Transcript Komunikace s osobami se sluchovým postižením

Komunikace s osobami se
sluchovým postižením
Sluchové postižení
= sociální důsledek takové ztráty sluchu,
kterou již není možné kompenzovat
technickými pomůckami a která negativně
ovlivňuje kvalitu života člověka
Osoby se sluchovým postižením
 Nedoslýchavý
jedinec, jehož sluchová ztráta dosahuje takového
stupně, že s využitím kompenzačních pomůcek je
schopen slyšet mluvenou řeč a rozumět jí
 Neslyšící
slyšení je poškozeno v takovém rozsahu, že nemohou
vnímat zvuky mluvené řeči
 Ohluchlý
ke ztrátě sluchu došlo v období dokončování vývoje řeči
nebo po jeho ukončení
 (Aktuálně se začíná formovat skupina uživatelů
kochleárního implantátu)
Komunikační systémy osob se SP
závisí především na stupni sluchové ztráty
době, kdy ke sluchovému postižení došlo
Prostředky komunikace osob se
sluchovým postižením
 Mluvená řeč
 Čtení a psaní
Zdánlivě nebrání efektivní výměně informací
Komunikace pomocí grafické podoby jazyka je opět
komunikace pomocí českého jazyka (pro prelingválně
těžce SP člověka je čeština stejně cizí jazyk, jako pro
slyšícího Čecha např. Maďarština)
 Odezírání
Vizuální percepce řeči
Vnímání omezeno vzájemnou podobností tzv. kinémů
(faciálních obrazů hlásek)
Prstová abeceda (daktylní abeceda)
vyjadřují jednotlivá písmena polohami a
tvarem prstů, z nichž se tvoří slova
Podobá se komunikaci v psané podobě
jazyka, jen se jednotlivá písmena nepíší
na papír, ale „vtiskávají“ se do vzduchu.
Znakovaná čeština
Uměle vytvořený komunikační systém na
rozhraní českého jazyka a českého znakového
jazyka
Znakový jazyk
V našem případě český znakový jazyk
Přirozený jazyk osob s těžkým sluchovým
postižením
Obecná doporučení pro komunikaci
s osobami se sluchovým postižením
Klidné, dobře osvětlené místo
Osvětlená tvář mluvčího
omezená hlučnost prostředí
tvář mluvčího směrem k jedinci se SP +
ve zhruba stejné výšce
vhodná vzdálenost (0,5 až 4 m)
Před samotným sdělením upozornění
dotekem či zamáváním
 seznámení jedince se SP s tématem hovoru usnadňuje odezírání
 Pomalejší mluva, neslabikujeme, děláme krátké
pauzy mezi mluvními celky
 nezvyšujeme hlasitost a snažíme se mluvit přirozeně
 při mluvení nežvýkáme a nedáváme si ruce k ústům
 Ověřování si porozumění kontrolními otázkami
 pokud došlo k neporozumění – neopakujeme stejnou
větu, snažíme se slova nahradit synonymy
 ve skupině - sluchově postižený - vidí na tváře všech
komunikujících
 trpělivost a pozornost – neodkazujme jej na pozdější
dobu
Tlumočnické služby
 Osoby se sluchovým postižením mají dle ustanovení
zákona č. 155/1998 Sb. ve znění novely č. 384/2008 Sb.
o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých
osob a zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách
právo na tlumočníka ve všech situacích stejně jako na
svobodnou volbu kteréhokoli v zákoně definovaných
komunikačních systémů
 Neslyšící a hluchoslepé osoby mají při návštěvě lékaře,
vyřizování úředních záležitostí a při zajišťování dalších
nezbytných potřeb právo na tlumočnické služby
zajišťující tlumočení v jimi zvoleném komunikačním
systému uvedeném v tomto zákoně.“
Hluchoslepota
Hluchoslepota je jedinečné postižení dané
různým stupněm souběžného postižení
zraku a sluchu
Osoby s hluchoslepotou
 Osoby se souběžným postižením zraku a
sluchu od narození nebo raného dětství
 Nevidomí od narození nebo raného dětství
se získaným postižením sluchu
 Neslyšící od narození nebo raného dětství
se získaným postižením zraku
 Osoby se získaným postižením zraku a
sluchu během života
Označení osob s hluchoslepotou
označení osoby hluchoslepé je hůl
s bílými a červenými pruhy o šířce
100 mm
www.lorm.cz
Komunikace s osobami s
tělesným postižením
Osoby s poruchou hybnosti
Osoby s tělesným postižením
Osoby se zdravotním znevýhodněním
Osoby se zdravotním oslabením
Osoba s tělesným postižením
 Omezení pohybu způsobené vadou nebo
poškozením pohybového či nosného aparátu
 Snížená pohybová schopnost má vliv na:
Celkový rozvoj
Schopnost cestovat
Navazování nových vztahů
Pracovní uplatnění
Zásady - role - pravidla
komunikace s pacientem s tělesným
postižením
Komunikujte s osobou s tělesným
postižením, ne s jejím doprovodem
 Časté chyby – „ať si jde ta paní dál“
 Zjišťování anamnézy
Nechte se vést …
 při nezbytné fyzické pomoci se
nechte vést pokyny osoby s
postižením
Přesun, vstávání, oblékání,
pomoc do schodů
Nebojte se faux pas
slova chodit, dojít apod.
Zvyšujte jistotu a pocit soběstačnosti
Vozík, berle, antidekubitní podložky
Bezbariérové WC, plošiny, výtahy
Zjistěte rozsah postižení a s tím
související možná omezení v
komunikaci
 Osoby s DMO - symptomatické poruchy řeči
– dysartrie
 Důsledek - postižení svalstva mluvních
orgánů
Narušena respirace, fonace, artikulace, plynulost a
koordinace mluvního projevu
Možnost AAK
Cíl – jedinec = rovnocenný komunikační
partner
Nemanipulujte s vozíkem bez vědomí
pacienta, buďte připraveni na
odmítnutí
Neberte manipulaci s jedincem na vozíku
jako automatickou povinnost
Důvody – i zdravotní
Pokuste se zachovat běžná
společenská pravidla v komunikaci
Ne každý jedinec s tělesným postižením
má jiné postižení
Symetrie vztahu
Zdrobněliny
Nepřiměřené projevy
Přizpůsobte svoji pozici při
komunikaci
Výškový rozdíl
Komunikace „tváří v tvář“
Pacienti se získaným tělesným
postižením
Nejvčasnější komplexní rehabilitace
Motivace
Akceptování psychického stavu jedince a
rodiny
Spolupráce s rodinou, odborníky, lidmi s
obdobnými obtížemi
Asistenční pes
Balanční psi
 Pomoc osobám, které mají obtíže
s rovnováhou
asistenční psi
 Nedílnou součástí jejich pobytu v domácnosti
je canisterapie
Komunikujte!
Vzájemná komunikace usnadní mnohé
Neostýchejte se optat na pohybové
možnosti
Chtějte od svých pacientů zpětnou vazbu
– inspirace, motivace do další práce
?
Mluvili jste se svými pacienty o jejich
potřebách?
Zamyslete se nad tím, zda-li jste
obdobným situacím čelili…
Řešili byste je nyní jinak?
Sdělování nepříznivých
zpráv
Reakce rodiny na sdělení závažné
diagnózy
Sdělení dg.= hluboký otřes (ať jde o
vážné somatické onemocnění nebo dg.
smyslového, tělesného nebo mentálního
postižení dítěte)
Očekávání problémů, ztráta původního
obrazu dítěte, postižení vlastní rodičovské
identity
S faktem nemoci se vyrovnává každý
individuálním způsobem
Emoční reakce na sdělení
1. Šok – s iracionálním myšlením a cítěním
2. Popření (nebo útěk ze situace) – „není
to pravda“ nebo „musí existovat lék“
nebo vytěsnění typu „lékaři mi nic
neřekli“; u rodičů se v tomto období
objevuje magické, mystické zaměření,
pokusy smlouvat s Bohem atp.
Emoční reakce na sdělení
3. Smutek, zlost, úzkost, pocity viny –
hledání viny u druhých, vztek na celý
svět, na sebe sama; agresivní sklony
směrem k partnerovi, zdravotnickému
personálu; v této fázi důležitá podpora
rodičům (více viz nepříznivé zprávy)
Emoční reakce na sdělení
4. Stadium rovnováhy – snižování úzkosti,
deprese, přijetí situace, snaha rodičů
starat se o dítě, aktivně se účastnit na
léčbě
5. Reorganizace – situace je rodiči
přijímána, vyrovnávání se s faktem
nemoci, hledání optimální cesty do
budoucna; nedosáhnou ho všichni rodiče
Odchylky od adaptace
1. Hyperprotektivita – přílišné soustředění
na nemocné dítě, častěji ze strany matky,
druhý rodič se může cítit odmítán,
narušení manželského vztahu
2. Odmítání dítěte – vyhýbání se kontaktu
s dítětem; někdy týrání, zanedbávání
3. Přetrvávající vztek – na druhého rodiče,
až rozpad rodiny
Přijetí faktu nemoci je podmíněno
faktory
Typ nemoci nebo postižení
Etiologie nemoci nebo postižení
Individuální charakteristiky dítěte s postižením
Individuální charakteristiky dalších členů rodiny
Struktura a organizace rodinného systému a
kvalita vztahů v rodině, vývojová fáze rodiny
6. Prostředí
1.
2.
3.
4.
5.
Pojem „nepříznivá zpráva“
Obvykle ve spojení s onkologickým
onemocněním
V praxi však pojem mnohem širší a také
hodně neurčitý
Pro každého člověka jiná hranice - za níž
vnímá zprávu jako nepříznivou, zásadní,
kritickou, závažnou
Kdo zprávu sděluje
Kdy je vhodné zprávu sdělit?
 Kdo?
 Koordinovaný a citlivý
přístup z řad
zdravotnických
pracovníků
 Kdy?
 Je-li diagnóza
potvrzena
 Vždy je třeba vyčkat
na definitivní a
objektivní potvrzení
diagnózy!
Jak má sdělení zprávy probíhat?
Odpovídající prostor umožňující nerušené
sdělování
Pacient, rodič musí mít pocit, že pracovník
se mu chce věnovat
Jestliže jsou základní podmínky splněny,
lze postupovat dále
Sdělení nepříznivé zprávy pacientovi
se zdravotním postižením
Je pacient s těžkým zdravotním
postižením „připraven“ lépe na sdělování
nepříznivých zpráv?
„Pravidla“ pro sdělování nepříznivých
zpráv
 Nesdělujeme jen název diagnózy, podáváme
zprávu komplexně
 Zásadní informace podává lékař
 Podstatu sdělení podáváme srozumitelně,
pomalu, i opakovaně
 V případě dostupné léčby popsat možnosti
 Nelze zamlčet nepříznivou prognózu
 Zvláštní pozornost věnovat délce přežití – ptá-li
se pacient – neslibovat nerealistické údaje,
PŘESTO UPOZORNIT na možnosti
individuálního průběhu nemoci
 Počítat s emočními projevy pacienta a rodiče
Spolupráce
Organizace
Poradenské služby
Psychologická podpora