Eliška Lachnitová – 9.A, ZŠ Vítězná Litovel - Vodní elektrárny - Otevírá se do nového okna.
Download ReportTranscript Eliška Lachnitová – 9.A, ZŠ Vítězná Litovel - Vodní elektrárny - Otevírá se do nového okna.
Olomoucký kraj Autor: Eliška Lachnitová - 15 let ZŠ Vítězná Litovel 9.A Spolupracovala p. učitelka Mgr. Andrea Švecová [email protected] Obsah Vodní elektrárna Film Průřez vodní elektrárnou Velké vodní elektrárny v ČR Přečerpávací vodní elektrárna Vodní elektrárny na Litovelsku Přílivová vodní elektrárna Minikvíz Osmotická vodní elektrárna Zdroje Malá vodní elektrárna Když se řekne „vodní elektrárna“ • Technologický celek, přeměňující potencionální energii vody na elektrickou energii. • Jejich úkolem je pracovat jako doplňkové elektrárny k velkým energetickým kolosům, kterými jsou tepelné nebo jaderné elektrárny. • Doplňují a vyrovnávají okamžitou energetickou bilanci v elektrizační síti. • I když je paleta vodních elektráren velmi široká, všechny bez jakéhokoliv rozdílu využívají základní princip - polohový energetický potenciál vody. Dělíme je na: • • • • • vodní elektrárny malé vodní elektrárny přečerpávací vodní elektrárny přílivové vodní elektrárny osmotické vodní elektrárny Dle nakládání s vodou na: • průtokové • akumulační • přečerpávací Když se řekne „vodní elektrárna“ Princip fungování: • Ve vodních elektrárnách voda roztáčí turbíny, které pohání elektrické generátory. • Konečným výsledkem je elektrická energie, která se transformuje a VN rozvody odvádí do míst spotřeby. Hráze - budovány jako sypané, kde hráz vzdoruje tlaku vody svou hmotností a objemností, nebo jako hráze klenbové, kde se proti tlaku vody vzpírá poměrně tenká železobetonová protiproudně vyklenutá skořepina Když se řekne „vodní elektrárna“ Mezi nejznámější typy vodních elektráren patří: Akumulační elektrárny: • jsou charakterizovány hrází a jezerem, kde je shromážděna velká zásoba vody • spojují více úloh než pouhou výrobu energie • pod hrází stabilizují průtoky vod říčním korytem • chrání před povodněmi a podporují plavební možnosti toku • břehy nádrží mohou sloužit jako rekreační oblasti • mnohdy jsou nádrže také zdrojem pitné, technologické, nebo závlahové vody • Akumulační vodní elektrárny stejně jako přečerpávací vodní elektrárny pracují v období největší denní spotřeby. Průřez vodní elektrárnou Hladina přehradní nádrže Budova elektrárny Česle a uzávěr Generátor na společné ose s turbínou Transformátor Odtok Přívodní kanál Turbína, kolem ní rozváděcí kolo a pod ní odtokový kanál Přečerpávací vodní elektrárna • Představuje typ vodní elektrárny, která si energii v podobě naakumulované vody dokáže sama uložit. • Umělou akumulaci vody provádí v době, kdy je elektrické energie přebytek, tedy v noci. • Přečerpávací vodní elektrárny jsou zatím jediným nástrojem jak uchovat větší množství přebytečné elektrické energie na delší dobu. Výhody přečerpávacích vodních elektráren: • Dokáží rychle reagovat na výkyvy ve spotřebě energie. • Jsou jednoduché na obsluhu a na rozdíl od ostatních způsobů akumulace elektrické energie mají delší životnost, ta se udává až 100 let. Nevýhody přečerpávacích vodních elektráren: • Náročnost stavby a možnost postavení stavby jen v horském terénu. Přečerpávací vodní elektrárna • Má dvě vodní nádrže – horní a dolní. • Obě dvě nádrže jsou spojeny spádovým potrubím o velkém průměru. • V noci se využívá přebytečná energie z elektrorozvodné sítě a voda se přečerpává z dolní nádrže do horní. • Ve chvíli, kdy vznikne v napájecí elektrorozvodné síti potřeba většího množství špičkové energie, je voda řízeně vypouštěna z horní nádrže do dolní nádrže přes turbínu vodní elektrárny a elektrická energie se tak během dne vrací zpět do elektrorozvodné sítě. Elektrárna Dolní nádrž Přílivové elektrárny • Pro roztočení turbín využívají periodického opakování přílivu a odlivu moře. • De facto nepatrně zpomalují otáčení Země. • Můžou zároveň fungovat i jako přečerpávací elektrárny. • V současné době nejsou přílivové elektrárny masově využívány • Jejich celkový přínos zůstane velmi malý, protože existuje jen omezený počet míst, kde je lze stavět. • Jejich přílivy a odlivy jsou lépe předpověditelné než např. chování větru nebo svit slunce. • Produkce jejich energie se nedá regulovat. Přílivové elektrárny Nevýhody přílivových elektráren: • jejich pracovní doba mnohdy nesouhlasí s energetickou špičkou elektrizačních soustav • místa vhodná pro výstavbu těchto elektráren jsou často značně vzdálena od míst spotřeby produkované energie • výkon se mění v závislosti od výšky přílivu Výhody přílivových elektráren: • má velký výkon • vysokou účinnost • při její existenci nehrozí žádná katastrofa, i kdyby se hráze přetrhla Osmotické elektrárny • • • Má dvě vodní nádrže přičemž do jedné z nich je přiváděna sladká voda, do druhé slaná. Obě nádrže jsou rozdělené polopropustnou membránou. První osmotickou elektrárnu mají v Norsku. Princip: Voda má přirozenou tendenci proudit do místa s vyšší koncentrací soli tak, aby se rozdíl vyrovnal. Promíchaná voda v nádrži pak stoupá vzhůru a přepadem dopadá na turbínu. V tomto okamžiku dochází k výrobě elektřiny. Výhody osmotické elektrárny: • poměrně stabilní produkce elektřiny, závislá jen na přítoku vody z řeky Nevýhody osmotické elektrárny: • je možné ji využít jen v místech, kde je dostatek mořské i sladké vody • vyžaduje velký prostor • říční bahno a organismy žijící ve vodě můžou polopropustnou membránu postupně ucpávat Když se řekne „malá vodní elektrárna“ • V poslední době se rozšiřuje jejich výstavba, zejména hlavně proto, že akumulace vody je nenáročná a mnohde stačí malý jez s náhonem. • Většinou se budují v místě bývalých mlýnů a jezů. Výhody malých vodních elektráren: • pro jejich konstrukci se často používá Bánkiho turbína, která je konstrukčně velmi jednoduchá a ekonomicky výhodná na pořízení • prakticky nevytvářejí zaplavenou plochu • jsou velice levné na provoz Nevýhody malých vodních elektráren: • slouží jako sezónní zdroje • průtoky toků, na kterých jsou zřizovány, jsou kolísavé • jsou silně závislé na počasí a na ročním období Velké vodní elektrárny v ČR Střekov Nechranice Dlouhé stráně Štěchovice Slapy Kamýk Orlík Černé jezero Lipno Slezská Harta Vranov Dalešice Vodní elektrárny v ČR Jednou z přečerpávacích elektráren v ČR je elektrárna Dlouhé stráně společnosti ČEZ vybudována v Hrubém Jeseníku. Jedná se o nejvýkonnější vodní elektrárnu v Česku – její instalovaný výkon je 2 × 325 MW. Vodní elektrárny na Litovelsku MVE MVE MVE MVE Litovel Víska u Litovle Březové Nové zámky MVE Litovel Soustrojí MVE Víska u Litovle Minikvíz – urči pravdu či nepravdu a) Ve vodních elektrárnách voda roztáčí turbíny, které pohání elektrické generátory. b) Klenbová hráz vzdoruje tlaku vody svou hmotností a objemností. c) Mezi nejznámější typy vodních elektráren patří průtokové elektrárny. d) Přečerpávací vodní elektrárna má jednu vodní nádrž. e) Produkce energie přílivových vodních elektráren se nedá regulovat. f) Osmotické elektrárny mají dvě nádrže, přičemž obě nádrže jsou rozdělené polopropustnou membránou. Děkuji za pozornost Zdroje http://www.alternativni-zdroje.cz/energie-prilivupriboje.htm http://ok1zed.sweb.cz/s/el_vodniel.htm http://www.nazeleno.cz/energie/energetika/osmotickaelektrarna-v-norsku-konkurent-fotovoltaiky.aspx http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99e%C4%8Derp%C 3%A1vac%C3%AD_vodn%C3%AD_elektr%C3%A1rna http://cs.wikipedia.org/wiki/Mal%C3%A1_vodn%C3%A D_elektr%C3%A1rna http://fyzmatik.pise.cz/118-osmoticka-elektrarna.html http://www.youtube.com/watch?v=YWrA1shXRRQ