůžko v domovech pro seniory v letech 2007 - 2010
(Kč/měsíčně)
12 000
8 000
6 000
4 000
r. 2007
r. 2008
r. 2009
r. 2010
2 000
Moravskoslezský
Zlínský
Olomoucký
Jihomoravský
Vysočina
Pardubický
Královéhradecký
Liberecký
Ústecký
Karlovarský
kraj
Plzeňský
Jihočeský
Středočeský
Praha
0
ČR
výše dotace
10 000
zřizovatel domova pro seniory
společnost s ručením omezeným
sdružení (svaz, spolek, společnost,
klub aj.)
z toho: (2) příspěvková organizace
zřízená krajem
z toho: (1) příspěvková organizace
zřízená městem
příspěvková organizace celkem
organizační jednotka sdružení
obecně prospěšná společnost
obec nebo městská část hl. m. Prahy
fyzická osoba podnik. dle živn.
zákona nezapsaná v obch. rejstříku
církevní organizace
akciová společnost
celkem
výše dotace (Kč
měsíčně)
Výše přiznané dotace na lůžko měsíčně v domovech pro seniory v r. 2011
6 000
5 000
4 000
3 000
2 000
1 000
0
Financování
ošetřovatelské péče v PZSS
kvantifikace nákladů
náklady celkem
5,2 mld Kč
náklady na klienta měsíčně
domov pro seniory
domov pro osoby se ZP
domov se zvláštním režimem


5 086 – 5 719 Kč
11 170 – 12 028 Kč
8 672 – 9 417 Kč
podíl min. nákladů na
celkových prům. nákladech
28,5 %
45,1 %
42,1 %
r. 2007 – VZP zaplatila 488 mil. Kč
r. 2010 – VZP zaplatila 749 mil. Kč
Návrh změn systému financování
sociálních služeb
opatření v oblasti financování
1.
změnit kritéria pro přiznání příspěvku na péči a podmínky jeho
vyplácení


36 úkonů x Katzův index aktivit každodenního života (realizováno
k 1. lednu 2012)
podmínit výplatu příspěvku čerpání služby u registrovaného subjektu
(popř. zavést výplatu příspěvku ve formě poukázek nebo v kombinované
formě)
2.
jednat s VZP o "narovnání" zákonem definovaných povinností
3.
vyplácet příspěvek na péči v nepeněžním vyjádření
4.
zrušit "cenovou regulaci" úhrad za pobyt a stravu v pobytových
zařízením a za úkony v terénních a ambulantních formách
organizační a legislativní opatření
zřídit funkci "koordinátora péče" na RSV POÚ nebo
ORP
1.
zvážit uplatňování vyživovacích povinností dětí vůči
rodičům
2.
propojit systém plánování, registrace a financování
sociálních služeb
3.


stanovit povinnost POÚ zpracovávat střednědobý plán rozvoje
sociálních služeb
posílit závaznost finanční rozvahy poskytovatelů služeb
v procesu registrace
související opatření mimo oblast sociálních služeb
1.
2.
3.
4.
výstavba malometrážních a bezbariérových bytů –
podpora rozvoje terénních sociálních služeb
citlivé stanovení výše nájmu v obecních bytech jako
předpoklad pro poskytování služeb v domácím
prostředí
důsledné dodržování bezbariérových přístupů do
obchodů a objektů poskytujících veřejné služby
soustavné vyhodnocování dopravní obslužnosti,
zavádění nových forem dopravních služeb
(RADIOBUS)
děkuji za pozornost