Transcript TÝDEN VĚDY A TECHNIKYEVROPSKÁ SPOLUPRÁCE VE VĚDĚ A VÝZKUMU CERN ČEŠTÍ VĚDCI V – ZKUŠENOSTI A APLIKACE http://server3.streaming.cesnet.cz/av.

TÝDEN VĚDY A TECHNIKY
2004
EVROPSKÁ SPOLUPRÁCE VE VĚDĚ A VÝZKUMU
CERN
ČEŠTÍ VĚDCI V
– ZKUŠENOSTI A APLIKACE
http://server3.streaming.cesnet.cz/av
CERN
CERN
CERN
CERN
2003
2004
RNDr. Tomáš Davídek, PhD., Matematicko-fyzikální fakulta UK
Jak se člověk stává fyzikem
RNDr. Jiří Chudoba, PhD., Fyzikální ústav AV ČR
Počítače v CERN
RNDr. Zdeněk Doležal, Dr., Matematicko-fyzikální fakulta UK
Nadnárodní "firma"
na výrobu a testování detektorů
Mgr. Pavel Kundrát, PhD., Fyzikální ústav AV ČR
Aplikace fyziky částic v lékařství
Ing. Otokar Dragoun, DrSc., Ústav jaderné fyziky AV ČR
Nobelovská neutrina
Představitelé ministerstev ČR:
Ing. Petr Martínek, Ministerstvo zahraničních věcí ČR
RNDr. Miloš Chvojka, CSc. , Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Mgr. Jaroslav Kolín, Ministerstvo financí ČR
1997
RNDr. Tomáš Davídek, PhD., Matematicko-fyzikální fakulta UK
Jak se člověk stává fyzikem
1998
1999
RNDr. Tomáš Davídek, PhD., Matematicko-fyzikální fakulta UK
Jak se člověk stává fyzikem
2000
2003
RNDr. Tomáš Davídek, PhD., Matematicko-fyzikální fakulta UK
Jak se člověk stává fyzikem
1998
2003
2003
RNDr. Tomáš Davídek, PhD., Matematicko-fyzikální fakulta UK
Jak se člověk stává fyzikem
1998
2004
2004
RNDr. Tomáš Davídek, PhD., Matematicko-fyzikální fakulta UK
Jak se člověk stává fyzikem
2004
RNDr. Tomáš Davídek, PhD., Matematicko-fyzikální fakulta UK
Jak se člověk stává fyzikem
Experiment ATLAS
Instrumentace modulů kalorimetru Tilecal
Testování kalorimetru ve svazku částic
‘96
Od výsledku ze svazku až k předpovědím
pro ATLAS
Test fyzikálních zákonů v praxi ….
1990
1990
RNDr. Jiří Chudoba, PhD., Fyzikální ústav AV ČR
Počítače v CERN
2000
1999
RNDr. Jiří Chudoba, PhD., Fyzikální ústav AV ČR
Počítače v CERN
Zpracování dat pro LHC
Jiří Chudoba
Fyzikální ústav AV ČR
Případy na LHC
Z mnoha případů během jedné srážky…
Výběr: 1 z 1013
... chceme rozpoznat tento případ
8.11.2004
[email protected]
Jako hledání 1
člověka mezi 1000
násobkem populace
Země.
1 Megabyte (1MB)
Digitální fotografie
LHC data
1 Gigabyte (1GB)
= 1000MB
Film na DVD
1 Terabyte (1TB)
= 1000GB
Celosvětová produkce
knih
• 40 miliónů srážek za sekundu
• Po hrubém výběru se zaznamená 100
zajímavých srážek za sekundu
• 1 srážka ~ 1 Megabyte
zápis 0.1 Gigabyte/sec
• 1010 zaznamenaných srážek za rok
= 10 Petabyte/rok
CMS
8.11.2004
LHCb
1 Petabyte (1PB)
= 1000TB
Data za 1 rok z 1 LHC
experimentu
1 Exabyte (1EB)
= 1000 PB
Množství informací
vyprodukovaných na
světě za celý rok
ATLAS
ALICE
24
Balón
(30 Km)
LHC data
CD s daty z LHC
za 1 rok!
(~ 20 Km)
Data z LHC experimentů za 1 rok
by bylo možné uložit na
20 milionech CD!
Concorde
(15 Km)
Kde budou data
skladována a jak budou
zpracovávána?
Mt. Blanc
(4.8 Km)
8.11.2004
[email protected]
GRID



počítačová střediska propojena
chytrým software (middleware)
systém sám dokáže určit optimální
místo pro zpracování úlohy
Projekty:
– LHC Computing Grid
– European DataGrid
– EGEE
8.11.2004
[email protected]
Vybavení na FZÚ
1.11. 2004 slavnostně otevřena
nová hala pro servery





180 kW zálohované elektrické zdroje
klimatizace, UPS, Diesel agregát
síťové spojení
– 1 Gbps spojení do výzkumné sítě
CESNET
– přímé optické spojení 1 Gbps přes
CzechLight (CESNET- AmsterdamGeneva)
2 x 9 skříní (racks)
místnost pro obsluhu
8.11.2004
[email protected]
Vybavení na FZÚ

Regionální výpočetní
centrum pro fyziku
částic: farma GOLIÁŠ
– 32x dual PIII 1.13 GHz
– 49x dual Intel Xeon 3.06 GHz
– 2x dual Intel Xeon 2.8 GHz

frontend
– 3x dual AMD Opteron 1.6 GHz
 1 file server (64 bits)
 2 testovací pracovní uzly
– Disková pole 30 TB a 10TB, ATA
disky, 1TB SCSI disky
– 3x HP ProCurve Networking Switch
2848
– Switch HP4108gl
8.11.2004
[email protected]
1991
1998
RNDr. Zdeněk Doležal, Dr., Matematicko-fyzikální fakulta UK
Nadnárodní "firma" na
výrobu a testování detektorů
2001
RNDr. Zdeněk Doležal, Dr., Matematicko-fyzikální fakulta UK
Nadnárodní "firma" na
výrobu a testování detektorů
2001
RNDr. Zdeněk Doležal, Dr., Matematicko-fyzikální fakulta UK
Nadnárodní "firma" na
výrobu a testování detektorů
2003
2004
RNDr. Zdeněk Doležal, Dr., Matematicko-fyzikální fakulta UK
Nadnárodní "firma" na
výrobu a testování detektorů
Nadnárodní ,,firma“ na
výrobu a testování
detektorů
Z. Doležal
Univerzita Karlova
MFF
ATLAS
46m
22m
ATLAS - vnitřní detektor
ID - vnitřní detektor
Funkce
• určení dráhy (track) - 6
přesných bodů
• určení hybnosti a náboje
pomocí zakřivení v
magnetickém poli 2 T
• určení polohy vrcholu
(primárního, sekundárního)
• identifikace některých
částic
Kinematické požadavky
Pokrytá oblast
pseudorapidity
||<2.5  | |>15
Stripový detektor (SCT)
4 přesné body
• 4000 modulů, 6,2 mil. kanálů
• rozteč stripů ca 80 mikrometrů (strip 23 um)
• rozlišení 16 x 580 mikrometrů
• rozčlenění na válcovou (barrel) část a dopřednou (disk)
• 4 válce (stripy 80 mikronů x 12 cm)
• 9 disků (vějíř, stripy ca 80 mikronů x 12 cm)
1,2 m
5,6 m
Polovodičový stripový
detektor
• křemík, 280 mm, VD < 100
V, max. 500 V
GND
Al
i ng
gu ard r
Al
g
a
i
b s rin
s
r
to
s
si
bias re
• 768 hliníkových stripů
• IL < 6 mA@150 V
p
Cinter
Al
• 99% účinnost
• typický signál 25000
elektronů
d=300m
+++ + SiO2
++
+
++
- -- +
-- p+
+ + +- +
+
+
+
+-+ +p+++- - -- +- p+
+ ++
+ ++
-+
+
+
+
p+
--++
+ ++++- - p+ -+
N
- +- +
-+
-+
Cback - -++
- -++
- -++
-+
n-bulk
+
N
+ve bias voltage
Komponenty SCT
detekční modul
napájecí kabely
chlazení
optická vlákna
Modul
Stavba modulu
Skládání modulů
Testy modulů
Testy modulů, Praha
Amsterdam
Účastníci
ČVUT
UK
Freiburg
Mnichov
Ženeva
Amsterdam
Detektory
ČVUT
UK
Freiburg
Mnichov
Ženeva
Hybridy
Amsterdam
ČVUT
UK
Freiburg
Mnichov
Ženeva
Moduly
Amsterdam
ČVUT
UK
Freiburg
Mnichov
Ženeva
Disky
Amsterdam
ČVUT
UK
Freiburg
Mnichov
Ženeva
Mgr. Pavel Kundrát, PhD., Fyzikální ústav AV ČR
Aplikace fyziky částic
v lékařství
2003
2004
Mgr. Pavel Kundrát, PhD., Fyzikální ústav AV ČR
Aplikace fyziky částic
v lékařství
Aplikace fyziky částic v medicíně
- Mohou částice léčit?
Mgr. Pavel Kundrát, PhD.
Fyzikální ústav AV ČR
Fyzika jádra a částic v medicíně (1)

výzkum a možné aplikace: již přes 100 let

1895 W.C.Röntgen – RTG záření




1896 H.Becquerel – přirozená radioaktivita
1898 M.Curie – radium




přesná detekce → vysoká citlivost, neovlivní fyziologické podmínky
131I + štítná žláza: kurativní (1938 Hertz, Roberts, Evans)
další izotopy: paliativní léčba; diagnostika
1931 E.O.Lawrence – cyklotron


léčba nádorových onemocnění
1923 G.de Hevesy – radioaktivní značení


fyzikální vlastnosti, možné využití v medicíně
aplikace: diagnostika – 6 týdnů, terapie – 12 měsíců po objevu
izotopy s krátkou dobou života (1939 J.Lawrence – terapie)
1946 R.Wilson – hadronová radioterapie



1954 J.Lawrence – protonové svazky
1974 C.A.Tobias, J.Lawrence – ionty
1997 PSI, GSI – aktivní skenování

1951 Wrenn, Brownell, Sweet – pozitronová emisní tomografie (PET)
70. léta G.Hounsfield, A.Cormack – počítačová tomografie (CT)
1972 Damadian – jaderná magnetická rezonance

detektory (filmy, ionizační komory, Geiger-Müllerovy čítače, scintilátory)




prostorové rozlišení, nižší zátěž pacienta
výpočetní metody
Fyzika jádra a částic v medicíně (2)

diagnostické metody: 3D zobrazovací techniky


počítačová tomografie (CT) – RTG – elektronová hustota
magnetická rezonance (MR, NMR, MRI)



pozitronová emisní tomografie (PET)




polarizace jádra ve vnějším mag. poli
měkké tkáně (+ informace o typu tkáně)
nosič + izotop (18F-deoxyglukosa (FDG), 11C-methionin)
β+ rozpad, koincidence 2γ (511 keV)
kinetika farmak, výzkum mozku – nádory, Alzheimerova choroba
terapie nádorových onemocnění


biologická účinnost ionizujícího záření: 300 Gy letální … ohřátí o 0.001°C
fotonová radioterapie







fyzikální omezení (exponenciální pokles dávky s hloubkou průniku)
brachyterapie
radioaktivní izotop vázaný na selektivně vychytávané látky (štítná žláza + jód) –
kurativní, paliativní
neutronová záchytová terapie (BNCT)
neutronová terapie (externí svazek)
svazky pionů πhadronová radioterapie (protony, ionty)
Radioterapie nádorových onemocnění



lokální léčebná metoda
přizpůsobit oblast předávané dávky podle tvaru ložiska
konvenční radioterapie: fotony, elektrony (60Co, linac)




exponenciálně klesající hloubkové dávky
ozařování z více polí
frakcionace
radioterapie s modulovanou intenzitou (IMRT)


nehomogenní intenzitní profil
pokrytí cílové oblasti vysokou dávkou
Hadronová
radioterapie

protony, ionty
(60-250 MeV, 100-400 MeV/u)
 Braggův pík
→ vysoká konformace
 vyšší biologická účinnost
(RBEion=Dx/Dion)
 nepříznivý kyslíkový efekt
potlačen (OER=Dhypoxic/Doxic)
 frakcionace
 online monitoring PET




nádory v blízkosti kritických
zdravých struktur
radioresistentní nádory
úspěšnost léčby: zlepšení o
5-10%
ČR: cca 1000-2000 pacientů
ročně
Modulace svazku:
Pasivní rozptyl
Modulace svazku:
Aktivní skenování
Hadronová radioterapie vs. IMRT
cílová oblast: nosohltan + lymfatické uzliny (žlutě)
fotony - IMRT
kritické orgány: mozkový kmen, příušní žlázy
(červeně)
protony – IMPT
(aktivní skenování, 4 pole)
E.Pedroni, Europhysics News 31, 2000
Hadronová terapie
ve světě






cca 40 000 pacientů
(protony + ionty)
cca 25 center, dalších 20
plánováno (USA, Evropa,
Japonsko)
fyzikální centra →
medicínská střediska
Loma Linda (USA) – 1991,
HIMAC Chiba (Japonsko) –
1994
Particle Therapy CoOperative Group (PTCOG)
projekt ENLIGHT
ENLIGHT


http://www.estro.be/estro/Index.html
European Network for LIGht Ion Hadron Therapy (grant EC, 2002-2005)
využití iontových svazků v radioterapii – fyzikálně technické aspekty,
indikace, výběr pacientů, ekonomické otázky













European Society for Therapeutic Radiology and Oncology (ESTRO)
European Organization for Nuclear Research (CERN)
European Organisation for Research and Treatment of Cancer (EORTC)
Gesellschaft für Schwerionenforschung GmbH, Darmstadt (GSI)
German Cancer Research Center (DKFZ Heidelberg), German Heavy Ion
Project (GHIP)
Fondazione per Adroterapia Oncologica (TERA)
Karolinska Institutet
ETOILE Project, Université Claude Bernard Lyon 1
Med-Austron, Wien
FZR - Project Forschungszentrum Rossendorf
Linköping University
Hospital Virgen de la Macarena
Univerzita Karlova v Praze, Fyzikální ústav, Ústav jaderné fyziky AV ČR
Technické požadavky HT

dosah ve tkáni










protony
ionty
220-250 MeV
až 400 MeV/u
posun Braggova maxima (1-3 mm)
→ kroky změny energie (0,5-1 MeV)
velikost ozařovacího pole
dávková rychlost → tok částic
urychlovače


2-3,5 cm
2-10 cm
2-25 cm
potřebná maximální energie


nádory očí
oblast hlavy a krku
uvnitř těla
cyklotron (IBA, Accel)
synchrotron (PIMMS, PRAMES, Optivus, Hitachi, Siemens)
gantry
aktivní skenování
Cyklotron



kompaktní (průměr 6m)
pouze protony
IBA





NPTC Boston, 2001
230 MeV
fixní energie, nutnost brzdit
částice
zhoršené parametry
svazku
pasivní modulace
Synchrotron






větší prostorová
náročnost
(PIMMS:průměr 23m)
variabilní energie
lepší kvalita svazku
aktivní skenování
protony (PRAMES,
Optivus) i ionty
(PIMMS, HICAT)
PIMMS (CERN):



protony 60-250 MeV
uhlík 120-400 MeV/u
evropské projekty
HICAT Heidelberg







Heavy Ion Cancer Therapy Centre
p
48-220 MeV
He 72-330 MeV/u
C
88-430 MeV/u
O
102-430 MeV/u
linac: 5m, 7 MeV/u
synchrotron, průměr 20m
gantry 20m x 13m průměr (120t),
aktivní skenování
financování zajištěno - 75 mil. €
preklinický provoz 2006, klinický od
2007
Další evropská centra

TERA, Itálie





finální design, 50% prostředků zajištěno
ETOILE Lyon
MedAustron, Rakousko
Karolinska, Stockholm
technologie GSI → Siemens
Aktivity v rámci ČR

interdisciplinární pracovní skupina „Využití ionizujících
částic v lékařství a biologii“


neutronová záchytová terapie (BNCT)


1.LF UK, FZÚ, ÚJF AVČR, ÚJV
klinické testy - ÚJV Řež , ÚJF AV ČR, Nemocnice Na Homolce,
Onkologická klinika 1.LF UK a VFN
hadronová radioterapie





PRAMES (1996-2000)
Onkologie 2000 – PIMMS (gantry)
studie „Onkologické centrum s hadronovou radioterapií“, FZÚ
AVČR, květen 2002
http://weber.fzu.cz/projekty/medicine/studie.pdf
od r.2002 ENLIGHT
modelování mechanismu biologického účinku ionizujících částic



detailní pravděpodobnostní model
přesné zachycení podílu přežívajících buněk
identifikace rozdílů mezi protony a těžšími ionty v inaktivačním
účinku jednotlivých částic
Ing. Otokar Dragoun, DrSc., Ústav jaderné fyziky AV ČR
Nobelovská neutrina
Ing. Otokar Dragoun, DrSc., Ústav jaderné fyziky AV ČR
Nobelovská neutrina
Kulatý stůl na AV ČR v rámci Týdne vědy a techniky 2004
Nobelovská neutrina
Otokar Dragoun, Ústav jaderné fyziky AV ČR
[email protected]
Jak dochází k novým objevům?
1) Nečekaně při experimentálním výzkumu jiných jevů
(objev Rentgenova záření, objev atomového jádra)
2) Experimentálním potvrzením teoretické
předpovědi
(objev pozitronu, objev slabých neutrálních proudů
v CERN, objev neutrina)
Neutrino
 navrhl do teorie W. Pauli v roce 1930 jako „zoufalý
pokus“ zachránit zákon zachování energie
v jaderném rozpadu 
 E. Fermi vypracoval teorii rozpadu  s neutrinem,
souhlasila s experimentem, ale neutrino bylo
neměřitelné
 Po čtvrt století F. Reines a C. Cowan prokázali
existenci neutrin z atomového reaktoru
(Nobelova cena F. Reinesovi 1995)
Co již víme o neutrinech?
 společně s fotony jsou nejpočetnějšími
částicemi ve Vesmíru, ale pro člověka
nepředstavují žádné nebezpečí
 jsou elektricky neutrální
 vyskytují se ve třech druzích: e ,  , 
a vzájemně se přeměňují (oscilují)
 podle současné teorie patří spolu se 6 kvarky
a 3 nabitými leptony mezi 12 základních
částic
 mají energii v rozmezí 10-4 až 1020 eV
 s hmotou interagují zcela nepatrně a proto je
jejich registrace krajně obtížná
Co o neutrinech ještě nevíme?
 jakou mají hmotnost (kolik „váží“)?
 liší se od antineutrin?
Odpověď čekáme od experimentu
Neutrina z přírodních zdrojů:
 termojadernou reakcí ve Slunci
Na Zemi dopadá 60 miliard e na cm2 za
sekundu.
Jejich první radiochemický 615 tunový detektor
v hlubokém dole Homestake v USA registroval
průměrně 1,5 neutrina za den
(Nobelova cena R. Davisovi,Jr. v roce 2002)
Nedávno byla vyřešena 30tiletá záhada nedostatku
slunečních neutrin: model Slunce je správný,
neutrina se samovolně přeměňují z jednoho typu
na druhý. Potvrzeno i atmosférickými a reaktorovými
neutriny.
(budoucí Nobelova cena?)
 srážkami částic kosmického záření s atmosférou
Země
 při výbuchu supernovy
např. ze SN 1987a ve vzdálenosti 170 000
světelných let. Z původních 1058 neutrin
emitovaných během několika sekund se střední
energií 15 MeV jich 1016 prolétlo čerenkovským
detektorem Kamiokande v Japonsku. Pro 12
z nich se podařilo určit energii a dobu příletu.
První detekce neutrin mimo naši galaxii
(Nobelova cena M. Koshibovi v roce 2002)
 pozůstatek po Velkém třesku: reliktní neutrina
s nepatrnou energií asi 0,5 meV
100150 dvojic ( + anti ) v každém cm3
Vesmíru
 rozpadem  přirozených radionuklidů
např. řady 238U, 232Th a 40K (poločasy 109-1010
let): zdroj tepla uvnitř Země?
Prvních 9 geoneutrin pozoroval 2004 podzemní
detektor KamLAND v Japonsku
V lidském těle je 140 g draslíku, z toho je 0,0117
% přirozeně radioaktivního 40K.
 každý z nás vysílá do Vesmíru ~4000 neutrin
za sekundu. Poletí tam možná statisíce let.
S lidskou činností to nijak nesouvisí.
Neutrina vytvořená člověkem:
 rozpadem  radionuklidů vyrobených zejména
v reaktorech
 v jaderných reakcích s energií až stovek GeV
(CERN a další)
Jak zkoumají neutrina v CERN?
Tři příklady experimentů s urychlovačovými
neutriny:
1. Objev slabých neutrálních proudů
Před třiceti lety byla vybudována nová teorie
mikrosvěta – Standardní model elektroslabých
interakcí.
Vysvětlovala řadu experimentálních faktů,
předpovídala nový druh vzájemného působení částic
tzv. slabými neutrálními proudy (bez výměny náboje)
Jejich existenci prokázal CERN v roce 1973 se
svazkem  v bublinové komoře Gargamelle
2. Neutrina z ženevského CERN do podzemní
laboratoře v italském Gran Sasso
Cíl: výzkum samovolných přeměn  - 
Protony z urychlovače SPS s energií 400 GeV
vytvoří při nárazu na grafitový terč piony a kaony.
Ty se budou rozpadat ve vakuovém potrubí o
průměru 2,5 m dlouhém 1 km.
Vznikne svazek  letící zemí 730 km do detektoru
v Gran Sasso.
Experiment začne na jaře 2006.
3. Intenzivní čistý svazek e nebo anti 
Uvažovaný projekt:
 Radioaktivní ionty 6He nebo 18Ne budou obíhat
s vysokou energií v akumulačním prstenci.
 Neutrina vzniklá v přímé 2,5 km dlouhé části
prstence poletí 130 zemí do podzemního detektoru
ve francouzském Fréjus.
Jak se snažíme určit hmotnost neutrin ?
Teoretická předpověď zatím chybí
Změřená hmotnost elektronu me= 510 998,918
0,44 eV
Nejpřesnější metodou modelově nezávislého určení
hmotnosti neutrina je měření tvaru spektra záření β
Vyžaduje však „fantastickou, řekl bych
akrobatickou přesnost“ (B. Pontecorvo, 1980)
Hmotnost elektronového neutrina, přesněji m,
m,e  2 000 eV
1949
m,e 
55 eV
1956
m,e 
30 eV
1980
m,e 17 000 eV
1985
m,e2 
0
??
1990
m,e 
2,3 eV
2004
m,e ?
0,2 eV
2013
Areál výzkumných
ústavů v Řeži u Prahy
Ústav jaderné fyziky
Akademie věd ČR
Jak zkoumají neutrina fyzikové AV ČR?
 Ústav jaderné fyziky v Řeži u Prahy má
dlouholetou tradici v precizní elektronové
spektroskopii radionuklidů
 Dosáhli jsme nejlepší spektrální rozlišení v této
oblasti, 1 eV, ale s malou světelností
(rozlišení kontra světelnost – detaily se spektru
nebo slabé efekty: problém všech spektroskopií)
 Naším spektrometrem jsme určili vlastnosti
elektronového děla pro spektrometr nového
typu na hledání m,e ve spektru  plynného tritia
(ÚJV v Troicku v Moskvy, m,e  2,8 eV)
Elektronový spektrometr
Ústavu jaderné fyziky
AV ČR v Reži
Část spektra elektronů radioaktivního
zdroje 99mTc změřeného s rekordním
energetickým rozlišením
 Pátrali jsme se záporným výsledkem po
neutrinu s hmotností 17 keV ve spektrech 
241
Pu (v Řeži společně s SÚJV Dubna)
a 35S (společně s Tech. univerzitou v Mnichově)
Velká experimentální výzva. Physics Today
v květnu 1991: “Čtyři z pěti nových experimentů
dokazují existenci 17 keV neutrina“
 Jeden z nás se zúčastnil neutrinového
experimentu na univerzitě v Mainzu se
současným nejlepším výsledkem m,e  2,3 eV
 V roce 2001 jsme se stali společně s německými,
americkými a ruskými fyziky spoluzakladateli
projektu KATRIN
(Karlsruhe Tritium Neutrino Experiment)
Cíl:
 Do roku 2008 vybudovat nový spektrometr
- vakuová komora (průměr 10 m, délka 24 m,
vakuum  10-9 Pa)
- bezokénkový zdroj plynného tritia
- rozlišení 1 eV u energie 18,6 keV
- světelnost 18 % 4
 Do roku 2013 dosáhnout citlivost m,e = 0.2 eV
(deseti násobné zlepšení vůči současnému stavu)
 Náš úkol: kalibrace energetické stupnice lepší
než 1 eV a monitorování stability s relativní
přesností 1-2 miliontiny (vývoj fyzikálních
standardů)
Závěr
Experimentální neutrinová fyzika je moderní
vědecká disciplina, prudce se rozvíjí.
 Vzhledem k pronikavosti neutrin otvírá
principiálně nové možnosti výzkumu
 Poskytuje důležité informace pro fyziku částic,
astrofyziku a kosmologii
 Blíží se první aplikace
 Na výzkumu neutrin se podílejí i čeští odborníci
(ÚJF AV ČR, ÚTEF ČVUT, MFF UK)
„Národ, který nerozvíjí vědu, se mění
v kolonii“
Frédéric Joliot-Curie
Spolu s manželkou Irenou objevili
umělou radioaktivitu a dostali za to
Nobelovu cenu
„Národ, který nerozvíjí vědu, se mění
v kolonii“
Frédéric Joliot-Curie
Spolu s manželkou Irenou objevili
umělou radioaktivitu a dostali za to
Nobelovu cenu
RNDr. Tomáš Davídek, PhD., Matematicko-fyzikální fakulta UK
Jak se člověk stává fyzikem
RNDr. Jiří Chudoba, PhD., Fyzikální ústav AV ČR
Počítače v CERN
RNDr. Zdeněk Doležal, Dr., Matematicko-fyzikální fakulta UK
Nadnárodní "firma"
na výrobu a testování detektorů
Mgr. Pavel Kundrát, PhD., Fyzikální ústav AV ČR
Aplikace fyziky částic v lékařství
Ing. Otokar Dragoun, DrSc., Ústav jaderné fyziky AV ČR
Nobelovská neutrina
Představitelé ministerstev ČR:
Ing. Petr Martínek, Ministerstvo zahraničních věcí ČR
RNDr. Miloš Chvojka, CSc. , Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Mgr. Jaroslav Kolín, Ministerstvo financí ČR