Transcript Baroko
Slide 1
Baroko v Čechách
Architektura vrcholného baroka
1. část
Slide 2
Baroko v Čechách
Architektura vrcholného baroka
Období: konec 17.stol. – 1740
Znaky:
Stabilizace politicko-náboženských poměrů v zemi a nahromadění velkých finančních částek jsou
motorem neobyčejných tvůrčích sil --- stavební boom.
nové přehodnocení výstavby prostoru – rozvolněné a dynamické tvarování hmoty stavby – důraz na
optickou stránku díla --- radikální baroko
aktivní zapojení krajinného rámce do výsledného vyznění architektury
aktivita domácích stavitelů, především K.I.Dienzenhofer, J.B.Santini-Aichel, F.M.Kaňka
Stavební druhy:
kostely, kláštery, lorety, poutní místa, kalvárie, morové a mariánské sloupy, zámky, městské paláce
Slide 3
Baroko v Čechách
Architektura vrcholného baroka
Kryštof Dientzenhofer (1655 – 1722)
Jeho dílo je spojnicí mezi ranou fází a vrcholným
barokním obdobím.
radikální formy architektury inspirované italským a
rakouským barokem
Znaky radikálního baroka:
důraz na optickou stránku díla
hmota stavby pojímána sochařským způsobem
opouštění klasických zákonitostí – zvlnění fasády a
říms, zalamování či přetržení kladí
Obr. 1 K.Dientzenhofer – kaple ve Smiřicích,
1699 – 1713.
Slide 4
Baroko v Čechách
Architektura vrcholného baroka
Znaky radikálního baroka:
Půdorysy často vychází z elips a jejich průniků.
Obr. 2 K.Dientzenhofer – půdorys kaple ve
Smiřicích.
Slide 5
Baroko v Čechách
Architektura vrcholného baroka
ukázka vlnění a zalamování architektonických
článků na průčelí stavby (sv. Mikuláš na Malé
Straně v Praze)
Obr. 3 kostel sv. Mikuláše na Malé Straně,
společné dílo Dientzenhoferových.
Slide 6
Baroko v Čechách
Architektura vrcholného baroka
Další stavby Kryštofa Dientzenhofera:
přestavba klášterního kostela sv. Markéty v
areálu Břevnovského kláštera a kostel sv. Kláry
kláštera klarisek v Chebu
Obr. 4 sv.Markéta, Praha-Břevnov.
Obr. 5 sv.Klára, Cheb.
Slide 7
Baroko v Čechách
Architektura vrcholného baroka
Kilián Ignác Dientzenhofer (1689 – 1751)
časté práce se svým otcem rovněž v duchu
radikálního baroka
Vrcholným společným dílem je chrám
sv.Mikuláše na Malé Straně v Praze (výstavba
od r. 1703 asi 50 let).
dynamické průčelí, exteriér i interiér plný
vlnivých křivek
Obr. 6 Průčelí sv.Mikuláše na Malé Straně.
Slide 8
Baroko v Čechách
Architektura vrcholného baroka
Další znaky architektury K.I.Dientzenhofera:
tvarové bohatství a iluze světelným
kontrastem
kupole chrámu sv. Mikuláše - 70 m vysoká
Obr. 7 Interiér kostela sv. Mikuláše na Malé
Straně.
Slide 9
Baroko v Čechách
Architektura vrcholného baroka
Další stavby K.I.Dientzenhofera:
Loreta v Praze na Hradčanech
loreta – stavební druh vycházející z tzv. „svaté chýše“
přenesené podle křesťanské legendy anděly z Nazareta
do italského Loreta
Kostel Máří Magdalény v Karlových Varech
(1732 – 1736)
10 kostelů na Broumovsku společně s otcem
Obr. 8 Loreta na Hradčanech, detail svaté
chýše.
Obr. 9 Interiér kostela sv.Máří Magdalény v
Karlových Varech.
Slide 10
Baroko v Čechách
Architektura vrcholného baroka
Shrnutí:
tvůrci tohoto období architekti domácí (často druhá generace stavitelů, kteří přišli z ciziny)
vysoká umělecká úroveň v duchu radikálního baroka
Slide 11
Citování odborných informačních zdrojů
Obr. 1 NOUZA, Karel. Baroko v Čechách. Praha 1981: Odeon, str. 109
Obr. 2 STAŇKOVÁ, Jaroslava. Tisíciletý vývoj architektury. Praha 1979: SNTL, str. 217
Obr. 3 PAVLÍK, Milan. Dialog tvarů. Praha 1974: Odeon, str. 56
Obr 4 NOUZA, Karel. Baroko v Čechách. Praha 1981: Odeon, str. 115
Obr. 5 dtto
str. 96
Obr. 6 PLICKA, Karel. Praha ve fotografii. Praha 1968: Orbis, str. 78
Obr. 7 NOUZA, Karel. Baroko v Čechách. Praha 1981: Odeon, str. 62
Obr. 8 PLICKA, Karel. Praha ve fotografii. Praha 1968: Orbis, str. 79
Obr. 9 NOUZA, Karel. Baroko v Čechách. Praha 1981: Odeon, str. 120
Baroko v Čechách
Architektura vrcholného baroka
1. část
Slide 2
Baroko v Čechách
Architektura vrcholného baroka
Období: konec 17.stol. – 1740
Znaky:
Stabilizace politicko-náboženských poměrů v zemi a nahromadění velkých finančních částek jsou
motorem neobyčejných tvůrčích sil --- stavební boom.
nové přehodnocení výstavby prostoru – rozvolněné a dynamické tvarování hmoty stavby – důraz na
optickou stránku díla --- radikální baroko
aktivní zapojení krajinného rámce do výsledného vyznění architektury
aktivita domácích stavitelů, především K.I.Dienzenhofer, J.B.Santini-Aichel, F.M.Kaňka
Stavební druhy:
kostely, kláštery, lorety, poutní místa, kalvárie, morové a mariánské sloupy, zámky, městské paláce
Slide 3
Baroko v Čechách
Architektura vrcholného baroka
Kryštof Dientzenhofer (1655 – 1722)
Jeho dílo je spojnicí mezi ranou fází a vrcholným
barokním obdobím.
radikální formy architektury inspirované italským a
rakouským barokem
Znaky radikálního baroka:
důraz na optickou stránku díla
hmota stavby pojímána sochařským způsobem
opouštění klasických zákonitostí – zvlnění fasády a
říms, zalamování či přetržení kladí
Obr. 1 K.Dientzenhofer – kaple ve Smiřicích,
1699 – 1713.
Slide 4
Baroko v Čechách
Architektura vrcholného baroka
Znaky radikálního baroka:
Půdorysy často vychází z elips a jejich průniků.
Obr. 2 K.Dientzenhofer – půdorys kaple ve
Smiřicích.
Slide 5
Baroko v Čechách
Architektura vrcholného baroka
ukázka vlnění a zalamování architektonických
článků na průčelí stavby (sv. Mikuláš na Malé
Straně v Praze)
Obr. 3 kostel sv. Mikuláše na Malé Straně,
společné dílo Dientzenhoferových.
Slide 6
Baroko v Čechách
Architektura vrcholného baroka
Další stavby Kryštofa Dientzenhofera:
přestavba klášterního kostela sv. Markéty v
areálu Břevnovského kláštera a kostel sv. Kláry
kláštera klarisek v Chebu
Obr. 4 sv.Markéta, Praha-Břevnov.
Obr. 5 sv.Klára, Cheb.
Slide 7
Baroko v Čechách
Architektura vrcholného baroka
Kilián Ignác Dientzenhofer (1689 – 1751)
časté práce se svým otcem rovněž v duchu
radikálního baroka
Vrcholným společným dílem je chrám
sv.Mikuláše na Malé Straně v Praze (výstavba
od r. 1703 asi 50 let).
dynamické průčelí, exteriér i interiér plný
vlnivých křivek
Obr. 6 Průčelí sv.Mikuláše na Malé Straně.
Slide 8
Baroko v Čechách
Architektura vrcholného baroka
Další znaky architektury K.I.Dientzenhofera:
tvarové bohatství a iluze světelným
kontrastem
kupole chrámu sv. Mikuláše - 70 m vysoká
Obr. 7 Interiér kostela sv. Mikuláše na Malé
Straně.
Slide 9
Baroko v Čechách
Architektura vrcholného baroka
Další stavby K.I.Dientzenhofera:
Loreta v Praze na Hradčanech
loreta – stavební druh vycházející z tzv. „svaté chýše“
přenesené podle křesťanské legendy anděly z Nazareta
do italského Loreta
Kostel Máří Magdalény v Karlových Varech
(1732 – 1736)
10 kostelů na Broumovsku společně s otcem
Obr. 8 Loreta na Hradčanech, detail svaté
chýše.
Obr. 9 Interiér kostela sv.Máří Magdalény v
Karlových Varech.
Slide 10
Baroko v Čechách
Architektura vrcholného baroka
Shrnutí:
tvůrci tohoto období architekti domácí (často druhá generace stavitelů, kteří přišli z ciziny)
vysoká umělecká úroveň v duchu radikálního baroka
Slide 11
Citování odborných informačních zdrojů
Obr. 1 NOUZA, Karel. Baroko v Čechách. Praha 1981: Odeon, str. 109
Obr. 2 STAŇKOVÁ, Jaroslava. Tisíciletý vývoj architektury. Praha 1979: SNTL, str. 217
Obr. 3 PAVLÍK, Milan. Dialog tvarů. Praha 1974: Odeon, str. 56
Obr 4 NOUZA, Karel. Baroko v Čechách. Praha 1981: Odeon, str. 115
Obr. 5 dtto
str. 96
Obr. 6 PLICKA, Karel. Praha ve fotografii. Praha 1968: Orbis, str. 78
Obr. 7 NOUZA, Karel. Baroko v Čechách. Praha 1981: Odeon, str. 62
Obr. 8 PLICKA, Karel. Praha ve fotografii. Praha 1968: Orbis, str. 79
Obr. 9 NOUZA, Karel. Baroko v Čechách. Praha 1981: Odeon, str. 120