ŘASY

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA

ŘASY

algologie

řas i sinic = věda, která se zabývá studiem

řasy

– autotrofní organismy – barviva:

chlorofyly (a,b,c)

– zelená barva překryta jinými barvivy (např.: hnědé řasy)

oplození

vázáno na vodu Tělo =

STÉLKA monadoidní –

jednobuněčná, 2 bičíky (krásnoočka, zelenivky)

pletivná

– nejvyšší stupeň funkčního rozlišení (ruduchy, chaluhy)

heterotrichální

rozlišení – složitější i funkční

trichální –

mnohobuněčná – jednoduchá vlákna

kokální

– jednobuněčná, nepohyblivá (rozsivky)

rozsivka Monadoidní stélka Koloniální řasa - valeč Vláknitá stélka

Rozmnožování řas

• • • 1) VEGETATIVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ nejčastěji jako:

dělení

(jednobuněčné řasy)

rozpad kolonií fragmentace stélek

( u mnohobuněčných)

Rozmnožování řas

• 2) NEPOHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ • příznivé životní podmínky

výtrusy (spory) nepohyblivé pohyblivé = zoospory (

bičíky)

Rozmnožování řas

3) POHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ • v nepříznivých podmínkách – spojení

gamet (n)

vznikají při

redukčním

dělení v pohlavních orgánech =

gametangiích

•

vznik zygoty

(2n)

IZOGAMIE

• vzhled i velikost gamet

stejná ANIZOGAMIE

• gamety se

odlišují velikostí OOGAMIE

• samičí gameta (

oosféra)

= větší nepohyblivá buňka • samčí gameta (

spermatozoiod

bičíky ) = malá pohyblivá buňka s

Rozmnožování řas

• u ruduch, chaluh, zelených řas – diploidní generace

(sporofyt)

=

samostatná rostlina RODOZMĚNA

Oddělení: Červené řasy

(Rhodophyta)

• =

ruduchy

• většinou mnohobuněčné rostliny • vláknitá, pletivná stélka

Plastidy

:

chlorofyl a, karotenoidy

(červené b.) a méně

fytokyan

rozpustné ve vodě ,

fykoerytrin

(modré b.) – • • Produktem fotosyntézy =

florideový škrob Rozmnožování ruduch:

dělením (jednobuněčné), rozpad stélky, pomocí výtrusů (nepohyblivé)

Oddělení: Červené řasy

(Rhodophyta)

• obsahují pouze jedinou třídu • nejvíce v

teplých mořích

– přisedle na kamenech a skalách • málo v tekoucích sladkých vodách – u nás

POTĚRKA

– stélka větvená modrozelená, olivově zelená

Oddělení: Červené řasy

(Rhodophyta)

Využití ruduch:

• oblast východní Asie k

přípravě pokrmů

(Porphyra) • zdroj léčivých látek •

AGAR

papíru = živné půdy pro pěstování mikroorganismů - v mikrobiologii, v potravinářství, výroba • Japonsko – největší producent agaru

Oddělení: Hnědé řasy (Chromophyta)

•

barviva:

chlorofyl a, chlorofyl c, B-karoten, xantofyly –

hnědý fukoxantin

• • produktem fotosyntézy = polysacharidy laminarin, někdy i olej

buňky s 1-2 bičíky

Třída: Rozsivky

• jednobuněčná

kokální stélka

– žijí často v koloniích • přítomnost

dvoudílné křemité schránky

(víko a dno krabičky)

Třída: Rozsivky

• • rozmnožování –

dělením –

oddálení obou misek – mitóza – oddělení – doplnění chybějících části krabičky stálé

zmenšování rozměrů

– původní velikost schránky se obnovuje při pohlavním rozmnožování • ve všech typech vod, málo i v půdě • indikátory biologické jakosti vody a stupně znečištění

křemelina (diatomit) =

hmot hornina vzniklá ze schránek rozsivek – výroba skla, filtrů, izolačních

BOROVANY křemelina (diatomit)

Třída: Chaluhy

• nejpokročilejší skupina hnědých řas • stélka mnohobuněčná-trichální až pletivná (až 60m) •

rhizoidy

– přichyceny k podkladu, válcovitý či zploštělý

kauloid

, různě tvarované

fyloidy

• hromadění

jódu

• žijí v pobřežní zóně (hloubka 20-30m) – zvláště v chladnějších mořích

Zástupci:

• chaluha bublinatá, bobulák – podmořské „lesy“ • hroznovice – Sargasové moře – otevřené moře – obrovské plochy

Zástupci chaluh

hroznovice Chaluha bublinatá

Využití chaluh

• hnojivo – mnoho draslíku • palivo • surovina k výrobě jódu, sódy a potaše • krmivo pro ovce • potravina – Čína, Japonsko • polysacharidy z buněčné stěny chaluh (alginové kyseliny) – potravinářský, farmaceutický, textilní průmysl

Oddělení: Krásnoočka

• zelení bičíkovci • 1-2 bičíky – na předním konci buňky • • chloroplasty: chlorofyl a, b, β-karoten, xantofyly – zelená barva je vždy dominantní

světločivná skvrna

• pulzující vakuola • na povrchu buňky-obal periplast • vyživují se autotrofně i mixotrofně • dělení podélné • žijí ve sladkých vodách, silně znečištěných – podílejí se na samočisticích procesech

Zástupci krásnooček

Oddělení: Zelené řasy

• evolučně předchůdci vyšších rostlin • barviva: chlorofyl a, b, β-karoten, xantofyly • zásobní látka – škrob • buněčná stěna – celulóza • 2-4 stejně dlouhé bičíky • převažují sladkovodní druhy (10% v mořích, některé i na souši)

Třída: Zelenivky

• • jednobuněčná i mnohobuněčná stélka • žijí jednotlivě i v souborech

rozmnožování

: dělením, nepohlavní výtrusy, vegetativně rozpadem(fragmentace) stélky, pohlavně

Zástupci zelenivek

PLÁŠTĚNKA

nádržích, – jednobuněčná řasa, v mělkých vodních kalužích,půdě

Zástupci zelenivek

ZRNĚNKA OBECNÁ

– vzdušná řasa, tvoří zelený povlak na borce stromů

ŘETÍZOVKA –

kolonie tvoří

Zástupci zelenivek

KADEŘNATKA

vláknitá stélka –

ŽABÍ VLAS

sifonokladální stélka – u nás hojně – stojaté či mírně tekoucí vody

Zástupci zelenivek

„

mořský salát“ – Ulva lactuca

stélka – ploše listová na skalnatém podkladu na mořských březích - potravina

Třída: Spájivky

• jednobuněčné i mnohobuněčné • stélka nevětvená vláknitá • pohlavní rozmnožování =

SPÁJENÍ (konjugace)

– vzniká

sporopoleninem zygospora

obalena (velmi odolný biopolymer), který umožňuje zygotě přežívat dlouho v nepříznivých podmínkách • nepohlavní rozmnožování – dělení, fragmentace stélky • velké chloroplasty • nemají bičíky

ŠROUBATKA

šroubovitě stočené chloroplasty –

DVOJČATKOVITÉ ŘASY

– souměrné buňky rozdělené zářezem na dvě stejné poloviny

Třída: Parožnatky

• přímý předchůdce vyšších rostlin • vzpřímená větvená stélka – připomíná přesličky • žijí v čistých sladkých vodách