Transcript Teorie centrálních míst  Walter Christaller (1893-1969) – německý geograf  Central Places in Southern Germany (1933)   rozsáhlé využití – 50-tá, 60-tá léta objasnění podstaty základních.

Teorie centrálních míst

Walter Christaller (1893-1969) – německý geograf

Central Places in Southern Germany (1933)


rozsáhlé využití – 50-tá, 60-tá léta
objasnění podstaty základních pravidelností v
uspořádání a fungování sídelního systému

Předpoklady





Homogenita území (přírodní i socioekonomická)
Rovnoměrné rozmístění obyvatelstva
Stejné spotřební chování obyvatel
Ekonomicky racionální chování obyvatel
Diferencujícím prvkem je lokalizace
obslužných funkcí

minimální práh (nabídka)

minimální
práh

maximální práh (poptávka)

maximální
práh
minimální počet zákazníků
potřebných k fungování
služby – prahová populace
treshold - práh
odkud až jsou zákazníci
ochotni dojíždět nakupovat
poskytované služby
(dopravní náklady)
range - dosah
zisk
ztráta
obslužný princip
k = 6/3 + 1 = 3
dopravní princip
k=4
administrativní princip
k=7

Princip nodality (středisko - zázemí)
Princip hierarchie

Současné výhrady


změny na straně poptávky


problém mobility a lokalizace zákazníku
změny na straně nabídky

kvalitativní změny v charakteru produktu služeb
(skladovatelnost, transport)
Pravidlo velikostního pořadí měst
(Rank size rule, Zipfovo pravidlo)



Četnost jevu je nepřímo úměrná pořadí
Jednoduché (specifické) vyjádření:
Počet obyvatel n-tého města v pořadí
odpovídá počtu obyvatel největšího města
děleného pořadím n.
Obecné vyjádření:
Hledá vztah mezi velikostí města a jeho
pořadím v rámci sídelního systému
Pravidlo velikostního pořadí měst
(Zipfovo pravidlo)
P1
Pr 
r
Pr  P1 .r
P – populační velikost města
r – pořadí města
log Pr  log P1 - a log r
1
Pořadí 135 největších měst USA

Fyzická prostorová struktura



Funkční prostorová struktura



Radiálně koncentrická
Šachovnicová
Bydlení
Ostatní funkce
Sociální prostorová struktura




Status – demografický
Sociálně ekonomický
Etnický
Sociálně-patologický


Okrouhlice se
vyskytují především v
Jižních Čechách,
často s návesním
rybníkem.
Přechodný typ k
městu tvoří vesnice s
náměstím.

Ulicovky
- jednostranné
- oboustranné


Vřetenová vesnice
tvoří přechodný typ
mezi okrouhlicí a
ulicovkou.
Její náves může být
druhotně zastavěna
tzv. špalíčkem.

Vesnice potoční
najdeme spíše v
horských oblastech.


V horách, kde
převládá pastevectví,
najdeme vesnice
rozptýlené.
V České republice se
rozkládají při
východních hranicích,
zejména v
Beskydech.
•
Urbánní ekologie: Klasické modely
> koncentrické zóny: Burgess (1920s)
> sektorový model: Hoyt (1930s)
> jádrový model: Harris and Ulman (1940s)
Suburbanizace




Prostorová expanze měst do okolní většinou
venkovské krajiny
Přenášení městských aktivit (bydlení, služby) z
jádrového města do vnějších zónaglomerace
USA a záp. Evropa – již 20. a 30. léta
(např. zahradní města), vrchol 50. léta
V Česku zpoždění – od 2. pol. 90. let
Suburbanizace

Residenční
Komerční

Problémy





Extenzivní zábor ploch – Urban sprawl
Doprava
Segregace
Další oslabení sociálních vztahů

Desurbanizace




Projevuje se celkovým úbytkem obyvatelstva v
urbanizovaných územích
Souvisí s ekonom. restrukturalizací a globalizací
Především 60. a 70. léta – USA a některé země záp.
Evropy
Reurbanizace


Jde o kombinovaný proces, „návrat“ některých skupin
obyvatelstva do vnitřního města a jeho restrukturalizaci
Gentrifikace, yuppies – mladší vyšší střední vrstvy,
bezdětní (souvisí s 2. dem. přechodem)
Nákupní centrum Olympia - Brno
Skladovací a distribuční zóna Modletice/Říčany
Malá Šárka: rezidenční suburbanizace v Praze