1-Měnová-politikax - DUM - Soukromá střední škola a jazyková

Download Report

Transcript 1-Měnová-politikax - DUM - Soukromá střední škola a jazyková

Slide 1

Číslo a název projektu

CZ.1.07/1.5.00/34.0619 OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru

Název a adresa školy

Soukromá střední škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Č. Budějovice,
s.r.o., Jeronýmova 28/22,
České Budějovice

Kód materiálu

Klíčová aktivita III/2
Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Název materiálu

1. Měnová politika

Autor

Bc. Alena Švepešová

Tematická oblast

Ekonomické cvičení

Anotace

DUM je určen pro výklad a zopakování učiva pro předměty Ekonomická cvičení,
Makroekonomii-

Ročník

1. – 3. roč. obchodní akademie a ekonomické lyceum

Datum tvorby

Září, 2013

Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora


Slide 2

Měnová politika
Bc. Alena Švepešová


Slide 3

Hospodářská politika
Jedná se o vědní disciplínu, která je na pomezí
ekonomické teorie a hospodářské praxe.
Zaměření konkrétní hospodářské politiky závisí na
ekonomickém směru, který je v zemi
propagován.
Hospodářská politika je tedy:
• To jak přistupuje stát k ekonomice země
• Vědní disciplína
Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. Str. 8.


Slide 4

Nositelé hospodářské politiky
Autoři pojímají členění nositelů
hospodářské politiky různým způsobem.
„Nositelem hospodářské politiky může být
státní i nestátní instituce, případně
neformalizované skupina či jednotlivec,
který hraje aktivní roli v tvorbě, provádění a
kontrole hospodářské politiky.“
Cit. ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. Str. 8.


Slide 5

Členění nositelů hospodářské
politiky dle Zdislava Šulce
Zákonodárné instituce (parlament)
Vládní instituce (vláda, ministerstva a další státní
instituce: celní a daňové orgány a další)
Emisní banka, protože je nositelem měnové
politiky
Instituce vytvářející tržní prostředí a dohlížející na
jeho kvalitu (protimonopolní úřady)
Soudní instituce, protože díky nim jsou zákony
vymahatelné
Odbory, politické strany, organizace
zaměstnavatelů
Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. Str. 8.


Slide 6

Další možnosti členění
hospodářské politiky
Nositelé hospodářsko-politického vlivu
Instituce a osoby, které ovlivňují rozhodování
týkající se hospodářské politiky
Podniky, politické strany, odbory, tisk.

Nositelé hospodářsko-politického
rozhodování
Instituce a osoby, které přijímají, vykonávají a
prosazují rozhodnutí týkající se hospodářské
politiky
Vláda, parlament, centrální banka
Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. Str. 8.


Slide 7

Nástroje hospodářské politiky
Velká rozmanitost a počet, proto je těžké zvolit
jednotné členění.
Možnosti členění:
Makroekonomické a mikroekonomické
Přímé a nepřímé
Dle oblasti působení
Selektivní a plošné nástroje
Systémotvorné a běžné nástroje hospodářské politiky
Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006.


Slide 8

Cíle hospodářské politiky

Maximalizace
společenského
blahobytu
Základní společenské
cíle (hodnoty)
Tradiční ekonomické
cíle

Zdroj obrázku:ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a
managementu, 2006. Str. 13.


Slide 9

Maximalizace hospodářského
blahobytu
Základní deklarovaný cíl hospodářské
politiky
Nelze ji přesně vymezit. Nejbližší
vysvětlením je, že se:
jedná se o menší užitky, ze kterých má
prospěch celá společnost, popřípadě užitky
jednotlivců, které tvoří sumu ve společnosti.

Není měřitelná
Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006.


Slide 10

Základní společenské cíle
Nejedná se pouze o materiální stránku věci, ale i o
kulturu.
Za základní společenské hodnoty považujeme:
Svobodu
Spravedlnost
Jistotu
Pokrok
Nezávislost
Demokracii
Racionalitu
Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006.


Slide 11

Tradiční ekonomické cíle
„Zajištění podmínek pro stabilní a progresivní
vývoj ekonomiky.“
Cíle hospodářské politiky jsou tedy základní cíle
státu.
Celkově je systém propojen, protože pokud:
„Hospodářský růst a s ním spojená poměrně vysoká
životní úroveň vedou k důvěře občanů ve stávající
politický systém a podpoře demokracie.
„Naopak hospodářské problémy a krize mohou přivést
k moci totalitní strany.“
Dobře funguje ekonomika, jde dosáhnout
společenských cílů snáze.
Cit: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006.Str.16.


Slide 12

Ekonomické cíle hospodářské
politiky
Velikost produkce a ekonomický růst
Nezaměstnanost
Inflace


Slide 13

Velikost produkce a ekonomický
růst
Výsledky jsou měřitelné pomocí
HDP
Zdroj obrázku: http://media.investicniweb.cz/photos/2013/03/11/18299-hdp-ceske-republiky-2012_1.jpg, 30. 8. 2013, 12,00 hod.


Slide 14

Nezaměstnanost
Politika státu směřuje k nízké
nezaměstnanosti
Zdroj obrázku: http://i3.cn.cz/14/1360330397_22-cr_hospodarstvi_zamestnanost_leden_54.gif, 30. 8. 2013, 12:30 hod.


Slide 15

Inflace
Je růst cenové hladiny
Zdroj obrázku: http://i3.cn.cz/14/1373356481_15-cr_inflace_cerven_csu_34.gif, 30. 8. 2013, 12:30 hod.


Slide 16

Vztah mezi cíly hospodářské
politiky

Horizontální vztahy
Vertikální vztahy


Slide 17

Horizontální
Vztah negace či konfliktnosti
sledování jednoho cíle vylučuje dosahování jiného cíle
současně
Např. negativní vztah mezi inflací a nezaměstnaností

Vztah neutrality či nezávislosti
Dosažení jednoho cíle žádným způsobem neovlivní
dosažení cíle jiného
Např. zvýšení úrokové míry neovlivní velikost investic
Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006.Str.29


Slide 18

Horizontální
Vztah komplementarity
umožňuje, aby se cíle vzájemně doplňovaly a
posilovaly
Např. zvyšování objemu produkce a zvyšování
zaměstnanosti

Vztah totožnosti
dva nebo více cílů hospodářské politiky se obsahově v
zásadě neliší
Např. snižování nezaměstnanosti a zvyšování
zaměstnanosti
Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006.Str.29


Slide 19

Vertikální
Jedná se o pořadí cílů: jaký význam je z
hlediska priorit hospodářské politiky státu
přikládán jednotlivým cílům
odrážejí vztahy nadřízenosti a podřízenosti
(zvyšování průmyslové produkce je např.
podřízeno zvyšování HDP)
Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006.Str.29


Slide 20

Magický čtyřúhelník

Magicky čtyřúhelník je velmi jednoduchý a
přehledný způsob grafického zachycení
základních cílů hospodářské politiky
Výsledný magický čtyřúhelník zobrazuje
úspěšnost stabilizační
makroekonomické politiky státu
Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. Str.29, Zdroj obrázku: http://www.ius-wiki.eu/_media/tnh/zkouska/magicky_ctyruhelnik.jpg, 30. 8. 2013,
12:30 hod.


Slide 21

Optimální čtyřúhelník
Na obrázku je vyznačen optimální čtyřúhelník.
Zdroj obrázku:
https://www.google.cz/search?client=opera&hs=Wlj&channel=suggest&biw=984&bih=417&tbm=isch&sa=1&q=magick%C3%BD+%C4%8Dty%C5%99%C3%BAheln%C3%ADk&oq=magick%C3%BD+%C4%8Dty%C5%99%C3%BAheln%C3%ADk&gs_l=img.3..0l7j0i24l3.11
338.18970.0.19121.29.16.3.10.10.0.203.1654.3j9j1.13.0....0...1c.1.32.img..8.21.1808.ILBG0C2HMO0#facrc=_&imgdii=_&imgrc=oPwRjNPFeWwa2M%253A%3Bz354CDfvj8oZM%3Bhttp%253A%252F%252Fgalerie.homoeconomicus.cz%252FOstatni%252FObrazky%252FEkonomie%252FMakroekonomie%252F%252FMagicky_ekonomicky_ctyruhelnik.jpg%3Bhttp%253A%252F%252Fhomoeconomicus.cz%252FOstatni%252FEkonomie%25
2FMakroekonomie%252FClanky%252FClanky.php%253Fclanek%253DMagicky_ekonomicky_ctyruhelnik%3B600%3B280, 30. 8. 2013, 12:30 hod.


Slide 22

Popisky:
Na vrcholech čtyřúhelníku= makroekonomické
veličiny
y= meziroční tempo růstu reálného produktu
(roční růst hrubého domácího produktu (G)
u= průměrná roční míra nezaměstnanosti
(negativní míra nezaměstnanosti (U)
л = průměrná roční míra inflace (negativní míra
inflace (P)
bú= podíl salda běžného učtu PB na nominálního
produktu (podíl salda obchodní bilance na
HDP (B)
Zdroj: http://homoeconomicus.cz/Ostatni/Ekonomie/Makroekonomie/Clanky/Clanky.php?clanek=Magicky_ekonomicky_ctyruhelnik, 30. 8.
2013, 12:45 hod.


Slide 23

Optimální čtyřúhelník
Podle OECD je optimem:
y (G)= meziroční tempo růstu reálného produktu = 3 %
U= průměrná roční míra nezaměstnanosti = 5 %
л (P)= průměrná roční míra inflace = 2 %
Bú (B)= podíl salda běžného učtu PB na nominálním
HDP = 0 %
„Čím více se bude magický čtyřúhelník země blížit
magickému čtyřúhelníku optimálnímu, tím lze
hospodářskou politiku považovat za úspěšnější a
účinnější.“
Zdroj: http://homoeconomicus.cz/Ostatni/Ekonomie/Makroekonomie/Clanky/Clanky.php?clanek=Magicky_ekonomicky_ctyruhelnik, 30. 8.
2013, 12:45 hod. Cit. ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. Str.31.


Slide 24

Problémy magického
čtyřúhelníku

Nezahrnuje bilanci
veřejných rozpočtů.
Vzájemná konfliktnost cílů.


Slide 25

Přístup k hospodářské politice
Liberální pojetí
Intervencionistické pojetí


Slide 26

Liberální
Spoléhání na automatické vyrovnávací
mechanizmy, které „čistí“ trh
Hospodářská politika státu by měla umožnit
efektivní fungování trhu a vytvořit stabilní rámec
vývoje tržní ekonomiky (stálá pravidla, vymezení
vlastnických práv, omezení inflace a šoků)
Za příčinu nerovnováh jsou považovány netržní a
vládní selhání
Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006.


Slide 27

Intervencionalistické pojetí
Spatřuje významnou roli hospodářskopolitických autorit v regulaci ekonomiky
Za příčinu nerovnováh je považováno
selhání trhu
Cíl: maximalizovat úlohu vlády (dokonalá
vláda) - zdůrazňuje úlohu fiskální politiky
Zdroj: ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006.