TÝDEN VĚDY A TECHNIKYEVROPSKÁ SPOLUPRÁCE VE VĚDĚ A VÝZKUMU CERN ČEŠTÍ VĚDCI V – ZKUŠENOSTI A APLIKACE http://server3.streaming.cesnet.cz/av.
Download ReportTranscript TÝDEN VĚDY A TECHNIKYEVROPSKÁ SPOLUPRÁCE VE VĚDĚ A VÝZKUMU CERN ČEŠTÍ VĚDCI V – ZKUŠENOSTI A APLIKACE http://server3.streaming.cesnet.cz/av.
TÝDEN VĚDY A TECHNIKY 2004 EVROPSKÁ SPOLUPRÁCE VE VĚDĚ A VÝZKUMU CERN ČEŠTÍ VĚDCI V – ZKUŠENOSTI A APLIKACE http://server3.streaming.cesnet.cz/av CERN CERN CERN CERN 2003 2004 RNDr. Tomáš Davídek, PhD., Matematicko-fyzikální fakulta UK Jak se člověk stává fyzikem RNDr. Jiří Chudoba, PhD., Fyzikální ústav AV ČR Počítače v CERN RNDr. Zdeněk Doležal, Dr., Matematicko-fyzikální fakulta UK Nadnárodní "firma" na výrobu a testování detektorů Mgr. Pavel Kundrát, PhD., Fyzikální ústav AV ČR Aplikace fyziky částic v lékařství Ing. Otokar Dragoun, DrSc., Ústav jaderné fyziky AV ČR Nobelovská neutrina Představitelé ministerstev ČR: Ing. Petr Martínek, Ministerstvo zahraničních věcí ČR RNDr. Miloš Chvojka, CSc. , Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mgr. Jaroslav Kolín, Ministerstvo financí ČR 1997 RNDr. Tomáš Davídek, PhD., Matematicko-fyzikální fakulta UK Jak se člověk stává fyzikem 1998 1999 RNDr. Tomáš Davídek, PhD., Matematicko-fyzikální fakulta UK Jak se člověk stává fyzikem 2000 2003 RNDr. Tomáš Davídek, PhD., Matematicko-fyzikální fakulta UK Jak se člověk stává fyzikem 1998 2003 2003 RNDr. Tomáš Davídek, PhD., Matematicko-fyzikální fakulta UK Jak se člověk stává fyzikem 1998 2004 2004 RNDr. Tomáš Davídek, PhD., Matematicko-fyzikální fakulta UK Jak se člověk stává fyzikem 2004 RNDr. Tomáš Davídek, PhD., Matematicko-fyzikální fakulta UK Jak se člověk stává fyzikem Experiment ATLAS Instrumentace modulů kalorimetru Tilecal Testování kalorimetru ve svazku částic ‘96 Od výsledku ze svazku až k předpovědím pro ATLAS Test fyzikálních zákonů v praxi …. 1990 1990 RNDr. Jiří Chudoba, PhD., Fyzikální ústav AV ČR Počítače v CERN 2000 1999 RNDr. Jiří Chudoba, PhD., Fyzikální ústav AV ČR Počítače v CERN Zpracování dat pro LHC Jiří Chudoba Fyzikální ústav AV ČR Případy na LHC Z mnoha případů během jedné srážky… Výběr: 1 z 1013 ... chceme rozpoznat tento případ 8.11.2004 [email protected] Jako hledání 1 člověka mezi 1000 násobkem populace Země. 1 Megabyte (1MB) Digitální fotografie LHC data 1 Gigabyte (1GB) = 1000MB Film na DVD 1 Terabyte (1TB) = 1000GB Celosvětová produkce knih • 40 miliónů srážek za sekundu • Po hrubém výběru se zaznamená 100 zajímavých srážek za sekundu • 1 srážka ~ 1 Megabyte zápis 0.1 Gigabyte/sec • 1010 zaznamenaných srážek za rok = 10 Petabyte/rok CMS 8.11.2004 LHCb 1 Petabyte (1PB) = 1000TB Data za 1 rok z 1 LHC experimentu 1 Exabyte (1EB) = 1000 PB Množství informací vyprodukovaných na světě za celý rok ATLAS ALICE 24 Balón (30 Km) LHC data CD s daty z LHC za 1 rok! (~ 20 Km) Data z LHC experimentů za 1 rok by bylo možné uložit na 20 milionech CD! Concorde (15 Km) Kde budou data skladována a jak budou zpracovávána? Mt. Blanc (4.8 Km) 8.11.2004 [email protected] GRID počítačová střediska propojena chytrým software (middleware) systém sám dokáže určit optimální místo pro zpracování úlohy Projekty: – LHC Computing Grid – European DataGrid – EGEE 8.11.2004 [email protected] Vybavení na FZÚ 1.11. 2004 slavnostně otevřena nová hala pro servery 180 kW zálohované elektrické zdroje klimatizace, UPS, Diesel agregát síťové spojení – 1 Gbps spojení do výzkumné sítě CESNET – přímé optické spojení 1 Gbps přes CzechLight (CESNET- AmsterdamGeneva) 2 x 9 skříní (racks) místnost pro obsluhu 8.11.2004 [email protected] Vybavení na FZÚ Regionální výpočetní centrum pro fyziku částic: farma GOLIÁŠ – 32x dual PIII 1.13 GHz – 49x dual Intel Xeon 3.06 GHz – 2x dual Intel Xeon 2.8 GHz frontend – 3x dual AMD Opteron 1.6 GHz 1 file server (64 bits) 2 testovací pracovní uzly – Disková pole 30 TB a 10TB, ATA disky, 1TB SCSI disky – 3x HP ProCurve Networking Switch 2848 – Switch HP4108gl 8.11.2004 [email protected] 1991 1998 RNDr. Zdeněk Doležal, Dr., Matematicko-fyzikální fakulta UK Nadnárodní "firma" na výrobu a testování detektorů 2001 RNDr. Zdeněk Doležal, Dr., Matematicko-fyzikální fakulta UK Nadnárodní "firma" na výrobu a testování detektorů 2001 RNDr. Zdeněk Doležal, Dr., Matematicko-fyzikální fakulta UK Nadnárodní "firma" na výrobu a testování detektorů 2003 2004 RNDr. Zdeněk Doležal, Dr., Matematicko-fyzikální fakulta UK Nadnárodní "firma" na výrobu a testování detektorů Nadnárodní ,,firma“ na výrobu a testování detektorů Z. Doležal Univerzita Karlova MFF ATLAS 46m 22m ATLAS - vnitřní detektor ID - vnitřní detektor Funkce • určení dráhy (track) - 6 přesných bodů • určení hybnosti a náboje pomocí zakřivení v magnetickém poli 2 T • určení polohy vrcholu (primárního, sekundárního) • identifikace některých částic Kinematické požadavky Pokrytá oblast pseudorapidity ||<2.5 | |>15 Stripový detektor (SCT) 4 přesné body • 4000 modulů, 6,2 mil. kanálů • rozteč stripů ca 80 mikrometrů (strip 23 um) • rozlišení 16 x 580 mikrometrů • rozčlenění na válcovou (barrel) část a dopřednou (disk) • 4 válce (stripy 80 mikronů x 12 cm) • 9 disků (vějíř, stripy ca 80 mikronů x 12 cm) 1,2 m 5,6 m Polovodičový stripový detektor • křemík, 280 mm, VD < 100 V, max. 500 V GND Al i ng gu ard r Al g a i b s rin s r to s si bias re • 768 hliníkových stripů • IL < 6 mA@150 V p Cinter Al • 99% účinnost • typický signál 25000 elektronů d=300m +++ + SiO2 ++ + ++ - -- + -- p+ + + +- + + + + +-+ +p+++- - -- +- p+ + ++ + ++ -+ + + + p+ --++ + ++++- - p+ -+ N - +- + -+ -+ Cback - -++ - -++ - -++ -+ n-bulk + N +ve bias voltage Komponenty SCT detekční modul napájecí kabely chlazení optická vlákna Modul Stavba modulu Skládání modulů Testy modulů Testy modulů, Praha Amsterdam Účastníci ČVUT UK Freiburg Mnichov Ženeva Amsterdam Detektory ČVUT UK Freiburg Mnichov Ženeva Hybridy Amsterdam ČVUT UK Freiburg Mnichov Ženeva Moduly Amsterdam ČVUT UK Freiburg Mnichov Ženeva Disky Amsterdam ČVUT UK Freiburg Mnichov Ženeva Mgr. Pavel Kundrát, PhD., Fyzikální ústav AV ČR Aplikace fyziky částic v lékařství 2003 2004 Mgr. Pavel Kundrát, PhD., Fyzikální ústav AV ČR Aplikace fyziky částic v lékařství Aplikace fyziky částic v medicíně - Mohou částice léčit? Mgr. Pavel Kundrát, PhD. Fyzikální ústav AV ČR Fyzika jádra a částic v medicíně (1) výzkum a možné aplikace: již přes 100 let 1895 W.C.Röntgen – RTG záření 1896 H.Becquerel – přirozená radioaktivita 1898 M.Curie – radium přesná detekce → vysoká citlivost, neovlivní fyziologické podmínky 131I + štítná žláza: kurativní (1938 Hertz, Roberts, Evans) další izotopy: paliativní léčba; diagnostika 1931 E.O.Lawrence – cyklotron léčba nádorových onemocnění 1923 G.de Hevesy – radioaktivní značení fyzikální vlastnosti, možné využití v medicíně aplikace: diagnostika – 6 týdnů, terapie – 12 měsíců po objevu izotopy s krátkou dobou života (1939 J.Lawrence – terapie) 1946 R.Wilson – hadronová radioterapie 1954 J.Lawrence – protonové svazky 1974 C.A.Tobias, J.Lawrence – ionty 1997 PSI, GSI – aktivní skenování 1951 Wrenn, Brownell, Sweet – pozitronová emisní tomografie (PET) 70. léta G.Hounsfield, A.Cormack – počítačová tomografie (CT) 1972 Damadian – jaderná magnetická rezonance detektory (filmy, ionizační komory, Geiger-Müllerovy čítače, scintilátory) prostorové rozlišení, nižší zátěž pacienta výpočetní metody Fyzika jádra a částic v medicíně (2) diagnostické metody: 3D zobrazovací techniky počítačová tomografie (CT) – RTG – elektronová hustota magnetická rezonance (MR, NMR, MRI) pozitronová emisní tomografie (PET) polarizace jádra ve vnějším mag. poli měkké tkáně (+ informace o typu tkáně) nosič + izotop (18F-deoxyglukosa (FDG), 11C-methionin) β+ rozpad, koincidence 2γ (511 keV) kinetika farmak, výzkum mozku – nádory, Alzheimerova choroba terapie nádorových onemocnění biologická účinnost ionizujícího záření: 300 Gy letální … ohřátí o 0.001°C fotonová radioterapie fyzikální omezení (exponenciální pokles dávky s hloubkou průniku) brachyterapie radioaktivní izotop vázaný na selektivně vychytávané látky (štítná žláza + jód) – kurativní, paliativní neutronová záchytová terapie (BNCT) neutronová terapie (externí svazek) svazky pionů πhadronová radioterapie (protony, ionty) Radioterapie nádorových onemocnění lokální léčebná metoda přizpůsobit oblast předávané dávky podle tvaru ložiska konvenční radioterapie: fotony, elektrony (60Co, linac) exponenciálně klesající hloubkové dávky ozařování z více polí frakcionace radioterapie s modulovanou intenzitou (IMRT) nehomogenní intenzitní profil pokrytí cílové oblasti vysokou dávkou Hadronová radioterapie protony, ionty (60-250 MeV, 100-400 MeV/u) Braggův pík → vysoká konformace vyšší biologická účinnost (RBEion=Dx/Dion) nepříznivý kyslíkový efekt potlačen (OER=Dhypoxic/Doxic) frakcionace online monitoring PET nádory v blízkosti kritických zdravých struktur radioresistentní nádory úspěšnost léčby: zlepšení o 5-10% ČR: cca 1000-2000 pacientů ročně Modulace svazku: Pasivní rozptyl Modulace svazku: Aktivní skenování Hadronová radioterapie vs. IMRT cílová oblast: nosohltan + lymfatické uzliny (žlutě) fotony - IMRT kritické orgány: mozkový kmen, příušní žlázy (červeně) protony – IMPT (aktivní skenování, 4 pole) E.Pedroni, Europhysics News 31, 2000 Hadronová terapie ve světě cca 40 000 pacientů (protony + ionty) cca 25 center, dalších 20 plánováno (USA, Evropa, Japonsko) fyzikální centra → medicínská střediska Loma Linda (USA) – 1991, HIMAC Chiba (Japonsko) – 1994 Particle Therapy CoOperative Group (PTCOG) projekt ENLIGHT ENLIGHT http://www.estro.be/estro/Index.html European Network for LIGht Ion Hadron Therapy (grant EC, 2002-2005) využití iontových svazků v radioterapii – fyzikálně technické aspekty, indikace, výběr pacientů, ekonomické otázky European Society for Therapeutic Radiology and Oncology (ESTRO) European Organization for Nuclear Research (CERN) European Organisation for Research and Treatment of Cancer (EORTC) Gesellschaft für Schwerionenforschung GmbH, Darmstadt (GSI) German Cancer Research Center (DKFZ Heidelberg), German Heavy Ion Project (GHIP) Fondazione per Adroterapia Oncologica (TERA) Karolinska Institutet ETOILE Project, Université Claude Bernard Lyon 1 Med-Austron, Wien FZR - Project Forschungszentrum Rossendorf Linköping University Hospital Virgen de la Macarena Univerzita Karlova v Praze, Fyzikální ústav, Ústav jaderné fyziky AV ČR Technické požadavky HT dosah ve tkáni protony ionty 220-250 MeV až 400 MeV/u posun Braggova maxima (1-3 mm) → kroky změny energie (0,5-1 MeV) velikost ozařovacího pole dávková rychlost → tok částic urychlovače 2-3,5 cm 2-10 cm 2-25 cm potřebná maximální energie nádory očí oblast hlavy a krku uvnitř těla cyklotron (IBA, Accel) synchrotron (PIMMS, PRAMES, Optivus, Hitachi, Siemens) gantry aktivní skenování Cyklotron kompaktní (průměr 6m) pouze protony IBA NPTC Boston, 2001 230 MeV fixní energie, nutnost brzdit částice zhoršené parametry svazku pasivní modulace Synchrotron větší prostorová náročnost (PIMMS:průměr 23m) variabilní energie lepší kvalita svazku aktivní skenování protony (PRAMES, Optivus) i ionty (PIMMS, HICAT) PIMMS (CERN): protony 60-250 MeV uhlík 120-400 MeV/u evropské projekty HICAT Heidelberg Heavy Ion Cancer Therapy Centre p 48-220 MeV He 72-330 MeV/u C 88-430 MeV/u O 102-430 MeV/u linac: 5m, 7 MeV/u synchrotron, průměr 20m gantry 20m x 13m průměr (120t), aktivní skenování financování zajištěno - 75 mil. € preklinický provoz 2006, klinický od 2007 Další evropská centra TERA, Itálie finální design, 50% prostředků zajištěno ETOILE Lyon MedAustron, Rakousko Karolinska, Stockholm technologie GSI → Siemens Aktivity v rámci ČR interdisciplinární pracovní skupina „Využití ionizujících částic v lékařství a biologii“ neutronová záchytová terapie (BNCT) 1.LF UK, FZÚ, ÚJF AVČR, ÚJV klinické testy - ÚJV Řež , ÚJF AV ČR, Nemocnice Na Homolce, Onkologická klinika 1.LF UK a VFN hadronová radioterapie PRAMES (1996-2000) Onkologie 2000 – PIMMS (gantry) studie „Onkologické centrum s hadronovou radioterapií“, FZÚ AVČR, květen 2002 http://weber.fzu.cz/projekty/medicine/studie.pdf od r.2002 ENLIGHT modelování mechanismu biologického účinku ionizujících částic detailní pravděpodobnostní model přesné zachycení podílu přežívajících buněk identifikace rozdílů mezi protony a těžšími ionty v inaktivačním účinku jednotlivých částic Ing. Otokar Dragoun, DrSc., Ústav jaderné fyziky AV ČR Nobelovská neutrina Ing. Otokar Dragoun, DrSc., Ústav jaderné fyziky AV ČR Nobelovská neutrina Kulatý stůl na AV ČR v rámci Týdne vědy a techniky 2004 Nobelovská neutrina Otokar Dragoun, Ústav jaderné fyziky AV ČR [email protected] Jak dochází k novým objevům? 1) Nečekaně při experimentálním výzkumu jiných jevů (objev Rentgenova záření, objev atomového jádra) 2) Experimentálním potvrzením teoretické předpovědi (objev pozitronu, objev slabých neutrálních proudů v CERN, objev neutrina) Neutrino navrhl do teorie W. Pauli v roce 1930 jako „zoufalý pokus“ zachránit zákon zachování energie v jaderném rozpadu E. Fermi vypracoval teorii rozpadu s neutrinem, souhlasila s experimentem, ale neutrino bylo neměřitelné Po čtvrt století F. Reines a C. Cowan prokázali existenci neutrin z atomového reaktoru (Nobelova cena F. Reinesovi 1995) Co již víme o neutrinech? společně s fotony jsou nejpočetnějšími částicemi ve Vesmíru, ale pro člověka nepředstavují žádné nebezpečí jsou elektricky neutrální vyskytují se ve třech druzích: e , , a vzájemně se přeměňují (oscilují) podle současné teorie patří spolu se 6 kvarky a 3 nabitými leptony mezi 12 základních částic mají energii v rozmezí 10-4 až 1020 eV s hmotou interagují zcela nepatrně a proto je jejich registrace krajně obtížná Co o neutrinech ještě nevíme? jakou mají hmotnost (kolik „váží“)? liší se od antineutrin? Odpověď čekáme od experimentu Neutrina z přírodních zdrojů: termojadernou reakcí ve Slunci Na Zemi dopadá 60 miliard e na cm2 za sekundu. Jejich první radiochemický 615 tunový detektor v hlubokém dole Homestake v USA registroval průměrně 1,5 neutrina za den (Nobelova cena R. Davisovi,Jr. v roce 2002) Nedávno byla vyřešena 30tiletá záhada nedostatku slunečních neutrin: model Slunce je správný, neutrina se samovolně přeměňují z jednoho typu na druhý. Potvrzeno i atmosférickými a reaktorovými neutriny. (budoucí Nobelova cena?) srážkami částic kosmického záření s atmosférou Země při výbuchu supernovy např. ze SN 1987a ve vzdálenosti 170 000 světelných let. Z původních 1058 neutrin emitovaných během několika sekund se střední energií 15 MeV jich 1016 prolétlo čerenkovským detektorem Kamiokande v Japonsku. Pro 12 z nich se podařilo určit energii a dobu příletu. První detekce neutrin mimo naši galaxii (Nobelova cena M. Koshibovi v roce 2002) pozůstatek po Velkém třesku: reliktní neutrina s nepatrnou energií asi 0,5 meV 100150 dvojic ( + anti ) v každém cm3 Vesmíru rozpadem přirozených radionuklidů např. řady 238U, 232Th a 40K (poločasy 109-1010 let): zdroj tepla uvnitř Země? Prvních 9 geoneutrin pozoroval 2004 podzemní detektor KamLAND v Japonsku V lidském těle je 140 g draslíku, z toho je 0,0117 % přirozeně radioaktivního 40K. každý z nás vysílá do Vesmíru ~4000 neutrin za sekundu. Poletí tam možná statisíce let. S lidskou činností to nijak nesouvisí. Neutrina vytvořená člověkem: rozpadem radionuklidů vyrobených zejména v reaktorech v jaderných reakcích s energií až stovek GeV (CERN a další) Jak zkoumají neutrina v CERN? Tři příklady experimentů s urychlovačovými neutriny: 1. Objev slabých neutrálních proudů Před třiceti lety byla vybudována nová teorie mikrosvěta – Standardní model elektroslabých interakcí. Vysvětlovala řadu experimentálních faktů, předpovídala nový druh vzájemného působení částic tzv. slabými neutrálními proudy (bez výměny náboje) Jejich existenci prokázal CERN v roce 1973 se svazkem v bublinové komoře Gargamelle 2. Neutrina z ženevského CERN do podzemní laboratoře v italském Gran Sasso Cíl: výzkum samovolných přeměn - Protony z urychlovače SPS s energií 400 GeV vytvoří při nárazu na grafitový terč piony a kaony. Ty se budou rozpadat ve vakuovém potrubí o průměru 2,5 m dlouhém 1 km. Vznikne svazek letící zemí 730 km do detektoru v Gran Sasso. Experiment začne na jaře 2006. 3. Intenzivní čistý svazek e nebo anti Uvažovaný projekt: Radioaktivní ionty 6He nebo 18Ne budou obíhat s vysokou energií v akumulačním prstenci. Neutrina vzniklá v přímé 2,5 km dlouhé části prstence poletí 130 zemí do podzemního detektoru ve francouzském Fréjus. Jak se snažíme určit hmotnost neutrin ? Teoretická předpověď zatím chybí Změřená hmotnost elektronu me= 510 998,918 0,44 eV Nejpřesnější metodou modelově nezávislého určení hmotnosti neutrina je měření tvaru spektra záření β Vyžaduje však „fantastickou, řekl bych akrobatickou přesnost“ (B. Pontecorvo, 1980) Hmotnost elektronového neutrina, přesněji m, m,e 2 000 eV 1949 m,e 55 eV 1956 m,e 30 eV 1980 m,e 17 000 eV 1985 m,e2 0 ?? 1990 m,e 2,3 eV 2004 m,e ? 0,2 eV 2013 Areál výzkumných ústavů v Řeži u Prahy Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR Jak zkoumají neutrina fyzikové AV ČR? Ústav jaderné fyziky v Řeži u Prahy má dlouholetou tradici v precizní elektronové spektroskopii radionuklidů Dosáhli jsme nejlepší spektrální rozlišení v této oblasti, 1 eV, ale s malou světelností (rozlišení kontra světelnost – detaily se spektru nebo slabé efekty: problém všech spektroskopií) Naším spektrometrem jsme určili vlastnosti elektronového děla pro spektrometr nového typu na hledání m,e ve spektru plynného tritia (ÚJV v Troicku v Moskvy, m,e 2,8 eV) Elektronový spektrometr Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Reži Část spektra elektronů radioaktivního zdroje 99mTc změřeného s rekordním energetickým rozlišením Pátrali jsme se záporným výsledkem po neutrinu s hmotností 17 keV ve spektrech 241 Pu (v Řeži společně s SÚJV Dubna) a 35S (společně s Tech. univerzitou v Mnichově) Velká experimentální výzva. Physics Today v květnu 1991: “Čtyři z pěti nových experimentů dokazují existenci 17 keV neutrina“ Jeden z nás se zúčastnil neutrinového experimentu na univerzitě v Mainzu se současným nejlepším výsledkem m,e 2,3 eV V roce 2001 jsme se stali společně s německými, americkými a ruskými fyziky spoluzakladateli projektu KATRIN (Karlsruhe Tritium Neutrino Experiment) Cíl: Do roku 2008 vybudovat nový spektrometr - vakuová komora (průměr 10 m, délka 24 m, vakuum 10-9 Pa) - bezokénkový zdroj plynného tritia - rozlišení 1 eV u energie 18,6 keV - světelnost 18 % 4 Do roku 2013 dosáhnout citlivost m,e = 0.2 eV (deseti násobné zlepšení vůči současnému stavu) Náš úkol: kalibrace energetické stupnice lepší než 1 eV a monitorování stability s relativní přesností 1-2 miliontiny (vývoj fyzikálních standardů) Závěr Experimentální neutrinová fyzika je moderní vědecká disciplina, prudce se rozvíjí. Vzhledem k pronikavosti neutrin otvírá principiálně nové možnosti výzkumu Poskytuje důležité informace pro fyziku částic, astrofyziku a kosmologii Blíží se první aplikace Na výzkumu neutrin se podílejí i čeští odborníci (ÚJF AV ČR, ÚTEF ČVUT, MFF UK) „Národ, který nerozvíjí vědu, se mění v kolonii“ Frédéric Joliot-Curie Spolu s manželkou Irenou objevili umělou radioaktivitu a dostali za to Nobelovu cenu „Národ, který nerozvíjí vědu, se mění v kolonii“ Frédéric Joliot-Curie Spolu s manželkou Irenou objevili umělou radioaktivitu a dostali za to Nobelovu cenu RNDr. Tomáš Davídek, PhD., Matematicko-fyzikální fakulta UK Jak se člověk stává fyzikem RNDr. Jiří Chudoba, PhD., Fyzikální ústav AV ČR Počítače v CERN RNDr. Zdeněk Doležal, Dr., Matematicko-fyzikální fakulta UK Nadnárodní "firma" na výrobu a testování detektorů Mgr. Pavel Kundrát, PhD., Fyzikální ústav AV ČR Aplikace fyziky částic v lékařství Ing. Otokar Dragoun, DrSc., Ústav jaderné fyziky AV ČR Nobelovská neutrina Představitelé ministerstev ČR: Ing. Petr Martínek, Ministerstvo zahraničních věcí ČR RNDr. Miloš Chvojka, CSc. , Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mgr. Jaroslav Kolín, Ministerstvo financí ČR