Transcript MORÁLNÍ VÝVOJ Piaget, Kohlberg, Selman, Gilliganová Jean PIAGET (1932): klíčové slovo: KOGNICE „kognitivní teorie morálky“ k vlastní teorii vedlo pozorování způsobu, jakým si děti různého věku osvojují pravidla.

MORÁLNÍ
VÝVOJ
Piaget, Kohlberg, Selman,
Gilliganová
Jean PIAGET (1932):
klíčové slovo: KOGNICE
„kognitivní teorie morálky“
k vlastní teorii vedlo pozorování způsobu,
jakým si děti různého věku osvojují
pravidla HRY V KULIČKY
„HRA V KULIČKY“
1.
2.
3.
4.
Čistě motorické a individuální stadium (do 3 let) - dítě
si hraje s kuličkami dle vlastní libosti a motorických
preferencí
Egocentrické stadium (2-6 let) – imituje pravidla podle
hry starších dětí, ale hraje si samo a podle vlastní
interpretace pravidel
Začínající spolupráce (7-10 let) – jelikož každé dítě si
teď přeje vyhrát nad spoluhráči, je nutno pravidla hry
sjednotit a kontrolovat
Kodifikování pravidel (od 11 let) – aneb „zájem o
pravidla jako taková“, všichni znají jejich plné znění,
interpretace pravidel není libovolná
STÁDIA VÝVOJE MORÁLKY:
1.
2.
HETERONOMNÍ ST. (4-7/8
let):
- autorita: rodič
- spočívá na morálním
nátlaku dospělých a vede k
tzv. morálnímu realismu –
povinnosti jsou něčím
vnějším, objektivně daným
-zodpovědnost má smysl
pouze ve vztahu k
důsledkům činu, ne k
záměru
MEZISTADIUM:
- autorita: zevšeobecnělá
pravidla
3. AUTONOMNÍ ST. (7/8-11 let):
- úcta k autoritě je nahrazena
vzájemným respektem dětí
- dítě si osvojí maximu „jednej
s druhými tak, jak si přeješ,
aby oni jednali s tebou“
+
4. RELATIVIZACE STRIKTNÍ
ROVNOSTI (11-12 rok):
- rozvíjí se „cit pro
spravedlnost“ – dítě je
schopno přihlížet k různým
okolnostem a různým
perspektivám účastníků sporu
Lawrence KOHLBERG (1958):
klíčové slovo: MOTIVACE
Kohlberg si všiml, že
a) zvolení stejné alternativy v rámci morálního dilematu
může mít velice rozdílné důvody
b) jsme ochotni pochopit a respektovat zvolení opačné
alternativy v rámci řešení morálního dilematu
MORÁLNÍ STUPNĚ:
ROVINA MORÁLNÍHO ÚSUDKU
I)
Předkonvenční ( do 10 let )
II)
Konvenční ( „správný chlapec
a hodná dívka“ )
MORÁLNÍ STUPNĚ
1) Orientace na trest a poslušnost:
-sledovaná hodnota: vyhnutí se
trestu a nekritická podřízenost
autoritě
2) Instrumentálně-relativistická o.:
-s.h.: účelové uspokojení
vlastní potřeby a někdy i
potřeby druhého, ale to jen pro
to, aby mi to pak náležitě oplatil
3)
O. na souhlas od ostatních:
-s.h.: chovat se tak, aby se to
líbilo ostatním, mít dobré
úmysly a pomáhat druhým
4.
O. na právo a pořádek:
-s.h.: konat svou povinnost,
respektovat autoritu a hájit
sociální uspořádání
5.
O. na individuální práva,
sociální úmluvu a zákonné
jednání:
-s.h.: „co nejvíce užitku pro co
nejvíce lidí“
6.
O. na všeobecně platné etické
principy:
-s.h.: univerzální principy
spravedlnosti, vzájemnosti,
rovnosti a respektování
důstojnosti jednotlivce
III. Postkonvenční
R. L. Selman (1984):


Klíčové slovo: empatie
základem pro jeho periodizaci je úroveň přejímání
sociální perspektivy aneb „přejímání rolí“
ÚROVNĚ PŘEJÍMÁNÍ SOC. PERSPEKTIVY:
•
•



Úr. 0: Egocentrická / nediferencovaná perspektiva (4-6 let)
Úr. 1: Subjektivní / diferencovaná perspektiva (6-8 let)
Úr. 2: Sebereflektující / reciproční perspektivy (8-10 let)
Úr. 3: Vzájemné perspektivy / perspektivy třetí osoby
(10-12 let)
Úr. 4: Společenské / hlubinné perspektivy (12-15 a výš)
Carol GILLIGANOVÁ (1984):




Klíčové slovo: „péče“
G. kritizovala Piageta a Kohlberga za to, že vytvořili „morálku
spravedlnosti“ (společenská perspektiva), která rekonstruuje pouze
mužský morální vývoj
Ženy dávají přednost rodinné / skupinové perspektivě, která vede k
„morálce pečování“
STADIA:
1. Prekonvenční – Orientace na individuální přežití
2. Přechodná fáze – Od egoismu k odpovědnosti
3. Konvenční – Zřeknutí se dobrého ( zaujatí altruistického
stanoviska)
4. Přechodná fáze – Od dobroty k pravdě
5. Postkonvenční stadium – Morálka nenásilí