zde (pps, 4 256kB) - Základní škola Bystřice nad Pernštejnem

Download Report

Transcript zde (pps, 4 256kB) - Základní škola Bystřice nad Pernštejnem

Slide 1

Antonín Dvořák
1841 Nelahozeves - 1904
Praha


Slide 2

je světově nejproslulejším a
nejhranějším českým
skladatelem vůbec
jeho symfonické opusy patří
ke světové špičce a jsou
obvyklou součástí všech
významnějších přehlídek
symfonické hudby
za zmínku jistě stojí i to,
že první skladba,
která zazněla po přistání
na Měsíci byla
„Novosvětská symfonie“


Slide 3

první z devíti dětí Františka a Anny Dvořákových
otec měl hostinec a byl řezník – řemeslo se u Dvořáků
dědilo po generace, a tak Antonín jako prvorozený se
měl také stát řezníkem

rodný dům
Nelahozeves


Slide 4

již jako malý hrál na housle, klavír a varhany
od 12-ti let pobýval Antonín ve Zlonicích, kde získal
základy hudebního vzdělání
Šestnáctiletý Anton vedl s otcem domů do Nelahozevsi
jalovičku z trhu. Ta se po cestě splašila a útlého
mladíčka táhla na provaze za sebou. „Byl jsem jako
vyžle, několik sáhů mě táhla po zemi,“ vzpomínal
Dvořák. „Odřel jsem se důkladně... A tu jsem si umínil,
že řezníkem nebudu.“

Řezníkem se sice vyučil, ale tím to pro něj také skončilo.
A možná ani nevyučil – podle jedné z novějších studií je
celá řeznická legenda i jeho výuční list novodobý podvrh,
který měl posílit obraz Dvořáka jako „skladatele z lidu“...


Slide 5

Ať tak či tak, Anton měl jasno: chtěl do Prahy, studovat
hudbu. Ale nebyly peníze. Otce obměkčil až příslib
švagra ze Zlonic, že bude Antona finančně podporovat.
Tak se otevřela Dvořákovi cesta
k hudbě, v roce 1857 nastoupil
na varhanickou školu v Praze.

Po dvou letech na škole se protlouká pražským životem
jako violista v kapele Karla Komzáka, později hraje
v orchestru Prozatímního divadla (dirigentem Bedřich
Smetana), pracuje také jako učitel klavíru, je varhaníkem
v kostele u Svatého Vojtěcha.


Slide 6

V rodině zlatníka Čermáka poznal Dvořák svou budoucí
ženu. Nejprve se platonicky zamiloval do její starší
sestry Josefíny, po jejím odmítnutí však vzplanul láskou
k mladší sestře. Zlatník Čermák se s nerovným sňatkem
nesmířil a dceru vydědil.

Josefína

Anna


Slide 7

oddací list manželů Dvořákových


Slide 8

velmi brzo začal skladatelskou dráhu
Jeho žena skladby poslala tehdy výrazné osobnosti
romantismu Johannesu Brahmsovi, který Dvořáka
posléze doporučil jako skladatele
berlínskému nakladateli
Fritzi Simrockovi
pro něho Dvořák v roce 1878
napsal první řadu
„Slovanských tanců“ a díky
vynikajícím kritikám se rázem
proslavil po celém světě


Slide 9

vydáním Moravských dvojzpěvů a Slovanských tanců
(1878) začala jejich dlouhá spolupráce
... ale také nekonečné smlouvání o honoráře
Simrock totiž bral Dvořáka „tak trochu“ na hůl
„Je veliký rozdíl, jestli má stovku postrádat bohatý
nakladatel, anebo když ji postrádám já se svou početnou
rodinou. Děti rostou a zaopatření si žádá stále vyšší
náklady,“ hájil se Dvořák.
jindy bojuje za velká díla, když Simrock chce tisknout jen
populární levné kousky: „Nebaví mě vymýšlet skladbičky
pro slečinky k nerušenému trávení! Můžu a budu dělat
jenom to, co mi nadělí Bůh!“ Dvořák byl velmi zbožný a
za každou skladbu napsal poděkování: Deo gratias.


Slide 10

úspěšně se uplatnil i jako dirigent svých skladeb
roku 1884 byl Dvořák pozván do Londýna, aby dirigoval
svou Stabat Mater, vokálně-instrumentální dílo, složené
po smrti syna a jedné z jeho dcer
setkává se s ohromujícím úspěchem a získává tak silné
vazby na anglickou hudební scénu


Slide 11

první léta jeho manželství poznamenala tragédie
po dvou dcerách, které zemřely na tehdy obvyklé dětské
nemoci, přišli Dvořákovi v roce 1877 i o prvorozeného
syna Otakara
stalo se to v den Dvořákových narozenin, 8. září
podle tradované legendy byla v bytě mladých manželů
návštěva a někdo nechtěně shodil ze skříně sirky do
hrnce s mlékem. Tři a půlletý chlapec se z něj napil a
rozpuštěný fosfor ze sirek jej otrávil.
jen měsíc předtím pohřbili roční Růženku
bylo to nejhorší léto Dvořákova života: ještě v červenci
se s přítelem Leošem Janáčkem bezstarostně toulal po
jižních Čechách a v září měl pustý byt a ženu na pokraji
zoufalství


Slide 12

Dvořákovi se později dočkali dalších šesti dětí (znovu i
Otakara)
a všechny se dožily
dospělého věku

„Šťastnou sérii“ zahájila
Otylka, budoucí choť
Josefa Suka, od níž
pokračuje hudební tradice
rodu až do současnosti

Foto z USA


Slide 13

v roce 1892 byl Dvořák obeslán dopisem ze Spojených
států amerických
zakladatelka americké národní konzervatoře v New
Yorku,Jeanette Thurberová, se ho snaží získat jako
ředitele této instituce
Dvořák sice nejprve váhal- vždyť ve stejnou dobu dostal
nabídku z pražské konzervatoře na stejné místo,
ale nabídku z Ameriky nakonec přijal
také proto, že měsíční plat v Americe byl 30x vyšší
než v Praze
Dvořákův pobyt ve Spojených státech amerických
v letech 1892 - 1895 mu přinesl další pocty a definitivně
i světovou proslulost


Slide 14

úryvek str. 19

cestu do Ameriky si Dvořák užíval
jako jediný z pasažérů neměl mořskou nemoc, vše na
lodi jej zajímalo
zbožňoval silné stroje, zvláště lokomotivy
s mašinfíry diskutoval o konstrukčních detailech
později prohlásil: „Všechny symfonie bych za to dal,
kdybych vynalezl lokomotivu!“


Slide 15

během pobytu v USA složil nejznámější symfonii –
„Novosvětskou“
v ní přetavil černošské spirituály a work-songy
ke složení nádherného „Larga“ jej prý inspiroval zpěv
černého uklízeče, kterého zaslechl v chodbách školy
vedle Ódy na radost je to nejslavnější symfonie všech
dob a její nahrávka putovala
s americkými astronauty
v Apollu 11 i do vesmíru


Slide 16

premiéra 16. prosince 1893 v Carnegie Hall byla
světovou senzací
skladatel za ni dostal šek na 7 500 dolarů, bohužel
nekrytý...
vypukla totiž krize a štědrá ruka mecenášů se zavřela,
Jeanette Thurberová tonula v dluzích
zachránil ho starý dobrý Simrock, který bez mrknutí oka
skoupil všechny jeho americké skladby

Dvořák jel domů


Slide 17

v Praze Dvořák diriguje nově založenou Českou
filharmonii (1896), učí na konzervatoři a dělá vše, co se
čeká od národního skladatele:
píše symfonické básně podle Erbenovy Kytice
a hlavně opery: novou verzi Jakobína, Čerta a Káču,
Rusalku.


Slide 18

když Dvořáka posedla invence, nevnímal okolí
k běžným zvykům mistra patřilo zapisovat si nápady na
manžetu od košile (k nelibosti paní Dvořákové), nebo na
jídelní lístky v restauraci
v pozdějším věku Dvořák trpěl agorafobií - bez doprovodu nevycházel na ulici, bál se přejít sám cestu. Denně
jej museli jeho žáci a přátelé doprovázet do
konzervatoře, kde učil.
měl panický strach z rušných ulic a z davů – děsná
kombinace pro někoho, kdo se má posléze proslavit
v přelidněném New Yorku!


Slide 19

cesty do ciziny bral jako nutné zlo - „Vandrováním
zanedbám mnoho času. Nejradši sedím na zadku mezi
svými, všude dobře – doma nejlíp,“ shrnul Dvořák svůj
přístup k zahraničním turné
po celý život bydlel na stejné adrese, v Žitné 10, a když
hledal větší byt, přestěhoval se prostě o patro výš
druhým domovem mu byla Vila Rusalka ve Vysoké u
Příbrami, přestavěný ovčín na panství hraběte Kounice
tahle dvě místa mu stačila ke štěstí
a přesto cestuje nejvíce ze všech českých skladatelů,
diriguje své skladby po celé Evropě


Slide 20

Dvořák, který se celý život těšil pevnému zdraví, zemřel
náhle 1. května 1904.

tvůrce, jež miloval svůj národ, ho svou hudbou proslavil
po celém světě
není možné vyjmenovat bohatství jeho díla
obsahuje skladby pro různé nástroje, symfonie, písňové
cykly, chrámové skladby, scénickou hudbu, opery a další
srdci každého hudbymilovného Čecha jsou právě tak
drahé opery „Čert a Káča“, „Jakobín“ nebo „Rusalka“
jako drobná „Humoreska“


Slide 21

Dvořákovy dcery: Anna, Otýlie a Magda


Slide 22

Dvořákův otec František a teta Josefina Dušková

A. Dvořák s dcerou Magdou


Slide 23

ve Vysoké u Příbrami s milovanými holuby


Slide 24

Poslední foto Antonína Dvořáka


Slide 25


Slide 26

ÚKOLY
Vyhledej na internetu nebo v encyklopediích informace
o vynálezci parního stroje.
Vyhledej na internetu nebo v encyklopediích zajímavosti
o prvních lokomotivách.


Slide 27

V prezentaci byly použity obrázky z těchto webových stránek:
http://krajane.radio.cz/articleDetail.view?id=681
http://www.digital-guide.cz/cs/realie/hudebni-skladatele/antonin-dvorak/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Anton%C3%ADn_Dvo%C5%99%C3%A1k_31.7.1870.jpg
http://www.ucps.cz/portal/cz/01-01-clanek.php?see_ID=560
http://www.antonin-dvorak.cz/galerie/z-rodinneho-alba
http://spz.logout.cz/vozidla/bdr_loko.html
http://www.telegraph.co.uk/science/space/5849485/Apollo-11-Moon-landing-Neil-Armstrong-and-Buzz-Aldrin-splitover-Mars.html
http://www.aviationnews.eu/2009/07/14/nasa-plays-audio-time-capsule-of-historic-apollo-11-mission/apollo-11-liftoff/
http://www.operaplus.cz/2009/12/libreto-k-dvorakove-kvapilove-rusalce.html
http://www.antonin-dvorak.cz/vysoka
http://www.antonin-dvorak.cz/zivot/zivotopis

Bylo čerpáno z knížky Bohumila Voborníka „Povídáme si o hudebních
skladatelích“

Vypracovala:

Renata Pavlačková, Mgr.
ZŠ Bystřice n.P., Nádražní 615
59301 Bystřice nad Pernštejnem