Slova jednovýznamová a vícevýznamová

Download Report

Transcript Slova jednovýznamová a vícevýznamová

Slide 1

Autor:

Mgr. Lenka Dvořáková

Předmět/vzdělávací
oblast:

Český jazyk

Tematická oblast:

Tvoření slov, stylové rozvrstvení a obohacování slovní zásoby

Téma:

Slova jednovýznamová a vícevýznamová

Ročník:

1. – 4.

Datum vytvoření:

říjen 2013

Název:

VY_32_INOVACE_11.3.04.CJL

Anotace:

Definice jednovýznamových a vícevýznamových slov, mnohoznačnost, homonyma, druhy
homonym. Digitální učební materiál je určen pro žáky technických oborů. Výuka tématu Slovní
zásoba a tvoření slov se stává názornější a přehlednější. Využití všech možností multimediálních
prostředků usnadňuje porozumění tématu i u slabších žáků a žáků se SPU, udržuje jejich
pozornost, podporuje jejich aktivitu. Závěrečné kontrolní otázky zvyšují interaktivitu výuky a
podporují samostatné myšlení žáků. Při závěrečném opakování je použito animací.

Metodický pokyn:

Prezentace primárně slouží pro výklad a ověřování znalostí v hodině, ale díky své názornosti
může být využita také k samostudiu, pro distanční formu vzdělávání, k opakování ke společné
části maturitní zkoušky, případně k doplnění učiva pro žáky s individuálním učebním plánem.
Kontrolní otázky na konci tématu ověřují, jak žáci danou problematiku zvládli, a po vytištění je lze
použít i pro písemné ověření jejich znalostí. Materiál vyžaduje použití multimediálních prostředků –
PC, dataprojektoru, popř. interaktivní tabule.


Slide 2

Slova jednovýznamová a
vícevýznamová


Slide 3

Slova jednovýznamová
(jednoznačná)
• slova mají jen jeden význam
• s jednoznačností se setkáme:
- u vlastních jmen
např. Svatopluk, Novák, Ústí nad Labem
- u odborných názvů (termínů)
např. zoologie, fyzika, tulipán
- u některých běžných slov
např. mládež, míč, koloběžka
- u zvukomalebných citoslovcí:
např. frnk, bum, haf


Slide 4

Slova vícevýznamová
(mnohoznačná)
• slovo má vedle svého původního významu jeden nebo
více významů druhotných = polysémie
• u slov je významová spojitost a hlásková shoda
• mnohoznačnost vzniká nejčastěji přenášením slovního
významu:
a/ na základě vnější podobnosti
např. zvonek - malý zvon x květina
ručička – malá ruka x hodinová
list – stromu x knihy
b/ na základě vnitřní významové souvislosti
např. krmení – činnost x produkty potřebné ke
krmení
údržba – činnost x pracovní zařazení osoby
porcelán – nádobí x druh keramiky


Slide 5

Homonyma
• homonyma jsou slova, která znějí stejně,
ale mají odlišný význam a původ
• významová spojitost neexistuje, pouze
hlásková shoda = slova souzvučná
• vznik homonym bývá nahodilý, například
odvozením slov od podobných základů
nebo přejímáním z cizích jazyků


Slide 6

Druhy homonym
1.

Úplná homonyma se shodují ve všech gramatických
tvarech.
např. raketa = ve významech létací zařízení i hrací
pálka
travička = zelená travička i žena, která otrávila
kolej = trať, stopa i ubytovna

2.

Částečná homonyma se shodují jen v některých
tvarech, v jiných je tvar odlišný.
např. pila (nástroj k řezání) × pila (příčestí minulé
slovesa)
los, losa (zvíře) × los, losu (poukázka v loterii)
zaječí (adj. od zajíce) x zaječí (sloveso zaječet)


Slide 7

Druhy homonym
3.

Nepravá homonyma dělíme na:

a/ homofony - shodují se pouze v mluvené podobě,
ale jinak se píší
např. být x bít
výška x vížka
pro tři x protři
b/ homografy – shodují se v psané podobě, ale jinak
se čtou
např. panický ostych (od panic) x panický strach
(od slova panika)


Slide 8

Kontrolní cvičení
• 1. Rozlište slova jednoznačná a mnohoznačná: koleno,
Ostrava, most, hotel, hlava, žbluňk, elektřina, půda, oxid.
• 2. Určete základní a některé druhotné významy
mnohoznačných slov: pero, rozdrtit, list, ostrý.
• 3. Jaké znáte druhy homonym?
• 4. Kterými slovními druhy mohou být stejně znějící tvary:
tři, pily, kolem, sil, zdraví?
• 5. Rozlište, kdy se jedná o mnohoznačnost a kdy o
homonymitu: vysokoškolská kolej – kolej od vozu,
vodovodní kohoutek – kohoutek a slepička, ručička
dítěte – hodinová ručička, mít kliku – zatáhl za kliku.


Slide 9

Správné řešení
• 1. mnohoznačná: koleno, hlava, půda;
jednoznačná: Ostrava, most, hotel, žbluňk, elektřina,
oxid;
• 2. pero – zákl. význam ptačí pero, druhotný význam
nástroj na psaní;
rozdrtit – zákl. význam rozbít na kousky, druhotný
význam výrazně zvítězit;
list – zákl. význam list rostliny, druhotný význam list
knihy;
ostrý – zákl. význam ostrá hrana, druhotný význam
ostrá chuť, ostré tempo;


Slide 10

• 3. úplná, částečná, nepravá homonyma;
• 4. tři – číslovka, sloveso;
pily – podstatné jméno, sloveso;
kolem – podstatné jméno, příslovce, předložka;
sil – podstatné jméno, sloveso;
zdraví – podstatné jméno, přídavné jméno, sloveso;
• 5. mnohoznačnost: vodovodní kohoutek – kohoutek a
slepička, ručička dítěte – hodinová ručička;
homonymita: vysokoškolská kolej – kolej od vozu,
mít kliku – zatáhl za kliku;


Slide 11

Použité zdroje:








SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce: pro střední školy. 1. vyd.
Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, 224 s. V kostce (Fragment).
ISBN 978-802-5301-890.
MARTINEC, Ivo, Jana Marie TUŠKOVÁ a Ludmila ZIMOVÁ. Mluvnice:
učebnice českého jazyka pro střední školy. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2009,
264 s. ISBN 978-807-2387-793.
MAŠKOVÁ, Drahuše. Český jazyk: přehled středoškolského učiva. 1. vyd.
Třebíč: Petra Velanová, 2005, 175 s. Maturita. ISBN 80-902-5715-1.
HLAVSA, Zdeněk. Český jazyk pro I.-IV. ročník středních škol: (mluvnická a
stylistická část). 3. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 1997,
279 s. ISBN 80-859-3786-7.
Slovník českých synonym a antonym. 1. vyd. Brno: Lingea, 2007, 573 s.
ISBN 978-80-87062-09-8.
BARTÁK, Matěj et al. Nový slovník cizích slov pro 21. století. 1. vyd. Praha:
Plot, 2008, 367 s. ISBN 978-80-86523-89-7.
FILIPEC, Josef et al. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s
Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.
4. vyd. Praha: Academia, 2005, 647 s. ISBN 80-200-1347-4.


Slide 12

Použité zdroje:









SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce: pro střední školy. 1. vyd.
Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, 224 s. V kostce (Fragment). ISBN 978802-5301-890.
MARTINEC, Ivo, Jana Marie TUŠKOVÁ a Ludmila ZIMOVÁ. Mluvnice:
učebnice českého jazyka pro střední školy. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2009, 264
s. ISBN 978-807-2387-793.
MAŠKOVÁ, Drahuše. Český jazyk: přehled středoškolského učiva. 1. vyd.
Třebíč: Petra Velanová, 2005, 175 s. Maturita. ISBN 80-902-5715-1.
HLAVSA, Zdeněk. Český jazyk pro I.-IV. ročník středních škol: (mluvnická a
stylistická část). 3. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 1997,
279 s. ISBN 80-859-3786-7.
Slovník českých synonym a antonym. 1. vyd. V Brně: Lingea, 2007, 573 s.
ISBN 978-80-87062-09-8.
Nový slovník cizích slov pro 21. století. Vyd. 1. Editor Matěj Barták, Jitka
Vebrová, Renata Rychlá. Praha: Plot, 2008, 367 s.
ISBN 978-80-86523-89-7.
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Vyd. 4. Redaktor Josef
Filipec. Praha: Academia, 2005, 647 s. ISBN 80-200-1347-4.