Slide 1

Ročník

1. ročník strojírenských oborů

Typ šablony

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Vzdělávací obor

Strojírenská technologie

Téma

Značení ocelí - prezentace

Jméno autora

Ing. Hana Sochová

Vytvořeno

2. 6. 2012

Metodický popis
(anotace)

Přehled o systémech označování ocelí podle národních
technických norem s vysvětlením principů čtení a práce s
materiálovými listy.

Číslo materiálu

VY_32_INOVACE_15Sch

Registrační číslo projektu

CZ.1.07/1.5.00/34.0153

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Uničov,
Moravské nám. 681

Rozdělení ocelí
Podle chemického složení:
uhlíkové – slitiny Fe a C (méně než 0,8%) + obvyklé doprovodné prvky bez
dalších úmyslných přísad, vlastnosti jsou dány hlavně uhlíkem
slitinové (legované) – obsahuje další, úmyslně přidané prvky
Podle použití:
konstrukční – obvyklých jakostí (uhlíkové) nebo ušlechtilé (uhlíkové nebo
slitinové
nástrojové
Konstrukční uhlíkové oceli:
nízkouhlíkové – obsah C do 0,25%C
středně uhlíkové – obsah C (nad 0,25-0,6)%C
vysokouhlíkové – obsah C nad 0,6%C

2

Rozdělení ocelí

[1] – Schéma rozdělení ocelí

3

Barevné značení ocelí
Podle normy se výrobky z oceli
při výrobě označují barevnou
značkou (na čelo nebo na konec
polotovaru).

[3] – Ukázka označení ocelového polotovaru

[2] – Přehled barevného značení ocelí
4

Číselné značení ocelí
V našich podmínkách v běžné technické praxi se v současnosti, v době
globalizace, běžně setkáváme s více systémy značení ocelí.

Systémy značení:
- u nás stále zaujímá významné místo původní značení ocelí podle České státní
normy
ČSN 42 0002:1976
značení v systému ČSN EN 10027-1 a 2
značení v systému EN 10025
další národní normy (DIN, GOST, ISO atd.)

[4] – Ukázka převodníku materiálů
5

Značení dle ČSN
Jednotlivé označení ocelí je tvořeno základní číselnou značkou:
- oceli vhodné ke tváření: 1x xxx
- oceli vhodné ke slévání (oceli na odlitky): 42 xxxx
Může být doplněna až 2 doplňkovými číslicemi, které jsou odděleny tečkou
(např. 1x xxx.xx nebo 42 xxxx.xx).

[5] – Schéma sestavování číselného označení oceli
6

Doplňkové číslice základního značení

[6] – Přehled doplňkových číslic základního značení oceli
7

Oceli ke tváření
Rozdělujeme na tzv. třídy jakosti: 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 19.

[7] – Přehled tříd ocelí
8

Oceli třídy 10 a 11
-

konstrukční uhlíkové oceli obvyklých jakostí bez legujících přísad
nejměkčí oceli s obsahem C kolem 0,1% se používají pro hluboké tažení
automatové oceli – zvlášť vhodné pro obrábění – zvýšený obsah S (síry)
nebo Pb (olova)
oceli se zaručenou svařitelností – pro svařované konstrukce – nízký obsah C
koresist – zaručeně svařitelné oceli se zvýšenou odolností proti korozi
oceli tř. 11 vhodné na méně namáhané konstrukce

[8] – Označování ocelí třídy 10

[9] – Označování ocelí třídy 11

9

Oceli třídy 12 až 16
-

-

konstrukční oceli uhlíkové (tř. 12) a slitinové – legované - (tř. 13-16)
používají se vždy ve stavu tepelně zpracovaném – výrobcem zaručena
čistota a vhodné chemické složení
dovolují zvětšit namáhání a zmenšit hmotnost součástí

[10] – Sestavení číselného označení oceli třídy 12 až 16
10

Oceli třídy 17
-

konstrukční oceli legované hlavně Cr (chrom) a Cr+Ni (nikl)
nejdůležitějšími druhy jsou oceli:
- korozivzdorné
- žárovzdorné – součásti a armatury průmyslových pecí, parních kotlů,
turbín
- žáropevné – mají dobré mechanické vlastnosti za vysokých teplot
(vysoká mez tečení) – např. součásti odolávající účinkům vysoko
předehřáté páry

[11] – Sestavení číselného označení oceli třídy 17
11

Nástrojové oceli
Rozlišujeme:
uhlíkové – (0,6-1,5)% C, v omezené míře se využívá pro řezné nástroje,
kalením dosáhneme pouze tvrdé povrchové vrstvy (2-3 mm)
nízkolegované – obsahují karbidotvorné prvky (Cr, W) – zvyšují řezivost
nástrojů – větší životnost
vysokolegované – kolem 10% slitinových prvků

[12] – Sestavení číselného označení oceli třídy 19

12

Vysokolegované nástrojové oceli
-

-

-

oceli pro tváření a obrábění za studena – vysoký obsah Cr – na složité
střižníky a střižnice, řezné nástroje s malou řeznou rychlostí – protahovací
trny, závitníky, soustružnické nože na dřevo, lehké kovy a mosaz
oceli pracující velkými rychlostmi (rychlořezné oceli - RO) – jsou
samokalitelné, mají obsah C (0,7-0,9)%
pro tváření za tepla – oceli s obsahem (5-10) %W – oceli mají i při vysokých
teplotách zachovánu tvrdost a nemají sklon ke vzniku tepelných trhlin
způsobených prudkým roztažením a smrštěním povrchových vrstev.

13

Značení dle ČSN EN 10027-1 (r.1995)
-

systém zkráceného označování
označování charakteristickými písmeny a čísly podle hlavní oblasti použití,
mechanických a fyzikálních vlastností nebo chemického složení
doplnění přídavnými symboly.

14

Značení dle ČSN EN 10027-2 (r.1995)
-

stanovená pravidla pro systém číselného označování
toto značení je doplňkové pro značení dle ČSN EN 10027-1

Poznámka 1. Další údaje jsou uvedeny ve ST, týkají se zejména čísel skupin
ocelí, charakteristických vlastností, pevností v tahu Rm.
Poznámka 2. Pokud nebudou jednotlivým ocelím přidělena čísla ocelí
a nebudou rušeny materiálové listy (norma jakosti), nepřichází zatím tento
systém označování ocelí v praktickém používání v úvahu.
15

Materiálový list
Jedná se o normu materiálu, z které lze vyčíst chemické složení, mechanické
a ostatní vlastnosti, doporučení pro použití materiálu a porovnání s jinými
národními značeními tohoto materiálu.

[13] – Ukázka materiálového listu

16

Citace
1.
2.
3.

4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.

BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
JOHANN H. ADDICKS. Wikimedia Commons [online]. [cit. 8.8.2012]. Dostupný na WWW:
.
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
FÜRBACHER, I. Lexikon kovů Praha

17


Slide 2

Ročník

1. ročník strojírenských oborů

Typ šablony

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Vzdělávací obor

Strojírenská technologie

Téma

Značení ocelí - prezentace

Jméno autora

Ing. Hana Sochová

Vytvořeno

2. 6. 2012

Metodický popis
(anotace)

Přehled o systémech označování ocelí podle národních
technických norem s vysvětlením principů čtení a práce s
materiálovými listy.

Číslo materiálu

VY_32_INOVACE_15Sch

Registrační číslo projektu

CZ.1.07/1.5.00/34.0153

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Uničov,
Moravské nám. 681

Rozdělení ocelí
Podle chemického složení:
uhlíkové – slitiny Fe a C (méně než 0,8%) + obvyklé doprovodné prvky bez
dalších úmyslných přísad, vlastnosti jsou dány hlavně uhlíkem
slitinové (legované) – obsahuje další, úmyslně přidané prvky
Podle použití:
konstrukční – obvyklých jakostí (uhlíkové) nebo ušlechtilé (uhlíkové nebo
slitinové
nástrojové
Konstrukční uhlíkové oceli:
nízkouhlíkové – obsah C do 0,25%C
středně uhlíkové – obsah C (nad 0,25-0,6)%C
vysokouhlíkové – obsah C nad 0,6%C

2

Rozdělení ocelí

[1] – Schéma rozdělení ocelí

3

Barevné značení ocelí
Podle normy se výrobky z oceli
při výrobě označují barevnou
značkou (na čelo nebo na konec
polotovaru).

[3] – Ukázka označení ocelového polotovaru

[2] – Přehled barevného značení ocelí
4

Číselné značení ocelí
V našich podmínkách v běžné technické praxi se v současnosti, v době
globalizace, běžně setkáváme s více systémy značení ocelí.

Systémy značení:
- u nás stále zaujímá významné místo původní značení ocelí podle České státní
normy
ČSN 42 0002:1976
značení v systému ČSN EN 10027-1 a 2
značení v systému EN 10025
další národní normy (DIN, GOST, ISO atd.)

[4] – Ukázka převodníku materiálů
5

Značení dle ČSN
Jednotlivé označení ocelí je tvořeno základní číselnou značkou:
- oceli vhodné ke tváření: 1x xxx
- oceli vhodné ke slévání (oceli na odlitky): 42 xxxx
Může být doplněna až 2 doplňkovými číslicemi, které jsou odděleny tečkou
(např. 1x xxx.xx nebo 42 xxxx.xx).

[5] – Schéma sestavování číselného označení oceli
6

Doplňkové číslice základního značení

[6] – Přehled doplňkových číslic základního značení oceli
7

Oceli ke tváření
Rozdělujeme na tzv. třídy jakosti: 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 19.

[7] – Přehled tříd ocelí
8

Oceli třídy 10 a 11
-

konstrukční uhlíkové oceli obvyklých jakostí bez legujících přísad
nejměkčí oceli s obsahem C kolem 0,1% se používají pro hluboké tažení
automatové oceli – zvlášť vhodné pro obrábění – zvýšený obsah S (síry)
nebo Pb (olova)
oceli se zaručenou svařitelností – pro svařované konstrukce – nízký obsah C
koresist – zaručeně svařitelné oceli se zvýšenou odolností proti korozi
oceli tř. 11 vhodné na méně namáhané konstrukce

[8] – Označování ocelí třídy 10

[9] – Označování ocelí třídy 11

9

Oceli třídy 12 až 16
-

-

konstrukční oceli uhlíkové (tř. 12) a slitinové – legované - (tř. 13-16)
používají se vždy ve stavu tepelně zpracovaném – výrobcem zaručena
čistota a vhodné chemické složení
dovolují zvětšit namáhání a zmenšit hmotnost součástí

[10] – Sestavení číselného označení oceli třídy 12 až 16
10

Oceli třídy 17
-

konstrukční oceli legované hlavně Cr (chrom) a Cr+Ni (nikl)
nejdůležitějšími druhy jsou oceli:
- korozivzdorné
- žárovzdorné – součásti a armatury průmyslových pecí, parních kotlů,
turbín
- žáropevné – mají dobré mechanické vlastnosti za vysokých teplot
(vysoká mez tečení) – např. součásti odolávající účinkům vysoko
předehřáté páry

[11] – Sestavení číselného označení oceli třídy 17
11

Nástrojové oceli
Rozlišujeme:
uhlíkové – (0,6-1,5)% C, v omezené míře se využívá pro řezné nástroje,
kalením dosáhneme pouze tvrdé povrchové vrstvy (2-3 mm)
nízkolegované – obsahují karbidotvorné prvky (Cr, W) – zvyšují řezivost
nástrojů – větší životnost
vysokolegované – kolem 10% slitinových prvků

[12] – Sestavení číselného označení oceli třídy 19

12

Vysokolegované nástrojové oceli
-

-

-

oceli pro tváření a obrábění za studena – vysoký obsah Cr – na složité
střižníky a střižnice, řezné nástroje s malou řeznou rychlostí – protahovací
trny, závitníky, soustružnické nože na dřevo, lehké kovy a mosaz
oceli pracující velkými rychlostmi (rychlořezné oceli - RO) – jsou
samokalitelné, mají obsah C (0,7-0,9)%
pro tváření za tepla – oceli s obsahem (5-10) %W – oceli mají i při vysokých
teplotách zachovánu tvrdost a nemají sklon ke vzniku tepelných trhlin
způsobených prudkým roztažením a smrštěním povrchových vrstev.

13

Značení dle ČSN EN 10027-1 (r.1995)
-

systém zkráceného označování
označování charakteristickými písmeny a čísly podle hlavní oblasti použití,
mechanických a fyzikálních vlastností nebo chemického složení
doplnění přídavnými symboly.

14

Značení dle ČSN EN 10027-2 (r.1995)
-

stanovená pravidla pro systém číselného označování
toto značení je doplňkové pro značení dle ČSN EN 10027-1

Poznámka 1. Další údaje jsou uvedeny ve ST, týkají se zejména čísel skupin
ocelí, charakteristických vlastností, pevností v tahu Rm.
Poznámka 2. Pokud nebudou jednotlivým ocelím přidělena čísla ocelí
a nebudou rušeny materiálové listy (norma jakosti), nepřichází zatím tento
systém označování ocelí v praktickém používání v úvahu.
15

Materiálový list
Jedná se o normu materiálu, z které lze vyčíst chemické složení, mechanické
a ostatní vlastnosti, doporučení pro použití materiálu a porovnání s jinými
národními značeními tohoto materiálu.

[13] – Ukázka materiálového listu

16

Citace
1.
2.
3.

4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.

BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
JOHANN H. ADDICKS. Wikimedia Commons [online]. [cit. 8.8.2012]. Dostupný na WWW:
.
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
FÜRBACHER, I. Lexikon kovů Praha

17


Slide 3

Ročník

1. ročník strojírenských oborů

Typ šablony

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Vzdělávací obor

Strojírenská technologie

Téma

Značení ocelí - prezentace

Jméno autora

Ing. Hana Sochová

Vytvořeno

2. 6. 2012

Metodický popis
(anotace)

Přehled o systémech označování ocelí podle národních
technických norem s vysvětlením principů čtení a práce s
materiálovými listy.

Číslo materiálu

VY_32_INOVACE_15Sch

Registrační číslo projektu

CZ.1.07/1.5.00/34.0153

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Uničov,
Moravské nám. 681

Rozdělení ocelí
Podle chemického složení:
uhlíkové – slitiny Fe a C (méně než 0,8%) + obvyklé doprovodné prvky bez
dalších úmyslných přísad, vlastnosti jsou dány hlavně uhlíkem
slitinové (legované) – obsahuje další, úmyslně přidané prvky
Podle použití:
konstrukční – obvyklých jakostí (uhlíkové) nebo ušlechtilé (uhlíkové nebo
slitinové
nástrojové
Konstrukční uhlíkové oceli:
nízkouhlíkové – obsah C do 0,25%C
středně uhlíkové – obsah C (nad 0,25-0,6)%C
vysokouhlíkové – obsah C nad 0,6%C

2

Rozdělení ocelí

[1] – Schéma rozdělení ocelí

3

Barevné značení ocelí
Podle normy se výrobky z oceli
při výrobě označují barevnou
značkou (na čelo nebo na konec
polotovaru).

[3] – Ukázka označení ocelového polotovaru

[2] – Přehled barevného značení ocelí
4

Číselné značení ocelí
V našich podmínkách v běžné technické praxi se v současnosti, v době
globalizace, běžně setkáváme s více systémy značení ocelí.

Systémy značení:
- u nás stále zaujímá významné místo původní značení ocelí podle České státní
normy
ČSN 42 0002:1976
značení v systému ČSN EN 10027-1 a 2
značení v systému EN 10025
další národní normy (DIN, GOST, ISO atd.)

[4] – Ukázka převodníku materiálů
5

Značení dle ČSN
Jednotlivé označení ocelí je tvořeno základní číselnou značkou:
- oceli vhodné ke tváření: 1x xxx
- oceli vhodné ke slévání (oceli na odlitky): 42 xxxx
Může být doplněna až 2 doplňkovými číslicemi, které jsou odděleny tečkou
(např. 1x xxx.xx nebo 42 xxxx.xx).

[5] – Schéma sestavování číselného označení oceli
6

Doplňkové číslice základního značení

[6] – Přehled doplňkových číslic základního značení oceli
7

Oceli ke tváření
Rozdělujeme na tzv. třídy jakosti: 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 19.

[7] – Přehled tříd ocelí
8

Oceli třídy 10 a 11
-

konstrukční uhlíkové oceli obvyklých jakostí bez legujících přísad
nejměkčí oceli s obsahem C kolem 0,1% se používají pro hluboké tažení
automatové oceli – zvlášť vhodné pro obrábění – zvýšený obsah S (síry)
nebo Pb (olova)
oceli se zaručenou svařitelností – pro svařované konstrukce – nízký obsah C
koresist – zaručeně svařitelné oceli se zvýšenou odolností proti korozi
oceli tř. 11 vhodné na méně namáhané konstrukce

[8] – Označování ocelí třídy 10

[9] – Označování ocelí třídy 11

9

Oceli třídy 12 až 16
-

-

konstrukční oceli uhlíkové (tř. 12) a slitinové – legované - (tř. 13-16)
používají se vždy ve stavu tepelně zpracovaném – výrobcem zaručena
čistota a vhodné chemické složení
dovolují zvětšit namáhání a zmenšit hmotnost součástí

[10] – Sestavení číselného označení oceli třídy 12 až 16
10

Oceli třídy 17
-

konstrukční oceli legované hlavně Cr (chrom) a Cr+Ni (nikl)
nejdůležitějšími druhy jsou oceli:
- korozivzdorné
- žárovzdorné – součásti a armatury průmyslových pecí, parních kotlů,
turbín
- žáropevné – mají dobré mechanické vlastnosti za vysokých teplot
(vysoká mez tečení) – např. součásti odolávající účinkům vysoko
předehřáté páry

[11] – Sestavení číselného označení oceli třídy 17
11

Nástrojové oceli
Rozlišujeme:
uhlíkové – (0,6-1,5)% C, v omezené míře se využívá pro řezné nástroje,
kalením dosáhneme pouze tvrdé povrchové vrstvy (2-3 mm)
nízkolegované – obsahují karbidotvorné prvky (Cr, W) – zvyšují řezivost
nástrojů – větší životnost
vysokolegované – kolem 10% slitinových prvků

[12] – Sestavení číselného označení oceli třídy 19

12

Vysokolegované nástrojové oceli
-

-

-

oceli pro tváření a obrábění za studena – vysoký obsah Cr – na složité
střižníky a střižnice, řezné nástroje s malou řeznou rychlostí – protahovací
trny, závitníky, soustružnické nože na dřevo, lehké kovy a mosaz
oceli pracující velkými rychlostmi (rychlořezné oceli - RO) – jsou
samokalitelné, mají obsah C (0,7-0,9)%
pro tváření za tepla – oceli s obsahem (5-10) %W – oceli mají i při vysokých
teplotách zachovánu tvrdost a nemají sklon ke vzniku tepelných trhlin
způsobených prudkým roztažením a smrštěním povrchových vrstev.

13

Značení dle ČSN EN 10027-1 (r.1995)
-

systém zkráceného označování
označování charakteristickými písmeny a čísly podle hlavní oblasti použití,
mechanických a fyzikálních vlastností nebo chemického složení
doplnění přídavnými symboly.

14

Značení dle ČSN EN 10027-2 (r.1995)
-

stanovená pravidla pro systém číselného označování
toto značení je doplňkové pro značení dle ČSN EN 10027-1

Poznámka 1. Další údaje jsou uvedeny ve ST, týkají se zejména čísel skupin
ocelí, charakteristických vlastností, pevností v tahu Rm.
Poznámka 2. Pokud nebudou jednotlivým ocelím přidělena čísla ocelí
a nebudou rušeny materiálové listy (norma jakosti), nepřichází zatím tento
systém označování ocelí v praktickém používání v úvahu.
15

Materiálový list
Jedná se o normu materiálu, z které lze vyčíst chemické složení, mechanické
a ostatní vlastnosti, doporučení pro použití materiálu a porovnání s jinými
národními značeními tohoto materiálu.

[13] – Ukázka materiálového listu

16

Citace
1.
2.
3.

4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.

BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
JOHANN H. ADDICKS. Wikimedia Commons [online]. [cit. 8.8.2012]. Dostupný na WWW:
.
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
FÜRBACHER, I. Lexikon kovů Praha

17


Slide 4

Ročník

1. ročník strojírenských oborů

Typ šablony

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Vzdělávací obor

Strojírenská technologie

Téma

Značení ocelí - prezentace

Jméno autora

Ing. Hana Sochová

Vytvořeno

2. 6. 2012

Metodický popis
(anotace)

Přehled o systémech označování ocelí podle národních
technických norem s vysvětlením principů čtení a práce s
materiálovými listy.

Číslo materiálu

VY_32_INOVACE_15Sch

Registrační číslo projektu

CZ.1.07/1.5.00/34.0153

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Uničov,
Moravské nám. 681

Rozdělení ocelí
Podle chemického složení:
uhlíkové – slitiny Fe a C (méně než 0,8%) + obvyklé doprovodné prvky bez
dalších úmyslných přísad, vlastnosti jsou dány hlavně uhlíkem
slitinové (legované) – obsahuje další, úmyslně přidané prvky
Podle použití:
konstrukční – obvyklých jakostí (uhlíkové) nebo ušlechtilé (uhlíkové nebo
slitinové
nástrojové
Konstrukční uhlíkové oceli:
nízkouhlíkové – obsah C do 0,25%C
středně uhlíkové – obsah C (nad 0,25-0,6)%C
vysokouhlíkové – obsah C nad 0,6%C

2

Rozdělení ocelí

[1] – Schéma rozdělení ocelí

3

Barevné značení ocelí
Podle normy se výrobky z oceli
při výrobě označují barevnou
značkou (na čelo nebo na konec
polotovaru).

[3] – Ukázka označení ocelového polotovaru

[2] – Přehled barevného značení ocelí
4

Číselné značení ocelí
V našich podmínkách v běžné technické praxi se v současnosti, v době
globalizace, běžně setkáváme s více systémy značení ocelí.

Systémy značení:
- u nás stále zaujímá významné místo původní značení ocelí podle České státní
normy
ČSN 42 0002:1976
značení v systému ČSN EN 10027-1 a 2
značení v systému EN 10025
další národní normy (DIN, GOST, ISO atd.)

[4] – Ukázka převodníku materiálů
5

Značení dle ČSN
Jednotlivé označení ocelí je tvořeno základní číselnou značkou:
- oceli vhodné ke tváření: 1x xxx
- oceli vhodné ke slévání (oceli na odlitky): 42 xxxx
Může být doplněna až 2 doplňkovými číslicemi, které jsou odděleny tečkou
(např. 1x xxx.xx nebo 42 xxxx.xx).

[5] – Schéma sestavování číselného označení oceli
6

Doplňkové číslice základního značení

[6] – Přehled doplňkových číslic základního značení oceli
7

Oceli ke tváření
Rozdělujeme na tzv. třídy jakosti: 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 19.

[7] – Přehled tříd ocelí
8

Oceli třídy 10 a 11
-

konstrukční uhlíkové oceli obvyklých jakostí bez legujících přísad
nejměkčí oceli s obsahem C kolem 0,1% se používají pro hluboké tažení
automatové oceli – zvlášť vhodné pro obrábění – zvýšený obsah S (síry)
nebo Pb (olova)
oceli se zaručenou svařitelností – pro svařované konstrukce – nízký obsah C
koresist – zaručeně svařitelné oceli se zvýšenou odolností proti korozi
oceli tř. 11 vhodné na méně namáhané konstrukce

[8] – Označování ocelí třídy 10

[9] – Označování ocelí třídy 11

9

Oceli třídy 12 až 16
-

-

konstrukční oceli uhlíkové (tř. 12) a slitinové – legované - (tř. 13-16)
používají se vždy ve stavu tepelně zpracovaném – výrobcem zaručena
čistota a vhodné chemické složení
dovolují zvětšit namáhání a zmenšit hmotnost součástí

[10] – Sestavení číselného označení oceli třídy 12 až 16
10

Oceli třídy 17
-

konstrukční oceli legované hlavně Cr (chrom) a Cr+Ni (nikl)
nejdůležitějšími druhy jsou oceli:
- korozivzdorné
- žárovzdorné – součásti a armatury průmyslových pecí, parních kotlů,
turbín
- žáropevné – mají dobré mechanické vlastnosti za vysokých teplot
(vysoká mez tečení) – např. součásti odolávající účinkům vysoko
předehřáté páry

[11] – Sestavení číselného označení oceli třídy 17
11

Nástrojové oceli
Rozlišujeme:
uhlíkové – (0,6-1,5)% C, v omezené míře se využívá pro řezné nástroje,
kalením dosáhneme pouze tvrdé povrchové vrstvy (2-3 mm)
nízkolegované – obsahují karbidotvorné prvky (Cr, W) – zvyšují řezivost
nástrojů – větší životnost
vysokolegované – kolem 10% slitinových prvků

[12] – Sestavení číselného označení oceli třídy 19

12

Vysokolegované nástrojové oceli
-

-

-

oceli pro tváření a obrábění za studena – vysoký obsah Cr – na složité
střižníky a střižnice, řezné nástroje s malou řeznou rychlostí – protahovací
trny, závitníky, soustružnické nože na dřevo, lehké kovy a mosaz
oceli pracující velkými rychlostmi (rychlořezné oceli - RO) – jsou
samokalitelné, mají obsah C (0,7-0,9)%
pro tváření za tepla – oceli s obsahem (5-10) %W – oceli mají i při vysokých
teplotách zachovánu tvrdost a nemají sklon ke vzniku tepelných trhlin
způsobených prudkým roztažením a smrštěním povrchových vrstev.

13

Značení dle ČSN EN 10027-1 (r.1995)
-

systém zkráceného označování
označování charakteristickými písmeny a čísly podle hlavní oblasti použití,
mechanických a fyzikálních vlastností nebo chemického složení
doplnění přídavnými symboly.

14

Značení dle ČSN EN 10027-2 (r.1995)
-

stanovená pravidla pro systém číselného označování
toto značení je doplňkové pro značení dle ČSN EN 10027-1

Poznámka 1. Další údaje jsou uvedeny ve ST, týkají se zejména čísel skupin
ocelí, charakteristických vlastností, pevností v tahu Rm.
Poznámka 2. Pokud nebudou jednotlivým ocelím přidělena čísla ocelí
a nebudou rušeny materiálové listy (norma jakosti), nepřichází zatím tento
systém označování ocelí v praktickém používání v úvahu.
15

Materiálový list
Jedná se o normu materiálu, z které lze vyčíst chemické složení, mechanické
a ostatní vlastnosti, doporučení pro použití materiálu a porovnání s jinými
národními značeními tohoto materiálu.

[13] – Ukázka materiálového listu

16

Citace
1.
2.
3.

4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.

BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
JOHANN H. ADDICKS. Wikimedia Commons [online]. [cit. 8.8.2012]. Dostupný na WWW:
.
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
FÜRBACHER, I. Lexikon kovů Praha

17


Slide 5

Ročník

1. ročník strojírenských oborů

Typ šablony

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Vzdělávací obor

Strojírenská technologie

Téma

Značení ocelí - prezentace

Jméno autora

Ing. Hana Sochová

Vytvořeno

2. 6. 2012

Metodický popis
(anotace)

Přehled o systémech označování ocelí podle národních
technických norem s vysvětlením principů čtení a práce s
materiálovými listy.

Číslo materiálu

VY_32_INOVACE_15Sch

Registrační číslo projektu

CZ.1.07/1.5.00/34.0153

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Uničov,
Moravské nám. 681

Rozdělení ocelí
Podle chemického složení:
uhlíkové – slitiny Fe a C (méně než 0,8%) + obvyklé doprovodné prvky bez
dalších úmyslných přísad, vlastnosti jsou dány hlavně uhlíkem
slitinové (legované) – obsahuje další, úmyslně přidané prvky
Podle použití:
konstrukční – obvyklých jakostí (uhlíkové) nebo ušlechtilé (uhlíkové nebo
slitinové
nástrojové
Konstrukční uhlíkové oceli:
nízkouhlíkové – obsah C do 0,25%C
středně uhlíkové – obsah C (nad 0,25-0,6)%C
vysokouhlíkové – obsah C nad 0,6%C

2

Rozdělení ocelí

[1] – Schéma rozdělení ocelí

3

Barevné značení ocelí
Podle normy se výrobky z oceli
při výrobě označují barevnou
značkou (na čelo nebo na konec
polotovaru).

[3] – Ukázka označení ocelového polotovaru

[2] – Přehled barevného značení ocelí
4

Číselné značení ocelí
V našich podmínkách v běžné technické praxi se v současnosti, v době
globalizace, běžně setkáváme s více systémy značení ocelí.

Systémy značení:
- u nás stále zaujímá významné místo původní značení ocelí podle České státní
normy
ČSN 42 0002:1976
značení v systému ČSN EN 10027-1 a 2
značení v systému EN 10025
další národní normy (DIN, GOST, ISO atd.)

[4] – Ukázka převodníku materiálů
5

Značení dle ČSN
Jednotlivé označení ocelí je tvořeno základní číselnou značkou:
- oceli vhodné ke tváření: 1x xxx
- oceli vhodné ke slévání (oceli na odlitky): 42 xxxx
Může být doplněna až 2 doplňkovými číslicemi, které jsou odděleny tečkou
(např. 1x xxx.xx nebo 42 xxxx.xx).

[5] – Schéma sestavování číselného označení oceli
6

Doplňkové číslice základního značení

[6] – Přehled doplňkových číslic základního značení oceli
7

Oceli ke tváření
Rozdělujeme na tzv. třídy jakosti: 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 19.

[7] – Přehled tříd ocelí
8

Oceli třídy 10 a 11
-

konstrukční uhlíkové oceli obvyklých jakostí bez legujících přísad
nejměkčí oceli s obsahem C kolem 0,1% se používají pro hluboké tažení
automatové oceli – zvlášť vhodné pro obrábění – zvýšený obsah S (síry)
nebo Pb (olova)
oceli se zaručenou svařitelností – pro svařované konstrukce – nízký obsah C
koresist – zaručeně svařitelné oceli se zvýšenou odolností proti korozi
oceli tř. 11 vhodné na méně namáhané konstrukce

[8] – Označování ocelí třídy 10

[9] – Označování ocelí třídy 11

9

Oceli třídy 12 až 16
-

-

konstrukční oceli uhlíkové (tř. 12) a slitinové – legované - (tř. 13-16)
používají se vždy ve stavu tepelně zpracovaném – výrobcem zaručena
čistota a vhodné chemické složení
dovolují zvětšit namáhání a zmenšit hmotnost součástí

[10] – Sestavení číselného označení oceli třídy 12 až 16
10

Oceli třídy 17
-

konstrukční oceli legované hlavně Cr (chrom) a Cr+Ni (nikl)
nejdůležitějšími druhy jsou oceli:
- korozivzdorné
- žárovzdorné – součásti a armatury průmyslových pecí, parních kotlů,
turbín
- žáropevné – mají dobré mechanické vlastnosti za vysokých teplot
(vysoká mez tečení) – např. součásti odolávající účinkům vysoko
předehřáté páry

[11] – Sestavení číselného označení oceli třídy 17
11

Nástrojové oceli
Rozlišujeme:
uhlíkové – (0,6-1,5)% C, v omezené míře se využívá pro řezné nástroje,
kalením dosáhneme pouze tvrdé povrchové vrstvy (2-3 mm)
nízkolegované – obsahují karbidotvorné prvky (Cr, W) – zvyšují řezivost
nástrojů – větší životnost
vysokolegované – kolem 10% slitinových prvků

[12] – Sestavení číselného označení oceli třídy 19

12

Vysokolegované nástrojové oceli
-

-

-

oceli pro tváření a obrábění za studena – vysoký obsah Cr – na složité
střižníky a střižnice, řezné nástroje s malou řeznou rychlostí – protahovací
trny, závitníky, soustružnické nože na dřevo, lehké kovy a mosaz
oceli pracující velkými rychlostmi (rychlořezné oceli - RO) – jsou
samokalitelné, mají obsah C (0,7-0,9)%
pro tváření za tepla – oceli s obsahem (5-10) %W – oceli mají i při vysokých
teplotách zachovánu tvrdost a nemají sklon ke vzniku tepelných trhlin
způsobených prudkým roztažením a smrštěním povrchových vrstev.

13

Značení dle ČSN EN 10027-1 (r.1995)
-

systém zkráceného označování
označování charakteristickými písmeny a čísly podle hlavní oblasti použití,
mechanických a fyzikálních vlastností nebo chemického složení
doplnění přídavnými symboly.

14

Značení dle ČSN EN 10027-2 (r.1995)
-

stanovená pravidla pro systém číselného označování
toto značení je doplňkové pro značení dle ČSN EN 10027-1

Poznámka 1. Další údaje jsou uvedeny ve ST, týkají se zejména čísel skupin
ocelí, charakteristických vlastností, pevností v tahu Rm.
Poznámka 2. Pokud nebudou jednotlivým ocelím přidělena čísla ocelí
a nebudou rušeny materiálové listy (norma jakosti), nepřichází zatím tento
systém označování ocelí v praktickém používání v úvahu.
15

Materiálový list
Jedná se o normu materiálu, z které lze vyčíst chemické složení, mechanické
a ostatní vlastnosti, doporučení pro použití materiálu a porovnání s jinými
národními značeními tohoto materiálu.

[13] – Ukázka materiálového listu

16

Citace
1.
2.
3.

4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.

BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
JOHANN H. ADDICKS. Wikimedia Commons [online]. [cit. 8.8.2012]. Dostupný na WWW:
.
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
FÜRBACHER, I. Lexikon kovů Praha

17


Slide 6

Ročník

1. ročník strojírenských oborů

Typ šablony

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Vzdělávací obor

Strojírenská technologie

Téma

Značení ocelí - prezentace

Jméno autora

Ing. Hana Sochová

Vytvořeno

2. 6. 2012

Metodický popis
(anotace)

Přehled o systémech označování ocelí podle národních
technických norem s vysvětlením principů čtení a práce s
materiálovými listy.

Číslo materiálu

VY_32_INOVACE_15Sch

Registrační číslo projektu

CZ.1.07/1.5.00/34.0153

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Uničov,
Moravské nám. 681

Rozdělení ocelí
Podle chemického složení:
uhlíkové – slitiny Fe a C (méně než 0,8%) + obvyklé doprovodné prvky bez
dalších úmyslných přísad, vlastnosti jsou dány hlavně uhlíkem
slitinové (legované) – obsahuje další, úmyslně přidané prvky
Podle použití:
konstrukční – obvyklých jakostí (uhlíkové) nebo ušlechtilé (uhlíkové nebo
slitinové
nástrojové
Konstrukční uhlíkové oceli:
nízkouhlíkové – obsah C do 0,25%C
středně uhlíkové – obsah C (nad 0,25-0,6)%C
vysokouhlíkové – obsah C nad 0,6%C

2

Rozdělení ocelí

[1] – Schéma rozdělení ocelí

3

Barevné značení ocelí
Podle normy se výrobky z oceli
při výrobě označují barevnou
značkou (na čelo nebo na konec
polotovaru).

[3] – Ukázka označení ocelového polotovaru

[2] – Přehled barevného značení ocelí
4

Číselné značení ocelí
V našich podmínkách v běžné technické praxi se v současnosti, v době
globalizace, běžně setkáváme s více systémy značení ocelí.

Systémy značení:
- u nás stále zaujímá významné místo původní značení ocelí podle České státní
normy
ČSN 42 0002:1976
značení v systému ČSN EN 10027-1 a 2
značení v systému EN 10025
další národní normy (DIN, GOST, ISO atd.)

[4] – Ukázka převodníku materiálů
5

Značení dle ČSN
Jednotlivé označení ocelí je tvořeno základní číselnou značkou:
- oceli vhodné ke tváření: 1x xxx
- oceli vhodné ke slévání (oceli na odlitky): 42 xxxx
Může být doplněna až 2 doplňkovými číslicemi, které jsou odděleny tečkou
(např. 1x xxx.xx nebo 42 xxxx.xx).

[5] – Schéma sestavování číselného označení oceli
6

Doplňkové číslice základního značení

[6] – Přehled doplňkových číslic základního značení oceli
7

Oceli ke tváření
Rozdělujeme na tzv. třídy jakosti: 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 19.

[7] – Přehled tříd ocelí
8

Oceli třídy 10 a 11
-

konstrukční uhlíkové oceli obvyklých jakostí bez legujících přísad
nejměkčí oceli s obsahem C kolem 0,1% se používají pro hluboké tažení
automatové oceli – zvlášť vhodné pro obrábění – zvýšený obsah S (síry)
nebo Pb (olova)
oceli se zaručenou svařitelností – pro svařované konstrukce – nízký obsah C
koresist – zaručeně svařitelné oceli se zvýšenou odolností proti korozi
oceli tř. 11 vhodné na méně namáhané konstrukce

[8] – Označování ocelí třídy 10

[9] – Označování ocelí třídy 11

9

Oceli třídy 12 až 16
-

-

konstrukční oceli uhlíkové (tř. 12) a slitinové – legované - (tř. 13-16)
používají se vždy ve stavu tepelně zpracovaném – výrobcem zaručena
čistota a vhodné chemické složení
dovolují zvětšit namáhání a zmenšit hmotnost součástí

[10] – Sestavení číselného označení oceli třídy 12 až 16
10

Oceli třídy 17
-

konstrukční oceli legované hlavně Cr (chrom) a Cr+Ni (nikl)
nejdůležitějšími druhy jsou oceli:
- korozivzdorné
- žárovzdorné – součásti a armatury průmyslových pecí, parních kotlů,
turbín
- žáropevné – mají dobré mechanické vlastnosti za vysokých teplot
(vysoká mez tečení) – např. součásti odolávající účinkům vysoko
předehřáté páry

[11] – Sestavení číselného označení oceli třídy 17
11

Nástrojové oceli
Rozlišujeme:
uhlíkové – (0,6-1,5)% C, v omezené míře se využívá pro řezné nástroje,
kalením dosáhneme pouze tvrdé povrchové vrstvy (2-3 mm)
nízkolegované – obsahují karbidotvorné prvky (Cr, W) – zvyšují řezivost
nástrojů – větší životnost
vysokolegované – kolem 10% slitinových prvků

[12] – Sestavení číselného označení oceli třídy 19

12

Vysokolegované nástrojové oceli
-

-

-

oceli pro tváření a obrábění za studena – vysoký obsah Cr – na složité
střižníky a střižnice, řezné nástroje s malou řeznou rychlostí – protahovací
trny, závitníky, soustružnické nože na dřevo, lehké kovy a mosaz
oceli pracující velkými rychlostmi (rychlořezné oceli - RO) – jsou
samokalitelné, mají obsah C (0,7-0,9)%
pro tváření za tepla – oceli s obsahem (5-10) %W – oceli mají i při vysokých
teplotách zachovánu tvrdost a nemají sklon ke vzniku tepelných trhlin
způsobených prudkým roztažením a smrštěním povrchových vrstev.

13

Značení dle ČSN EN 10027-1 (r.1995)
-

systém zkráceného označování
označování charakteristickými písmeny a čísly podle hlavní oblasti použití,
mechanických a fyzikálních vlastností nebo chemického složení
doplnění přídavnými symboly.

14

Značení dle ČSN EN 10027-2 (r.1995)
-

stanovená pravidla pro systém číselného označování
toto značení je doplňkové pro značení dle ČSN EN 10027-1

Poznámka 1. Další údaje jsou uvedeny ve ST, týkají se zejména čísel skupin
ocelí, charakteristických vlastností, pevností v tahu Rm.
Poznámka 2. Pokud nebudou jednotlivým ocelím přidělena čísla ocelí
a nebudou rušeny materiálové listy (norma jakosti), nepřichází zatím tento
systém označování ocelí v praktickém používání v úvahu.
15

Materiálový list
Jedná se o normu materiálu, z které lze vyčíst chemické složení, mechanické
a ostatní vlastnosti, doporučení pro použití materiálu a porovnání s jinými
národními značeními tohoto materiálu.

[13] – Ukázka materiálového listu

16

Citace
1.
2.
3.

4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.

BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
JOHANN H. ADDICKS. Wikimedia Commons [online]. [cit. 8.8.2012]. Dostupný na WWW:
.
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
FÜRBACHER, I. Lexikon kovů Praha

17


Slide 7

Ročník

1. ročník strojírenských oborů

Typ šablony

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Vzdělávací obor

Strojírenská technologie

Téma

Značení ocelí - prezentace

Jméno autora

Ing. Hana Sochová

Vytvořeno

2. 6. 2012

Metodický popis
(anotace)

Přehled o systémech označování ocelí podle národních
technických norem s vysvětlením principů čtení a práce s
materiálovými listy.

Číslo materiálu

VY_32_INOVACE_15Sch

Registrační číslo projektu

CZ.1.07/1.5.00/34.0153

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Uničov,
Moravské nám. 681

Rozdělení ocelí
Podle chemického složení:
uhlíkové – slitiny Fe a C (méně než 0,8%) + obvyklé doprovodné prvky bez
dalších úmyslných přísad, vlastnosti jsou dány hlavně uhlíkem
slitinové (legované) – obsahuje další, úmyslně přidané prvky
Podle použití:
konstrukční – obvyklých jakostí (uhlíkové) nebo ušlechtilé (uhlíkové nebo
slitinové
nástrojové
Konstrukční uhlíkové oceli:
nízkouhlíkové – obsah C do 0,25%C
středně uhlíkové – obsah C (nad 0,25-0,6)%C
vysokouhlíkové – obsah C nad 0,6%C

2

Rozdělení ocelí

[1] – Schéma rozdělení ocelí

3

Barevné značení ocelí
Podle normy se výrobky z oceli
při výrobě označují barevnou
značkou (na čelo nebo na konec
polotovaru).

[3] – Ukázka označení ocelového polotovaru

[2] – Přehled barevného značení ocelí
4

Číselné značení ocelí
V našich podmínkách v běžné technické praxi se v současnosti, v době
globalizace, běžně setkáváme s více systémy značení ocelí.

Systémy značení:
- u nás stále zaujímá významné místo původní značení ocelí podle České státní
normy
ČSN 42 0002:1976
značení v systému ČSN EN 10027-1 a 2
značení v systému EN 10025
další národní normy (DIN, GOST, ISO atd.)

[4] – Ukázka převodníku materiálů
5

Značení dle ČSN
Jednotlivé označení ocelí je tvořeno základní číselnou značkou:
- oceli vhodné ke tváření: 1x xxx
- oceli vhodné ke slévání (oceli na odlitky): 42 xxxx
Může být doplněna až 2 doplňkovými číslicemi, které jsou odděleny tečkou
(např. 1x xxx.xx nebo 42 xxxx.xx).

[5] – Schéma sestavování číselného označení oceli
6

Doplňkové číslice základního značení

[6] – Přehled doplňkových číslic základního značení oceli
7

Oceli ke tváření
Rozdělujeme na tzv. třídy jakosti: 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 19.

[7] – Přehled tříd ocelí
8

Oceli třídy 10 a 11
-

konstrukční uhlíkové oceli obvyklých jakostí bez legujících přísad
nejměkčí oceli s obsahem C kolem 0,1% se používají pro hluboké tažení
automatové oceli – zvlášť vhodné pro obrábění – zvýšený obsah S (síry)
nebo Pb (olova)
oceli se zaručenou svařitelností – pro svařované konstrukce – nízký obsah C
koresist – zaručeně svařitelné oceli se zvýšenou odolností proti korozi
oceli tř. 11 vhodné na méně namáhané konstrukce

[8] – Označování ocelí třídy 10

[9] – Označování ocelí třídy 11

9

Oceli třídy 12 až 16
-

-

konstrukční oceli uhlíkové (tř. 12) a slitinové – legované - (tř. 13-16)
používají se vždy ve stavu tepelně zpracovaném – výrobcem zaručena
čistota a vhodné chemické složení
dovolují zvětšit namáhání a zmenšit hmotnost součástí

[10] – Sestavení číselného označení oceli třídy 12 až 16
10

Oceli třídy 17
-

konstrukční oceli legované hlavně Cr (chrom) a Cr+Ni (nikl)
nejdůležitějšími druhy jsou oceli:
- korozivzdorné
- žárovzdorné – součásti a armatury průmyslových pecí, parních kotlů,
turbín
- žáropevné – mají dobré mechanické vlastnosti za vysokých teplot
(vysoká mez tečení) – např. součásti odolávající účinkům vysoko
předehřáté páry

[11] – Sestavení číselného označení oceli třídy 17
11

Nástrojové oceli
Rozlišujeme:
uhlíkové – (0,6-1,5)% C, v omezené míře se využívá pro řezné nástroje,
kalením dosáhneme pouze tvrdé povrchové vrstvy (2-3 mm)
nízkolegované – obsahují karbidotvorné prvky (Cr, W) – zvyšují řezivost
nástrojů – větší životnost
vysokolegované – kolem 10% slitinových prvků

[12] – Sestavení číselného označení oceli třídy 19

12

Vysokolegované nástrojové oceli
-

-

-

oceli pro tváření a obrábění za studena – vysoký obsah Cr – na složité
střižníky a střižnice, řezné nástroje s malou řeznou rychlostí – protahovací
trny, závitníky, soustružnické nože na dřevo, lehké kovy a mosaz
oceli pracující velkými rychlostmi (rychlořezné oceli - RO) – jsou
samokalitelné, mají obsah C (0,7-0,9)%
pro tváření za tepla – oceli s obsahem (5-10) %W – oceli mají i při vysokých
teplotách zachovánu tvrdost a nemají sklon ke vzniku tepelných trhlin
způsobených prudkým roztažením a smrštěním povrchových vrstev.

13

Značení dle ČSN EN 10027-1 (r.1995)
-

systém zkráceného označování
označování charakteristickými písmeny a čísly podle hlavní oblasti použití,
mechanických a fyzikálních vlastností nebo chemického složení
doplnění přídavnými symboly.

14

Značení dle ČSN EN 10027-2 (r.1995)
-

stanovená pravidla pro systém číselného označování
toto značení je doplňkové pro značení dle ČSN EN 10027-1

Poznámka 1. Další údaje jsou uvedeny ve ST, týkají se zejména čísel skupin
ocelí, charakteristických vlastností, pevností v tahu Rm.
Poznámka 2. Pokud nebudou jednotlivým ocelím přidělena čísla ocelí
a nebudou rušeny materiálové listy (norma jakosti), nepřichází zatím tento
systém označování ocelí v praktickém používání v úvahu.
15

Materiálový list
Jedná se o normu materiálu, z které lze vyčíst chemické složení, mechanické
a ostatní vlastnosti, doporučení pro použití materiálu a porovnání s jinými
národními značeními tohoto materiálu.

[13] – Ukázka materiálového listu

16

Citace
1.
2.
3.

4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.

BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
JOHANN H. ADDICKS. Wikimedia Commons [online]. [cit. 8.8.2012]. Dostupný na WWW:
.
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
FÜRBACHER, I. Lexikon kovů Praha

17


Slide 8

Ročník

1. ročník strojírenských oborů

Typ šablony

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Vzdělávací obor

Strojírenská technologie

Téma

Značení ocelí - prezentace

Jméno autora

Ing. Hana Sochová

Vytvořeno

2. 6. 2012

Metodický popis
(anotace)

Přehled o systémech označování ocelí podle národních
technických norem s vysvětlením principů čtení a práce s
materiálovými listy.

Číslo materiálu

VY_32_INOVACE_15Sch

Registrační číslo projektu

CZ.1.07/1.5.00/34.0153

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Uničov,
Moravské nám. 681

Rozdělení ocelí
Podle chemického složení:
uhlíkové – slitiny Fe a C (méně než 0,8%) + obvyklé doprovodné prvky bez
dalších úmyslných přísad, vlastnosti jsou dány hlavně uhlíkem
slitinové (legované) – obsahuje další, úmyslně přidané prvky
Podle použití:
konstrukční – obvyklých jakostí (uhlíkové) nebo ušlechtilé (uhlíkové nebo
slitinové
nástrojové
Konstrukční uhlíkové oceli:
nízkouhlíkové – obsah C do 0,25%C
středně uhlíkové – obsah C (nad 0,25-0,6)%C
vysokouhlíkové – obsah C nad 0,6%C

2

Rozdělení ocelí

[1] – Schéma rozdělení ocelí

3

Barevné značení ocelí
Podle normy se výrobky z oceli
při výrobě označují barevnou
značkou (na čelo nebo na konec
polotovaru).

[3] – Ukázka označení ocelového polotovaru

[2] – Přehled barevného značení ocelí
4

Číselné značení ocelí
V našich podmínkách v běžné technické praxi se v současnosti, v době
globalizace, běžně setkáváme s více systémy značení ocelí.

Systémy značení:
- u nás stále zaujímá významné místo původní značení ocelí podle České státní
normy
ČSN 42 0002:1976
značení v systému ČSN EN 10027-1 a 2
značení v systému EN 10025
další národní normy (DIN, GOST, ISO atd.)

[4] – Ukázka převodníku materiálů
5

Značení dle ČSN
Jednotlivé označení ocelí je tvořeno základní číselnou značkou:
- oceli vhodné ke tváření: 1x xxx
- oceli vhodné ke slévání (oceli na odlitky): 42 xxxx
Může být doplněna až 2 doplňkovými číslicemi, které jsou odděleny tečkou
(např. 1x xxx.xx nebo 42 xxxx.xx).

[5] – Schéma sestavování číselného označení oceli
6

Doplňkové číslice základního značení

[6] – Přehled doplňkových číslic základního značení oceli
7

Oceli ke tváření
Rozdělujeme na tzv. třídy jakosti: 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 19.

[7] – Přehled tříd ocelí
8

Oceli třídy 10 a 11
-

konstrukční uhlíkové oceli obvyklých jakostí bez legujících přísad
nejměkčí oceli s obsahem C kolem 0,1% se používají pro hluboké tažení
automatové oceli – zvlášť vhodné pro obrábění – zvýšený obsah S (síry)
nebo Pb (olova)
oceli se zaručenou svařitelností – pro svařované konstrukce – nízký obsah C
koresist – zaručeně svařitelné oceli se zvýšenou odolností proti korozi
oceli tř. 11 vhodné na méně namáhané konstrukce

[8] – Označování ocelí třídy 10

[9] – Označování ocelí třídy 11

9

Oceli třídy 12 až 16
-

-

konstrukční oceli uhlíkové (tř. 12) a slitinové – legované - (tř. 13-16)
používají se vždy ve stavu tepelně zpracovaném – výrobcem zaručena
čistota a vhodné chemické složení
dovolují zvětšit namáhání a zmenšit hmotnost součástí

[10] – Sestavení číselného označení oceli třídy 12 až 16
10

Oceli třídy 17
-

konstrukční oceli legované hlavně Cr (chrom) a Cr+Ni (nikl)
nejdůležitějšími druhy jsou oceli:
- korozivzdorné
- žárovzdorné – součásti a armatury průmyslových pecí, parních kotlů,
turbín
- žáropevné – mají dobré mechanické vlastnosti za vysokých teplot
(vysoká mez tečení) – např. součásti odolávající účinkům vysoko
předehřáté páry

[11] – Sestavení číselného označení oceli třídy 17
11

Nástrojové oceli
Rozlišujeme:
uhlíkové – (0,6-1,5)% C, v omezené míře se využívá pro řezné nástroje,
kalením dosáhneme pouze tvrdé povrchové vrstvy (2-3 mm)
nízkolegované – obsahují karbidotvorné prvky (Cr, W) – zvyšují řezivost
nástrojů – větší životnost
vysokolegované – kolem 10% slitinových prvků

[12] – Sestavení číselného označení oceli třídy 19

12

Vysokolegované nástrojové oceli
-

-

-

oceli pro tváření a obrábění za studena – vysoký obsah Cr – na složité
střižníky a střižnice, řezné nástroje s malou řeznou rychlostí – protahovací
trny, závitníky, soustružnické nože na dřevo, lehké kovy a mosaz
oceli pracující velkými rychlostmi (rychlořezné oceli - RO) – jsou
samokalitelné, mají obsah C (0,7-0,9)%
pro tváření za tepla – oceli s obsahem (5-10) %W – oceli mají i při vysokých
teplotách zachovánu tvrdost a nemají sklon ke vzniku tepelných trhlin
způsobených prudkým roztažením a smrštěním povrchových vrstev.

13

Značení dle ČSN EN 10027-1 (r.1995)
-

systém zkráceného označování
označování charakteristickými písmeny a čísly podle hlavní oblasti použití,
mechanických a fyzikálních vlastností nebo chemického složení
doplnění přídavnými symboly.

14

Značení dle ČSN EN 10027-2 (r.1995)
-

stanovená pravidla pro systém číselného označování
toto značení je doplňkové pro značení dle ČSN EN 10027-1

Poznámka 1. Další údaje jsou uvedeny ve ST, týkají se zejména čísel skupin
ocelí, charakteristických vlastností, pevností v tahu Rm.
Poznámka 2. Pokud nebudou jednotlivým ocelím přidělena čísla ocelí
a nebudou rušeny materiálové listy (norma jakosti), nepřichází zatím tento
systém označování ocelí v praktickém používání v úvahu.
15

Materiálový list
Jedná se o normu materiálu, z které lze vyčíst chemické složení, mechanické
a ostatní vlastnosti, doporučení pro použití materiálu a porovnání s jinými
národními značeními tohoto materiálu.

[13] – Ukázka materiálového listu

16

Citace
1.
2.
3.

4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.

BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
JOHANN H. ADDICKS. Wikimedia Commons [online]. [cit. 8.8.2012]. Dostupný na WWW:
.
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
FÜRBACHER, I. Lexikon kovů Praha

17


Slide 9

Ročník

1. ročník strojírenských oborů

Typ šablony

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Vzdělávací obor

Strojírenská technologie

Téma

Značení ocelí - prezentace

Jméno autora

Ing. Hana Sochová

Vytvořeno

2. 6. 2012

Metodický popis
(anotace)

Přehled o systémech označování ocelí podle národních
technických norem s vysvětlením principů čtení a práce s
materiálovými listy.

Číslo materiálu

VY_32_INOVACE_15Sch

Registrační číslo projektu

CZ.1.07/1.5.00/34.0153

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Uničov,
Moravské nám. 681

Rozdělení ocelí
Podle chemického složení:
uhlíkové – slitiny Fe a C (méně než 0,8%) + obvyklé doprovodné prvky bez
dalších úmyslných přísad, vlastnosti jsou dány hlavně uhlíkem
slitinové (legované) – obsahuje další, úmyslně přidané prvky
Podle použití:
konstrukční – obvyklých jakostí (uhlíkové) nebo ušlechtilé (uhlíkové nebo
slitinové
nástrojové
Konstrukční uhlíkové oceli:
nízkouhlíkové – obsah C do 0,25%C
středně uhlíkové – obsah C (nad 0,25-0,6)%C
vysokouhlíkové – obsah C nad 0,6%C

2

Rozdělení ocelí

[1] – Schéma rozdělení ocelí

3

Barevné značení ocelí
Podle normy se výrobky z oceli
při výrobě označují barevnou
značkou (na čelo nebo na konec
polotovaru).

[3] – Ukázka označení ocelového polotovaru

[2] – Přehled barevného značení ocelí
4

Číselné značení ocelí
V našich podmínkách v běžné technické praxi se v současnosti, v době
globalizace, běžně setkáváme s více systémy značení ocelí.

Systémy značení:
- u nás stále zaujímá významné místo původní značení ocelí podle České státní
normy
ČSN 42 0002:1976
značení v systému ČSN EN 10027-1 a 2
značení v systému EN 10025
další národní normy (DIN, GOST, ISO atd.)

[4] – Ukázka převodníku materiálů
5

Značení dle ČSN
Jednotlivé označení ocelí je tvořeno základní číselnou značkou:
- oceli vhodné ke tváření: 1x xxx
- oceli vhodné ke slévání (oceli na odlitky): 42 xxxx
Může být doplněna až 2 doplňkovými číslicemi, které jsou odděleny tečkou
(např. 1x xxx.xx nebo 42 xxxx.xx).

[5] – Schéma sestavování číselného označení oceli
6

Doplňkové číslice základního značení

[6] – Přehled doplňkových číslic základního značení oceli
7

Oceli ke tváření
Rozdělujeme na tzv. třídy jakosti: 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 19.

[7] – Přehled tříd ocelí
8

Oceli třídy 10 a 11
-

konstrukční uhlíkové oceli obvyklých jakostí bez legujících přísad
nejměkčí oceli s obsahem C kolem 0,1% se používají pro hluboké tažení
automatové oceli – zvlášť vhodné pro obrábění – zvýšený obsah S (síry)
nebo Pb (olova)
oceli se zaručenou svařitelností – pro svařované konstrukce – nízký obsah C
koresist – zaručeně svařitelné oceli se zvýšenou odolností proti korozi
oceli tř. 11 vhodné na méně namáhané konstrukce

[8] – Označování ocelí třídy 10

[9] – Označování ocelí třídy 11

9

Oceli třídy 12 až 16
-

-

konstrukční oceli uhlíkové (tř. 12) a slitinové – legované - (tř. 13-16)
používají se vždy ve stavu tepelně zpracovaném – výrobcem zaručena
čistota a vhodné chemické složení
dovolují zvětšit namáhání a zmenšit hmotnost součástí

[10] – Sestavení číselného označení oceli třídy 12 až 16
10

Oceli třídy 17
-

konstrukční oceli legované hlavně Cr (chrom) a Cr+Ni (nikl)
nejdůležitějšími druhy jsou oceli:
- korozivzdorné
- žárovzdorné – součásti a armatury průmyslových pecí, parních kotlů,
turbín
- žáropevné – mají dobré mechanické vlastnosti za vysokých teplot
(vysoká mez tečení) – např. součásti odolávající účinkům vysoko
předehřáté páry

[11] – Sestavení číselného označení oceli třídy 17
11

Nástrojové oceli
Rozlišujeme:
uhlíkové – (0,6-1,5)% C, v omezené míře se využívá pro řezné nástroje,
kalením dosáhneme pouze tvrdé povrchové vrstvy (2-3 mm)
nízkolegované – obsahují karbidotvorné prvky (Cr, W) – zvyšují řezivost
nástrojů – větší životnost
vysokolegované – kolem 10% slitinových prvků

[12] – Sestavení číselného označení oceli třídy 19

12

Vysokolegované nástrojové oceli
-

-

-

oceli pro tváření a obrábění za studena – vysoký obsah Cr – na složité
střižníky a střižnice, řezné nástroje s malou řeznou rychlostí – protahovací
trny, závitníky, soustružnické nože na dřevo, lehké kovy a mosaz
oceli pracující velkými rychlostmi (rychlořezné oceli - RO) – jsou
samokalitelné, mají obsah C (0,7-0,9)%
pro tváření za tepla – oceli s obsahem (5-10) %W – oceli mají i při vysokých
teplotách zachovánu tvrdost a nemají sklon ke vzniku tepelných trhlin
způsobených prudkým roztažením a smrštěním povrchových vrstev.

13

Značení dle ČSN EN 10027-1 (r.1995)
-

systém zkráceného označování
označování charakteristickými písmeny a čísly podle hlavní oblasti použití,
mechanických a fyzikálních vlastností nebo chemického složení
doplnění přídavnými symboly.

14

Značení dle ČSN EN 10027-2 (r.1995)
-

stanovená pravidla pro systém číselného označování
toto značení je doplňkové pro značení dle ČSN EN 10027-1

Poznámka 1. Další údaje jsou uvedeny ve ST, týkají se zejména čísel skupin
ocelí, charakteristických vlastností, pevností v tahu Rm.
Poznámka 2. Pokud nebudou jednotlivým ocelím přidělena čísla ocelí
a nebudou rušeny materiálové listy (norma jakosti), nepřichází zatím tento
systém označování ocelí v praktickém používání v úvahu.
15

Materiálový list
Jedná se o normu materiálu, z které lze vyčíst chemické složení, mechanické
a ostatní vlastnosti, doporučení pro použití materiálu a porovnání s jinými
národními značeními tohoto materiálu.

[13] – Ukázka materiálového listu

16

Citace
1.
2.
3.

4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.

BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
JOHANN H. ADDICKS. Wikimedia Commons [online]. [cit. 8.8.2012]. Dostupný na WWW:
.
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
FÜRBACHER, I. Lexikon kovů Praha

17


Slide 10

Ročník

1. ročník strojírenských oborů

Typ šablony

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Vzdělávací obor

Strojírenská technologie

Téma

Značení ocelí - prezentace

Jméno autora

Ing. Hana Sochová

Vytvořeno

2. 6. 2012

Metodický popis
(anotace)

Přehled o systémech označování ocelí podle národních
technických norem s vysvětlením principů čtení a práce s
materiálovými listy.

Číslo materiálu

VY_32_INOVACE_15Sch

Registrační číslo projektu

CZ.1.07/1.5.00/34.0153

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Uničov,
Moravské nám. 681

Rozdělení ocelí
Podle chemického složení:
uhlíkové – slitiny Fe a C (méně než 0,8%) + obvyklé doprovodné prvky bez
dalších úmyslných přísad, vlastnosti jsou dány hlavně uhlíkem
slitinové (legované) – obsahuje další, úmyslně přidané prvky
Podle použití:
konstrukční – obvyklých jakostí (uhlíkové) nebo ušlechtilé (uhlíkové nebo
slitinové
nástrojové
Konstrukční uhlíkové oceli:
nízkouhlíkové – obsah C do 0,25%C
středně uhlíkové – obsah C (nad 0,25-0,6)%C
vysokouhlíkové – obsah C nad 0,6%C

2

Rozdělení ocelí

[1] – Schéma rozdělení ocelí

3

Barevné značení ocelí
Podle normy se výrobky z oceli
při výrobě označují barevnou
značkou (na čelo nebo na konec
polotovaru).

[3] – Ukázka označení ocelového polotovaru

[2] – Přehled barevného značení ocelí
4

Číselné značení ocelí
V našich podmínkách v běžné technické praxi se v současnosti, v době
globalizace, běžně setkáváme s více systémy značení ocelí.

Systémy značení:
- u nás stále zaujímá významné místo původní značení ocelí podle České státní
normy
ČSN 42 0002:1976
značení v systému ČSN EN 10027-1 a 2
značení v systému EN 10025
další národní normy (DIN, GOST, ISO atd.)

[4] – Ukázka převodníku materiálů
5

Značení dle ČSN
Jednotlivé označení ocelí je tvořeno základní číselnou značkou:
- oceli vhodné ke tváření: 1x xxx
- oceli vhodné ke slévání (oceli na odlitky): 42 xxxx
Může být doplněna až 2 doplňkovými číslicemi, které jsou odděleny tečkou
(např. 1x xxx.xx nebo 42 xxxx.xx).

[5] – Schéma sestavování číselného označení oceli
6

Doplňkové číslice základního značení

[6] – Přehled doplňkových číslic základního značení oceli
7

Oceli ke tváření
Rozdělujeme na tzv. třídy jakosti: 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 19.

[7] – Přehled tříd ocelí
8

Oceli třídy 10 a 11
-

konstrukční uhlíkové oceli obvyklých jakostí bez legujících přísad
nejměkčí oceli s obsahem C kolem 0,1% se používají pro hluboké tažení
automatové oceli – zvlášť vhodné pro obrábění – zvýšený obsah S (síry)
nebo Pb (olova)
oceli se zaručenou svařitelností – pro svařované konstrukce – nízký obsah C
koresist – zaručeně svařitelné oceli se zvýšenou odolností proti korozi
oceli tř. 11 vhodné na méně namáhané konstrukce

[8] – Označování ocelí třídy 10

[9] – Označování ocelí třídy 11

9

Oceli třídy 12 až 16
-

-

konstrukční oceli uhlíkové (tř. 12) a slitinové – legované - (tř. 13-16)
používají se vždy ve stavu tepelně zpracovaném – výrobcem zaručena
čistota a vhodné chemické složení
dovolují zvětšit namáhání a zmenšit hmotnost součástí

[10] – Sestavení číselného označení oceli třídy 12 až 16
10

Oceli třídy 17
-

konstrukční oceli legované hlavně Cr (chrom) a Cr+Ni (nikl)
nejdůležitějšími druhy jsou oceli:
- korozivzdorné
- žárovzdorné – součásti a armatury průmyslových pecí, parních kotlů,
turbín
- žáropevné – mají dobré mechanické vlastnosti za vysokých teplot
(vysoká mez tečení) – např. součásti odolávající účinkům vysoko
předehřáté páry

[11] – Sestavení číselného označení oceli třídy 17
11

Nástrojové oceli
Rozlišujeme:
uhlíkové – (0,6-1,5)% C, v omezené míře se využívá pro řezné nástroje,
kalením dosáhneme pouze tvrdé povrchové vrstvy (2-3 mm)
nízkolegované – obsahují karbidotvorné prvky (Cr, W) – zvyšují řezivost
nástrojů – větší životnost
vysokolegované – kolem 10% slitinových prvků

[12] – Sestavení číselného označení oceli třídy 19

12

Vysokolegované nástrojové oceli
-

-

-

oceli pro tváření a obrábění za studena – vysoký obsah Cr – na složité
střižníky a střižnice, řezné nástroje s malou řeznou rychlostí – protahovací
trny, závitníky, soustružnické nože na dřevo, lehké kovy a mosaz
oceli pracující velkými rychlostmi (rychlořezné oceli - RO) – jsou
samokalitelné, mají obsah C (0,7-0,9)%
pro tváření za tepla – oceli s obsahem (5-10) %W – oceli mají i při vysokých
teplotách zachovánu tvrdost a nemají sklon ke vzniku tepelných trhlin
způsobených prudkým roztažením a smrštěním povrchových vrstev.

13

Značení dle ČSN EN 10027-1 (r.1995)
-

systém zkráceného označování
označování charakteristickými písmeny a čísly podle hlavní oblasti použití,
mechanických a fyzikálních vlastností nebo chemického složení
doplnění přídavnými symboly.

14

Značení dle ČSN EN 10027-2 (r.1995)
-

stanovená pravidla pro systém číselného označování
toto značení je doplňkové pro značení dle ČSN EN 10027-1

Poznámka 1. Další údaje jsou uvedeny ve ST, týkají se zejména čísel skupin
ocelí, charakteristických vlastností, pevností v tahu Rm.
Poznámka 2. Pokud nebudou jednotlivým ocelím přidělena čísla ocelí
a nebudou rušeny materiálové listy (norma jakosti), nepřichází zatím tento
systém označování ocelí v praktickém používání v úvahu.
15

Materiálový list
Jedná se o normu materiálu, z které lze vyčíst chemické složení, mechanické
a ostatní vlastnosti, doporučení pro použití materiálu a porovnání s jinými
národními značeními tohoto materiálu.

[13] – Ukázka materiálového listu

16

Citace
1.
2.
3.

4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.

BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
JOHANN H. ADDICKS. Wikimedia Commons [online]. [cit. 8.8.2012]. Dostupný na WWW:
.
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
FÜRBACHER, I. Lexikon kovů Praha

17


Slide 11

Ročník

1. ročník strojírenských oborů

Typ šablony

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Vzdělávací obor

Strojírenská technologie

Téma

Značení ocelí - prezentace

Jméno autora

Ing. Hana Sochová

Vytvořeno

2. 6. 2012

Metodický popis
(anotace)

Přehled o systémech označování ocelí podle národních
technických norem s vysvětlením principů čtení a práce s
materiálovými listy.

Číslo materiálu

VY_32_INOVACE_15Sch

Registrační číslo projektu

CZ.1.07/1.5.00/34.0153

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Uničov,
Moravské nám. 681

Rozdělení ocelí
Podle chemického složení:
uhlíkové – slitiny Fe a C (méně než 0,8%) + obvyklé doprovodné prvky bez
dalších úmyslných přísad, vlastnosti jsou dány hlavně uhlíkem
slitinové (legované) – obsahuje další, úmyslně přidané prvky
Podle použití:
konstrukční – obvyklých jakostí (uhlíkové) nebo ušlechtilé (uhlíkové nebo
slitinové
nástrojové
Konstrukční uhlíkové oceli:
nízkouhlíkové – obsah C do 0,25%C
středně uhlíkové – obsah C (nad 0,25-0,6)%C
vysokouhlíkové – obsah C nad 0,6%C

2

Rozdělení ocelí

[1] – Schéma rozdělení ocelí

3

Barevné značení ocelí
Podle normy se výrobky z oceli
při výrobě označují barevnou
značkou (na čelo nebo na konec
polotovaru).

[3] – Ukázka označení ocelového polotovaru

[2] – Přehled barevného značení ocelí
4

Číselné značení ocelí
V našich podmínkách v běžné technické praxi se v současnosti, v době
globalizace, běžně setkáváme s více systémy značení ocelí.

Systémy značení:
- u nás stále zaujímá významné místo původní značení ocelí podle České státní
normy
ČSN 42 0002:1976
značení v systému ČSN EN 10027-1 a 2
značení v systému EN 10025
další národní normy (DIN, GOST, ISO atd.)

[4] – Ukázka převodníku materiálů
5

Značení dle ČSN
Jednotlivé označení ocelí je tvořeno základní číselnou značkou:
- oceli vhodné ke tváření: 1x xxx
- oceli vhodné ke slévání (oceli na odlitky): 42 xxxx
Může být doplněna až 2 doplňkovými číslicemi, které jsou odděleny tečkou
(např. 1x xxx.xx nebo 42 xxxx.xx).

[5] – Schéma sestavování číselného označení oceli
6

Doplňkové číslice základního značení

[6] – Přehled doplňkových číslic základního značení oceli
7

Oceli ke tváření
Rozdělujeme na tzv. třídy jakosti: 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 19.

[7] – Přehled tříd ocelí
8

Oceli třídy 10 a 11
-

konstrukční uhlíkové oceli obvyklých jakostí bez legujících přísad
nejměkčí oceli s obsahem C kolem 0,1% se používají pro hluboké tažení
automatové oceli – zvlášť vhodné pro obrábění – zvýšený obsah S (síry)
nebo Pb (olova)
oceli se zaručenou svařitelností – pro svařované konstrukce – nízký obsah C
koresist – zaručeně svařitelné oceli se zvýšenou odolností proti korozi
oceli tř. 11 vhodné na méně namáhané konstrukce

[8] – Označování ocelí třídy 10

[9] – Označování ocelí třídy 11

9

Oceli třídy 12 až 16
-

-

konstrukční oceli uhlíkové (tř. 12) a slitinové – legované - (tř. 13-16)
používají se vždy ve stavu tepelně zpracovaném – výrobcem zaručena
čistota a vhodné chemické složení
dovolují zvětšit namáhání a zmenšit hmotnost součástí

[10] – Sestavení číselného označení oceli třídy 12 až 16
10

Oceli třídy 17
-

konstrukční oceli legované hlavně Cr (chrom) a Cr+Ni (nikl)
nejdůležitějšími druhy jsou oceli:
- korozivzdorné
- žárovzdorné – součásti a armatury průmyslových pecí, parních kotlů,
turbín
- žáropevné – mají dobré mechanické vlastnosti za vysokých teplot
(vysoká mez tečení) – např. součásti odolávající účinkům vysoko
předehřáté páry

[11] – Sestavení číselného označení oceli třídy 17
11

Nástrojové oceli
Rozlišujeme:
uhlíkové – (0,6-1,5)% C, v omezené míře se využívá pro řezné nástroje,
kalením dosáhneme pouze tvrdé povrchové vrstvy (2-3 mm)
nízkolegované – obsahují karbidotvorné prvky (Cr, W) – zvyšují řezivost
nástrojů – větší životnost
vysokolegované – kolem 10% slitinových prvků

[12] – Sestavení číselného označení oceli třídy 19

12

Vysokolegované nástrojové oceli
-

-

-

oceli pro tváření a obrábění za studena – vysoký obsah Cr – na složité
střižníky a střižnice, řezné nástroje s malou řeznou rychlostí – protahovací
trny, závitníky, soustružnické nože na dřevo, lehké kovy a mosaz
oceli pracující velkými rychlostmi (rychlořezné oceli - RO) – jsou
samokalitelné, mají obsah C (0,7-0,9)%
pro tváření za tepla – oceli s obsahem (5-10) %W – oceli mají i při vysokých
teplotách zachovánu tvrdost a nemají sklon ke vzniku tepelných trhlin
způsobených prudkým roztažením a smrštěním povrchových vrstev.

13

Značení dle ČSN EN 10027-1 (r.1995)
-

systém zkráceného označování
označování charakteristickými písmeny a čísly podle hlavní oblasti použití,
mechanických a fyzikálních vlastností nebo chemického složení
doplnění přídavnými symboly.

14

Značení dle ČSN EN 10027-2 (r.1995)
-

stanovená pravidla pro systém číselného označování
toto značení je doplňkové pro značení dle ČSN EN 10027-1

Poznámka 1. Další údaje jsou uvedeny ve ST, týkají se zejména čísel skupin
ocelí, charakteristických vlastností, pevností v tahu Rm.
Poznámka 2. Pokud nebudou jednotlivým ocelím přidělena čísla ocelí
a nebudou rušeny materiálové listy (norma jakosti), nepřichází zatím tento
systém označování ocelí v praktickém používání v úvahu.
15

Materiálový list
Jedná se o normu materiálu, z které lze vyčíst chemické složení, mechanické
a ostatní vlastnosti, doporučení pro použití materiálu a porovnání s jinými
národními značeními tohoto materiálu.

[13] – Ukázka materiálového listu

16

Citace
1.
2.
3.

4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.

BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
JOHANN H. ADDICKS. Wikimedia Commons [online]. [cit. 8.8.2012]. Dostupný na WWW:
.
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
FÜRBACHER, I. Lexikon kovů Praha

17


Slide 12

Ročník

1. ročník strojírenských oborů

Typ šablony

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Vzdělávací obor

Strojírenská technologie

Téma

Značení ocelí - prezentace

Jméno autora

Ing. Hana Sochová

Vytvořeno

2. 6. 2012

Metodický popis
(anotace)

Přehled o systémech označování ocelí podle národních
technických norem s vysvětlením principů čtení a práce s
materiálovými listy.

Číslo materiálu

VY_32_INOVACE_15Sch

Registrační číslo projektu

CZ.1.07/1.5.00/34.0153

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Uničov,
Moravské nám. 681

Rozdělení ocelí
Podle chemického složení:
uhlíkové – slitiny Fe a C (méně než 0,8%) + obvyklé doprovodné prvky bez
dalších úmyslných přísad, vlastnosti jsou dány hlavně uhlíkem
slitinové (legované) – obsahuje další, úmyslně přidané prvky
Podle použití:
konstrukční – obvyklých jakostí (uhlíkové) nebo ušlechtilé (uhlíkové nebo
slitinové
nástrojové
Konstrukční uhlíkové oceli:
nízkouhlíkové – obsah C do 0,25%C
středně uhlíkové – obsah C (nad 0,25-0,6)%C
vysokouhlíkové – obsah C nad 0,6%C

2

Rozdělení ocelí

[1] – Schéma rozdělení ocelí

3

Barevné značení ocelí
Podle normy se výrobky z oceli
při výrobě označují barevnou
značkou (na čelo nebo na konec
polotovaru).

[3] – Ukázka označení ocelového polotovaru

[2] – Přehled barevného značení ocelí
4

Číselné značení ocelí
V našich podmínkách v běžné technické praxi se v současnosti, v době
globalizace, běžně setkáváme s více systémy značení ocelí.

Systémy značení:
- u nás stále zaujímá významné místo původní značení ocelí podle České státní
normy
ČSN 42 0002:1976
značení v systému ČSN EN 10027-1 a 2
značení v systému EN 10025
další národní normy (DIN, GOST, ISO atd.)

[4] – Ukázka převodníku materiálů
5

Značení dle ČSN
Jednotlivé označení ocelí je tvořeno základní číselnou značkou:
- oceli vhodné ke tváření: 1x xxx
- oceli vhodné ke slévání (oceli na odlitky): 42 xxxx
Může být doplněna až 2 doplňkovými číslicemi, které jsou odděleny tečkou
(např. 1x xxx.xx nebo 42 xxxx.xx).

[5] – Schéma sestavování číselného označení oceli
6

Doplňkové číslice základního značení

[6] – Přehled doplňkových číslic základního značení oceli
7

Oceli ke tváření
Rozdělujeme na tzv. třídy jakosti: 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 19.

[7] – Přehled tříd ocelí
8

Oceli třídy 10 a 11
-

konstrukční uhlíkové oceli obvyklých jakostí bez legujících přísad
nejměkčí oceli s obsahem C kolem 0,1% se používají pro hluboké tažení
automatové oceli – zvlášť vhodné pro obrábění – zvýšený obsah S (síry)
nebo Pb (olova)
oceli se zaručenou svařitelností – pro svařované konstrukce – nízký obsah C
koresist – zaručeně svařitelné oceli se zvýšenou odolností proti korozi
oceli tř. 11 vhodné na méně namáhané konstrukce

[8] – Označování ocelí třídy 10

[9] – Označování ocelí třídy 11

9

Oceli třídy 12 až 16
-

-

konstrukční oceli uhlíkové (tř. 12) a slitinové – legované - (tř. 13-16)
používají se vždy ve stavu tepelně zpracovaném – výrobcem zaručena
čistota a vhodné chemické složení
dovolují zvětšit namáhání a zmenšit hmotnost součástí

[10] – Sestavení číselného označení oceli třídy 12 až 16
10

Oceli třídy 17
-

konstrukční oceli legované hlavně Cr (chrom) a Cr+Ni (nikl)
nejdůležitějšími druhy jsou oceli:
- korozivzdorné
- žárovzdorné – součásti a armatury průmyslových pecí, parních kotlů,
turbín
- žáropevné – mají dobré mechanické vlastnosti za vysokých teplot
(vysoká mez tečení) – např. součásti odolávající účinkům vysoko
předehřáté páry

[11] – Sestavení číselného označení oceli třídy 17
11

Nástrojové oceli
Rozlišujeme:
uhlíkové – (0,6-1,5)% C, v omezené míře se využívá pro řezné nástroje,
kalením dosáhneme pouze tvrdé povrchové vrstvy (2-3 mm)
nízkolegované – obsahují karbidotvorné prvky (Cr, W) – zvyšují řezivost
nástrojů – větší životnost
vysokolegované – kolem 10% slitinových prvků

[12] – Sestavení číselného označení oceli třídy 19

12

Vysokolegované nástrojové oceli
-

-

-

oceli pro tváření a obrábění za studena – vysoký obsah Cr – na složité
střižníky a střižnice, řezné nástroje s malou řeznou rychlostí – protahovací
trny, závitníky, soustružnické nože na dřevo, lehké kovy a mosaz
oceli pracující velkými rychlostmi (rychlořezné oceli - RO) – jsou
samokalitelné, mají obsah C (0,7-0,9)%
pro tváření za tepla – oceli s obsahem (5-10) %W – oceli mají i při vysokých
teplotách zachovánu tvrdost a nemají sklon ke vzniku tepelných trhlin
způsobených prudkým roztažením a smrštěním povrchových vrstev.

13

Značení dle ČSN EN 10027-1 (r.1995)
-

systém zkráceného označování
označování charakteristickými písmeny a čísly podle hlavní oblasti použití,
mechanických a fyzikálních vlastností nebo chemického složení
doplnění přídavnými symboly.

14

Značení dle ČSN EN 10027-2 (r.1995)
-

stanovená pravidla pro systém číselného označování
toto značení je doplňkové pro značení dle ČSN EN 10027-1

Poznámka 1. Další údaje jsou uvedeny ve ST, týkají se zejména čísel skupin
ocelí, charakteristických vlastností, pevností v tahu Rm.
Poznámka 2. Pokud nebudou jednotlivým ocelím přidělena čísla ocelí
a nebudou rušeny materiálové listy (norma jakosti), nepřichází zatím tento
systém označování ocelí v praktickém používání v úvahu.
15

Materiálový list
Jedná se o normu materiálu, z které lze vyčíst chemické složení, mechanické
a ostatní vlastnosti, doporučení pro použití materiálu a porovnání s jinými
národními značeními tohoto materiálu.

[13] – Ukázka materiálového listu

16

Citace
1.
2.
3.

4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.

BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
JOHANN H. ADDICKS. Wikimedia Commons [online]. [cit. 8.8.2012]. Dostupný na WWW:
.
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
FÜRBACHER, I. Lexikon kovů Praha

17


Slide 13

Ročník

1. ročník strojírenských oborů

Typ šablony

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Vzdělávací obor

Strojírenská technologie

Téma

Značení ocelí - prezentace

Jméno autora

Ing. Hana Sochová

Vytvořeno

2. 6. 2012

Metodický popis
(anotace)

Přehled o systémech označování ocelí podle národních
technických norem s vysvětlením principů čtení a práce s
materiálovými listy.

Číslo materiálu

VY_32_INOVACE_15Sch

Registrační číslo projektu

CZ.1.07/1.5.00/34.0153

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Uničov,
Moravské nám. 681

Rozdělení ocelí
Podle chemického složení:
uhlíkové – slitiny Fe a C (méně než 0,8%) + obvyklé doprovodné prvky bez
dalších úmyslných přísad, vlastnosti jsou dány hlavně uhlíkem
slitinové (legované) – obsahuje další, úmyslně přidané prvky
Podle použití:
konstrukční – obvyklých jakostí (uhlíkové) nebo ušlechtilé (uhlíkové nebo
slitinové
nástrojové
Konstrukční uhlíkové oceli:
nízkouhlíkové – obsah C do 0,25%C
středně uhlíkové – obsah C (nad 0,25-0,6)%C
vysokouhlíkové – obsah C nad 0,6%C

2

Rozdělení ocelí

[1] – Schéma rozdělení ocelí

3

Barevné značení ocelí
Podle normy se výrobky z oceli
při výrobě označují barevnou
značkou (na čelo nebo na konec
polotovaru).

[3] – Ukázka označení ocelového polotovaru

[2] – Přehled barevného značení ocelí
4

Číselné značení ocelí
V našich podmínkách v běžné technické praxi se v současnosti, v době
globalizace, běžně setkáváme s více systémy značení ocelí.

Systémy značení:
- u nás stále zaujímá významné místo původní značení ocelí podle České státní
normy
ČSN 42 0002:1976
značení v systému ČSN EN 10027-1 a 2
značení v systému EN 10025
další národní normy (DIN, GOST, ISO atd.)

[4] – Ukázka převodníku materiálů
5

Značení dle ČSN
Jednotlivé označení ocelí je tvořeno základní číselnou značkou:
- oceli vhodné ke tváření: 1x xxx
- oceli vhodné ke slévání (oceli na odlitky): 42 xxxx
Může být doplněna až 2 doplňkovými číslicemi, které jsou odděleny tečkou
(např. 1x xxx.xx nebo 42 xxxx.xx).

[5] – Schéma sestavování číselného označení oceli
6

Doplňkové číslice základního značení

[6] – Přehled doplňkových číslic základního značení oceli
7

Oceli ke tváření
Rozdělujeme na tzv. třídy jakosti: 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 19.

[7] – Přehled tříd ocelí
8

Oceli třídy 10 a 11
-

konstrukční uhlíkové oceli obvyklých jakostí bez legujících přísad
nejměkčí oceli s obsahem C kolem 0,1% se používají pro hluboké tažení
automatové oceli – zvlášť vhodné pro obrábění – zvýšený obsah S (síry)
nebo Pb (olova)
oceli se zaručenou svařitelností – pro svařované konstrukce – nízký obsah C
koresist – zaručeně svařitelné oceli se zvýšenou odolností proti korozi
oceli tř. 11 vhodné na méně namáhané konstrukce

[8] – Označování ocelí třídy 10

[9] – Označování ocelí třídy 11

9

Oceli třídy 12 až 16
-

-

konstrukční oceli uhlíkové (tř. 12) a slitinové – legované - (tř. 13-16)
používají se vždy ve stavu tepelně zpracovaném – výrobcem zaručena
čistota a vhodné chemické složení
dovolují zvětšit namáhání a zmenšit hmotnost součástí

[10] – Sestavení číselného označení oceli třídy 12 až 16
10

Oceli třídy 17
-

konstrukční oceli legované hlavně Cr (chrom) a Cr+Ni (nikl)
nejdůležitějšími druhy jsou oceli:
- korozivzdorné
- žárovzdorné – součásti a armatury průmyslových pecí, parních kotlů,
turbín
- žáropevné – mají dobré mechanické vlastnosti za vysokých teplot
(vysoká mez tečení) – např. součásti odolávající účinkům vysoko
předehřáté páry

[11] – Sestavení číselného označení oceli třídy 17
11

Nástrojové oceli
Rozlišujeme:
uhlíkové – (0,6-1,5)% C, v omezené míře se využívá pro řezné nástroje,
kalením dosáhneme pouze tvrdé povrchové vrstvy (2-3 mm)
nízkolegované – obsahují karbidotvorné prvky (Cr, W) – zvyšují řezivost
nástrojů – větší životnost
vysokolegované – kolem 10% slitinových prvků

[12] – Sestavení číselného označení oceli třídy 19

12

Vysokolegované nástrojové oceli
-

-

-

oceli pro tváření a obrábění za studena – vysoký obsah Cr – na složité
střižníky a střižnice, řezné nástroje s malou řeznou rychlostí – protahovací
trny, závitníky, soustružnické nože na dřevo, lehké kovy a mosaz
oceli pracující velkými rychlostmi (rychlořezné oceli - RO) – jsou
samokalitelné, mají obsah C (0,7-0,9)%
pro tváření za tepla – oceli s obsahem (5-10) %W – oceli mají i při vysokých
teplotách zachovánu tvrdost a nemají sklon ke vzniku tepelných trhlin
způsobených prudkým roztažením a smrštěním povrchových vrstev.

13

Značení dle ČSN EN 10027-1 (r.1995)
-

systém zkráceného označování
označování charakteristickými písmeny a čísly podle hlavní oblasti použití,
mechanických a fyzikálních vlastností nebo chemického složení
doplnění přídavnými symboly.

14

Značení dle ČSN EN 10027-2 (r.1995)
-

stanovená pravidla pro systém číselného označování
toto značení je doplňkové pro značení dle ČSN EN 10027-1

Poznámka 1. Další údaje jsou uvedeny ve ST, týkají se zejména čísel skupin
ocelí, charakteristických vlastností, pevností v tahu Rm.
Poznámka 2. Pokud nebudou jednotlivým ocelím přidělena čísla ocelí
a nebudou rušeny materiálové listy (norma jakosti), nepřichází zatím tento
systém označování ocelí v praktickém používání v úvahu.
15

Materiálový list
Jedná se o normu materiálu, z které lze vyčíst chemické složení, mechanické
a ostatní vlastnosti, doporučení pro použití materiálu a porovnání s jinými
národními značeními tohoto materiálu.

[13] – Ukázka materiálového listu

16

Citace
1.
2.
3.

4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.

BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
JOHANN H. ADDICKS. Wikimedia Commons [online]. [cit. 8.8.2012]. Dostupný na WWW:
.
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
FÜRBACHER, I. Lexikon kovů Praha

17


Slide 14

Ročník

1. ročník strojírenských oborů

Typ šablony

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Vzdělávací obor

Strojírenská technologie

Téma

Značení ocelí - prezentace

Jméno autora

Ing. Hana Sochová

Vytvořeno

2. 6. 2012

Metodický popis
(anotace)

Přehled o systémech označování ocelí podle národních
technických norem s vysvětlením principů čtení a práce s
materiálovými listy.

Číslo materiálu

VY_32_INOVACE_15Sch

Registrační číslo projektu

CZ.1.07/1.5.00/34.0153

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Uničov,
Moravské nám. 681

Rozdělení ocelí
Podle chemického složení:
uhlíkové – slitiny Fe a C (méně než 0,8%) + obvyklé doprovodné prvky bez
dalších úmyslných přísad, vlastnosti jsou dány hlavně uhlíkem
slitinové (legované) – obsahuje další, úmyslně přidané prvky
Podle použití:
konstrukční – obvyklých jakostí (uhlíkové) nebo ušlechtilé (uhlíkové nebo
slitinové
nástrojové
Konstrukční uhlíkové oceli:
nízkouhlíkové – obsah C do 0,25%C
středně uhlíkové – obsah C (nad 0,25-0,6)%C
vysokouhlíkové – obsah C nad 0,6%C

2

Rozdělení ocelí

[1] – Schéma rozdělení ocelí

3

Barevné značení ocelí
Podle normy se výrobky z oceli
při výrobě označují barevnou
značkou (na čelo nebo na konec
polotovaru).

[3] – Ukázka označení ocelového polotovaru

[2] – Přehled barevného značení ocelí
4

Číselné značení ocelí
V našich podmínkách v běžné technické praxi se v současnosti, v době
globalizace, běžně setkáváme s více systémy značení ocelí.

Systémy značení:
- u nás stále zaujímá významné místo původní značení ocelí podle České státní
normy
ČSN 42 0002:1976
značení v systému ČSN EN 10027-1 a 2
značení v systému EN 10025
další národní normy (DIN, GOST, ISO atd.)

[4] – Ukázka převodníku materiálů
5

Značení dle ČSN
Jednotlivé označení ocelí je tvořeno základní číselnou značkou:
- oceli vhodné ke tváření: 1x xxx
- oceli vhodné ke slévání (oceli na odlitky): 42 xxxx
Může být doplněna až 2 doplňkovými číslicemi, které jsou odděleny tečkou
(např. 1x xxx.xx nebo 42 xxxx.xx).

[5] – Schéma sestavování číselného označení oceli
6

Doplňkové číslice základního značení

[6] – Přehled doplňkových číslic základního značení oceli
7

Oceli ke tváření
Rozdělujeme na tzv. třídy jakosti: 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 19.

[7] – Přehled tříd ocelí
8

Oceli třídy 10 a 11
-

konstrukční uhlíkové oceli obvyklých jakostí bez legujících přísad
nejměkčí oceli s obsahem C kolem 0,1% se používají pro hluboké tažení
automatové oceli – zvlášť vhodné pro obrábění – zvýšený obsah S (síry)
nebo Pb (olova)
oceli se zaručenou svařitelností – pro svařované konstrukce – nízký obsah C
koresist – zaručeně svařitelné oceli se zvýšenou odolností proti korozi
oceli tř. 11 vhodné na méně namáhané konstrukce

[8] – Označování ocelí třídy 10

[9] – Označování ocelí třídy 11

9

Oceli třídy 12 až 16
-

-

konstrukční oceli uhlíkové (tř. 12) a slitinové – legované - (tř. 13-16)
používají se vždy ve stavu tepelně zpracovaném – výrobcem zaručena
čistota a vhodné chemické složení
dovolují zvětšit namáhání a zmenšit hmotnost součástí

[10] – Sestavení číselného označení oceli třídy 12 až 16
10

Oceli třídy 17
-

konstrukční oceli legované hlavně Cr (chrom) a Cr+Ni (nikl)
nejdůležitějšími druhy jsou oceli:
- korozivzdorné
- žárovzdorné – součásti a armatury průmyslových pecí, parních kotlů,
turbín
- žáropevné – mají dobré mechanické vlastnosti za vysokých teplot
(vysoká mez tečení) – např. součásti odolávající účinkům vysoko
předehřáté páry

[11] – Sestavení číselného označení oceli třídy 17
11

Nástrojové oceli
Rozlišujeme:
uhlíkové – (0,6-1,5)% C, v omezené míře se využívá pro řezné nástroje,
kalením dosáhneme pouze tvrdé povrchové vrstvy (2-3 mm)
nízkolegované – obsahují karbidotvorné prvky (Cr, W) – zvyšují řezivost
nástrojů – větší životnost
vysokolegované – kolem 10% slitinových prvků

[12] – Sestavení číselného označení oceli třídy 19

12

Vysokolegované nástrojové oceli
-

-

-

oceli pro tváření a obrábění za studena – vysoký obsah Cr – na složité
střižníky a střižnice, řezné nástroje s malou řeznou rychlostí – protahovací
trny, závitníky, soustružnické nože na dřevo, lehké kovy a mosaz
oceli pracující velkými rychlostmi (rychlořezné oceli - RO) – jsou
samokalitelné, mají obsah C (0,7-0,9)%
pro tváření za tepla – oceli s obsahem (5-10) %W – oceli mají i při vysokých
teplotách zachovánu tvrdost a nemají sklon ke vzniku tepelných trhlin
způsobených prudkým roztažením a smrštěním povrchových vrstev.

13

Značení dle ČSN EN 10027-1 (r.1995)
-

systém zkráceného označování
označování charakteristickými písmeny a čísly podle hlavní oblasti použití,
mechanických a fyzikálních vlastností nebo chemického složení
doplnění přídavnými symboly.

14

Značení dle ČSN EN 10027-2 (r.1995)
-

stanovená pravidla pro systém číselného označování
toto značení je doplňkové pro značení dle ČSN EN 10027-1

Poznámka 1. Další údaje jsou uvedeny ve ST, týkají se zejména čísel skupin
ocelí, charakteristických vlastností, pevností v tahu Rm.
Poznámka 2. Pokud nebudou jednotlivým ocelím přidělena čísla ocelí
a nebudou rušeny materiálové listy (norma jakosti), nepřichází zatím tento
systém označování ocelí v praktickém používání v úvahu.
15

Materiálový list
Jedná se o normu materiálu, z které lze vyčíst chemické složení, mechanické
a ostatní vlastnosti, doporučení pro použití materiálu a porovnání s jinými
národními značeními tohoto materiálu.

[13] – Ukázka materiálového listu

16

Citace
1.
2.
3.

4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.

BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
JOHANN H. ADDICKS. Wikimedia Commons [online]. [cit. 8.8.2012]. Dostupný na WWW:
.
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
FÜRBACHER, I. Lexikon kovů Praha

17


Slide 15

Ročník

1. ročník strojírenských oborů

Typ šablony

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Vzdělávací obor

Strojírenská technologie

Téma

Značení ocelí - prezentace

Jméno autora

Ing. Hana Sochová

Vytvořeno

2. 6. 2012

Metodický popis
(anotace)

Přehled o systémech označování ocelí podle národních
technických norem s vysvětlením principů čtení a práce s
materiálovými listy.

Číslo materiálu

VY_32_INOVACE_15Sch

Registrační číslo projektu

CZ.1.07/1.5.00/34.0153

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Uničov,
Moravské nám. 681

Rozdělení ocelí
Podle chemického složení:
uhlíkové – slitiny Fe a C (méně než 0,8%) + obvyklé doprovodné prvky bez
dalších úmyslných přísad, vlastnosti jsou dány hlavně uhlíkem
slitinové (legované) – obsahuje další, úmyslně přidané prvky
Podle použití:
konstrukční – obvyklých jakostí (uhlíkové) nebo ušlechtilé (uhlíkové nebo
slitinové
nástrojové
Konstrukční uhlíkové oceli:
nízkouhlíkové – obsah C do 0,25%C
středně uhlíkové – obsah C (nad 0,25-0,6)%C
vysokouhlíkové – obsah C nad 0,6%C

2

Rozdělení ocelí

[1] – Schéma rozdělení ocelí

3

Barevné značení ocelí
Podle normy se výrobky z oceli
při výrobě označují barevnou
značkou (na čelo nebo na konec
polotovaru).

[3] – Ukázka označení ocelového polotovaru

[2] – Přehled barevného značení ocelí
4

Číselné značení ocelí
V našich podmínkách v běžné technické praxi se v současnosti, v době
globalizace, běžně setkáváme s více systémy značení ocelí.

Systémy značení:
- u nás stále zaujímá významné místo původní značení ocelí podle České státní
normy
ČSN 42 0002:1976
značení v systému ČSN EN 10027-1 a 2
značení v systému EN 10025
další národní normy (DIN, GOST, ISO atd.)

[4] – Ukázka převodníku materiálů
5

Značení dle ČSN
Jednotlivé označení ocelí je tvořeno základní číselnou značkou:
- oceli vhodné ke tváření: 1x xxx
- oceli vhodné ke slévání (oceli na odlitky): 42 xxxx
Může být doplněna až 2 doplňkovými číslicemi, které jsou odděleny tečkou
(např. 1x xxx.xx nebo 42 xxxx.xx).

[5] – Schéma sestavování číselného označení oceli
6

Doplňkové číslice základního značení

[6] – Přehled doplňkových číslic základního značení oceli
7

Oceli ke tváření
Rozdělujeme na tzv. třídy jakosti: 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 19.

[7] – Přehled tříd ocelí
8

Oceli třídy 10 a 11
-

konstrukční uhlíkové oceli obvyklých jakostí bez legujících přísad
nejměkčí oceli s obsahem C kolem 0,1% se používají pro hluboké tažení
automatové oceli – zvlášť vhodné pro obrábění – zvýšený obsah S (síry)
nebo Pb (olova)
oceli se zaručenou svařitelností – pro svařované konstrukce – nízký obsah C
koresist – zaručeně svařitelné oceli se zvýšenou odolností proti korozi
oceli tř. 11 vhodné na méně namáhané konstrukce

[8] – Označování ocelí třídy 10

[9] – Označování ocelí třídy 11

9

Oceli třídy 12 až 16
-

-

konstrukční oceli uhlíkové (tř. 12) a slitinové – legované - (tř. 13-16)
používají se vždy ve stavu tepelně zpracovaném – výrobcem zaručena
čistota a vhodné chemické složení
dovolují zvětšit namáhání a zmenšit hmotnost součástí

[10] – Sestavení číselného označení oceli třídy 12 až 16
10

Oceli třídy 17
-

konstrukční oceli legované hlavně Cr (chrom) a Cr+Ni (nikl)
nejdůležitějšími druhy jsou oceli:
- korozivzdorné
- žárovzdorné – součásti a armatury průmyslových pecí, parních kotlů,
turbín
- žáropevné – mají dobré mechanické vlastnosti za vysokých teplot
(vysoká mez tečení) – např. součásti odolávající účinkům vysoko
předehřáté páry

[11] – Sestavení číselného označení oceli třídy 17
11

Nástrojové oceli
Rozlišujeme:
uhlíkové – (0,6-1,5)% C, v omezené míře se využívá pro řezné nástroje,
kalením dosáhneme pouze tvrdé povrchové vrstvy (2-3 mm)
nízkolegované – obsahují karbidotvorné prvky (Cr, W) – zvyšují řezivost
nástrojů – větší životnost
vysokolegované – kolem 10% slitinových prvků

[12] – Sestavení číselného označení oceli třídy 19

12

Vysokolegované nástrojové oceli
-

-

-

oceli pro tváření a obrábění za studena – vysoký obsah Cr – na složité
střižníky a střižnice, řezné nástroje s malou řeznou rychlostí – protahovací
trny, závitníky, soustružnické nože na dřevo, lehké kovy a mosaz
oceli pracující velkými rychlostmi (rychlořezné oceli - RO) – jsou
samokalitelné, mají obsah C (0,7-0,9)%
pro tváření za tepla – oceli s obsahem (5-10) %W – oceli mají i při vysokých
teplotách zachovánu tvrdost a nemají sklon ke vzniku tepelných trhlin
způsobených prudkým roztažením a smrštěním povrchových vrstev.

13

Značení dle ČSN EN 10027-1 (r.1995)
-

systém zkráceného označování
označování charakteristickými písmeny a čísly podle hlavní oblasti použití,
mechanických a fyzikálních vlastností nebo chemického složení
doplnění přídavnými symboly.

14

Značení dle ČSN EN 10027-2 (r.1995)
-

stanovená pravidla pro systém číselného označování
toto značení je doplňkové pro značení dle ČSN EN 10027-1

Poznámka 1. Další údaje jsou uvedeny ve ST, týkají se zejména čísel skupin
ocelí, charakteristických vlastností, pevností v tahu Rm.
Poznámka 2. Pokud nebudou jednotlivým ocelím přidělena čísla ocelí
a nebudou rušeny materiálové listy (norma jakosti), nepřichází zatím tento
systém označování ocelí v praktickém používání v úvahu.
15

Materiálový list
Jedná se o normu materiálu, z které lze vyčíst chemické složení, mechanické
a ostatní vlastnosti, doporučení pro použití materiálu a porovnání s jinými
národními značeními tohoto materiálu.

[13] – Ukázka materiálového listu

16

Citace
1.
2.
3.

4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.

BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
JOHANN H. ADDICKS. Wikimedia Commons [online]. [cit. 8.8.2012]. Dostupný na WWW:
.
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
FÜRBACHER, I. Lexikon kovů Praha

17


Slide 16

Ročník

1. ročník strojírenských oborů

Typ šablony

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Vzdělávací obor

Strojírenská technologie

Téma

Značení ocelí - prezentace

Jméno autora

Ing. Hana Sochová

Vytvořeno

2. 6. 2012

Metodický popis
(anotace)

Přehled o systémech označování ocelí podle národních
technických norem s vysvětlením principů čtení a práce s
materiálovými listy.

Číslo materiálu

VY_32_INOVACE_15Sch

Registrační číslo projektu

CZ.1.07/1.5.00/34.0153

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Uničov,
Moravské nám. 681

Rozdělení ocelí
Podle chemického složení:
uhlíkové – slitiny Fe a C (méně než 0,8%) + obvyklé doprovodné prvky bez
dalších úmyslných přísad, vlastnosti jsou dány hlavně uhlíkem
slitinové (legované) – obsahuje další, úmyslně přidané prvky
Podle použití:
konstrukční – obvyklých jakostí (uhlíkové) nebo ušlechtilé (uhlíkové nebo
slitinové
nástrojové
Konstrukční uhlíkové oceli:
nízkouhlíkové – obsah C do 0,25%C
středně uhlíkové – obsah C (nad 0,25-0,6)%C
vysokouhlíkové – obsah C nad 0,6%C

2

Rozdělení ocelí

[1] – Schéma rozdělení ocelí

3

Barevné značení ocelí
Podle normy se výrobky z oceli
při výrobě označují barevnou
značkou (na čelo nebo na konec
polotovaru).

[3] – Ukázka označení ocelového polotovaru

[2] – Přehled barevného značení ocelí
4

Číselné značení ocelí
V našich podmínkách v běžné technické praxi se v současnosti, v době
globalizace, běžně setkáváme s více systémy značení ocelí.

Systémy značení:
- u nás stále zaujímá významné místo původní značení ocelí podle České státní
normy
ČSN 42 0002:1976
značení v systému ČSN EN 10027-1 a 2
značení v systému EN 10025
další národní normy (DIN, GOST, ISO atd.)

[4] – Ukázka převodníku materiálů
5

Značení dle ČSN
Jednotlivé označení ocelí je tvořeno základní číselnou značkou:
- oceli vhodné ke tváření: 1x xxx
- oceli vhodné ke slévání (oceli na odlitky): 42 xxxx
Může být doplněna až 2 doplňkovými číslicemi, které jsou odděleny tečkou
(např. 1x xxx.xx nebo 42 xxxx.xx).

[5] – Schéma sestavování číselného označení oceli
6

Doplňkové číslice základního značení

[6] – Přehled doplňkových číslic základního značení oceli
7

Oceli ke tváření
Rozdělujeme na tzv. třídy jakosti: 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 19.

[7] – Přehled tříd ocelí
8

Oceli třídy 10 a 11
-

konstrukční uhlíkové oceli obvyklých jakostí bez legujících přísad
nejměkčí oceli s obsahem C kolem 0,1% se používají pro hluboké tažení
automatové oceli – zvlášť vhodné pro obrábění – zvýšený obsah S (síry)
nebo Pb (olova)
oceli se zaručenou svařitelností – pro svařované konstrukce – nízký obsah C
koresist – zaručeně svařitelné oceli se zvýšenou odolností proti korozi
oceli tř. 11 vhodné na méně namáhané konstrukce

[8] – Označování ocelí třídy 10

[9] – Označování ocelí třídy 11

9

Oceli třídy 12 až 16
-

-

konstrukční oceli uhlíkové (tř. 12) a slitinové – legované - (tř. 13-16)
používají se vždy ve stavu tepelně zpracovaném – výrobcem zaručena
čistota a vhodné chemické složení
dovolují zvětšit namáhání a zmenšit hmotnost součástí

[10] – Sestavení číselného označení oceli třídy 12 až 16
10

Oceli třídy 17
-

konstrukční oceli legované hlavně Cr (chrom) a Cr+Ni (nikl)
nejdůležitějšími druhy jsou oceli:
- korozivzdorné
- žárovzdorné – součásti a armatury průmyslových pecí, parních kotlů,
turbín
- žáropevné – mají dobré mechanické vlastnosti za vysokých teplot
(vysoká mez tečení) – např. součásti odolávající účinkům vysoko
předehřáté páry

[11] – Sestavení číselného označení oceli třídy 17
11

Nástrojové oceli
Rozlišujeme:
uhlíkové – (0,6-1,5)% C, v omezené míře se využívá pro řezné nástroje,
kalením dosáhneme pouze tvrdé povrchové vrstvy (2-3 mm)
nízkolegované – obsahují karbidotvorné prvky (Cr, W) – zvyšují řezivost
nástrojů – větší životnost
vysokolegované – kolem 10% slitinových prvků

[12] – Sestavení číselného označení oceli třídy 19

12

Vysokolegované nástrojové oceli
-

-

-

oceli pro tváření a obrábění za studena – vysoký obsah Cr – na složité
střižníky a střižnice, řezné nástroje s malou řeznou rychlostí – protahovací
trny, závitníky, soustružnické nože na dřevo, lehké kovy a mosaz
oceli pracující velkými rychlostmi (rychlořezné oceli - RO) – jsou
samokalitelné, mají obsah C (0,7-0,9)%
pro tváření za tepla – oceli s obsahem (5-10) %W – oceli mají i při vysokých
teplotách zachovánu tvrdost a nemají sklon ke vzniku tepelných trhlin
způsobených prudkým roztažením a smrštěním povrchových vrstev.

13

Značení dle ČSN EN 10027-1 (r.1995)
-

systém zkráceného označování
označování charakteristickými písmeny a čísly podle hlavní oblasti použití,
mechanických a fyzikálních vlastností nebo chemického složení
doplnění přídavnými symboly.

14

Značení dle ČSN EN 10027-2 (r.1995)
-

stanovená pravidla pro systém číselného označování
toto značení je doplňkové pro značení dle ČSN EN 10027-1

Poznámka 1. Další údaje jsou uvedeny ve ST, týkají se zejména čísel skupin
ocelí, charakteristických vlastností, pevností v tahu Rm.
Poznámka 2. Pokud nebudou jednotlivým ocelím přidělena čísla ocelí
a nebudou rušeny materiálové listy (norma jakosti), nepřichází zatím tento
systém označování ocelí v praktickém používání v úvahu.
15

Materiálový list
Jedná se o normu materiálu, z které lze vyčíst chemické složení, mechanické
a ostatní vlastnosti, doporučení pro použití materiálu a porovnání s jinými
národními značeními tohoto materiálu.

[13] – Ukázka materiálového listu

16

Citace
1.
2.
3.

4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.

BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
JOHANN H. ADDICKS. Wikimedia Commons [online]. [cit. 8.8.2012]. Dostupný na WWW:
.
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
FÜRBACHER, I. Lexikon kovů Praha

17


Slide 17

Ročník

1. ročník strojírenských oborů

Typ šablony

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Vzdělávací obor

Strojírenská technologie

Téma

Značení ocelí - prezentace

Jméno autora

Ing. Hana Sochová

Vytvořeno

2. 6. 2012

Metodický popis
(anotace)

Přehled o systémech označování ocelí podle národních
technických norem s vysvětlením principů čtení a práce s
materiálovými listy.

Číslo materiálu

VY_32_INOVACE_15Sch

Registrační číslo projektu

CZ.1.07/1.5.00/34.0153

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Uničov,
Moravské nám. 681

Rozdělení ocelí
Podle chemického složení:
uhlíkové – slitiny Fe a C (méně než 0,8%) + obvyklé doprovodné prvky bez
dalších úmyslných přísad, vlastnosti jsou dány hlavně uhlíkem
slitinové (legované) – obsahuje další, úmyslně přidané prvky
Podle použití:
konstrukční – obvyklých jakostí (uhlíkové) nebo ušlechtilé (uhlíkové nebo
slitinové
nástrojové
Konstrukční uhlíkové oceli:
nízkouhlíkové – obsah C do 0,25%C
středně uhlíkové – obsah C (nad 0,25-0,6)%C
vysokouhlíkové – obsah C nad 0,6%C

2

Rozdělení ocelí

[1] – Schéma rozdělení ocelí

3

Barevné značení ocelí
Podle normy se výrobky z oceli
při výrobě označují barevnou
značkou (na čelo nebo na konec
polotovaru).

[3] – Ukázka označení ocelového polotovaru

[2] – Přehled barevného značení ocelí
4

Číselné značení ocelí
V našich podmínkách v běžné technické praxi se v současnosti, v době
globalizace, běžně setkáváme s více systémy značení ocelí.

Systémy značení:
- u nás stále zaujímá významné místo původní značení ocelí podle České státní
normy
ČSN 42 0002:1976
značení v systému ČSN EN 10027-1 a 2
značení v systému EN 10025
další národní normy (DIN, GOST, ISO atd.)

[4] – Ukázka převodníku materiálů
5

Značení dle ČSN
Jednotlivé označení ocelí je tvořeno základní číselnou značkou:
- oceli vhodné ke tváření: 1x xxx
- oceli vhodné ke slévání (oceli na odlitky): 42 xxxx
Může být doplněna až 2 doplňkovými číslicemi, které jsou odděleny tečkou
(např. 1x xxx.xx nebo 42 xxxx.xx).

[5] – Schéma sestavování číselného označení oceli
6

Doplňkové číslice základního značení

[6] – Přehled doplňkových číslic základního značení oceli
7

Oceli ke tváření
Rozdělujeme na tzv. třídy jakosti: 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 19.

[7] – Přehled tříd ocelí
8

Oceli třídy 10 a 11
-

konstrukční uhlíkové oceli obvyklých jakostí bez legujících přísad
nejměkčí oceli s obsahem C kolem 0,1% se používají pro hluboké tažení
automatové oceli – zvlášť vhodné pro obrábění – zvýšený obsah S (síry)
nebo Pb (olova)
oceli se zaručenou svařitelností – pro svařované konstrukce – nízký obsah C
koresist – zaručeně svařitelné oceli se zvýšenou odolností proti korozi
oceli tř. 11 vhodné na méně namáhané konstrukce

[8] – Označování ocelí třídy 10

[9] – Označování ocelí třídy 11

9

Oceli třídy 12 až 16
-

-

konstrukční oceli uhlíkové (tř. 12) a slitinové – legované - (tř. 13-16)
používají se vždy ve stavu tepelně zpracovaném – výrobcem zaručena
čistota a vhodné chemické složení
dovolují zvětšit namáhání a zmenšit hmotnost součástí

[10] – Sestavení číselného označení oceli třídy 12 až 16
10

Oceli třídy 17
-

konstrukční oceli legované hlavně Cr (chrom) a Cr+Ni (nikl)
nejdůležitějšími druhy jsou oceli:
- korozivzdorné
- žárovzdorné – součásti a armatury průmyslových pecí, parních kotlů,
turbín
- žáropevné – mají dobré mechanické vlastnosti za vysokých teplot
(vysoká mez tečení) – např. součásti odolávající účinkům vysoko
předehřáté páry

[11] – Sestavení číselného označení oceli třídy 17
11

Nástrojové oceli
Rozlišujeme:
uhlíkové – (0,6-1,5)% C, v omezené míře se využívá pro řezné nástroje,
kalením dosáhneme pouze tvrdé povrchové vrstvy (2-3 mm)
nízkolegované – obsahují karbidotvorné prvky (Cr, W) – zvyšují řezivost
nástrojů – větší životnost
vysokolegované – kolem 10% slitinových prvků

[12] – Sestavení číselného označení oceli třídy 19

12

Vysokolegované nástrojové oceli
-

-

-

oceli pro tváření a obrábění za studena – vysoký obsah Cr – na složité
střižníky a střižnice, řezné nástroje s malou řeznou rychlostí – protahovací
trny, závitníky, soustružnické nože na dřevo, lehké kovy a mosaz
oceli pracující velkými rychlostmi (rychlořezné oceli - RO) – jsou
samokalitelné, mají obsah C (0,7-0,9)%
pro tváření za tepla – oceli s obsahem (5-10) %W – oceli mají i při vysokých
teplotách zachovánu tvrdost a nemají sklon ke vzniku tepelných trhlin
způsobených prudkým roztažením a smrštěním povrchových vrstev.

13

Značení dle ČSN EN 10027-1 (r.1995)
-

systém zkráceného označování
označování charakteristickými písmeny a čísly podle hlavní oblasti použití,
mechanických a fyzikálních vlastností nebo chemického složení
doplnění přídavnými symboly.

14

Značení dle ČSN EN 10027-2 (r.1995)
-

stanovená pravidla pro systém číselného označování
toto značení je doplňkové pro značení dle ČSN EN 10027-1

Poznámka 1. Další údaje jsou uvedeny ve ST, týkají se zejména čísel skupin
ocelí, charakteristických vlastností, pevností v tahu Rm.
Poznámka 2. Pokud nebudou jednotlivým ocelím přidělena čísla ocelí
a nebudou rušeny materiálové listy (norma jakosti), nepřichází zatím tento
systém označování ocelí v praktickém používání v úvahu.
15

Materiálový list
Jedná se o normu materiálu, z které lze vyčíst chemické složení, mechanické
a ostatní vlastnosti, doporučení pro použití materiálu a porovnání s jinými
národními značeními tohoto materiálu.

[13] – Ukázka materiálového listu

16

Citace
1.
2.
3.

4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.

BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
JOHANN H. ADDICKS. Wikimedia Commons [online]. [cit. 8.8.2012]. Dostupný na WWW:
.
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
BOTHE, O. Strojírenská technologie I. Praha: SNTL, 1981.
AUTOR TEXTU
AUTOR TEXTU
FÜRBACHER, I. Lexikon kovů Praha

17