Transcript Protržení hráze odkaliště u Ajky
Slide 1
Název projektu:
Environmentální výchova
ve školních úlohách,
experimentech a exkurzích
Registrační číslo projektu:
CZ.1.07/1.1.10/03.0008
Slide 2
Slide 3
Při výrobě oxidu hlinitého z bauxitu
je potřeba projít poměrně složitým
výrobním postupem. Ruda se musí
nejprve rozemlít a smísit s
vápencem a hydroxidem sodným.
Vzniklá směs se přečerpává do
vysokotlakých nádob, kde se
následně zahřívá. Hydroxid
sodný rozpouští s oxidem hlinitým,
který se z roztoku vysráží, propere,
zahřeje, čímž se odstraňuje ze
směsi vzniklá voda. Koncovým
členem je bílý prášek podobný
cukru – oxid hlinitý.
Bauxit - Al2O3·2 H2O
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cd/Bauxite.jpg/248px-Bauxite.jpg
Slide 4
Červený kal či červené
bahno je silně
zásaditý odpadní produkt
vznikající při
výrobě hliníku Bayerovým
zásaditým pochodem. Vzniká tak,
že se z
rozdrceného bauxitu pomocí
vodného roztoku hydroxidu
sodného louhuje hydroxid
hlinitý Al(OH)3. Charakteristická
červená barva vzniká následkem
přítomnosti hydroxidů železa.
Červený kal kromě vody a
hydroxidu sodného obsahuje
sloučeninykřemíku, titanu a
železa. Na jednu tunu
vyrobeného hliníku vzniká podle
kvality suroviny od 1,6 t
červeného kalu u tropického
bauxitu až po 3,7 t u některých
evropských bauxitů.[
http://img.ihned.cz/attachment.php/100/27914100/aosv58BCEFHIKLNj6PWfhx01SUwARVmn/1027906162_m3_650x433_.jpg
Slide 5
K protržení hráze odkaliště poblíž města Ajky
došlo 4. října 2010 v odpoledních hodinách,
kdy se ve 12:25 protrhla hráz kaliště hliníkárny
Ajka Timföldgyár společnosti MAL Magyar
alumínium a silně zásaditý žíravý červený kal
obsahující těžké kovy zaplavil několik sídel a
zamořil vodní toky. Silně postižena byla
vesnice Kolontár a město Devecser, katastrofa
způsobila smrt 10 lidí včetně dětí, mnoho
materiálních a ekologických škod a přes 130
lidí bylo chemicky popáleno nebo jinak
zraněno, z toho 11 vážně.
Slide 6
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1e/Ajkai_v%C3%B6r%C3
%B6siszap-katasztr%C3%B3fa_v%C3%A1zlat_2010-10-04.svg/280pxAjkai_v%C3%B6r%C3%B6siszap-katasztr%C3%B3fa_v%C3%A1zlat_2010-1004.svg.png
Slide 7
http://katastrofy.meteopress.cz/sites/default/files/foto/2012/06/800px-ajka_accident_d38e36f0e9_b.jpg
Slide 8
Nehoda měla z ekologického hlediska podobný rozsah, jako o cca půl roku
starší únik ropy v Mexickém zálivu. Z kaliště uniklo cca 700 tis. kubíků červeného
kalu obsahujícího podle měření Greenpeace 110mg/kg arzénu, 1,3 mg/kg rtuti a
660 mg/kg chromu, což jsou velmi vysoké hodnoty. Zaplavená oblast se odhaduje
na 40 km². Místy vrstva bahna dosahovala až výše dvou metrů. Vláda v oblasti
vyhlásila stav ohrožení.
http://img.ihned.cz/attachment.php/130/27914130/istu5CD7GHIJLMOjk6PehqzSUw29RVmn/1027906162_m6_650x433_.jpg
Slide 9
►
Kal se dostal do řeky Marcal a do potoka Torna. V řece Marcal bylo
naměřeno 6. října pH 12, což je hodnota prostředí neslučitelného se
životem jakýchkoliv živočichů, v řece i v potoku zmizel veškerý život,
na jejich březích ležely mrtvé ryby. Na 500 pracovníků krizového
centra, vojáci a experti MAL se snažili snížit sádrovcem a octem pH v
řece alespoň na 9, aby ochránili život v řekách Rába a Mošonský
Dunaj, potažmo i Dunaj. Do Ráby a 7. října i do Dunaje se nakonec
kal dostal, ale tam životní prostředí díky neutralizaci výrazně
neohrozil, k neutralizaci bylo použito více než 300 tun látek. Situaci
někteří lidé přirovnali ke katastrofě v Černobylu.
► Škody
se odhadují na 1,7 mld. Kč...
Slide 10
řeka Marcal
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e7/Marcal_2010_10_12.JPG/220px-Marcal_2010_10_12.JPG
Slide 11
http://img.ihned.cz/attachment.php/80/27914080/aistuv38BCEFGHKOl6bfghqy01ST29Rm/1027906162_m1_650x433_.jpg
Slide 12
http://i.lidovky.cz/10/101/lngal/MTR364db4_p201010060855001.jpg
Slide 13
http://cs.wikipedia.org/wiki/Protr%C5%BEen
%C3%AD_hr%C3%A1ze_odkali%C5%A1t%C4%
9B_u_Ajky
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/103
552-jedovaty-kal-uz-je-v-dunaji/
Název projektu:
Environmentální výchova
ve školních úlohách,
experimentech a exkurzích
Registrační číslo projektu:
CZ.1.07/1.1.10/03.0008
Slide 2
Slide 3
Při výrobě oxidu hlinitého z bauxitu
je potřeba projít poměrně složitým
výrobním postupem. Ruda se musí
nejprve rozemlít a smísit s
vápencem a hydroxidem sodným.
Vzniklá směs se přečerpává do
vysokotlakých nádob, kde se
následně zahřívá. Hydroxid
sodný rozpouští s oxidem hlinitým,
který se z roztoku vysráží, propere,
zahřeje, čímž se odstraňuje ze
směsi vzniklá voda. Koncovým
členem je bílý prášek podobný
cukru – oxid hlinitý.
Bauxit - Al2O3·2 H2O
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cd/Bauxite.jpg/248px-Bauxite.jpg
Slide 4
Červený kal či červené
bahno je silně
zásaditý odpadní produkt
vznikající při
výrobě hliníku Bayerovým
zásaditým pochodem. Vzniká tak,
že se z
rozdrceného bauxitu pomocí
vodného roztoku hydroxidu
sodného louhuje hydroxid
hlinitý Al(OH)3. Charakteristická
červená barva vzniká následkem
přítomnosti hydroxidů železa.
Červený kal kromě vody a
hydroxidu sodného obsahuje
sloučeninykřemíku, titanu a
železa. Na jednu tunu
vyrobeného hliníku vzniká podle
kvality suroviny od 1,6 t
červeného kalu u tropického
bauxitu až po 3,7 t u některých
evropských bauxitů.[
http://img.ihned.cz/attachment.php/100/27914100/aosv58BCEFHIKLNj6PWfhx01SUwARVmn/1027906162_m3_650x433_.jpg
Slide 5
K protržení hráze odkaliště poblíž města Ajky
došlo 4. října 2010 v odpoledních hodinách,
kdy se ve 12:25 protrhla hráz kaliště hliníkárny
Ajka Timföldgyár společnosti MAL Magyar
alumínium a silně zásaditý žíravý červený kal
obsahující těžké kovy zaplavil několik sídel a
zamořil vodní toky. Silně postižena byla
vesnice Kolontár a město Devecser, katastrofa
způsobila smrt 10 lidí včetně dětí, mnoho
materiálních a ekologických škod a přes 130
lidí bylo chemicky popáleno nebo jinak
zraněno, z toho 11 vážně.
Slide 6
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1e/Ajkai_v%C3%B6r%C3
%B6siszap-katasztr%C3%B3fa_v%C3%A1zlat_2010-10-04.svg/280pxAjkai_v%C3%B6r%C3%B6siszap-katasztr%C3%B3fa_v%C3%A1zlat_2010-1004.svg.png
Slide 7
http://katastrofy.meteopress.cz/sites/default/files/foto/2012/06/800px-ajka_accident_d38e36f0e9_b.jpg
Slide 8
Nehoda měla z ekologického hlediska podobný rozsah, jako o cca půl roku
starší únik ropy v Mexickém zálivu. Z kaliště uniklo cca 700 tis. kubíků červeného
kalu obsahujícího podle měření Greenpeace 110mg/kg arzénu, 1,3 mg/kg rtuti a
660 mg/kg chromu, což jsou velmi vysoké hodnoty. Zaplavená oblast se odhaduje
na 40 km². Místy vrstva bahna dosahovala až výše dvou metrů. Vláda v oblasti
vyhlásila stav ohrožení.
http://img.ihned.cz/attachment.php/130/27914130/istu5CD7GHIJLMOjk6PehqzSUw29RVmn/1027906162_m6_650x433_.jpg
Slide 9
►
Kal se dostal do řeky Marcal a do potoka Torna. V řece Marcal bylo
naměřeno 6. října pH 12, což je hodnota prostředí neslučitelného se
životem jakýchkoliv živočichů, v řece i v potoku zmizel veškerý život,
na jejich březích ležely mrtvé ryby. Na 500 pracovníků krizového
centra, vojáci a experti MAL se snažili snížit sádrovcem a octem pH v
řece alespoň na 9, aby ochránili život v řekách Rába a Mošonský
Dunaj, potažmo i Dunaj. Do Ráby a 7. října i do Dunaje se nakonec
kal dostal, ale tam životní prostředí díky neutralizaci výrazně
neohrozil, k neutralizaci bylo použito více než 300 tun látek. Situaci
někteří lidé přirovnali ke katastrofě v Černobylu.
► Škody
se odhadují na 1,7 mld. Kč...
Slide 10
řeka Marcal
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e7/Marcal_2010_10_12.JPG/220px-Marcal_2010_10_12.JPG
Slide 11
http://img.ihned.cz/attachment.php/80/27914080/aistuv38BCEFGHKOl6bfghqy01ST29Rm/1027906162_m1_650x433_.jpg
Slide 12
http://i.lidovky.cz/10/101/lngal/MTR364db4_p201010060855001.jpg
Slide 13
http://cs.wikipedia.org/wiki/Protr%C5%BEen
%C3%AD_hr%C3%A1ze_odkali%C5%A1t%C4%
9B_u_Ajky
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/103
552-jedovaty-kal-uz-je-v-dunaji/