Slide 1

VÝZNAM PROFESNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ
VEŘEJNÉHO
A SOUKROMÉHO SEKTORU
Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc.

Klíčový problém :
Dlouhodobá orientace na růst kvality pracovní
činnosti v jednotlivých profesích
podnikatelského i nepodnikatelského sektoruzejména od 90. let 20. století.
Na tento trend působí deprese evropské
ekonomiky a její porovnávání s dalšími
mezinárodními integračními útvary .
Rychle se zvyšující potřeba systematického
prohlubování profesních znalostí a dovedností :
zaměření na formování „ znalostní společnosti „

• Profesní vzdělávání založené na výsledcích
implementace vědeckého výzkumu je označováno
za jeden z velmi dynamických rozvojových faktorů.
• Program ADAPT • zaměření na zvyšování adaptability a flexibility evropské
pracovní síly.
• 1996 Evropský rok celoživotního učení
• 1998 –
Employment Guidelines ( Hlavní
linie zaměstnanosti ) : spojení
orientace na celoživotní učení se
zaměstnaností

• 2000 - Lisabonská deklarace ( zasedání Evropské rady
v březnu roku 2 000 ) :
• „posun k celoživotnímu učení musí doprovázet úspěšný
přechod k ekonomice a společnosti založené na
znalostech“.
• „přístup k aktuálním informacím a znalostem, spolu
s motivací a dovednostmi uvážlivě využívat zdroje ve svůj
prospěch i ve prospěch společenství jako celku se stává
klíčem k posílení konkurenceschopnosti Evropy a ke
zlepšení zaměstnatelnosti a adaptability pracovních sil“.

• „lidé jsou hlavním bohatstvím Evropy a měli by být centrem
politiky Evropské Unie“.

Rozsah současných ekonomických
a sociálních změn si přímo vyžaduje nový
přístup ke vzdělávání
:stanovisko Evropské rady a Evropské komise
• Celoživotní učení je základním nástrojem rozvoje
občanství, sociální soudržnosti a zaměstnanosti.
• I z uvedeného důvodu v listopadu roku 2 000
Evropská komise zveřejnila materiál „Celoživotní
učení – čas jednat„

Pracovním materiál „Celoživotní učení – čas
jednat „
Hlavní myšlenky :
• Dnešní Evropa zažívá změny v rozsahu srovnatelném
s průmyslovou revolucí.
• Celoživotní učení se musí stát vůdčím principem pro poskytování
a pro účast na vzdělávání v jakémkoli jeho pojetí .
• Jedním z výrazů této tendence jsou systémy profesního
vzdělávání pro podnikatelský a veřejný sektor

Důraz je kladen na aplikaci zásady
partnerství a budování sítí
• posilování zásady Public – Private –
Partnership na celostátní, regionální
a na místní úrovni
• téze, že spolupráce v různých partnerstvích je
základním prostředkem k uvedení celoživotního
vzdělávání do praxe
• klíčem k úspěchu je pocit společné odpovědnosti
všech partnerů za celoživotní učení

Evropská Rada, březen 2000 ( odstavce
11,25,26,29,37,38,41 :Pozornost je soustředěna ke
zvyšování kvalifikační úrovně pracovníků neboť :
• v mezinárodním měřítku se všeobecně zvyšuje důraz
kladený na konkurenceschopnost v jednotlivých
profesích i ve veřejném sektoru,
• rozvoj průmyslového sektoru a uskutečňování
reforem veřejné správy kladou zvýšené profesní
a etické nároky, které je nezbytné systémy profesního
vzdělávání objasňovat a upevňovat,
• profesní vzdělávání v obou základních sektorech
je vnímáno jako integrální součást celkového úsilí
o zvýšení flexibility, adaptability a mobility evropské
pracovní síly.

Evropská rada proto schválila následující cílené celoevropské
iniciativy:
1. Rada pro vzdělávání dostala za úkol vypracovat první zprávu
o společných zájmech a prioritách evropských vzdělávacích
systémů. Zvýšený důraz byl položen na podtržení významu
celoživotního učení.Na uvedenou zprávu navázaly další obdobné
dokumenty.
2. Evropská rada podtrhla význam e- learningového vzdělávání jako
širší součástí tzv. Iniciative eEurope akcentující potřebu zvýšení
digitální gramotnosti – počínaje žáky a studenty .
3. Bylo navrženo vytvářet tzv. „bránu do oblasti evropského
vzdělávání“, jež má společně s databází EURES umožnit občanům
Evropské unie snadný přístup k informacím
o pracovních a vzdělávacích příležitostech v celé Evropě.
4. Evropská komise byla pověřena vypracováním návrhu společného
vzoru tzv. „evropského curriculum vitae“, jež má usnadnit šíření
poznatků a pracovních zkušeností.

• 5. Evropská komise předložila návrh dvou dokumentů:
„Doporučení k podpoře mobility“ a „Akčního plánu pro mobilitu“.
V této souvislosti mimo jiné doporučila věnovat pozornost poznávání vzdělávacích
systémů členských států Evropské unie a moderním formám výuky. Akcentovala
potřebu řešit konkrétní problémy v konkrétních firmách a v úřadech při
respektování vzdělávacích tradic v jednotlivých evropských státech.
Upřednostňovány jsou distanční formy vzdělávání.
•

6. Bylo přijato rozhodnutí požadující, aby Evropská komise spolu s Evropským
fórem pro transparentnost kvalifikací a s dalšími agenturami pokračovala
v aktivitách zaměřených na rozvíjení celoživotního učení.

•

7. Evropská rada rozhodla o pokračování implementace
„Akčního plánu na podporu podnikatelství a konkurenceschopnosti“,
jež zahrnuje i potřebné vzdělávací aktivity potřebné pro podnikatelský sektor.

. 8. Evropská unie prosazuje orientaci na standardizaci programů profesní přípravy .

Šest klíčových přístupů
Zabezpečení všeobecného a stálého přístupu k učení zaměřeného
na osvojování a obnovování dovedností potřebných pro účast ve
společnosti znalostí .
Zvýšení objemu finančních prostředků vyčleněných na rozvoj lidských
zdrojů.
Rozvoj účinných metod výuky a učení a kontextu pro kontinuitu
celoživotního učení.
Zkvalitňování způsobů hodnocení účasti jednotlivých pracovníků
na vzdělávání a jimi dosahovaných výsledků.
Zajištění snadného přístupu občanů ke kvalitním informacím
a k poradenství v průběhu celého jejich života.
Poskytování příležitostí k celoživotnímu učení co nejblíže k lidem tak,
aby se jeho jednotlivé formy uskutečňovaly přímo v jejich obcích.

K opatřením, která mají za cíl zajistit kvalitu
vzdělávací činnosti, patří jak snahy o standardizaci
kvalifikačních požadavků na výkon povolání, tak
úsilí o standardizaci programů profesní přípravy.
Jako jedny z primárních úkolů bývají často
charakterizovány :
1. stanovování jednotných nároků na certifikáty o absolvování příslušných
kurzů a seminářů.
2. Tzv. evropská způsobilost pedagogů spojená s doškolováním učitelů pro
potřeby vzdělávání dospělých.
3. Nová média a telekomunikace.
4. Rozvoj distančních forem vzdělávání.
5. Vytváření sítí ( networking ) mezi členskými státy , které je nutno v oblasti
vzdělávání dospělých naplnit konkrétními projekty a dále stabilizovat.

Profesní vzdělávání je v Evropské unii
všeobecně pokládáno za důležitou integrální
součást vzdělávání dospělých. V tomto
systému se za klíčové považuje výuka:
• cizích jazyků;

• občanského a zájmového vzdělávání majícího přispívat
k dalšímu sbližování národů evropského kontinentu;
• profesních znalostí a dovedností potřebných pro
zvyšování kvalifikace v jednotlivých oblastech
pracovní činnosti Evropanů, specifickou problematiku
veřejné správy nevyjímaje.

Děkuji za pozornost


Slide 2

VÝZNAM PROFESNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ
VEŘEJNÉHO
A SOUKROMÉHO SEKTORU
Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc.

Klíčový problém :
Dlouhodobá orientace na růst kvality pracovní
činnosti v jednotlivých profesích
podnikatelského i nepodnikatelského sektoruzejména od 90. let 20. století.
Na tento trend působí deprese evropské
ekonomiky a její porovnávání s dalšími
mezinárodními integračními útvary .
Rychle se zvyšující potřeba systematického
prohlubování profesních znalostí a dovedností :
zaměření na formování „ znalostní společnosti „

• Profesní vzdělávání založené na výsledcích
implementace vědeckého výzkumu je označováno
za jeden z velmi dynamických rozvojových faktorů.
• Program ADAPT • zaměření na zvyšování adaptability a flexibility evropské
pracovní síly.
• 1996 Evropský rok celoživotního učení
• 1998 –
Employment Guidelines ( Hlavní
linie zaměstnanosti ) : spojení
orientace na celoživotní učení se
zaměstnaností

• 2000 - Lisabonská deklarace ( zasedání Evropské rady
v březnu roku 2 000 ) :
• „posun k celoživotnímu učení musí doprovázet úspěšný
přechod k ekonomice a společnosti založené na
znalostech“.
• „přístup k aktuálním informacím a znalostem, spolu
s motivací a dovednostmi uvážlivě využívat zdroje ve svůj
prospěch i ve prospěch společenství jako celku se stává
klíčem k posílení konkurenceschopnosti Evropy a ke
zlepšení zaměstnatelnosti a adaptability pracovních sil“.

• „lidé jsou hlavním bohatstvím Evropy a měli by být centrem
politiky Evropské Unie“.

Rozsah současných ekonomických
a sociálních změn si přímo vyžaduje nový
přístup ke vzdělávání
:stanovisko Evropské rady a Evropské komise
• Celoživotní učení je základním nástrojem rozvoje
občanství, sociální soudržnosti a zaměstnanosti.
• I z uvedeného důvodu v listopadu roku 2 000
Evropská komise zveřejnila materiál „Celoživotní
učení – čas jednat„

Pracovním materiál „Celoživotní učení – čas
jednat „
Hlavní myšlenky :
• Dnešní Evropa zažívá změny v rozsahu srovnatelném
s průmyslovou revolucí.
• Celoživotní učení se musí stát vůdčím principem pro poskytování
a pro účast na vzdělávání v jakémkoli jeho pojetí .
• Jedním z výrazů této tendence jsou systémy profesního
vzdělávání pro podnikatelský a veřejný sektor

Důraz je kladen na aplikaci zásady
partnerství a budování sítí
• posilování zásady Public – Private –
Partnership na celostátní, regionální
a na místní úrovni
• téze, že spolupráce v různých partnerstvích je
základním prostředkem k uvedení celoživotního
vzdělávání do praxe
• klíčem k úspěchu je pocit společné odpovědnosti
všech partnerů za celoživotní učení

Evropská Rada, březen 2000 ( odstavce
11,25,26,29,37,38,41 :Pozornost je soustředěna ke
zvyšování kvalifikační úrovně pracovníků neboť :
• v mezinárodním měřítku se všeobecně zvyšuje důraz
kladený na konkurenceschopnost v jednotlivých
profesích i ve veřejném sektoru,
• rozvoj průmyslového sektoru a uskutečňování
reforem veřejné správy kladou zvýšené profesní
a etické nároky, které je nezbytné systémy profesního
vzdělávání objasňovat a upevňovat,
• profesní vzdělávání v obou základních sektorech
je vnímáno jako integrální součást celkového úsilí
o zvýšení flexibility, adaptability a mobility evropské
pracovní síly.

Evropská rada proto schválila následující cílené celoevropské
iniciativy:
1. Rada pro vzdělávání dostala za úkol vypracovat první zprávu
o společných zájmech a prioritách evropských vzdělávacích
systémů. Zvýšený důraz byl položen na podtržení významu
celoživotního učení.Na uvedenou zprávu navázaly další obdobné
dokumenty.
2. Evropská rada podtrhla význam e- learningového vzdělávání jako
širší součástí tzv. Iniciative eEurope akcentující potřebu zvýšení
digitální gramotnosti – počínaje žáky a studenty .
3. Bylo navrženo vytvářet tzv. „bránu do oblasti evropského
vzdělávání“, jež má společně s databází EURES umožnit občanům
Evropské unie snadný přístup k informacím
o pracovních a vzdělávacích příležitostech v celé Evropě.
4. Evropská komise byla pověřena vypracováním návrhu společného
vzoru tzv. „evropského curriculum vitae“, jež má usnadnit šíření
poznatků a pracovních zkušeností.

• 5. Evropská komise předložila návrh dvou dokumentů:
„Doporučení k podpoře mobility“ a „Akčního plánu pro mobilitu“.
V této souvislosti mimo jiné doporučila věnovat pozornost poznávání vzdělávacích
systémů členských států Evropské unie a moderním formám výuky. Akcentovala
potřebu řešit konkrétní problémy v konkrétních firmách a v úřadech při
respektování vzdělávacích tradic v jednotlivých evropských státech.
Upřednostňovány jsou distanční formy vzdělávání.
•

6. Bylo přijato rozhodnutí požadující, aby Evropská komise spolu s Evropským
fórem pro transparentnost kvalifikací a s dalšími agenturami pokračovala
v aktivitách zaměřených na rozvíjení celoživotního učení.

•

7. Evropská rada rozhodla o pokračování implementace
„Akčního plánu na podporu podnikatelství a konkurenceschopnosti“,
jež zahrnuje i potřebné vzdělávací aktivity potřebné pro podnikatelský sektor.

. 8. Evropská unie prosazuje orientaci na standardizaci programů profesní přípravy .

Šest klíčových přístupů
Zabezpečení všeobecného a stálého přístupu k učení zaměřeného
na osvojování a obnovování dovedností potřebných pro účast ve
společnosti znalostí .
Zvýšení objemu finančních prostředků vyčleněných na rozvoj lidských
zdrojů.
Rozvoj účinných metod výuky a učení a kontextu pro kontinuitu
celoživotního učení.
Zkvalitňování způsobů hodnocení účasti jednotlivých pracovníků
na vzdělávání a jimi dosahovaných výsledků.
Zajištění snadného přístupu občanů ke kvalitním informacím
a k poradenství v průběhu celého jejich života.
Poskytování příležitostí k celoživotnímu učení co nejblíže k lidem tak,
aby se jeho jednotlivé formy uskutečňovaly přímo v jejich obcích.

K opatřením, která mají za cíl zajistit kvalitu
vzdělávací činnosti, patří jak snahy o standardizaci
kvalifikačních požadavků na výkon povolání, tak
úsilí o standardizaci programů profesní přípravy.
Jako jedny z primárních úkolů bývají často
charakterizovány :
1. stanovování jednotných nároků na certifikáty o absolvování příslušných
kurzů a seminářů.
2. Tzv. evropská způsobilost pedagogů spojená s doškolováním učitelů pro
potřeby vzdělávání dospělých.
3. Nová média a telekomunikace.
4. Rozvoj distančních forem vzdělávání.
5. Vytváření sítí ( networking ) mezi členskými státy , které je nutno v oblasti
vzdělávání dospělých naplnit konkrétními projekty a dále stabilizovat.

Profesní vzdělávání je v Evropské unii
všeobecně pokládáno za důležitou integrální
součást vzdělávání dospělých. V tomto
systému se za klíčové považuje výuka:
• cizích jazyků;

• občanského a zájmového vzdělávání majícího přispívat
k dalšímu sbližování národů evropského kontinentu;
• profesních znalostí a dovedností potřebných pro
zvyšování kvalifikace v jednotlivých oblastech
pracovní činnosti Evropanů, specifickou problematiku
veřejné správy nevyjímaje.

Děkuji za pozornost


Slide 3

VÝZNAM PROFESNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ
VEŘEJNÉHO
A SOUKROMÉHO SEKTORU
Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc.

Klíčový problém :
Dlouhodobá orientace na růst kvality pracovní
činnosti v jednotlivých profesích
podnikatelského i nepodnikatelského sektoruzejména od 90. let 20. století.
Na tento trend působí deprese evropské
ekonomiky a její porovnávání s dalšími
mezinárodními integračními útvary .
Rychle se zvyšující potřeba systematického
prohlubování profesních znalostí a dovedností :
zaměření na formování „ znalostní společnosti „

• Profesní vzdělávání založené na výsledcích
implementace vědeckého výzkumu je označováno
za jeden z velmi dynamických rozvojových faktorů.
• Program ADAPT • zaměření na zvyšování adaptability a flexibility evropské
pracovní síly.
• 1996 Evropský rok celoživotního učení
• 1998 –
Employment Guidelines ( Hlavní
linie zaměstnanosti ) : spojení
orientace na celoživotní učení se
zaměstnaností

• 2000 - Lisabonská deklarace ( zasedání Evropské rady
v březnu roku 2 000 ) :
• „posun k celoživotnímu učení musí doprovázet úspěšný
přechod k ekonomice a společnosti založené na
znalostech“.
• „přístup k aktuálním informacím a znalostem, spolu
s motivací a dovednostmi uvážlivě využívat zdroje ve svůj
prospěch i ve prospěch společenství jako celku se stává
klíčem k posílení konkurenceschopnosti Evropy a ke
zlepšení zaměstnatelnosti a adaptability pracovních sil“.

• „lidé jsou hlavním bohatstvím Evropy a měli by být centrem
politiky Evropské Unie“.

Rozsah současných ekonomických
a sociálních změn si přímo vyžaduje nový
přístup ke vzdělávání
:stanovisko Evropské rady a Evropské komise
• Celoživotní učení je základním nástrojem rozvoje
občanství, sociální soudržnosti a zaměstnanosti.
• I z uvedeného důvodu v listopadu roku 2 000
Evropská komise zveřejnila materiál „Celoživotní
učení – čas jednat„

Pracovním materiál „Celoživotní učení – čas
jednat „
Hlavní myšlenky :
• Dnešní Evropa zažívá změny v rozsahu srovnatelném
s průmyslovou revolucí.
• Celoživotní učení se musí stát vůdčím principem pro poskytování
a pro účast na vzdělávání v jakémkoli jeho pojetí .
• Jedním z výrazů této tendence jsou systémy profesního
vzdělávání pro podnikatelský a veřejný sektor

Důraz je kladen na aplikaci zásady
partnerství a budování sítí
• posilování zásady Public – Private –
Partnership na celostátní, regionální
a na místní úrovni
• téze, že spolupráce v různých partnerstvích je
základním prostředkem k uvedení celoživotního
vzdělávání do praxe
• klíčem k úspěchu je pocit společné odpovědnosti
všech partnerů za celoživotní učení

Evropská Rada, březen 2000 ( odstavce
11,25,26,29,37,38,41 :Pozornost je soustředěna ke
zvyšování kvalifikační úrovně pracovníků neboť :
• v mezinárodním měřítku se všeobecně zvyšuje důraz
kladený na konkurenceschopnost v jednotlivých
profesích i ve veřejném sektoru,
• rozvoj průmyslového sektoru a uskutečňování
reforem veřejné správy kladou zvýšené profesní
a etické nároky, které je nezbytné systémy profesního
vzdělávání objasňovat a upevňovat,
• profesní vzdělávání v obou základních sektorech
je vnímáno jako integrální součást celkového úsilí
o zvýšení flexibility, adaptability a mobility evropské
pracovní síly.

Evropská rada proto schválila následující cílené celoevropské
iniciativy:
1. Rada pro vzdělávání dostala za úkol vypracovat první zprávu
o společných zájmech a prioritách evropských vzdělávacích
systémů. Zvýšený důraz byl položen na podtržení významu
celoživotního učení.Na uvedenou zprávu navázaly další obdobné
dokumenty.
2. Evropská rada podtrhla význam e- learningového vzdělávání jako
širší součástí tzv. Iniciative eEurope akcentující potřebu zvýšení
digitální gramotnosti – počínaje žáky a studenty .
3. Bylo navrženo vytvářet tzv. „bránu do oblasti evropského
vzdělávání“, jež má společně s databází EURES umožnit občanům
Evropské unie snadný přístup k informacím
o pracovních a vzdělávacích příležitostech v celé Evropě.
4. Evropská komise byla pověřena vypracováním návrhu společného
vzoru tzv. „evropského curriculum vitae“, jež má usnadnit šíření
poznatků a pracovních zkušeností.

• 5. Evropská komise předložila návrh dvou dokumentů:
„Doporučení k podpoře mobility“ a „Akčního plánu pro mobilitu“.
V této souvislosti mimo jiné doporučila věnovat pozornost poznávání vzdělávacích
systémů členských států Evropské unie a moderním formám výuky. Akcentovala
potřebu řešit konkrétní problémy v konkrétních firmách a v úřadech při
respektování vzdělávacích tradic v jednotlivých evropských státech.
Upřednostňovány jsou distanční formy vzdělávání.
•

6. Bylo přijato rozhodnutí požadující, aby Evropská komise spolu s Evropským
fórem pro transparentnost kvalifikací a s dalšími agenturami pokračovala
v aktivitách zaměřených na rozvíjení celoživotního učení.

•

7. Evropská rada rozhodla o pokračování implementace
„Akčního plánu na podporu podnikatelství a konkurenceschopnosti“,
jež zahrnuje i potřebné vzdělávací aktivity potřebné pro podnikatelský sektor.

. 8. Evropská unie prosazuje orientaci na standardizaci programů profesní přípravy .

Šest klíčových přístupů
Zabezpečení všeobecného a stálého přístupu k učení zaměřeného
na osvojování a obnovování dovedností potřebných pro účast ve
společnosti znalostí .
Zvýšení objemu finančních prostředků vyčleněných na rozvoj lidských
zdrojů.
Rozvoj účinných metod výuky a učení a kontextu pro kontinuitu
celoživotního učení.
Zkvalitňování způsobů hodnocení účasti jednotlivých pracovníků
na vzdělávání a jimi dosahovaných výsledků.
Zajištění snadného přístupu občanů ke kvalitním informacím
a k poradenství v průběhu celého jejich života.
Poskytování příležitostí k celoživotnímu učení co nejblíže k lidem tak,
aby se jeho jednotlivé formy uskutečňovaly přímo v jejich obcích.

K opatřením, která mají za cíl zajistit kvalitu
vzdělávací činnosti, patří jak snahy o standardizaci
kvalifikačních požadavků na výkon povolání, tak
úsilí o standardizaci programů profesní přípravy.
Jako jedny z primárních úkolů bývají často
charakterizovány :
1. stanovování jednotných nároků na certifikáty o absolvování příslušných
kurzů a seminářů.
2. Tzv. evropská způsobilost pedagogů spojená s doškolováním učitelů pro
potřeby vzdělávání dospělých.
3. Nová média a telekomunikace.
4. Rozvoj distančních forem vzdělávání.
5. Vytváření sítí ( networking ) mezi členskými státy , které je nutno v oblasti
vzdělávání dospělých naplnit konkrétními projekty a dále stabilizovat.

Profesní vzdělávání je v Evropské unii
všeobecně pokládáno za důležitou integrální
součást vzdělávání dospělých. V tomto
systému se za klíčové považuje výuka:
• cizích jazyků;

• občanského a zájmového vzdělávání majícího přispívat
k dalšímu sbližování národů evropského kontinentu;
• profesních znalostí a dovedností potřebných pro
zvyšování kvalifikace v jednotlivých oblastech
pracovní činnosti Evropanů, specifickou problematiku
veřejné správy nevyjímaje.

Děkuji za pozornost


Slide 4

VÝZNAM PROFESNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ
VEŘEJNÉHO
A SOUKROMÉHO SEKTORU
Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc.

Klíčový problém :
Dlouhodobá orientace na růst kvality pracovní
činnosti v jednotlivých profesích
podnikatelského i nepodnikatelského sektoruzejména od 90. let 20. století.
Na tento trend působí deprese evropské
ekonomiky a její porovnávání s dalšími
mezinárodními integračními útvary .
Rychle se zvyšující potřeba systematického
prohlubování profesních znalostí a dovedností :
zaměření na formování „ znalostní společnosti „

• Profesní vzdělávání založené na výsledcích
implementace vědeckého výzkumu je označováno
za jeden z velmi dynamických rozvojových faktorů.
• Program ADAPT • zaměření na zvyšování adaptability a flexibility evropské
pracovní síly.
• 1996 Evropský rok celoživotního učení
• 1998 –
Employment Guidelines ( Hlavní
linie zaměstnanosti ) : spojení
orientace na celoživotní učení se
zaměstnaností

• 2000 - Lisabonská deklarace ( zasedání Evropské rady
v březnu roku 2 000 ) :
• „posun k celoživotnímu učení musí doprovázet úspěšný
přechod k ekonomice a společnosti založené na
znalostech“.
• „přístup k aktuálním informacím a znalostem, spolu
s motivací a dovednostmi uvážlivě využívat zdroje ve svůj
prospěch i ve prospěch společenství jako celku se stává
klíčem k posílení konkurenceschopnosti Evropy a ke
zlepšení zaměstnatelnosti a adaptability pracovních sil“.

• „lidé jsou hlavním bohatstvím Evropy a měli by být centrem
politiky Evropské Unie“.

Rozsah současných ekonomických
a sociálních změn si přímo vyžaduje nový
přístup ke vzdělávání
:stanovisko Evropské rady a Evropské komise
• Celoživotní učení je základním nástrojem rozvoje
občanství, sociální soudržnosti a zaměstnanosti.
• I z uvedeného důvodu v listopadu roku 2 000
Evropská komise zveřejnila materiál „Celoživotní
učení – čas jednat„

Pracovním materiál „Celoživotní učení – čas
jednat „
Hlavní myšlenky :
• Dnešní Evropa zažívá změny v rozsahu srovnatelném
s průmyslovou revolucí.
• Celoživotní učení se musí stát vůdčím principem pro poskytování
a pro účast na vzdělávání v jakémkoli jeho pojetí .
• Jedním z výrazů této tendence jsou systémy profesního
vzdělávání pro podnikatelský a veřejný sektor

Důraz je kladen na aplikaci zásady
partnerství a budování sítí
• posilování zásady Public – Private –
Partnership na celostátní, regionální
a na místní úrovni
• téze, že spolupráce v různých partnerstvích je
základním prostředkem k uvedení celoživotního
vzdělávání do praxe
• klíčem k úspěchu je pocit společné odpovědnosti
všech partnerů za celoživotní učení

Evropská Rada, březen 2000 ( odstavce
11,25,26,29,37,38,41 :Pozornost je soustředěna ke
zvyšování kvalifikační úrovně pracovníků neboť :
• v mezinárodním měřítku se všeobecně zvyšuje důraz
kladený na konkurenceschopnost v jednotlivých
profesích i ve veřejném sektoru,
• rozvoj průmyslového sektoru a uskutečňování
reforem veřejné správy kladou zvýšené profesní
a etické nároky, které je nezbytné systémy profesního
vzdělávání objasňovat a upevňovat,
• profesní vzdělávání v obou základních sektorech
je vnímáno jako integrální součást celkového úsilí
o zvýšení flexibility, adaptability a mobility evropské
pracovní síly.

Evropská rada proto schválila následující cílené celoevropské
iniciativy:
1. Rada pro vzdělávání dostala za úkol vypracovat první zprávu
o společných zájmech a prioritách evropských vzdělávacích
systémů. Zvýšený důraz byl položen na podtržení významu
celoživotního učení.Na uvedenou zprávu navázaly další obdobné
dokumenty.
2. Evropská rada podtrhla význam e- learningového vzdělávání jako
širší součástí tzv. Iniciative eEurope akcentující potřebu zvýšení
digitální gramotnosti – počínaje žáky a studenty .
3. Bylo navrženo vytvářet tzv. „bránu do oblasti evropského
vzdělávání“, jež má společně s databází EURES umožnit občanům
Evropské unie snadný přístup k informacím
o pracovních a vzdělávacích příležitostech v celé Evropě.
4. Evropská komise byla pověřena vypracováním návrhu společného
vzoru tzv. „evropského curriculum vitae“, jež má usnadnit šíření
poznatků a pracovních zkušeností.

• 5. Evropská komise předložila návrh dvou dokumentů:
„Doporučení k podpoře mobility“ a „Akčního plánu pro mobilitu“.
V této souvislosti mimo jiné doporučila věnovat pozornost poznávání vzdělávacích
systémů členských států Evropské unie a moderním formám výuky. Akcentovala
potřebu řešit konkrétní problémy v konkrétních firmách a v úřadech při
respektování vzdělávacích tradic v jednotlivých evropských státech.
Upřednostňovány jsou distanční formy vzdělávání.
•

6. Bylo přijato rozhodnutí požadující, aby Evropská komise spolu s Evropským
fórem pro transparentnost kvalifikací a s dalšími agenturami pokračovala
v aktivitách zaměřených na rozvíjení celoživotního učení.

•

7. Evropská rada rozhodla o pokračování implementace
„Akčního plánu na podporu podnikatelství a konkurenceschopnosti“,
jež zahrnuje i potřebné vzdělávací aktivity potřebné pro podnikatelský sektor.

. 8. Evropská unie prosazuje orientaci na standardizaci programů profesní přípravy .

Šest klíčových přístupů
Zabezpečení všeobecného a stálého přístupu k učení zaměřeného
na osvojování a obnovování dovedností potřebných pro účast ve
společnosti znalostí .
Zvýšení objemu finančních prostředků vyčleněných na rozvoj lidských
zdrojů.
Rozvoj účinných metod výuky a učení a kontextu pro kontinuitu
celoživotního učení.
Zkvalitňování způsobů hodnocení účasti jednotlivých pracovníků
na vzdělávání a jimi dosahovaných výsledků.
Zajištění snadného přístupu občanů ke kvalitním informacím
a k poradenství v průběhu celého jejich života.
Poskytování příležitostí k celoživotnímu učení co nejblíže k lidem tak,
aby se jeho jednotlivé formy uskutečňovaly přímo v jejich obcích.

K opatřením, která mají za cíl zajistit kvalitu
vzdělávací činnosti, patří jak snahy o standardizaci
kvalifikačních požadavků na výkon povolání, tak
úsilí o standardizaci programů profesní přípravy.
Jako jedny z primárních úkolů bývají často
charakterizovány :
1. stanovování jednotných nároků na certifikáty o absolvování příslušných
kurzů a seminářů.
2. Tzv. evropská způsobilost pedagogů spojená s doškolováním učitelů pro
potřeby vzdělávání dospělých.
3. Nová média a telekomunikace.
4. Rozvoj distančních forem vzdělávání.
5. Vytváření sítí ( networking ) mezi členskými státy , které je nutno v oblasti
vzdělávání dospělých naplnit konkrétními projekty a dále stabilizovat.

Profesní vzdělávání je v Evropské unii
všeobecně pokládáno za důležitou integrální
součást vzdělávání dospělých. V tomto
systému se za klíčové považuje výuka:
• cizích jazyků;

• občanského a zájmového vzdělávání majícího přispívat
k dalšímu sbližování národů evropského kontinentu;
• profesních znalostí a dovedností potřebných pro
zvyšování kvalifikace v jednotlivých oblastech
pracovní činnosti Evropanů, specifickou problematiku
veřejné správy nevyjímaje.

Děkuji za pozornost


Slide 5

VÝZNAM PROFESNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ
VEŘEJNÉHO
A SOUKROMÉHO SEKTORU
Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc.

Klíčový problém :
Dlouhodobá orientace na růst kvality pracovní
činnosti v jednotlivých profesích
podnikatelského i nepodnikatelského sektoruzejména od 90. let 20. století.
Na tento trend působí deprese evropské
ekonomiky a její porovnávání s dalšími
mezinárodními integračními útvary .
Rychle se zvyšující potřeba systematického
prohlubování profesních znalostí a dovedností :
zaměření na formování „ znalostní společnosti „

• Profesní vzdělávání založené na výsledcích
implementace vědeckého výzkumu je označováno
za jeden z velmi dynamických rozvojových faktorů.
• Program ADAPT • zaměření na zvyšování adaptability a flexibility evropské
pracovní síly.
• 1996 Evropský rok celoživotního učení
• 1998 –
Employment Guidelines ( Hlavní
linie zaměstnanosti ) : spojení
orientace na celoživotní učení se
zaměstnaností

• 2000 - Lisabonská deklarace ( zasedání Evropské rady
v březnu roku 2 000 ) :
• „posun k celoživotnímu učení musí doprovázet úspěšný
přechod k ekonomice a společnosti založené na
znalostech“.
• „přístup k aktuálním informacím a znalostem, spolu
s motivací a dovednostmi uvážlivě využívat zdroje ve svůj
prospěch i ve prospěch společenství jako celku se stává
klíčem k posílení konkurenceschopnosti Evropy a ke
zlepšení zaměstnatelnosti a adaptability pracovních sil“.

• „lidé jsou hlavním bohatstvím Evropy a měli by být centrem
politiky Evropské Unie“.

Rozsah současných ekonomických
a sociálních změn si přímo vyžaduje nový
přístup ke vzdělávání
:stanovisko Evropské rady a Evropské komise
• Celoživotní učení je základním nástrojem rozvoje
občanství, sociální soudržnosti a zaměstnanosti.
• I z uvedeného důvodu v listopadu roku 2 000
Evropská komise zveřejnila materiál „Celoživotní
učení – čas jednat„

Pracovním materiál „Celoživotní učení – čas
jednat „
Hlavní myšlenky :
• Dnešní Evropa zažívá změny v rozsahu srovnatelném
s průmyslovou revolucí.
• Celoživotní učení se musí stát vůdčím principem pro poskytování
a pro účast na vzdělávání v jakémkoli jeho pojetí .
• Jedním z výrazů této tendence jsou systémy profesního
vzdělávání pro podnikatelský a veřejný sektor

Důraz je kladen na aplikaci zásady
partnerství a budování sítí
• posilování zásady Public – Private –
Partnership na celostátní, regionální
a na místní úrovni
• téze, že spolupráce v různých partnerstvích je
základním prostředkem k uvedení celoživotního
vzdělávání do praxe
• klíčem k úspěchu je pocit společné odpovědnosti
všech partnerů za celoživotní učení

Evropská Rada, březen 2000 ( odstavce
11,25,26,29,37,38,41 :Pozornost je soustředěna ke
zvyšování kvalifikační úrovně pracovníků neboť :
• v mezinárodním měřítku se všeobecně zvyšuje důraz
kladený na konkurenceschopnost v jednotlivých
profesích i ve veřejném sektoru,
• rozvoj průmyslového sektoru a uskutečňování
reforem veřejné správy kladou zvýšené profesní
a etické nároky, které je nezbytné systémy profesního
vzdělávání objasňovat a upevňovat,
• profesní vzdělávání v obou základních sektorech
je vnímáno jako integrální součást celkového úsilí
o zvýšení flexibility, adaptability a mobility evropské
pracovní síly.

Evropská rada proto schválila následující cílené celoevropské
iniciativy:
1. Rada pro vzdělávání dostala za úkol vypracovat první zprávu
o společných zájmech a prioritách evropských vzdělávacích
systémů. Zvýšený důraz byl položen na podtržení významu
celoživotního učení.Na uvedenou zprávu navázaly další obdobné
dokumenty.
2. Evropská rada podtrhla význam e- learningového vzdělávání jako
širší součástí tzv. Iniciative eEurope akcentující potřebu zvýšení
digitální gramotnosti – počínaje žáky a studenty .
3. Bylo navrženo vytvářet tzv. „bránu do oblasti evropského
vzdělávání“, jež má společně s databází EURES umožnit občanům
Evropské unie snadný přístup k informacím
o pracovních a vzdělávacích příležitostech v celé Evropě.
4. Evropská komise byla pověřena vypracováním návrhu společného
vzoru tzv. „evropského curriculum vitae“, jež má usnadnit šíření
poznatků a pracovních zkušeností.

• 5. Evropská komise předložila návrh dvou dokumentů:
„Doporučení k podpoře mobility“ a „Akčního plánu pro mobilitu“.
V této souvislosti mimo jiné doporučila věnovat pozornost poznávání vzdělávacích
systémů členských států Evropské unie a moderním formám výuky. Akcentovala
potřebu řešit konkrétní problémy v konkrétních firmách a v úřadech při
respektování vzdělávacích tradic v jednotlivých evropských státech.
Upřednostňovány jsou distanční formy vzdělávání.
•

6. Bylo přijato rozhodnutí požadující, aby Evropská komise spolu s Evropským
fórem pro transparentnost kvalifikací a s dalšími agenturami pokračovala
v aktivitách zaměřených na rozvíjení celoživotního učení.

•

7. Evropská rada rozhodla o pokračování implementace
„Akčního plánu na podporu podnikatelství a konkurenceschopnosti“,
jež zahrnuje i potřebné vzdělávací aktivity potřebné pro podnikatelský sektor.

. 8. Evropská unie prosazuje orientaci na standardizaci programů profesní přípravy .

Šest klíčových přístupů
Zabezpečení všeobecného a stálého přístupu k učení zaměřeného
na osvojování a obnovování dovedností potřebných pro účast ve
společnosti znalostí .
Zvýšení objemu finančních prostředků vyčleněných na rozvoj lidských
zdrojů.
Rozvoj účinných metod výuky a učení a kontextu pro kontinuitu
celoživotního učení.
Zkvalitňování způsobů hodnocení účasti jednotlivých pracovníků
na vzdělávání a jimi dosahovaných výsledků.
Zajištění snadného přístupu občanů ke kvalitním informacím
a k poradenství v průběhu celého jejich života.
Poskytování příležitostí k celoživotnímu učení co nejblíže k lidem tak,
aby se jeho jednotlivé formy uskutečňovaly přímo v jejich obcích.

K opatřením, která mají za cíl zajistit kvalitu
vzdělávací činnosti, patří jak snahy o standardizaci
kvalifikačních požadavků na výkon povolání, tak
úsilí o standardizaci programů profesní přípravy.
Jako jedny z primárních úkolů bývají často
charakterizovány :
1. stanovování jednotných nároků na certifikáty o absolvování příslušných
kurzů a seminářů.
2. Tzv. evropská způsobilost pedagogů spojená s doškolováním učitelů pro
potřeby vzdělávání dospělých.
3. Nová média a telekomunikace.
4. Rozvoj distančních forem vzdělávání.
5. Vytváření sítí ( networking ) mezi členskými státy , které je nutno v oblasti
vzdělávání dospělých naplnit konkrétními projekty a dále stabilizovat.

Profesní vzdělávání je v Evropské unii
všeobecně pokládáno za důležitou integrální
součást vzdělávání dospělých. V tomto
systému se za klíčové považuje výuka:
• cizích jazyků;

• občanského a zájmového vzdělávání majícího přispívat
k dalšímu sbližování národů evropského kontinentu;
• profesních znalostí a dovedností potřebných pro
zvyšování kvalifikace v jednotlivých oblastech
pracovní činnosti Evropanů, specifickou problematiku
veřejné správy nevyjímaje.

Děkuji za pozornost


Slide 6

VÝZNAM PROFESNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ
VEŘEJNÉHO
A SOUKROMÉHO SEKTORU
Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc.

Klíčový problém :
Dlouhodobá orientace na růst kvality pracovní
činnosti v jednotlivých profesích
podnikatelského i nepodnikatelského sektoruzejména od 90. let 20. století.
Na tento trend působí deprese evropské
ekonomiky a její porovnávání s dalšími
mezinárodními integračními útvary .
Rychle se zvyšující potřeba systematického
prohlubování profesních znalostí a dovedností :
zaměření na formování „ znalostní společnosti „

• Profesní vzdělávání založené na výsledcích
implementace vědeckého výzkumu je označováno
za jeden z velmi dynamických rozvojových faktorů.
• Program ADAPT • zaměření na zvyšování adaptability a flexibility evropské
pracovní síly.
• 1996 Evropský rok celoživotního učení
• 1998 –
Employment Guidelines ( Hlavní
linie zaměstnanosti ) : spojení
orientace na celoživotní učení se
zaměstnaností

• 2000 - Lisabonská deklarace ( zasedání Evropské rady
v březnu roku 2 000 ) :
• „posun k celoživotnímu učení musí doprovázet úspěšný
přechod k ekonomice a společnosti založené na
znalostech“.
• „přístup k aktuálním informacím a znalostem, spolu
s motivací a dovednostmi uvážlivě využívat zdroje ve svůj
prospěch i ve prospěch společenství jako celku se stává
klíčem k posílení konkurenceschopnosti Evropy a ke
zlepšení zaměstnatelnosti a adaptability pracovních sil“.

• „lidé jsou hlavním bohatstvím Evropy a měli by být centrem
politiky Evropské Unie“.

Rozsah současných ekonomických
a sociálních změn si přímo vyžaduje nový
přístup ke vzdělávání
:stanovisko Evropské rady a Evropské komise
• Celoživotní učení je základním nástrojem rozvoje
občanství, sociální soudržnosti a zaměstnanosti.
• I z uvedeného důvodu v listopadu roku 2 000
Evropská komise zveřejnila materiál „Celoživotní
učení – čas jednat„

Pracovním materiál „Celoživotní učení – čas
jednat „
Hlavní myšlenky :
• Dnešní Evropa zažívá změny v rozsahu srovnatelném
s průmyslovou revolucí.
• Celoživotní učení se musí stát vůdčím principem pro poskytování
a pro účast na vzdělávání v jakémkoli jeho pojetí .
• Jedním z výrazů této tendence jsou systémy profesního
vzdělávání pro podnikatelský a veřejný sektor

Důraz je kladen na aplikaci zásady
partnerství a budování sítí
• posilování zásady Public – Private –
Partnership na celostátní, regionální
a na místní úrovni
• téze, že spolupráce v různých partnerstvích je
základním prostředkem k uvedení celoživotního
vzdělávání do praxe
• klíčem k úspěchu je pocit společné odpovědnosti
všech partnerů za celoživotní učení

Evropská Rada, březen 2000 ( odstavce
11,25,26,29,37,38,41 :Pozornost je soustředěna ke
zvyšování kvalifikační úrovně pracovníků neboť :
• v mezinárodním měřítku se všeobecně zvyšuje důraz
kladený na konkurenceschopnost v jednotlivých
profesích i ve veřejném sektoru,
• rozvoj průmyslového sektoru a uskutečňování
reforem veřejné správy kladou zvýšené profesní
a etické nároky, které je nezbytné systémy profesního
vzdělávání objasňovat a upevňovat,
• profesní vzdělávání v obou základních sektorech
je vnímáno jako integrální součást celkového úsilí
o zvýšení flexibility, adaptability a mobility evropské
pracovní síly.

Evropská rada proto schválila následující cílené celoevropské
iniciativy:
1. Rada pro vzdělávání dostala za úkol vypracovat první zprávu
o společných zájmech a prioritách evropských vzdělávacích
systémů. Zvýšený důraz byl položen na podtržení významu
celoživotního učení.Na uvedenou zprávu navázaly další obdobné
dokumenty.
2. Evropská rada podtrhla význam e- learningového vzdělávání jako
širší součástí tzv. Iniciative eEurope akcentující potřebu zvýšení
digitální gramotnosti – počínaje žáky a studenty .
3. Bylo navrženo vytvářet tzv. „bránu do oblasti evropského
vzdělávání“, jež má společně s databází EURES umožnit občanům
Evropské unie snadný přístup k informacím
o pracovních a vzdělávacích příležitostech v celé Evropě.
4. Evropská komise byla pověřena vypracováním návrhu společného
vzoru tzv. „evropského curriculum vitae“, jež má usnadnit šíření
poznatků a pracovních zkušeností.

• 5. Evropská komise předložila návrh dvou dokumentů:
„Doporučení k podpoře mobility“ a „Akčního plánu pro mobilitu“.
V této souvislosti mimo jiné doporučila věnovat pozornost poznávání vzdělávacích
systémů členských států Evropské unie a moderním formám výuky. Akcentovala
potřebu řešit konkrétní problémy v konkrétních firmách a v úřadech při
respektování vzdělávacích tradic v jednotlivých evropských státech.
Upřednostňovány jsou distanční formy vzdělávání.
•

6. Bylo přijato rozhodnutí požadující, aby Evropská komise spolu s Evropským
fórem pro transparentnost kvalifikací a s dalšími agenturami pokračovala
v aktivitách zaměřených na rozvíjení celoživotního učení.

•

7. Evropská rada rozhodla o pokračování implementace
„Akčního plánu na podporu podnikatelství a konkurenceschopnosti“,
jež zahrnuje i potřebné vzdělávací aktivity potřebné pro podnikatelský sektor.

. 8. Evropská unie prosazuje orientaci na standardizaci programů profesní přípravy .

Šest klíčových přístupů
Zabezpečení všeobecného a stálého přístupu k učení zaměřeného
na osvojování a obnovování dovedností potřebných pro účast ve
společnosti znalostí .
Zvýšení objemu finančních prostředků vyčleněných na rozvoj lidských
zdrojů.
Rozvoj účinných metod výuky a učení a kontextu pro kontinuitu
celoživotního učení.
Zkvalitňování způsobů hodnocení účasti jednotlivých pracovníků
na vzdělávání a jimi dosahovaných výsledků.
Zajištění snadného přístupu občanů ke kvalitním informacím
a k poradenství v průběhu celého jejich života.
Poskytování příležitostí k celoživotnímu učení co nejblíže k lidem tak,
aby se jeho jednotlivé formy uskutečňovaly přímo v jejich obcích.

K opatřením, která mají za cíl zajistit kvalitu
vzdělávací činnosti, patří jak snahy o standardizaci
kvalifikačních požadavků na výkon povolání, tak
úsilí o standardizaci programů profesní přípravy.
Jako jedny z primárních úkolů bývají často
charakterizovány :
1. stanovování jednotných nároků na certifikáty o absolvování příslušných
kurzů a seminářů.
2. Tzv. evropská způsobilost pedagogů spojená s doškolováním učitelů pro
potřeby vzdělávání dospělých.
3. Nová média a telekomunikace.
4. Rozvoj distančních forem vzdělávání.
5. Vytváření sítí ( networking ) mezi členskými státy , které je nutno v oblasti
vzdělávání dospělých naplnit konkrétními projekty a dále stabilizovat.

Profesní vzdělávání je v Evropské unii
všeobecně pokládáno za důležitou integrální
součást vzdělávání dospělých. V tomto
systému se za klíčové považuje výuka:
• cizích jazyků;

• občanského a zájmového vzdělávání majícího přispívat
k dalšímu sbližování národů evropského kontinentu;
• profesních znalostí a dovedností potřebných pro
zvyšování kvalifikace v jednotlivých oblastech
pracovní činnosti Evropanů, specifickou problematiku
veřejné správy nevyjímaje.

Děkuji za pozornost


Slide 7

VÝZNAM PROFESNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ
VEŘEJNÉHO
A SOUKROMÉHO SEKTORU
Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc.

Klíčový problém :
Dlouhodobá orientace na růst kvality pracovní
činnosti v jednotlivých profesích
podnikatelského i nepodnikatelského sektoruzejména od 90. let 20. století.
Na tento trend působí deprese evropské
ekonomiky a její porovnávání s dalšími
mezinárodními integračními útvary .
Rychle se zvyšující potřeba systematického
prohlubování profesních znalostí a dovedností :
zaměření na formování „ znalostní společnosti „

• Profesní vzdělávání založené na výsledcích
implementace vědeckého výzkumu je označováno
za jeden z velmi dynamických rozvojových faktorů.
• Program ADAPT • zaměření na zvyšování adaptability a flexibility evropské
pracovní síly.
• 1996 Evropský rok celoživotního učení
• 1998 –
Employment Guidelines ( Hlavní
linie zaměstnanosti ) : spojení
orientace na celoživotní učení se
zaměstnaností

• 2000 - Lisabonská deklarace ( zasedání Evropské rady
v březnu roku 2 000 ) :
• „posun k celoživotnímu učení musí doprovázet úspěšný
přechod k ekonomice a společnosti založené na
znalostech“.
• „přístup k aktuálním informacím a znalostem, spolu
s motivací a dovednostmi uvážlivě využívat zdroje ve svůj
prospěch i ve prospěch společenství jako celku se stává
klíčem k posílení konkurenceschopnosti Evropy a ke
zlepšení zaměstnatelnosti a adaptability pracovních sil“.

• „lidé jsou hlavním bohatstvím Evropy a měli by být centrem
politiky Evropské Unie“.

Rozsah současných ekonomických
a sociálních změn si přímo vyžaduje nový
přístup ke vzdělávání
:stanovisko Evropské rady a Evropské komise
• Celoživotní učení je základním nástrojem rozvoje
občanství, sociální soudržnosti a zaměstnanosti.
• I z uvedeného důvodu v listopadu roku 2 000
Evropská komise zveřejnila materiál „Celoživotní
učení – čas jednat„

Pracovním materiál „Celoživotní učení – čas
jednat „
Hlavní myšlenky :
• Dnešní Evropa zažívá změny v rozsahu srovnatelném
s průmyslovou revolucí.
• Celoživotní učení se musí stát vůdčím principem pro poskytování
a pro účast na vzdělávání v jakémkoli jeho pojetí .
• Jedním z výrazů této tendence jsou systémy profesního
vzdělávání pro podnikatelský a veřejný sektor

Důraz je kladen na aplikaci zásady
partnerství a budování sítí
• posilování zásady Public – Private –
Partnership na celostátní, regionální
a na místní úrovni
• téze, že spolupráce v různých partnerstvích je
základním prostředkem k uvedení celoživotního
vzdělávání do praxe
• klíčem k úspěchu je pocit společné odpovědnosti
všech partnerů za celoživotní učení

Evropská Rada, březen 2000 ( odstavce
11,25,26,29,37,38,41 :Pozornost je soustředěna ke
zvyšování kvalifikační úrovně pracovníků neboť :
• v mezinárodním měřítku se všeobecně zvyšuje důraz
kladený na konkurenceschopnost v jednotlivých
profesích i ve veřejném sektoru,
• rozvoj průmyslového sektoru a uskutečňování
reforem veřejné správy kladou zvýšené profesní
a etické nároky, které je nezbytné systémy profesního
vzdělávání objasňovat a upevňovat,
• profesní vzdělávání v obou základních sektorech
je vnímáno jako integrální součást celkového úsilí
o zvýšení flexibility, adaptability a mobility evropské
pracovní síly.

Evropská rada proto schválila následující cílené celoevropské
iniciativy:
1. Rada pro vzdělávání dostala za úkol vypracovat první zprávu
o společných zájmech a prioritách evropských vzdělávacích
systémů. Zvýšený důraz byl položen na podtržení významu
celoživotního učení.Na uvedenou zprávu navázaly další obdobné
dokumenty.
2. Evropská rada podtrhla význam e- learningového vzdělávání jako
širší součástí tzv. Iniciative eEurope akcentující potřebu zvýšení
digitální gramotnosti – počínaje žáky a studenty .
3. Bylo navrženo vytvářet tzv. „bránu do oblasti evropského
vzdělávání“, jež má společně s databází EURES umožnit občanům
Evropské unie snadný přístup k informacím
o pracovních a vzdělávacích příležitostech v celé Evropě.
4. Evropská komise byla pověřena vypracováním návrhu společného
vzoru tzv. „evropského curriculum vitae“, jež má usnadnit šíření
poznatků a pracovních zkušeností.

• 5. Evropská komise předložila návrh dvou dokumentů:
„Doporučení k podpoře mobility“ a „Akčního plánu pro mobilitu“.
V této souvislosti mimo jiné doporučila věnovat pozornost poznávání vzdělávacích
systémů členských států Evropské unie a moderním formám výuky. Akcentovala
potřebu řešit konkrétní problémy v konkrétních firmách a v úřadech při
respektování vzdělávacích tradic v jednotlivých evropských státech.
Upřednostňovány jsou distanční formy vzdělávání.
•

6. Bylo přijato rozhodnutí požadující, aby Evropská komise spolu s Evropským
fórem pro transparentnost kvalifikací a s dalšími agenturami pokračovala
v aktivitách zaměřených na rozvíjení celoživotního učení.

•

7. Evropská rada rozhodla o pokračování implementace
„Akčního plánu na podporu podnikatelství a konkurenceschopnosti“,
jež zahrnuje i potřebné vzdělávací aktivity potřebné pro podnikatelský sektor.

. 8. Evropská unie prosazuje orientaci na standardizaci programů profesní přípravy .

Šest klíčových přístupů
Zabezpečení všeobecného a stálého přístupu k učení zaměřeného
na osvojování a obnovování dovedností potřebných pro účast ve
společnosti znalostí .
Zvýšení objemu finančních prostředků vyčleněných na rozvoj lidských
zdrojů.
Rozvoj účinných metod výuky a učení a kontextu pro kontinuitu
celoživotního učení.
Zkvalitňování způsobů hodnocení účasti jednotlivých pracovníků
na vzdělávání a jimi dosahovaných výsledků.
Zajištění snadného přístupu občanů ke kvalitním informacím
a k poradenství v průběhu celého jejich života.
Poskytování příležitostí k celoživotnímu učení co nejblíže k lidem tak,
aby se jeho jednotlivé formy uskutečňovaly přímo v jejich obcích.

K opatřením, která mají za cíl zajistit kvalitu
vzdělávací činnosti, patří jak snahy o standardizaci
kvalifikačních požadavků na výkon povolání, tak
úsilí o standardizaci programů profesní přípravy.
Jako jedny z primárních úkolů bývají často
charakterizovány :
1. stanovování jednotných nároků na certifikáty o absolvování příslušných
kurzů a seminářů.
2. Tzv. evropská způsobilost pedagogů spojená s doškolováním učitelů pro
potřeby vzdělávání dospělých.
3. Nová média a telekomunikace.
4. Rozvoj distančních forem vzdělávání.
5. Vytváření sítí ( networking ) mezi členskými státy , které je nutno v oblasti
vzdělávání dospělých naplnit konkrétními projekty a dále stabilizovat.

Profesní vzdělávání je v Evropské unii
všeobecně pokládáno za důležitou integrální
součást vzdělávání dospělých. V tomto
systému se za klíčové považuje výuka:
• cizích jazyků;

• občanského a zájmového vzdělávání majícího přispívat
k dalšímu sbližování národů evropského kontinentu;
• profesních znalostí a dovedností potřebných pro
zvyšování kvalifikace v jednotlivých oblastech
pracovní činnosti Evropanů, specifickou problematiku
veřejné správy nevyjímaje.

Děkuji za pozornost


Slide 8

VÝZNAM PROFESNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ
VEŘEJNÉHO
A SOUKROMÉHO SEKTORU
Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc.

Klíčový problém :
Dlouhodobá orientace na růst kvality pracovní
činnosti v jednotlivých profesích
podnikatelského i nepodnikatelského sektoruzejména od 90. let 20. století.
Na tento trend působí deprese evropské
ekonomiky a její porovnávání s dalšími
mezinárodními integračními útvary .
Rychle se zvyšující potřeba systematického
prohlubování profesních znalostí a dovedností :
zaměření na formování „ znalostní společnosti „

• Profesní vzdělávání založené na výsledcích
implementace vědeckého výzkumu je označováno
za jeden z velmi dynamických rozvojových faktorů.
• Program ADAPT • zaměření na zvyšování adaptability a flexibility evropské
pracovní síly.
• 1996 Evropský rok celoživotního učení
• 1998 –
Employment Guidelines ( Hlavní
linie zaměstnanosti ) : spojení
orientace na celoživotní učení se
zaměstnaností

• 2000 - Lisabonská deklarace ( zasedání Evropské rady
v březnu roku 2 000 ) :
• „posun k celoživotnímu učení musí doprovázet úspěšný
přechod k ekonomice a společnosti založené na
znalostech“.
• „přístup k aktuálním informacím a znalostem, spolu
s motivací a dovednostmi uvážlivě využívat zdroje ve svůj
prospěch i ve prospěch společenství jako celku se stává
klíčem k posílení konkurenceschopnosti Evropy a ke
zlepšení zaměstnatelnosti a adaptability pracovních sil“.

• „lidé jsou hlavním bohatstvím Evropy a měli by být centrem
politiky Evropské Unie“.

Rozsah současných ekonomických
a sociálních změn si přímo vyžaduje nový
přístup ke vzdělávání
:stanovisko Evropské rady a Evropské komise
• Celoživotní učení je základním nástrojem rozvoje
občanství, sociální soudržnosti a zaměstnanosti.
• I z uvedeného důvodu v listopadu roku 2 000
Evropská komise zveřejnila materiál „Celoživotní
učení – čas jednat„

Pracovním materiál „Celoživotní učení – čas
jednat „
Hlavní myšlenky :
• Dnešní Evropa zažívá změny v rozsahu srovnatelném
s průmyslovou revolucí.
• Celoživotní učení se musí stát vůdčím principem pro poskytování
a pro účast na vzdělávání v jakémkoli jeho pojetí .
• Jedním z výrazů této tendence jsou systémy profesního
vzdělávání pro podnikatelský a veřejný sektor

Důraz je kladen na aplikaci zásady
partnerství a budování sítí
• posilování zásady Public – Private –
Partnership na celostátní, regionální
a na místní úrovni
• téze, že spolupráce v různých partnerstvích je
základním prostředkem k uvedení celoživotního
vzdělávání do praxe
• klíčem k úspěchu je pocit společné odpovědnosti
všech partnerů za celoživotní učení

Evropská Rada, březen 2000 ( odstavce
11,25,26,29,37,38,41 :Pozornost je soustředěna ke
zvyšování kvalifikační úrovně pracovníků neboť :
• v mezinárodním měřítku se všeobecně zvyšuje důraz
kladený na konkurenceschopnost v jednotlivých
profesích i ve veřejném sektoru,
• rozvoj průmyslového sektoru a uskutečňování
reforem veřejné správy kladou zvýšené profesní
a etické nároky, které je nezbytné systémy profesního
vzdělávání objasňovat a upevňovat,
• profesní vzdělávání v obou základních sektorech
je vnímáno jako integrální součást celkového úsilí
o zvýšení flexibility, adaptability a mobility evropské
pracovní síly.

Evropská rada proto schválila následující cílené celoevropské
iniciativy:
1. Rada pro vzdělávání dostala za úkol vypracovat první zprávu
o společných zájmech a prioritách evropských vzdělávacích
systémů. Zvýšený důraz byl položen na podtržení významu
celoživotního učení.Na uvedenou zprávu navázaly další obdobné
dokumenty.
2. Evropská rada podtrhla význam e- learningového vzdělávání jako
širší součástí tzv. Iniciative eEurope akcentující potřebu zvýšení
digitální gramotnosti – počínaje žáky a studenty .
3. Bylo navrženo vytvářet tzv. „bránu do oblasti evropského
vzdělávání“, jež má společně s databází EURES umožnit občanům
Evropské unie snadný přístup k informacím
o pracovních a vzdělávacích příležitostech v celé Evropě.
4. Evropská komise byla pověřena vypracováním návrhu společného
vzoru tzv. „evropského curriculum vitae“, jež má usnadnit šíření
poznatků a pracovních zkušeností.

• 5. Evropská komise předložila návrh dvou dokumentů:
„Doporučení k podpoře mobility“ a „Akčního plánu pro mobilitu“.
V této souvislosti mimo jiné doporučila věnovat pozornost poznávání vzdělávacích
systémů členských států Evropské unie a moderním formám výuky. Akcentovala
potřebu řešit konkrétní problémy v konkrétních firmách a v úřadech při
respektování vzdělávacích tradic v jednotlivých evropských státech.
Upřednostňovány jsou distanční formy vzdělávání.
•

6. Bylo přijato rozhodnutí požadující, aby Evropská komise spolu s Evropským
fórem pro transparentnost kvalifikací a s dalšími agenturami pokračovala
v aktivitách zaměřených na rozvíjení celoživotního učení.

•

7. Evropská rada rozhodla o pokračování implementace
„Akčního plánu na podporu podnikatelství a konkurenceschopnosti“,
jež zahrnuje i potřebné vzdělávací aktivity potřebné pro podnikatelský sektor.

. 8. Evropská unie prosazuje orientaci na standardizaci programů profesní přípravy .

Šest klíčových přístupů
Zabezpečení všeobecného a stálého přístupu k učení zaměřeného
na osvojování a obnovování dovedností potřebných pro účast ve
společnosti znalostí .
Zvýšení objemu finančních prostředků vyčleněných na rozvoj lidských
zdrojů.
Rozvoj účinných metod výuky a učení a kontextu pro kontinuitu
celoživotního učení.
Zkvalitňování způsobů hodnocení účasti jednotlivých pracovníků
na vzdělávání a jimi dosahovaných výsledků.
Zajištění snadného přístupu občanů ke kvalitním informacím
a k poradenství v průběhu celého jejich života.
Poskytování příležitostí k celoživotnímu učení co nejblíže k lidem tak,
aby se jeho jednotlivé formy uskutečňovaly přímo v jejich obcích.

K opatřením, která mají za cíl zajistit kvalitu
vzdělávací činnosti, patří jak snahy o standardizaci
kvalifikačních požadavků na výkon povolání, tak
úsilí o standardizaci programů profesní přípravy.
Jako jedny z primárních úkolů bývají často
charakterizovány :
1. stanovování jednotných nároků na certifikáty o absolvování příslušných
kurzů a seminářů.
2. Tzv. evropská způsobilost pedagogů spojená s doškolováním učitelů pro
potřeby vzdělávání dospělých.
3. Nová média a telekomunikace.
4. Rozvoj distančních forem vzdělávání.
5. Vytváření sítí ( networking ) mezi členskými státy , které je nutno v oblasti
vzdělávání dospělých naplnit konkrétními projekty a dále stabilizovat.

Profesní vzdělávání je v Evropské unii
všeobecně pokládáno za důležitou integrální
součást vzdělávání dospělých. V tomto
systému se za klíčové považuje výuka:
• cizích jazyků;

• občanského a zájmového vzdělávání majícího přispívat
k dalšímu sbližování národů evropského kontinentu;
• profesních znalostí a dovedností potřebných pro
zvyšování kvalifikace v jednotlivých oblastech
pracovní činnosti Evropanů, specifickou problematiku
veřejné správy nevyjímaje.

Děkuji za pozornost


Slide 9

VÝZNAM PROFESNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ
VEŘEJNÉHO
A SOUKROMÉHO SEKTORU
Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc.

Klíčový problém :
Dlouhodobá orientace na růst kvality pracovní
činnosti v jednotlivých profesích
podnikatelského i nepodnikatelského sektoruzejména od 90. let 20. století.
Na tento trend působí deprese evropské
ekonomiky a její porovnávání s dalšími
mezinárodními integračními útvary .
Rychle se zvyšující potřeba systematického
prohlubování profesních znalostí a dovedností :
zaměření na formování „ znalostní společnosti „

• Profesní vzdělávání založené na výsledcích
implementace vědeckého výzkumu je označováno
za jeden z velmi dynamických rozvojových faktorů.
• Program ADAPT • zaměření na zvyšování adaptability a flexibility evropské
pracovní síly.
• 1996 Evropský rok celoživotního učení
• 1998 –
Employment Guidelines ( Hlavní
linie zaměstnanosti ) : spojení
orientace na celoživotní učení se
zaměstnaností

• 2000 - Lisabonská deklarace ( zasedání Evropské rady
v březnu roku 2 000 ) :
• „posun k celoživotnímu učení musí doprovázet úspěšný
přechod k ekonomice a společnosti založené na
znalostech“.
• „přístup k aktuálním informacím a znalostem, spolu
s motivací a dovednostmi uvážlivě využívat zdroje ve svůj
prospěch i ve prospěch společenství jako celku se stává
klíčem k posílení konkurenceschopnosti Evropy a ke
zlepšení zaměstnatelnosti a adaptability pracovních sil“.

• „lidé jsou hlavním bohatstvím Evropy a měli by být centrem
politiky Evropské Unie“.

Rozsah současných ekonomických
a sociálních změn si přímo vyžaduje nový
přístup ke vzdělávání
:stanovisko Evropské rady a Evropské komise
• Celoživotní učení je základním nástrojem rozvoje
občanství, sociální soudržnosti a zaměstnanosti.
• I z uvedeného důvodu v listopadu roku 2 000
Evropská komise zveřejnila materiál „Celoživotní
učení – čas jednat„

Pracovním materiál „Celoživotní učení – čas
jednat „
Hlavní myšlenky :
• Dnešní Evropa zažívá změny v rozsahu srovnatelném
s průmyslovou revolucí.
• Celoživotní učení se musí stát vůdčím principem pro poskytování
a pro účast na vzdělávání v jakémkoli jeho pojetí .
• Jedním z výrazů této tendence jsou systémy profesního
vzdělávání pro podnikatelský a veřejný sektor

Důraz je kladen na aplikaci zásady
partnerství a budování sítí
• posilování zásady Public – Private –
Partnership na celostátní, regionální
a na místní úrovni
• téze, že spolupráce v různých partnerstvích je
základním prostředkem k uvedení celoživotního
vzdělávání do praxe
• klíčem k úspěchu je pocit společné odpovědnosti
všech partnerů za celoživotní učení

Evropská Rada, březen 2000 ( odstavce
11,25,26,29,37,38,41 :Pozornost je soustředěna ke
zvyšování kvalifikační úrovně pracovníků neboť :
• v mezinárodním měřítku se všeobecně zvyšuje důraz
kladený na konkurenceschopnost v jednotlivých
profesích i ve veřejném sektoru,
• rozvoj průmyslového sektoru a uskutečňování
reforem veřejné správy kladou zvýšené profesní
a etické nároky, které je nezbytné systémy profesního
vzdělávání objasňovat a upevňovat,
• profesní vzdělávání v obou základních sektorech
je vnímáno jako integrální součást celkového úsilí
o zvýšení flexibility, adaptability a mobility evropské
pracovní síly.

Evropská rada proto schválila následující cílené celoevropské
iniciativy:
1. Rada pro vzdělávání dostala za úkol vypracovat první zprávu
o společných zájmech a prioritách evropských vzdělávacích
systémů. Zvýšený důraz byl položen na podtržení významu
celoživotního učení.Na uvedenou zprávu navázaly další obdobné
dokumenty.
2. Evropská rada podtrhla význam e- learningového vzdělávání jako
širší součástí tzv. Iniciative eEurope akcentující potřebu zvýšení
digitální gramotnosti – počínaje žáky a studenty .
3. Bylo navrženo vytvářet tzv. „bránu do oblasti evropského
vzdělávání“, jež má společně s databází EURES umožnit občanům
Evropské unie snadný přístup k informacím
o pracovních a vzdělávacích příležitostech v celé Evropě.
4. Evropská komise byla pověřena vypracováním návrhu společného
vzoru tzv. „evropského curriculum vitae“, jež má usnadnit šíření
poznatků a pracovních zkušeností.

• 5. Evropská komise předložila návrh dvou dokumentů:
„Doporučení k podpoře mobility“ a „Akčního plánu pro mobilitu“.
V této souvislosti mimo jiné doporučila věnovat pozornost poznávání vzdělávacích
systémů členských států Evropské unie a moderním formám výuky. Akcentovala
potřebu řešit konkrétní problémy v konkrétních firmách a v úřadech při
respektování vzdělávacích tradic v jednotlivých evropských státech.
Upřednostňovány jsou distanční formy vzdělávání.
•

6. Bylo přijato rozhodnutí požadující, aby Evropská komise spolu s Evropským
fórem pro transparentnost kvalifikací a s dalšími agenturami pokračovala
v aktivitách zaměřených na rozvíjení celoživotního učení.

•

7. Evropská rada rozhodla o pokračování implementace
„Akčního plánu na podporu podnikatelství a konkurenceschopnosti“,
jež zahrnuje i potřebné vzdělávací aktivity potřebné pro podnikatelský sektor.

. 8. Evropská unie prosazuje orientaci na standardizaci programů profesní přípravy .

Šest klíčových přístupů
Zabezpečení všeobecného a stálého přístupu k učení zaměřeného
na osvojování a obnovování dovedností potřebných pro účast ve
společnosti znalostí .
Zvýšení objemu finančních prostředků vyčleněných na rozvoj lidských
zdrojů.
Rozvoj účinných metod výuky a učení a kontextu pro kontinuitu
celoživotního učení.
Zkvalitňování způsobů hodnocení účasti jednotlivých pracovníků
na vzdělávání a jimi dosahovaných výsledků.
Zajištění snadného přístupu občanů ke kvalitním informacím
a k poradenství v průběhu celého jejich života.
Poskytování příležitostí k celoživotnímu učení co nejblíže k lidem tak,
aby se jeho jednotlivé formy uskutečňovaly přímo v jejich obcích.

K opatřením, která mají za cíl zajistit kvalitu
vzdělávací činnosti, patří jak snahy o standardizaci
kvalifikačních požadavků na výkon povolání, tak
úsilí o standardizaci programů profesní přípravy.
Jako jedny z primárních úkolů bývají často
charakterizovány :
1. stanovování jednotných nároků na certifikáty o absolvování příslušných
kurzů a seminářů.
2. Tzv. evropská způsobilost pedagogů spojená s doškolováním učitelů pro
potřeby vzdělávání dospělých.
3. Nová média a telekomunikace.
4. Rozvoj distančních forem vzdělávání.
5. Vytváření sítí ( networking ) mezi členskými státy , které je nutno v oblasti
vzdělávání dospělých naplnit konkrétními projekty a dále stabilizovat.

Profesní vzdělávání je v Evropské unii
všeobecně pokládáno za důležitou integrální
součást vzdělávání dospělých. V tomto
systému se za klíčové považuje výuka:
• cizích jazyků;

• občanského a zájmového vzdělávání majícího přispívat
k dalšímu sbližování národů evropského kontinentu;
• profesních znalostí a dovedností potřebných pro
zvyšování kvalifikace v jednotlivých oblastech
pracovní činnosti Evropanů, specifickou problematiku
veřejné správy nevyjímaje.

Děkuji za pozornost


Slide 10

VÝZNAM PROFESNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ
VEŘEJNÉHO
A SOUKROMÉHO SEKTORU
Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc.

Klíčový problém :
Dlouhodobá orientace na růst kvality pracovní
činnosti v jednotlivých profesích
podnikatelského i nepodnikatelského sektoruzejména od 90. let 20. století.
Na tento trend působí deprese evropské
ekonomiky a její porovnávání s dalšími
mezinárodními integračními útvary .
Rychle se zvyšující potřeba systematického
prohlubování profesních znalostí a dovedností :
zaměření na formování „ znalostní společnosti „

• Profesní vzdělávání založené na výsledcích
implementace vědeckého výzkumu je označováno
za jeden z velmi dynamických rozvojových faktorů.
• Program ADAPT • zaměření na zvyšování adaptability a flexibility evropské
pracovní síly.
• 1996 Evropský rok celoživotního učení
• 1998 –
Employment Guidelines ( Hlavní
linie zaměstnanosti ) : spojení
orientace na celoživotní učení se
zaměstnaností

• 2000 - Lisabonská deklarace ( zasedání Evropské rady
v březnu roku 2 000 ) :
• „posun k celoživotnímu učení musí doprovázet úspěšný
přechod k ekonomice a společnosti založené na
znalostech“.
• „přístup k aktuálním informacím a znalostem, spolu
s motivací a dovednostmi uvážlivě využívat zdroje ve svůj
prospěch i ve prospěch společenství jako celku se stává
klíčem k posílení konkurenceschopnosti Evropy a ke
zlepšení zaměstnatelnosti a adaptability pracovních sil“.

• „lidé jsou hlavním bohatstvím Evropy a měli by být centrem
politiky Evropské Unie“.

Rozsah současných ekonomických
a sociálních změn si přímo vyžaduje nový
přístup ke vzdělávání
:stanovisko Evropské rady a Evropské komise
• Celoživotní učení je základním nástrojem rozvoje
občanství, sociální soudržnosti a zaměstnanosti.
• I z uvedeného důvodu v listopadu roku 2 000
Evropská komise zveřejnila materiál „Celoživotní
učení – čas jednat„

Pracovním materiál „Celoživotní učení – čas
jednat „
Hlavní myšlenky :
• Dnešní Evropa zažívá změny v rozsahu srovnatelném
s průmyslovou revolucí.
• Celoživotní učení se musí stát vůdčím principem pro poskytování
a pro účast na vzdělávání v jakémkoli jeho pojetí .
• Jedním z výrazů této tendence jsou systémy profesního
vzdělávání pro podnikatelský a veřejný sektor

Důraz je kladen na aplikaci zásady
partnerství a budování sítí
• posilování zásady Public – Private –
Partnership na celostátní, regionální
a na místní úrovni
• téze, že spolupráce v různých partnerstvích je
základním prostředkem k uvedení celoživotního
vzdělávání do praxe
• klíčem k úspěchu je pocit společné odpovědnosti
všech partnerů za celoživotní učení

Evropská Rada, březen 2000 ( odstavce
11,25,26,29,37,38,41 :Pozornost je soustředěna ke
zvyšování kvalifikační úrovně pracovníků neboť :
• v mezinárodním měřítku se všeobecně zvyšuje důraz
kladený na konkurenceschopnost v jednotlivých
profesích i ve veřejném sektoru,
• rozvoj průmyslového sektoru a uskutečňování
reforem veřejné správy kladou zvýšené profesní
a etické nároky, které je nezbytné systémy profesního
vzdělávání objasňovat a upevňovat,
• profesní vzdělávání v obou základních sektorech
je vnímáno jako integrální součást celkového úsilí
o zvýšení flexibility, adaptability a mobility evropské
pracovní síly.

Evropská rada proto schválila následující cílené celoevropské
iniciativy:
1. Rada pro vzdělávání dostala za úkol vypracovat první zprávu
o společných zájmech a prioritách evropských vzdělávacích
systémů. Zvýšený důraz byl položen na podtržení významu
celoživotního učení.Na uvedenou zprávu navázaly další obdobné
dokumenty.
2. Evropská rada podtrhla význam e- learningového vzdělávání jako
širší součástí tzv. Iniciative eEurope akcentující potřebu zvýšení
digitální gramotnosti – počínaje žáky a studenty .
3. Bylo navrženo vytvářet tzv. „bránu do oblasti evropského
vzdělávání“, jež má společně s databází EURES umožnit občanům
Evropské unie snadný přístup k informacím
o pracovních a vzdělávacích příležitostech v celé Evropě.
4. Evropská komise byla pověřena vypracováním návrhu společného
vzoru tzv. „evropského curriculum vitae“, jež má usnadnit šíření
poznatků a pracovních zkušeností.

• 5. Evropská komise předložila návrh dvou dokumentů:
„Doporučení k podpoře mobility“ a „Akčního plánu pro mobilitu“.
V této souvislosti mimo jiné doporučila věnovat pozornost poznávání vzdělávacích
systémů členských států Evropské unie a moderním formám výuky. Akcentovala
potřebu řešit konkrétní problémy v konkrétních firmách a v úřadech při
respektování vzdělávacích tradic v jednotlivých evropských státech.
Upřednostňovány jsou distanční formy vzdělávání.
•

6. Bylo přijato rozhodnutí požadující, aby Evropská komise spolu s Evropským
fórem pro transparentnost kvalifikací a s dalšími agenturami pokračovala
v aktivitách zaměřených na rozvíjení celoživotního učení.

•

7. Evropská rada rozhodla o pokračování implementace
„Akčního plánu na podporu podnikatelství a konkurenceschopnosti“,
jež zahrnuje i potřebné vzdělávací aktivity potřebné pro podnikatelský sektor.

. 8. Evropská unie prosazuje orientaci na standardizaci programů profesní přípravy .

Šest klíčových přístupů
Zabezpečení všeobecného a stálého přístupu k učení zaměřeného
na osvojování a obnovování dovedností potřebných pro účast ve
společnosti znalostí .
Zvýšení objemu finančních prostředků vyčleněných na rozvoj lidských
zdrojů.
Rozvoj účinných metod výuky a učení a kontextu pro kontinuitu
celoživotního učení.
Zkvalitňování způsobů hodnocení účasti jednotlivých pracovníků
na vzdělávání a jimi dosahovaných výsledků.
Zajištění snadného přístupu občanů ke kvalitním informacím
a k poradenství v průběhu celého jejich života.
Poskytování příležitostí k celoživotnímu učení co nejblíže k lidem tak,
aby se jeho jednotlivé formy uskutečňovaly přímo v jejich obcích.

K opatřením, která mají za cíl zajistit kvalitu
vzdělávací činnosti, patří jak snahy o standardizaci
kvalifikačních požadavků na výkon povolání, tak
úsilí o standardizaci programů profesní přípravy.
Jako jedny z primárních úkolů bývají často
charakterizovány :
1. stanovování jednotných nároků na certifikáty o absolvování příslušných
kurzů a seminářů.
2. Tzv. evropská způsobilost pedagogů spojená s doškolováním učitelů pro
potřeby vzdělávání dospělých.
3. Nová média a telekomunikace.
4. Rozvoj distančních forem vzdělávání.
5. Vytváření sítí ( networking ) mezi členskými státy , které je nutno v oblasti
vzdělávání dospělých naplnit konkrétními projekty a dále stabilizovat.

Profesní vzdělávání je v Evropské unii
všeobecně pokládáno za důležitou integrální
součást vzdělávání dospělých. V tomto
systému se za klíčové považuje výuka:
• cizích jazyků;

• občanského a zájmového vzdělávání majícího přispívat
k dalšímu sbližování národů evropského kontinentu;
• profesních znalostí a dovedností potřebných pro
zvyšování kvalifikace v jednotlivých oblastech
pracovní činnosti Evropanů, specifickou problematiku
veřejné správy nevyjímaje.

Děkuji za pozornost


Slide 11

VÝZNAM PROFESNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ
VEŘEJNÉHO
A SOUKROMÉHO SEKTORU
Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc.

Klíčový problém :
Dlouhodobá orientace na růst kvality pracovní
činnosti v jednotlivých profesích
podnikatelského i nepodnikatelského sektoruzejména od 90. let 20. století.
Na tento trend působí deprese evropské
ekonomiky a její porovnávání s dalšími
mezinárodními integračními útvary .
Rychle se zvyšující potřeba systematického
prohlubování profesních znalostí a dovedností :
zaměření na formování „ znalostní společnosti „

• Profesní vzdělávání založené na výsledcích
implementace vědeckého výzkumu je označováno
za jeden z velmi dynamických rozvojových faktorů.
• Program ADAPT • zaměření na zvyšování adaptability a flexibility evropské
pracovní síly.
• 1996 Evropský rok celoživotního učení
• 1998 –
Employment Guidelines ( Hlavní
linie zaměstnanosti ) : spojení
orientace na celoživotní učení se
zaměstnaností

• 2000 - Lisabonská deklarace ( zasedání Evropské rady
v březnu roku 2 000 ) :
• „posun k celoživotnímu učení musí doprovázet úspěšný
přechod k ekonomice a společnosti založené na
znalostech“.
• „přístup k aktuálním informacím a znalostem, spolu
s motivací a dovednostmi uvážlivě využívat zdroje ve svůj
prospěch i ve prospěch společenství jako celku se stává
klíčem k posílení konkurenceschopnosti Evropy a ke
zlepšení zaměstnatelnosti a adaptability pracovních sil“.

• „lidé jsou hlavním bohatstvím Evropy a měli by být centrem
politiky Evropské Unie“.

Rozsah současných ekonomických
a sociálních změn si přímo vyžaduje nový
přístup ke vzdělávání
:stanovisko Evropské rady a Evropské komise
• Celoživotní učení je základním nástrojem rozvoje
občanství, sociální soudržnosti a zaměstnanosti.
• I z uvedeného důvodu v listopadu roku 2 000
Evropská komise zveřejnila materiál „Celoživotní
učení – čas jednat„

Pracovním materiál „Celoživotní učení – čas
jednat „
Hlavní myšlenky :
• Dnešní Evropa zažívá změny v rozsahu srovnatelném
s průmyslovou revolucí.
• Celoživotní učení se musí stát vůdčím principem pro poskytování
a pro účast na vzdělávání v jakémkoli jeho pojetí .
• Jedním z výrazů této tendence jsou systémy profesního
vzdělávání pro podnikatelský a veřejný sektor

Důraz je kladen na aplikaci zásady
partnerství a budování sítí
• posilování zásady Public – Private –
Partnership na celostátní, regionální
a na místní úrovni
• téze, že spolupráce v různých partnerstvích je
základním prostředkem k uvedení celoživotního
vzdělávání do praxe
• klíčem k úspěchu je pocit společné odpovědnosti
všech partnerů za celoživotní učení

Evropská Rada, březen 2000 ( odstavce
11,25,26,29,37,38,41 :Pozornost je soustředěna ke
zvyšování kvalifikační úrovně pracovníků neboť :
• v mezinárodním měřítku se všeobecně zvyšuje důraz
kladený na konkurenceschopnost v jednotlivých
profesích i ve veřejném sektoru,
• rozvoj průmyslového sektoru a uskutečňování
reforem veřejné správy kladou zvýšené profesní
a etické nároky, které je nezbytné systémy profesního
vzdělávání objasňovat a upevňovat,
• profesní vzdělávání v obou základních sektorech
je vnímáno jako integrální součást celkového úsilí
o zvýšení flexibility, adaptability a mobility evropské
pracovní síly.

Evropská rada proto schválila následující cílené celoevropské
iniciativy:
1. Rada pro vzdělávání dostala za úkol vypracovat první zprávu
o společných zájmech a prioritách evropských vzdělávacích
systémů. Zvýšený důraz byl položen na podtržení významu
celoživotního učení.Na uvedenou zprávu navázaly další obdobné
dokumenty.
2. Evropská rada podtrhla význam e- learningového vzdělávání jako
širší součástí tzv. Iniciative eEurope akcentující potřebu zvýšení
digitální gramotnosti – počínaje žáky a studenty .
3. Bylo navrženo vytvářet tzv. „bránu do oblasti evropského
vzdělávání“, jež má společně s databází EURES umožnit občanům
Evropské unie snadný přístup k informacím
o pracovních a vzdělávacích příležitostech v celé Evropě.
4. Evropská komise byla pověřena vypracováním návrhu společného
vzoru tzv. „evropského curriculum vitae“, jež má usnadnit šíření
poznatků a pracovních zkušeností.

• 5. Evropská komise předložila návrh dvou dokumentů:
„Doporučení k podpoře mobility“ a „Akčního plánu pro mobilitu“.
V této souvislosti mimo jiné doporučila věnovat pozornost poznávání vzdělávacích
systémů členských států Evropské unie a moderním formám výuky. Akcentovala
potřebu řešit konkrétní problémy v konkrétních firmách a v úřadech při
respektování vzdělávacích tradic v jednotlivých evropských státech.
Upřednostňovány jsou distanční formy vzdělávání.
•

6. Bylo přijato rozhodnutí požadující, aby Evropská komise spolu s Evropským
fórem pro transparentnost kvalifikací a s dalšími agenturami pokračovala
v aktivitách zaměřených na rozvíjení celoživotního učení.

•

7. Evropská rada rozhodla o pokračování implementace
„Akčního plánu na podporu podnikatelství a konkurenceschopnosti“,
jež zahrnuje i potřebné vzdělávací aktivity potřebné pro podnikatelský sektor.

. 8. Evropská unie prosazuje orientaci na standardizaci programů profesní přípravy .

Šest klíčových přístupů
Zabezpečení všeobecného a stálého přístupu k učení zaměřeného
na osvojování a obnovování dovedností potřebných pro účast ve
společnosti znalostí .
Zvýšení objemu finančních prostředků vyčleněných na rozvoj lidských
zdrojů.
Rozvoj účinných metod výuky a učení a kontextu pro kontinuitu
celoživotního učení.
Zkvalitňování způsobů hodnocení účasti jednotlivých pracovníků
na vzdělávání a jimi dosahovaných výsledků.
Zajištění snadného přístupu občanů ke kvalitním informacím
a k poradenství v průběhu celého jejich života.
Poskytování příležitostí k celoživotnímu učení co nejblíže k lidem tak,
aby se jeho jednotlivé formy uskutečňovaly přímo v jejich obcích.

K opatřením, která mají za cíl zajistit kvalitu
vzdělávací činnosti, patří jak snahy o standardizaci
kvalifikačních požadavků na výkon povolání, tak
úsilí o standardizaci programů profesní přípravy.
Jako jedny z primárních úkolů bývají často
charakterizovány :
1. stanovování jednotných nároků na certifikáty o absolvování příslušných
kurzů a seminářů.
2. Tzv. evropská způsobilost pedagogů spojená s doškolováním učitelů pro
potřeby vzdělávání dospělých.
3. Nová média a telekomunikace.
4. Rozvoj distančních forem vzdělávání.
5. Vytváření sítí ( networking ) mezi členskými státy , které je nutno v oblasti
vzdělávání dospělých naplnit konkrétními projekty a dále stabilizovat.

Profesní vzdělávání je v Evropské unii
všeobecně pokládáno za důležitou integrální
součást vzdělávání dospělých. V tomto
systému se za klíčové považuje výuka:
• cizích jazyků;

• občanského a zájmového vzdělávání majícího přispívat
k dalšímu sbližování národů evropského kontinentu;
• profesních znalostí a dovedností potřebných pro
zvyšování kvalifikace v jednotlivých oblastech
pracovní činnosti Evropanů, specifickou problematiku
veřejné správy nevyjímaje.

Děkuji za pozornost


Slide 12

VÝZNAM PROFESNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ
VEŘEJNÉHO
A SOUKROMÉHO SEKTORU
Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc.

Klíčový problém :
Dlouhodobá orientace na růst kvality pracovní
činnosti v jednotlivých profesích
podnikatelského i nepodnikatelského sektoruzejména od 90. let 20. století.
Na tento trend působí deprese evropské
ekonomiky a její porovnávání s dalšími
mezinárodními integračními útvary .
Rychle se zvyšující potřeba systematického
prohlubování profesních znalostí a dovedností :
zaměření na formování „ znalostní společnosti „

• Profesní vzdělávání založené na výsledcích
implementace vědeckého výzkumu je označováno
za jeden z velmi dynamických rozvojových faktorů.
• Program ADAPT • zaměření na zvyšování adaptability a flexibility evropské
pracovní síly.
• 1996 Evropský rok celoživotního učení
• 1998 –
Employment Guidelines ( Hlavní
linie zaměstnanosti ) : spojení
orientace na celoživotní učení se
zaměstnaností

• 2000 - Lisabonská deklarace ( zasedání Evropské rady
v březnu roku 2 000 ) :
• „posun k celoživotnímu učení musí doprovázet úspěšný
přechod k ekonomice a společnosti založené na
znalostech“.
• „přístup k aktuálním informacím a znalostem, spolu
s motivací a dovednostmi uvážlivě využívat zdroje ve svůj
prospěch i ve prospěch společenství jako celku se stává
klíčem k posílení konkurenceschopnosti Evropy a ke
zlepšení zaměstnatelnosti a adaptability pracovních sil“.

• „lidé jsou hlavním bohatstvím Evropy a měli by být centrem
politiky Evropské Unie“.

Rozsah současných ekonomických
a sociálních změn si přímo vyžaduje nový
přístup ke vzdělávání
:stanovisko Evropské rady a Evropské komise
• Celoživotní učení je základním nástrojem rozvoje
občanství, sociální soudržnosti a zaměstnanosti.
• I z uvedeného důvodu v listopadu roku 2 000
Evropská komise zveřejnila materiál „Celoživotní
učení – čas jednat„

Pracovním materiál „Celoživotní učení – čas
jednat „
Hlavní myšlenky :
• Dnešní Evropa zažívá změny v rozsahu srovnatelném
s průmyslovou revolucí.
• Celoživotní učení se musí stát vůdčím principem pro poskytování
a pro účast na vzdělávání v jakémkoli jeho pojetí .
• Jedním z výrazů této tendence jsou systémy profesního
vzdělávání pro podnikatelský a veřejný sektor

Důraz je kladen na aplikaci zásady
partnerství a budování sítí
• posilování zásady Public – Private –
Partnership na celostátní, regionální
a na místní úrovni
• téze, že spolupráce v různých partnerstvích je
základním prostředkem k uvedení celoživotního
vzdělávání do praxe
• klíčem k úspěchu je pocit společné odpovědnosti
všech partnerů za celoživotní učení

Evropská Rada, březen 2000 ( odstavce
11,25,26,29,37,38,41 :Pozornost je soustředěna ke
zvyšování kvalifikační úrovně pracovníků neboť :
• v mezinárodním měřítku se všeobecně zvyšuje důraz
kladený na konkurenceschopnost v jednotlivých
profesích i ve veřejném sektoru,
• rozvoj průmyslového sektoru a uskutečňování
reforem veřejné správy kladou zvýšené profesní
a etické nároky, které je nezbytné systémy profesního
vzdělávání objasňovat a upevňovat,
• profesní vzdělávání v obou základních sektorech
je vnímáno jako integrální součást celkového úsilí
o zvýšení flexibility, adaptability a mobility evropské
pracovní síly.

Evropská rada proto schválila následující cílené celoevropské
iniciativy:
1. Rada pro vzdělávání dostala za úkol vypracovat první zprávu
o společných zájmech a prioritách evropských vzdělávacích
systémů. Zvýšený důraz byl položen na podtržení významu
celoživotního učení.Na uvedenou zprávu navázaly další obdobné
dokumenty.
2. Evropská rada podtrhla význam e- learningového vzdělávání jako
širší součástí tzv. Iniciative eEurope akcentující potřebu zvýšení
digitální gramotnosti – počínaje žáky a studenty .
3. Bylo navrženo vytvářet tzv. „bránu do oblasti evropského
vzdělávání“, jež má společně s databází EURES umožnit občanům
Evropské unie snadný přístup k informacím
o pracovních a vzdělávacích příležitostech v celé Evropě.
4. Evropská komise byla pověřena vypracováním návrhu společného
vzoru tzv. „evropského curriculum vitae“, jež má usnadnit šíření
poznatků a pracovních zkušeností.

• 5. Evropská komise předložila návrh dvou dokumentů:
„Doporučení k podpoře mobility“ a „Akčního plánu pro mobilitu“.
V této souvislosti mimo jiné doporučila věnovat pozornost poznávání vzdělávacích
systémů členských států Evropské unie a moderním formám výuky. Akcentovala
potřebu řešit konkrétní problémy v konkrétních firmách a v úřadech při
respektování vzdělávacích tradic v jednotlivých evropských státech.
Upřednostňovány jsou distanční formy vzdělávání.
•

6. Bylo přijato rozhodnutí požadující, aby Evropská komise spolu s Evropským
fórem pro transparentnost kvalifikací a s dalšími agenturami pokračovala
v aktivitách zaměřených na rozvíjení celoživotního učení.

•

7. Evropská rada rozhodla o pokračování implementace
„Akčního plánu na podporu podnikatelství a konkurenceschopnosti“,
jež zahrnuje i potřebné vzdělávací aktivity potřebné pro podnikatelský sektor.

. 8. Evropská unie prosazuje orientaci na standardizaci programů profesní přípravy .

Šest klíčových přístupů
Zabezpečení všeobecného a stálého přístupu k učení zaměřeného
na osvojování a obnovování dovedností potřebných pro účast ve
společnosti znalostí .
Zvýšení objemu finančních prostředků vyčleněných na rozvoj lidských
zdrojů.
Rozvoj účinných metod výuky a učení a kontextu pro kontinuitu
celoživotního učení.
Zkvalitňování způsobů hodnocení účasti jednotlivých pracovníků
na vzdělávání a jimi dosahovaných výsledků.
Zajištění snadného přístupu občanů ke kvalitním informacím
a k poradenství v průběhu celého jejich života.
Poskytování příležitostí k celoživotnímu učení co nejblíže k lidem tak,
aby se jeho jednotlivé formy uskutečňovaly přímo v jejich obcích.

K opatřením, která mají za cíl zajistit kvalitu
vzdělávací činnosti, patří jak snahy o standardizaci
kvalifikačních požadavků na výkon povolání, tak
úsilí o standardizaci programů profesní přípravy.
Jako jedny z primárních úkolů bývají často
charakterizovány :
1. stanovování jednotných nároků na certifikáty o absolvování příslušných
kurzů a seminářů.
2. Tzv. evropská způsobilost pedagogů spojená s doškolováním učitelů pro
potřeby vzdělávání dospělých.
3. Nová média a telekomunikace.
4. Rozvoj distančních forem vzdělávání.
5. Vytváření sítí ( networking ) mezi členskými státy , které je nutno v oblasti
vzdělávání dospělých naplnit konkrétními projekty a dále stabilizovat.

Profesní vzdělávání je v Evropské unii
všeobecně pokládáno za důležitou integrální
součást vzdělávání dospělých. V tomto
systému se za klíčové považuje výuka:
• cizích jazyků;

• občanského a zájmového vzdělávání majícího přispívat
k dalšímu sbližování národů evropského kontinentu;
• profesních znalostí a dovedností potřebných pro
zvyšování kvalifikace v jednotlivých oblastech
pracovní činnosti Evropanů, specifickou problematiku
veřejné správy nevyjímaje.

Děkuji za pozornost


Slide 13

VÝZNAM PROFESNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ
VEŘEJNÉHO
A SOUKROMÉHO SEKTORU
Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc.

Klíčový problém :
Dlouhodobá orientace na růst kvality pracovní
činnosti v jednotlivých profesích
podnikatelského i nepodnikatelského sektoruzejména od 90. let 20. století.
Na tento trend působí deprese evropské
ekonomiky a její porovnávání s dalšími
mezinárodními integračními útvary .
Rychle se zvyšující potřeba systematického
prohlubování profesních znalostí a dovedností :
zaměření na formování „ znalostní společnosti „

• Profesní vzdělávání založené na výsledcích
implementace vědeckého výzkumu je označováno
za jeden z velmi dynamických rozvojových faktorů.
• Program ADAPT • zaměření na zvyšování adaptability a flexibility evropské
pracovní síly.
• 1996 Evropský rok celoživotního učení
• 1998 –
Employment Guidelines ( Hlavní
linie zaměstnanosti ) : spojení
orientace na celoživotní učení se
zaměstnaností

• 2000 - Lisabonská deklarace ( zasedání Evropské rady
v březnu roku 2 000 ) :
• „posun k celoživotnímu učení musí doprovázet úspěšný
přechod k ekonomice a společnosti založené na
znalostech“.
• „přístup k aktuálním informacím a znalostem, spolu
s motivací a dovednostmi uvážlivě využívat zdroje ve svůj
prospěch i ve prospěch společenství jako celku se stává
klíčem k posílení konkurenceschopnosti Evropy a ke
zlepšení zaměstnatelnosti a adaptability pracovních sil“.

• „lidé jsou hlavním bohatstvím Evropy a měli by být centrem
politiky Evropské Unie“.

Rozsah současných ekonomických
a sociálních změn si přímo vyžaduje nový
přístup ke vzdělávání
:stanovisko Evropské rady a Evropské komise
• Celoživotní učení je základním nástrojem rozvoje
občanství, sociální soudržnosti a zaměstnanosti.
• I z uvedeného důvodu v listopadu roku 2 000
Evropská komise zveřejnila materiál „Celoživotní
učení – čas jednat„

Pracovním materiál „Celoživotní učení – čas
jednat „
Hlavní myšlenky :
• Dnešní Evropa zažívá změny v rozsahu srovnatelném
s průmyslovou revolucí.
• Celoživotní učení se musí stát vůdčím principem pro poskytování
a pro účast na vzdělávání v jakémkoli jeho pojetí .
• Jedním z výrazů této tendence jsou systémy profesního
vzdělávání pro podnikatelský a veřejný sektor

Důraz je kladen na aplikaci zásady
partnerství a budování sítí
• posilování zásady Public – Private –
Partnership na celostátní, regionální
a na místní úrovni
• téze, že spolupráce v různých partnerstvích je
základním prostředkem k uvedení celoživotního
vzdělávání do praxe
• klíčem k úspěchu je pocit společné odpovědnosti
všech partnerů za celoživotní učení

Evropská Rada, březen 2000 ( odstavce
11,25,26,29,37,38,41 :Pozornost je soustředěna ke
zvyšování kvalifikační úrovně pracovníků neboť :
• v mezinárodním měřítku se všeobecně zvyšuje důraz
kladený na konkurenceschopnost v jednotlivých
profesích i ve veřejném sektoru,
• rozvoj průmyslového sektoru a uskutečňování
reforem veřejné správy kladou zvýšené profesní
a etické nároky, které je nezbytné systémy profesního
vzdělávání objasňovat a upevňovat,
• profesní vzdělávání v obou základních sektorech
je vnímáno jako integrální součást celkového úsilí
o zvýšení flexibility, adaptability a mobility evropské
pracovní síly.

Evropská rada proto schválila následující cílené celoevropské
iniciativy:
1. Rada pro vzdělávání dostala za úkol vypracovat první zprávu
o společných zájmech a prioritách evropských vzdělávacích
systémů. Zvýšený důraz byl položen na podtržení významu
celoživotního učení.Na uvedenou zprávu navázaly další obdobné
dokumenty.
2. Evropská rada podtrhla význam e- learningového vzdělávání jako
širší součástí tzv. Iniciative eEurope akcentující potřebu zvýšení
digitální gramotnosti – počínaje žáky a studenty .
3. Bylo navrženo vytvářet tzv. „bránu do oblasti evropského
vzdělávání“, jež má společně s databází EURES umožnit občanům
Evropské unie snadný přístup k informacím
o pracovních a vzdělávacích příležitostech v celé Evropě.
4. Evropská komise byla pověřena vypracováním návrhu společného
vzoru tzv. „evropského curriculum vitae“, jež má usnadnit šíření
poznatků a pracovních zkušeností.

• 5. Evropská komise předložila návrh dvou dokumentů:
„Doporučení k podpoře mobility“ a „Akčního plánu pro mobilitu“.
V této souvislosti mimo jiné doporučila věnovat pozornost poznávání vzdělávacích
systémů členských států Evropské unie a moderním formám výuky. Akcentovala
potřebu řešit konkrétní problémy v konkrétních firmách a v úřadech při
respektování vzdělávacích tradic v jednotlivých evropských státech.
Upřednostňovány jsou distanční formy vzdělávání.
•

6. Bylo přijato rozhodnutí požadující, aby Evropská komise spolu s Evropským
fórem pro transparentnost kvalifikací a s dalšími agenturami pokračovala
v aktivitách zaměřených na rozvíjení celoživotního učení.

•

7. Evropská rada rozhodla o pokračování implementace
„Akčního plánu na podporu podnikatelství a konkurenceschopnosti“,
jež zahrnuje i potřebné vzdělávací aktivity potřebné pro podnikatelský sektor.

. 8. Evropská unie prosazuje orientaci na standardizaci programů profesní přípravy .

Šest klíčových přístupů
Zabezpečení všeobecného a stálého přístupu k učení zaměřeného
na osvojování a obnovování dovedností potřebných pro účast ve
společnosti znalostí .
Zvýšení objemu finančních prostředků vyčleněných na rozvoj lidských
zdrojů.
Rozvoj účinných metod výuky a učení a kontextu pro kontinuitu
celoživotního učení.
Zkvalitňování způsobů hodnocení účasti jednotlivých pracovníků
na vzdělávání a jimi dosahovaných výsledků.
Zajištění snadného přístupu občanů ke kvalitním informacím
a k poradenství v průběhu celého jejich života.
Poskytování příležitostí k celoživotnímu učení co nejblíže k lidem tak,
aby se jeho jednotlivé formy uskutečňovaly přímo v jejich obcích.

K opatřením, která mají za cíl zajistit kvalitu
vzdělávací činnosti, patří jak snahy o standardizaci
kvalifikačních požadavků na výkon povolání, tak
úsilí o standardizaci programů profesní přípravy.
Jako jedny z primárních úkolů bývají často
charakterizovány :
1. stanovování jednotných nároků na certifikáty o absolvování příslušných
kurzů a seminářů.
2. Tzv. evropská způsobilost pedagogů spojená s doškolováním učitelů pro
potřeby vzdělávání dospělých.
3. Nová média a telekomunikace.
4. Rozvoj distančních forem vzdělávání.
5. Vytváření sítí ( networking ) mezi členskými státy , které je nutno v oblasti
vzdělávání dospělých naplnit konkrétními projekty a dále stabilizovat.

Profesní vzdělávání je v Evropské unii
všeobecně pokládáno za důležitou integrální
součást vzdělávání dospělých. V tomto
systému se za klíčové považuje výuka:
• cizích jazyků;

• občanského a zájmového vzdělávání majícího přispívat
k dalšímu sbližování národů evropského kontinentu;
• profesních znalostí a dovedností potřebných pro
zvyšování kvalifikace v jednotlivých oblastech
pracovní činnosti Evropanů, specifickou problematiku
veřejné správy nevyjímaje.

Děkuji za pozornost


Slide 14

VÝZNAM PROFESNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ
VEŘEJNÉHO
A SOUKROMÉHO SEKTORU
Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc.

Klíčový problém :
Dlouhodobá orientace na růst kvality pracovní
činnosti v jednotlivých profesích
podnikatelského i nepodnikatelského sektoruzejména od 90. let 20. století.
Na tento trend působí deprese evropské
ekonomiky a její porovnávání s dalšími
mezinárodními integračními útvary .
Rychle se zvyšující potřeba systematického
prohlubování profesních znalostí a dovedností :
zaměření na formování „ znalostní společnosti „

• Profesní vzdělávání založené na výsledcích
implementace vědeckého výzkumu je označováno
za jeden z velmi dynamických rozvojových faktorů.
• Program ADAPT • zaměření na zvyšování adaptability a flexibility evropské
pracovní síly.
• 1996 Evropský rok celoživotního učení
• 1998 –
Employment Guidelines ( Hlavní
linie zaměstnanosti ) : spojení
orientace na celoživotní učení se
zaměstnaností

• 2000 - Lisabonská deklarace ( zasedání Evropské rady
v březnu roku 2 000 ) :
• „posun k celoživotnímu učení musí doprovázet úspěšný
přechod k ekonomice a společnosti založené na
znalostech“.
• „přístup k aktuálním informacím a znalostem, spolu
s motivací a dovednostmi uvážlivě využívat zdroje ve svůj
prospěch i ve prospěch společenství jako celku se stává
klíčem k posílení konkurenceschopnosti Evropy a ke
zlepšení zaměstnatelnosti a adaptability pracovních sil“.

• „lidé jsou hlavním bohatstvím Evropy a měli by být centrem
politiky Evropské Unie“.

Rozsah současných ekonomických
a sociálních změn si přímo vyžaduje nový
přístup ke vzdělávání
:stanovisko Evropské rady a Evropské komise
• Celoživotní učení je základním nástrojem rozvoje
občanství, sociální soudržnosti a zaměstnanosti.
• I z uvedeného důvodu v listopadu roku 2 000
Evropská komise zveřejnila materiál „Celoživotní
učení – čas jednat„

Pracovním materiál „Celoživotní učení – čas
jednat „
Hlavní myšlenky :
• Dnešní Evropa zažívá změny v rozsahu srovnatelném
s průmyslovou revolucí.
• Celoživotní učení se musí stát vůdčím principem pro poskytování
a pro účast na vzdělávání v jakémkoli jeho pojetí .
• Jedním z výrazů této tendence jsou systémy profesního
vzdělávání pro podnikatelský a veřejný sektor

Důraz je kladen na aplikaci zásady
partnerství a budování sítí
• posilování zásady Public – Private –
Partnership na celostátní, regionální
a na místní úrovni
• téze, že spolupráce v různých partnerstvích je
základním prostředkem k uvedení celoživotního
vzdělávání do praxe
• klíčem k úspěchu je pocit společné odpovědnosti
všech partnerů za celoživotní učení

Evropská Rada, březen 2000 ( odstavce
11,25,26,29,37,38,41 :Pozornost je soustředěna ke
zvyšování kvalifikační úrovně pracovníků neboť :
• v mezinárodním měřítku se všeobecně zvyšuje důraz
kladený na konkurenceschopnost v jednotlivých
profesích i ve veřejném sektoru,
• rozvoj průmyslového sektoru a uskutečňování
reforem veřejné správy kladou zvýšené profesní
a etické nároky, které je nezbytné systémy profesního
vzdělávání objasňovat a upevňovat,
• profesní vzdělávání v obou základních sektorech
je vnímáno jako integrální součást celkového úsilí
o zvýšení flexibility, adaptability a mobility evropské
pracovní síly.

Evropská rada proto schválila následující cílené celoevropské
iniciativy:
1. Rada pro vzdělávání dostala za úkol vypracovat první zprávu
o společných zájmech a prioritách evropských vzdělávacích
systémů. Zvýšený důraz byl položen na podtržení významu
celoživotního učení.Na uvedenou zprávu navázaly další obdobné
dokumenty.
2. Evropská rada podtrhla význam e- learningového vzdělávání jako
širší součástí tzv. Iniciative eEurope akcentující potřebu zvýšení
digitální gramotnosti – počínaje žáky a studenty .
3. Bylo navrženo vytvářet tzv. „bránu do oblasti evropského
vzdělávání“, jež má společně s databází EURES umožnit občanům
Evropské unie snadný přístup k informacím
o pracovních a vzdělávacích příležitostech v celé Evropě.
4. Evropská komise byla pověřena vypracováním návrhu společného
vzoru tzv. „evropského curriculum vitae“, jež má usnadnit šíření
poznatků a pracovních zkušeností.

• 5. Evropská komise předložila návrh dvou dokumentů:
„Doporučení k podpoře mobility“ a „Akčního plánu pro mobilitu“.
V této souvislosti mimo jiné doporučila věnovat pozornost poznávání vzdělávacích
systémů členských států Evropské unie a moderním formám výuky. Akcentovala
potřebu řešit konkrétní problémy v konkrétních firmách a v úřadech při
respektování vzdělávacích tradic v jednotlivých evropských státech.
Upřednostňovány jsou distanční formy vzdělávání.
•

6. Bylo přijato rozhodnutí požadující, aby Evropská komise spolu s Evropským
fórem pro transparentnost kvalifikací a s dalšími agenturami pokračovala
v aktivitách zaměřených na rozvíjení celoživotního učení.

•

7. Evropská rada rozhodla o pokračování implementace
„Akčního plánu na podporu podnikatelství a konkurenceschopnosti“,
jež zahrnuje i potřebné vzdělávací aktivity potřebné pro podnikatelský sektor.

. 8. Evropská unie prosazuje orientaci na standardizaci programů profesní přípravy .

Šest klíčových přístupů
Zabezpečení všeobecného a stálého přístupu k učení zaměřeného
na osvojování a obnovování dovedností potřebných pro účast ve
společnosti znalostí .
Zvýšení objemu finančních prostředků vyčleněných na rozvoj lidských
zdrojů.
Rozvoj účinných metod výuky a učení a kontextu pro kontinuitu
celoživotního učení.
Zkvalitňování způsobů hodnocení účasti jednotlivých pracovníků
na vzdělávání a jimi dosahovaných výsledků.
Zajištění snadného přístupu občanů ke kvalitním informacím
a k poradenství v průběhu celého jejich života.
Poskytování příležitostí k celoživotnímu učení co nejblíže k lidem tak,
aby se jeho jednotlivé formy uskutečňovaly přímo v jejich obcích.

K opatřením, která mají za cíl zajistit kvalitu
vzdělávací činnosti, patří jak snahy o standardizaci
kvalifikačních požadavků na výkon povolání, tak
úsilí o standardizaci programů profesní přípravy.
Jako jedny z primárních úkolů bývají často
charakterizovány :
1. stanovování jednotných nároků na certifikáty o absolvování příslušných
kurzů a seminářů.
2. Tzv. evropská způsobilost pedagogů spojená s doškolováním učitelů pro
potřeby vzdělávání dospělých.
3. Nová média a telekomunikace.
4. Rozvoj distančních forem vzdělávání.
5. Vytváření sítí ( networking ) mezi členskými státy , které je nutno v oblasti
vzdělávání dospělých naplnit konkrétními projekty a dále stabilizovat.

Profesní vzdělávání je v Evropské unii
všeobecně pokládáno za důležitou integrální
součást vzdělávání dospělých. V tomto
systému se za klíčové považuje výuka:
• cizích jazyků;

• občanského a zájmového vzdělávání majícího přispívat
k dalšímu sbližování národů evropského kontinentu;
• profesních znalostí a dovedností potřebných pro
zvyšování kvalifikace v jednotlivých oblastech
pracovní činnosti Evropanů, specifickou problematiku
veřejné správy nevyjímaje.

Děkuji za pozornost