Slide 1

Změny atmosférického tlaku
(Učebnice strana 138 – 139)

Atmosférický tlak má velký význam v meteorologii
Atmosférický tlak přímo vyplývá z hmotnosti vzduchu. Protože se
množství (a hustota) vzduchu nad povrchem země mění podle
zeměpisné pozice, není ani atmosférický tlak ve dvou místech stejný.
Obecně se dá říct, že tlak klesne přibližně o 50% když vystoupíme do
výšky 5 km nad hladinu oceánu. Průměrný atmosférický tlak na úrovni
mořské hladiny je přibližně 101,3 kPa = 1013 hPa
Tlak vzduchu je závislý na nadmořské výšce, na velikosti tíhového
zrychlení, na mocnosti, teplotě a hustotě atmosféry v daném místě.
Z důvodu snazšího porovnávání výsledků různých měření barometrického
tlaku byl zaveden tzv. normální tlak vzduchu (normální atmosférický
tlak) pn (též p0 ), který je definován jako přibližně průměrná hodnota tlaku
vzduchu při mořské hladině na 45° s.š. při teplotě 15 °C a tíhovém
zrychlení gn = 9,80665 N/kg.
Normální atmosférický tlak pn byl stanoven mezinárodní dohodou
pn = 101 325 Pa (přesně)

Při výpočtech se hodnota normálního tlaku zaokrouhluje na hodnotu
p n  101 kPa

Úbytek tlaku vzduchu činí v nadmořských výškách do 1 km zhruba 1 hPa
na 10 m výšky, to znamená vystoupíme-li o 10 m výše, je tlak v našem
okolí o 100 Pa nižší.
Změny atmosférického tlaku se stoupající nadmořskou výškou byly
podrobně proměřeny. Podle těchto měření byly sestrojeny přístroje,
které nazýváme výškoměry.
Výškoměr je jedním s přístrojů
potřebných při řízení letadla.
Je to aneroid upravený tak, že
na stupnici je místo hodnot
atmosférického tlaku uvedena
přímo nadmořská výška místa
měření. Udává absolutní výšku
letadla, tj. výšku nad hladinou
moře.
V letadlech jsou i výškoměry založené na jiném principu, které udávají
výšku nad terénem (relativní výšku).

Vzduch v atmosféře je v neustálém
pohybu vzhledem k povrchu Země,
mění se jeho teplota a vlhkost. Proto
se na témže místě atmosférický tlak
během času mění. Změny nastávají
v určitém rozsahu hodnot.
Výkyvy atmosférického tlaku na
určitém místě na povrchu Země jsou
poměrně malé, u nás se
atmosférický tlak pohybuje mezi
hodnotami 935 hPa až 1 055 hPa.
V rozhlase, televizi a tisku můžeme
sledovat zprávy o povětrnostní situaci.
Uvádějí se v nich údaje o stavu
atmosféry, např. o atmosférickém tlaku,
poloze oblastí vysokého a nízkého
atmosférického tlaku a jejich pohybu
atd. Podle povětrnostní situace se pak
sestavují předpovědi počasí.
Otázky a úlohy k opakování – učebnice strana 139 – 140.


Slide 2

Změny atmosférického tlaku
(Učebnice strana 138 – 139)

Atmosférický tlak má velký význam v meteorologii
Atmosférický tlak přímo vyplývá z hmotnosti vzduchu. Protože se
množství (a hustota) vzduchu nad povrchem země mění podle
zeměpisné pozice, není ani atmosférický tlak ve dvou místech stejný.
Obecně se dá říct, že tlak klesne přibližně o 50% když vystoupíme do
výšky 5 km nad hladinu oceánu. Průměrný atmosférický tlak na úrovni
mořské hladiny je přibližně 101,3 kPa = 1013 hPa
Tlak vzduchu je závislý na nadmořské výšce, na velikosti tíhového
zrychlení, na mocnosti, teplotě a hustotě atmosféry v daném místě.
Z důvodu snazšího porovnávání výsledků různých měření barometrického
tlaku byl zaveden tzv. normální tlak vzduchu (normální atmosférický
tlak) pn (též p0 ), který je definován jako přibližně průměrná hodnota tlaku
vzduchu při mořské hladině na 45° s.š. při teplotě 15 °C a tíhovém
zrychlení gn = 9,80665 N/kg.
Normální atmosférický tlak pn byl stanoven mezinárodní dohodou
pn = 101 325 Pa (přesně)

Při výpočtech se hodnota normálního tlaku zaokrouhluje na hodnotu
p n  101 kPa

Úbytek tlaku vzduchu činí v nadmořských výškách do 1 km zhruba 1 hPa
na 10 m výšky, to znamená vystoupíme-li o 10 m výše, je tlak v našem
okolí o 100 Pa nižší.
Změny atmosférického tlaku se stoupající nadmořskou výškou byly
podrobně proměřeny. Podle těchto měření byly sestrojeny přístroje,
které nazýváme výškoměry.
Výškoměr je jedním s přístrojů
potřebných při řízení letadla.
Je to aneroid upravený tak, že
na stupnici je místo hodnot
atmosférického tlaku uvedena
přímo nadmořská výška místa
měření. Udává absolutní výšku
letadla, tj. výšku nad hladinou
moře.
V letadlech jsou i výškoměry založené na jiném principu, které udávají
výšku nad terénem (relativní výšku).

Vzduch v atmosféře je v neustálém
pohybu vzhledem k povrchu Země,
mění se jeho teplota a vlhkost. Proto
se na témže místě atmosférický tlak
během času mění. Změny nastávají
v určitém rozsahu hodnot.
Výkyvy atmosférického tlaku na
určitém místě na povrchu Země jsou
poměrně malé, u nás se
atmosférický tlak pohybuje mezi
hodnotami 935 hPa až 1 055 hPa.
V rozhlase, televizi a tisku můžeme
sledovat zprávy o povětrnostní situaci.
Uvádějí se v nich údaje o stavu
atmosféry, např. o atmosférickém tlaku,
poloze oblastí vysokého a nízkého
atmosférického tlaku a jejich pohybu
atd. Podle povětrnostní situace se pak
sestavují předpovědi počasí.
Otázky a úlohy k opakování – učebnice strana 139 – 140.


Slide 3

Změny atmosférického tlaku
(Učebnice strana 138 – 139)

Atmosférický tlak má velký význam v meteorologii
Atmosférický tlak přímo vyplývá z hmotnosti vzduchu. Protože se
množství (a hustota) vzduchu nad povrchem země mění podle
zeměpisné pozice, není ani atmosférický tlak ve dvou místech stejný.
Obecně se dá říct, že tlak klesne přibližně o 50% když vystoupíme do
výšky 5 km nad hladinu oceánu. Průměrný atmosférický tlak na úrovni
mořské hladiny je přibližně 101,3 kPa = 1013 hPa
Tlak vzduchu je závislý na nadmořské výšce, na velikosti tíhového
zrychlení, na mocnosti, teplotě a hustotě atmosféry v daném místě.
Z důvodu snazšího porovnávání výsledků různých měření barometrického
tlaku byl zaveden tzv. normální tlak vzduchu (normální atmosférický
tlak) pn (též p0 ), který je definován jako přibližně průměrná hodnota tlaku
vzduchu při mořské hladině na 45° s.š. při teplotě 15 °C a tíhovém
zrychlení gn = 9,80665 N/kg.
Normální atmosférický tlak pn byl stanoven mezinárodní dohodou
pn = 101 325 Pa (přesně)

Při výpočtech se hodnota normálního tlaku zaokrouhluje na hodnotu
p n  101 kPa

Úbytek tlaku vzduchu činí v nadmořských výškách do 1 km zhruba 1 hPa
na 10 m výšky, to znamená vystoupíme-li o 10 m výše, je tlak v našem
okolí o 100 Pa nižší.
Změny atmosférického tlaku se stoupající nadmořskou výškou byly
podrobně proměřeny. Podle těchto měření byly sestrojeny přístroje,
které nazýváme výškoměry.
Výškoměr je jedním s přístrojů
potřebných při řízení letadla.
Je to aneroid upravený tak, že
na stupnici je místo hodnot
atmosférického tlaku uvedena
přímo nadmořská výška místa
měření. Udává absolutní výšku
letadla, tj. výšku nad hladinou
moře.
V letadlech jsou i výškoměry založené na jiném principu, které udávají
výšku nad terénem (relativní výšku).

Vzduch v atmosféře je v neustálém
pohybu vzhledem k povrchu Země,
mění se jeho teplota a vlhkost. Proto
se na témže místě atmosférický tlak
během času mění. Změny nastávají
v určitém rozsahu hodnot.
Výkyvy atmosférického tlaku na
určitém místě na povrchu Země jsou
poměrně malé, u nás se
atmosférický tlak pohybuje mezi
hodnotami 935 hPa až 1 055 hPa.
V rozhlase, televizi a tisku můžeme
sledovat zprávy o povětrnostní situaci.
Uvádějí se v nich údaje o stavu
atmosféry, např. o atmosférickém tlaku,
poloze oblastí vysokého a nízkého
atmosférického tlaku a jejich pohybu
atd. Podle povětrnostní situace se pak
sestavují předpovědi počasí.
Otázky a úlohy k opakování – učebnice strana 139 – 140.