Vyhodnocení Územní energetické koncepce Karlovarského kraje VE SMYSLU ZÁKONA Č. 406/2000 SB.
Download ReportTranscript Vyhodnocení Územní energetické koncepce Karlovarského kraje VE SMYSLU ZÁKONA Č. 406/2000 SB.
Slide 1
Vyhodnocení Územní energetické
koncepce Karlovarského kraje
VE SMYSLU ZÁKONA Č. 406/2000 SB. A
NAŘÍZENÍ VLÁDY ČR Č. 195/2001 SB.
Slide 2
Cíle územní energetické koncepce
•
•
•
•
•
•
Na základě zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií §4
(1) Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce a
obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje. Vytváří
podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami
hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a
šetrného nakládání s přírodními zdroji energie.
(2) Územní energetickou koncepci pořizuje kraj, hlavní město Praha a statutární
města v přenesené působnosti. Územní energetická koncepce je závazným
podkladem pro územní plánování.
(3) Obec má právo pro svůj územní obvod nebo jeho část pořídit v přenesené
působnosti územní energetickou koncepci v souladu se státní energetickou
koncepcí. Územní energetická koncepce je neopomenutelným podkladem pro
územní plánování.
(4) Územní energetická koncepce se zpracovává na období 20 let a v případě
potřeby se doplňuje a upravuje.
Naplňování územní energetické koncepce vyhodnocuje pořizovatel nejméně
jedenkrát za 4 roky a na základě vyhodnocení může zpracovávat návrhy na změny
Slide 3
Základní body vyhodnocení
• Územní energetická koncepce (dále ÚEK) vychází ze státní
energetické koncepce (tato koncepce formuluje strategické cíle
energetiky) a obsahuje cíle a principy řešení energetického
hospodářství kraje. Zpracování koncepce obsahuje následující:
• vývoj spotřebitelských energetických systémů za uplynulé období
• vývoj vnějších podmínek a energetické legislativy
• rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií ve vztahu na
územní plány velkých územních celků
• zpracování vyhodnocení Územní energetické koncepce
Karlovarského kraje
• Hlavním cílem vyhodnocení územní energetické koncepce
Karlovarského kraje bude aktualizace stávající koncepce
vypracované v roce 2001 a nástin vise v dalším období v oblasti
využívání energií v kraji.
Slide 4
Základní fakta řešeného území
Karlovarský kraj se nachází na západě území
České republiky a vznikl rozdělením kraje
Západočeského na Plzeňský a Karlovarský. Na
severu a západě uzavírá území republiky státní
hranicí s Německem, na východě sousedí s
Ústeckým krajem a na jihu s krajem
Plzeňským. Jeho rozloha je 3314 km2, což činí
4,25% rozlohy České republiky. Z plochy kraje
je 43,1 % pokryto lesy.
Slide 5
Kraj tvoří 3 okresy – chebský, karlovarský a
sokolovský a celkem se zde nachází 132 obcí,
které jsou dále členěny do 518 částí. Svou
rozlohou (3 314 km2) se Karlovarský kraj řadí
k těm nejmenším, zaujímá pouze 4,2 % území
ČR
Slide 6
ORP
Aš
Cheb
Karlovy Vary
Kraslice
Mariánské Lázně
Ostrov
Sokolov
Karlovarský kraj
Česká republika
Rozloha
(km2)
% za
kraj
Počet
obyvatel
% za
kraj
144,0
4,3
17 879,0
5,8
497,0 15,0
52 927,0 17,2
1 196,0 36,1
89 983,0 29,2
265,0
8,0
14 114,0
4,6
405,0 12,2
24 646,0
8,0
319,0
9,6
29 940,0
9,7
489,0 14,8
78 914,0 25,6
3 314,0 100,0
308 403,0 100,0
78 865,0
10 467 542,0
počet
obyvatel
sídla ORP
13 373,0
34 873,0
51 459,0
7 108,0
13 758,0
17 357,0
24 467,0
162 395,0
% z počtu Hustota
obyvatel osídlení
celého ORP na km2
74,8
65,9
57,2
50,4
55,8
58,0
31,0
124,4
106,5
75,2
53,3
60,8
94,0
161,4
93,0
132,7
Slide 7
ORP
Aš
Cheb
Karlovy Vary
Kraslice
Mariánské Lázně
Ostrov
Sokolov
Karlovarský kraj
Česká republika
Počet
obcí
5
21
40
8
14
14
30
132
6 249
Počet obcí
% za
% za
se statutem
kraj
kraj
města
3,8
15,9
30,3
6,1
10,6
10,6
22,7
100
2
5
8
4
3
6
9
37
592
5,4
13,5
21,6
10,8
8,1
16,2
24,3
100
Počet
obcí
Počet
nad
% za kraj katastráln
1000
ích území
obyvat
el
3
6
8
3
4
5
13
42
1 367
7,1
14,3
19
7,1
9,5
11,9
31
100
24
126
175
39
61
46
90
561
13 027
% za
kraj
4,3
22,5
31,2
7
10,9
8,2
16
100
Slide 8
VÝVOJ SPOTŘEBITELSKÝCH ENERGETICKÝCH SYSTÉMŮ
ZA MINULÉ OBDOBÍ V JEDNOTLIVÝCH ODVĚTVÍCH
Slide 9
Energetické systémy
•
•
•
•
•
elektrická energie
zemní plyn
teplo z CZT
pevná paliva
OZE - sluneční energie, větrná energie, malá
voda,biomasa a dřevo, ostatní
• K roku 2011 mají zpracovanou Územní energetickou
koncepcemi města:
Karlovy Vary; Kraslice; Mariánské Lázně; Františkovy
Lázně; Ostrov
Slide 10
Elektrická energie
• Na území Karlovarského kraje je respektována
koncepce rozvoje stávající elektrizační soustavy
zásobující území elektrickou energií
prostřednictvím distribuční sítí 110kV. Soustava je
napojena na nadřazený energetický systém 400kV
přes rozvodnu Hradec s transformací
400/220/110kV a na systém 220kV přes rozvodnu
Vítkov s transformací 220/110kV.
• Přenosovou soustavu jako jediný držitel licence
provozuje společnost ČEPS, a.s.
Slide 11
Slide 12
• Na území Karlovarského kraje jsou v současné době
zastoupeny následující typy výrob elektrické energie:
• klasické elektrárny spalující pevná, případně plynná paliva,
jejichž konfigurace a instalovaný výkon přesahují rámec
kraje - Elektrárna Tisová (295,8 MWe) a Elektrárna Vřesová
(395 MWe)
• menší výrobny elektrické energie – teplárenské zdroje
s výrobou elektrické energie
• malé vodní elektrárny 6,9 MW
• větrné elektrárny 4 MW
• fotovoltaické elektrárny 7,157 MW
• V karlovarském kraji je elektrická energie napojena přes
14 velkých trafostanic 110/22 kV
Slide 13
Vývoj spotřeby elektrické energie Karlovarského kraje
2008
VVN
VN
Podnikatel
2009
2010
(MWh)
(MWh)
(MWh)
146 885,77
509 683,70
298 173,43
114 238,20
455 743,51
293 590,24
118 112,07
494 693,63
289 619,89
Obyvatelstvo (MWh)
360 198,20
360 340,86
374 731,51
1 314 941,09
1 223 912,81
1 277 157,09
Celkem
(MWh)
Slide 14
Zemní plyn
• Dovoz zemního plynu a obchod se zemním plynem zajišťuje v ČR koncern
RWE. Mezinárodní energetická skupina RWE v ČR vlastní společnosti
RWE Transgas, a.s., Severočeská plynárenská, a.s., a Západočeská
plynárenská, a.s. Dále drží majoritní majetkové podíly ve společnostech
Jihomoravská plynárenská, a.s., Severomoravská plynárenská, a.s.,
Středočeská plynárenská, a.s., Východočeská plynárenská, a.s.
• Skupina RWE řídí své obchodní aktivity v České republice prostřednictvím
divize RWE Energy. Vedoucí společností v ČR je RWE Transgas, který
odpovídá za řízení dovozu a tranzitu zemního plynu a za dálkové
zásobování zemním plynem. Prodej zemního plynu zabezpečuje
prostřednictvím regionálních plynárenských společností. Skupina RWE v
ČR čítá 21 společností.
• Od 1. 1. 2007 se z každé z těchto společností oddělila činnost přepravy
zemního plynu. Regionální plynárenské společnosti se tak staly výhradně
obchodníky s touto komoditou a nové společnosti - provozovatelé
distribučních soustav - mají v názvu slovo „Net“, pro oblast Karlovarského
kraje ZCP Net.
Slide 15
Druh PM
PM do VTL soustavy I
PM do VTL soustavy II
PM do VTL soustavy III
PM do lokálních STL
soustav
Název PM
Sviňomazy II
Horní Hradiště
Strážovice
Kasejovice
Sviňomazy I
Bělá nad Radbuzou
Bor u Tachova / Vysočany
Nedanice / Měčín
Přimda
Partner
TG Net
TG Net
TG Net
TG Net
TG Net
TG Net
TG Net
TG Net
TG Net
Tlaková
úroveň
VVTL / VTL
VVTL / VTL
VVTL / VTL
VVTL / VTL
VVTL / VTL
VVTL / VTL
VVTL / STL
VVTL / STL
VVTL / STL
Rozvadov
TG Net
VVTL / STL
Kapacita m
3
/hod
150 000
70 000
150 000
30 000
150 000
30 000
3 000
1500
1 000
1 000
Slide 16
• Distribuční soustava je zásobována z celkem 10 předávacími stanicemi
z přepravní soustavy, s celkovým smluvním výkonem cca. 600 tis. m 3/hod.
•
• Odběr plynu pro potřebu Karlovarského kraje je realizován z tranzitního
plynovodu zemního plynu do sítě vysokotlakých plynovodů z předávací
stanice Sviňomazy (mimo území kraje - u Tachova). Ze Sviňomaz je pak
zemní plyn veden:
• plynovodem DN 500 po trase Sviňomazy – Vřesová,
• plynovodem DN 200 Sviňomazy – Mariánské Lázně.
• K důležitým plynovodům v kraji patří i:
• plynovod DN 300 Vřesová – TP Úžín (mimo jiné zabezpečuje dodávku
plynu do severovýchodní části území kraje),
• plynovod DN 500 Vřesová – Prunéřov (posílení trasy DN 300 Vřesová – TP
Úžín),
• plynovod DN 700 Vřesová – Jižní Čechy.
Slide 17
Stupeň plynofikace kraje
Slide 18
• Celkem je v kraji plynofikováno 79 obcí (což je cca 60%
z celkového počtu 132 obcí kraje). Mimo tyto obce je
zde plynofikováno 13 městských části či osad.
•
• Počet odběrných míst v Karlovarském kraji
v jednotlivých kategoriích odběratelů činí k roku 2010
• kategorie domácností cca 82 219 odběratelů,
• kategorii maloodběru cca 6 213 odběratelů,
• kategorii středního odběru a velkoodběru cca 258
odběratelů.
Slide 19
Rozdělení zákazníků
Slide 20
Spotřeba zemního plynu Karlovarského kraje
Z podkladů RWE GasNet s.r.o. byla sestavena následující tabulka v kWh za roky 2008,2009, a 2010 podle
jednotlivých kategorií
Kategorie zákazníků
Střední odběratelé a velkoodběratelé
Maloodběratelé
Domácnosti
Celkem
2008
.
Spotřeba v MWh za rok
2009
2010
1 629 727,44
409 347,55
1 377 266,01
376 730,82
1 467 488,40
392 570,30
590 909,08
625 813,60
817 330,50
2 629 984,07 2 379 810,43 2 677 389,20
Slide 21
Podíl obchodníků dodávajících zemní plyn konečným
zákazníkům v ČR
Slide 22
Výroba a spotřeba tepla
• Hlavním zdrojem paliva pro tepelné elektrárny a výtopny v Karlovarském
kraji jsou dostatečné zásoby hnědého energetického uhlí, zemní plyn a v
malé míře i topné oleje. Systémy zásobování území teplem je možné dělit
do skupin podle druhu a velikosti zdroje tepla, druhu přenosového media a
jeho dopravní vzdálenosti.
•
• Zdroje tepla
• Teplárenská výroba s dodávkou tepla do veřejné sítě vč. kombinované
výroby elektřiny a tepla - kogenerace ( zdroje a soustavy CZT);
• Podniková výroba s částečným podílem dodávky tepla do veřejné sítě;
• Podniková výroba tepla pro vlastní spotřebu;
• Blokové a domovní kotelny;
• Lokální vytápění pevnými, kapalnými nebo plynnými palivy;
Slide 23
• V karlovarském kraji existují dva dominantní provozovatelé
rozsáhlých teplárenských soustav - ČEZ, a.s., Elektrárna Tisová,
s celkovým instalovaným tepelným výkonem pro CZT 324 MWt
a roční dodávkou tepla odběratelům CZT cca 1 500 TJ. Dalším
velkým výrobcem a dodavatelem tepla je elektrárna
Sokolovské uhelné, a.s. ve Vřesové s celkovým instalovaným
tepelným výkonem 1 540 MWt a roční dodávkou tepla cca
2000 TJ.
• Mezi ostatní systémy CZT s vlastními zdroji tepla s roční
dodávkou tepla pro bytový sektor nad 100 TJ lze zařadit
soustavy ve městech Cheb, Aš, Františkovy Lázně, Mariánské
Lázně, Kraslice a Ostrov, Žlutice
Slide 24
Vybrané zdroje tepla a soustavy CZT
• CZT ETI - Elektrárna Tisová – nejvýznamnější tepelný zdroj a soustava CZT
pro oblast Sokolovska – roční prodej přesahuje 1000 TJ – parní soustava
• Teplo je dodáváno do lokalit – město Sokolov, Bukovany, Habartov,
Královské
• Poříčí, Březová, Svatava.
• Celkový instalovaný tepelný výkon pro dodávku do sítě CTZ je 237 MWt.
• Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí cca 80 MWt.
• CZT EVR - Elektrárna Vřesová - významný zdroj a soustava CTZ pro oblast
Karlovarska – roční výroba je přes 2 000 TJ
• Zásobovány jsou lokality – město Karlovy Vary, Chodov, Vintířov, Staré a
Nové Sedlo u Lokte, Dalovice a Nejdek. (CZT Karlovy Vary)
• CZT Chodov – zdrojem tepla je EVR, horkovodní soustava dodává teplo pro
Chodov
• Vintířov, Staré a Nové Sedlo u Lokte.
• Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí cca 60 MWt
Slide 25
• Z rozvodů Karlovarské teplárenské je v havarijním režimu
možnost dodávky do soustavy cca 22 MWt
• CZT Nejdek - zdrojem tepla je EVR, parní soustava dodává
teplo pro Tatrovice, Černavu a Nejdek.
• Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí cca 60 MWt
• CZT Ostrov - zdrojem tepla je Teplárna Ostrov, soustava je
parní. Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí cca 80
MWt
• CZT Nová Role - Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí
cca 14 MWt
• CTZ Karlovy Vary - Současná dodávka tepla do soustavy CZT
činí cca 174 Mwt
Slide 26
Celkový instalovaný teplárenský výkon v kraji
Slide 27
Slide 28
Slide 29
Přehled vytápěných bytů
Název obce
Počet bytů
celkem
Byty s ústřední
dodávkou
tepla
Poměr ÚT /
byty
Cheb
Aš
Dolní Žandov
Františkovy Lázně
Hranice
Luby
Mariánské Lázně
Abertamy
Bečov nad Teplou
Karlovy Vary
Hroznětín
Jáchymov
Merklín
Nejdek
Nová Role
Ostrov
Teplá
Žlutice
Sokolov
Březová
Bukovany
Citice
Dolní Rychnov
Habartov
Horní Slavkov
Chodov
Krajková
Královské Poříčí
Kraslice
Loket
Nové Sedlo
Stříbrná
Svatava
Vintířov
Vřesová
12 270
4 786
416
2 058
829
867
5 951
420
369
22 039
551
957
350
3 036
1 561
6 799
1 117
1 019
10 082
1 070
680
289
416
2 062
2 210
5 606
296
292
2 778
1 145
955
147
637
369
8 721
3 661
316
1 456
612
698
4 152
192
209
15 103
482
660
296
2 478
1 513
6 577
723
784
9 318
789
647
244
242
1 832
2 087
5 420
210
217
2 378
802
734
98
329
323
71,10%
76,50%
76,00%
70,70%
73,80%
80,50%
69,80%
45,70%
56,60%
68,50%
87,50%
69,00%
84,60%
81,60%
96,90%
96,70%
64,70%
76,90%
92,40%
73,70%
95,10%
84,40%
58,20%
88,80%
94,40%
96,70%
70,90%
74,30%
85,60%
70,00%
76,90%
66,70%
51,60%
87,50%
Celkem
94 429
74 303
78,69
Dodávka ze
zdroje ETI
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
0
0
0
ANO
0
0
0
0
ANO
0
0
Dálková
dodávka ze
zdroje SÚ
(Vřesová)
0
0
0
0
0
0
0
0
0
ANO
0
0
0
ANO
ANO
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
ANO
0
0
0
0
ANO
0
0
ANO
ANO
Dálková
dodávka ze
zdroje vlastní
území obce
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
0
0
ANO
ANO
ANO
0
0
0
0
0
0
ANO
0
ANO
0
ANO
ANO
0
ANO
0
0
0
Slide 30
Slide 31
Spotřeba paliv v Karlovarském kraji
• Elektrická energie – se využívá pro technologické účely,
osvětlení, el. spotřebiče, v minimální míře k přípravě pokrmů,
k přípravě TV, částečně i k vytápění
• Zemní plyn – se využívá především k topení, přípravě TV,
přípravě pokrmů a částečně pro technologické účely
• Hnědé uhlí – se využívá především v rámci CZT pro vytápění a
spolu briketami v některých okrajových částech měst též pro
vytápění nebo tam, kde není zemní plyn
• Biomasa ( dřevo a dřevní odpad ) – se využívá pro vytápění
převážně v rámci CZT
Slide 32
Spotřeba paliv a energie v roce 2010 v celé ČR
Slide 33
Spotřeba paliv a energií Karlovarském kraji
v roce 2010
Elektrická energie
1 584 094,000
MWh
5 702 738,40
GJ
Zemní plyn
Hnědé uhlí - nízkosirnaté
Koks
Černé uhlí
152 669,868
4 617 105,662
43,999
1 530,027
tis. m3
t
t
t
5 198 409,00
57 898 505,00
1 201,60
4 040,80
GJ
GJ
GJ
GJ
68 804 894,80
GJ
Celkem
Slide 34
Přepočet na využití energií pro
topení a přípravu TV
Slide 35
Hodnocení využitelnosti klasických zdrojů
energie
• Elektrická energie
• Distribuční organizace ČEZ předpokládá v rámci svých rekonstrukčních
prací a staveb v letech 2010 -2015 provést následující stavby : (čerpáno
z podkladů ČEZ Distribuce, a.s.)
• vedení 2x110kV, propojení Vítkov/Jindřichov – Drmoul ;
• vedení 400kV, TR Vernéřov-TR Vítkov (zpřesnění koridoru a plochy
technické infrastruktury mezinárodního významu E2 dle PÚR _R 2008) ;
• vedení 400kV Vítkov-Pomezí;
• vedení 400kV Vítkov – Přeštice;
• plochy pro TR400kV- Vítkov;
Slide 36
• Zemní plyn
V Karlovarském kraji je připravena výstavba těchto VTL plynovodů:
• Bochov – Andělská Hora;
• Dlouhá Ves – Žlutice – Chyše;
• Toužim – Štědrá;
• Hazlov – Polná ;
• Dobroše – Návrší ;
Slide 37
• CZT
CZT je řešeno v kraji 74 zdroji tepla napojenými především na spotřebu
hnědého uhlí, ale i na zemní plyn a i využívající jiné druhy paliva jako je
biomasa.
Zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší – včetně doplňků. V §3 odst. 8 – se praví –
citace
• „Právnické a fyzické osoby jsou povinny, je-li to pro ně technicky možné a
ekonomicky přijatelné, u nových staveb nebo při změnách stávajících
staveb využít centrálních zdrojů tepla, popřípadě alternativních zdrojů,
pokud jejich provozování s tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho
provedení. Současně jsou povinny ověřit technickou a ekonomickou
proveditelnost kombinované výroby tepla a energie.“
Lze konstatovat, že z provedené analýzy vyplývá, že
Karlovarský kraj je plně zabezpečen energiemi a pokrývá
svoje potřeby.
Slide 38
Hodnocení ekonomicky
využitelných úspor energie
• Vzhledem k tomu, že v některých oblastech spotřebitelských systémů se
trend poptávky po energiích předpokládá neustále rostoucí ( zejména
oblast služeb a oblast dopravy ), je potenciál úspor obrovský.
• Potenciál ke snižování spotřeby energie jak u panelových domů, tak u
stávajících rodinných domů a i domů v majetku soukromých společností,
ale i státních objektů – školy, školky, úřady, provozovny.
• U novostaveb je nutné stavebním odborem kontrolovat předkládání
„Průkazu energetické náročnosti budovy“ – dle vyhlášky č.147/2007 Sb. o
energetické náročnosti budovy
• Velké snížení energie lze dosáhnout využitím Obnovitelných zdrojů energie
(OZE).
• Na řešeném území se především jedná o kontrolu stavu rozvodů, uniku
tepla, kontrolu a opravy výměníkových stanic, kotelen a výtopen a úspory
paliv a energie metodou EPC na vlastních objektech kraje.
Slide 39
•
•
•
•
•
Dosažení úspor je dlouhodobý proces, který mimo jiné vyžaduje :
určité finanční prostředky
informační kampaň
cílevědomou vzdělávací kampaň
v neposlední řadě i chuť uspořit energii u provozovatelů energetických
zdrojů a vlastních uživatelů
•
Vybrané přínosy schválených projektů OPŽP prioritní osy 3 – Udržitelné využívání
zdrojů energie k 9.červnu 2011
V Karlovarském kraji bylo vybráno 55 projektů, celkové výše podpory
491 257 181,- Kč, úspora energie 100 607 GJ a úspora současných provozních
nákladů 32 265 tis. Kč/rok.
V celé ČR bylo vybráno 1765 projektů, celkové výše podpory 12 436 421 773,- Kč,
úspora energie 1 615 102 GJ a úspora současných provozních nákladů 1 666 680
tis. Kč/rok.
•
•
Slide 40
Trendy v oblasti zásobování energií
• Trendy v oblasti zásobování energií jsou závislé na evropské,
ale i celosvětové politice s energiemi. Jasným cílem je
snižování energetické náročnosti, a to jak ve výrobě, tak i ve
vlastní spotřebě. V současné době je naše závislost na dovozu
energií menší než 50 %. Ke stávajícímu stavu je možné říci
jediné, ve výrobě elektrické energie pokrýváme naší spotřebu
v rámci celé ČR s 96 %, v oblasti plynárenství jsme plně závislí
na dovozu zemního plynu a to v současné době ze dvou zdrojů
a to z Ruska a z Norska. Z hlediska těžby hnědého uhlí bude
postupně docházet v dlouhodobém vývoji ke snižování těžby.
Velký rozvoj by měl nastat v oblasti obnovitelných zdrojů
energie, kde se do roku 2020 předpokládá podíl 13% na
konečné spotřebě energie. (v současné době se pohubujeme
někde kolem 6%) .
Slide 41
Hodnocení obnovitelných a druhotných zdrojů
energie
• V dosud platné Energetické politice ČR (schválená
usnesením vlády č. 50/2000) se předpokládá, že jejich
podíl na celkové spotřebě primárních energetických
zdrojů bude zvýšen z dnešních 1,5 % na cca 3 až 6 %
k roku 2010 a cca na 4 až 8 % k roku 2020. V návrhu
aktualizace SEK a z podkladů EU je k roku 2020 podíl
13%. Předpoklad v roce 2030 je 15 %.
•
Za obnovitelné zdroje energie se považuje
potenciál sluneční energie, biomasy, bioplynu, větru, tzv.
malé vody (elektrárny s instalovaným výkonem do 10
MW) a částečně horninového prostředí a geotermální
energie.
Slide 42
Biomasa
Slide 43
Sluneční enrgie
. V příloze je k dispozici seznam z ERU na vydané licence na výrobu a prodej elektrické energie. Současný
instalovaný výkon FVE v karlovarském kraji je 7,157 MW. Další využití je dáno cenovým zákonem a
cenovým výměrem.
Slide 44
Slide 45
Větrné elektrárny
Slide 46
Slide 47
• Geotermální energie: - jak již bylo uvedeno v předešlých
kapitolách, je z hlediska geologického oblasti chebské pánve a
Františkových Lázní dobrým místem pro využití této energie.
Vzhledem k tomu, že jsou prameny velmi nízko položené a
jsou chráněné, není možné tuto energii využít.
• Kogenerace : - jedná se metodu, kdy při výrobě tepelné
energie dochází i k výrobě elektrické energie. Je vhodné
nasazení tam, kde je pravidelný odběr elektrické energie. Její
vhodné využití je v nemocnicích, v nepřetržitých provozech,
jako doplňkový zdroj v kotelnách atd. Z dostupných podkladů
je instalovaný výkon 815 MWe.
• Vodní energie: - v řešeném území jsou malé vodní elektrárny
využívány na řekách a vodotečích Karlovarského kraje.
Slide 48
Slide 49
Slide 50
Tepelná čerpadla
2008
TČ podnikatelé
2009
2010
(MWh)
1 867,48
1 918,84
2 191,48
TČ obyvatelstvo (MWh)
6 322,22
7 673,47
9 367,60
8 189,70
9 592,31
11 559,08
2008
2009
Celkem
(MWh)
2010
TČ podnikatelé (MW)
0,33
0,34
0,39
TČ obyvatelstvo (MW)
1,13
1,37
1,68
1,47
1,72
2,07
Celkem
Slide 51
Analýza možných zdrojů a způsobů nakládání s energií
i ve vztahu k životnímu prostředí
Slide 52
Měrné emise REZZO 1-3 v Karlovarském kraji za rok
2007 a 2009
Oxid uhelnatý
Oxidy dusíku
Oxid siřičitý
Emise uhelné
t/km2
1,07
2,42
2,76
0,39
Slide 53
Hodnocení využitelnosti energetického
potenciálu komunálního odpadu
• V Karlovarském kraji je podle údajů CeHO celkem 9
provozovaných skládek. Mezi nejvýznamnější skládky v kraji
patří: A.S.A. a.s. - Tisová, SATER s.r.o. - Chodov, ZITAS,TKO s. r.
o. - Činov.
• V Karlovarském kraji fungují tři střediska na biodegradaci
odpadů:Ing. Jiří Štěrba - k.ú. Stará Chodovská; Statek Dalovice
- k.ú. Ode_; BAUFELD – ekologické služby, s.r.o. - k.ú. Hájek.
• Karlovarském kraji bylo v r. 2005 v provozu celkem 12
kompostáren
• U skládek se v minimální míře využívá skládkového plynu :
skládka Činov, skládka Sater Chodov, skládka Recent Tisová
Slide 54
VÝVOJ VNĚJŠÍCH PODMÍNEK A ENERGETICKÉ
LEGISLATIVY V ČR
• Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu
státní správy v energetických odvětvích a o změně některých
zákonů (ENERGETICKÝ ZÁKON)
• Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií
• EU má tři strategické cíle, které spolu souvisejí :
• omezit růst průměrné globální teploty nejvýše o 2° C oproti její úrovni
před začátkem industrializace
• zajistit energetickou bezpečnost ekonomik zemí EU
• ve shodě s Lisabonskou strategií vytvořit z EU nejkonkurenceschopnější
ekonomiku na světě, zvláště ve vztahu k novým energetickým
technologiím, jako je výroba energie s nízkou produkcí uhlíku a
technologie pro efektivnější spotřebu energie.
Slide 55
Vnějších podmínek
•
•
•
•
•
•
•
•
•
globální soupeření o primární zdroje energie, zesílení růstem ekonomik rozvojových zemí a
jejich energetických potřeb
zvyšující se dovozní závislost zemí EU v důsledku snižování jejich vlastních zdrojů
liberalizace trhu s energií v EU spolu s vytvářením jednotného trhu se projevuje omezením
role státu v energetickém sektoru, a tím i soubor nástrojů, které mohou použít členské země
pro prosazování jejich energetické politiky
propojení komoditních a kapitálových trhů vede k nárůstu cenových rizik
globalizace propojuje národní energetické trhy s evropskými a světovými. Specifická lokální
cena se stává minulostí
tržní modely nejsou schopny správně ocenit spolehlivost a energetickou bezpečnost
rostoucí tlak na zvýšení ochrany klimatu a politická orientace EU na prosazování OZE (do roku
2020 podíl 20 %) postupně mění strukturu zdrojů energetiky, vyvolává změny v uspořádání
přenosových a distribučních sítí a zvyšuje nároky na environmentální parametry
energetických zdrojů a zařízení
předpokládaný budoucí deficit energetické i výkonové bilance většiny zemí střední Evropy
podtrhuje důležitost udržení přebytkové výrobní bilance ČR
integrace trhu s energií napříč Evropu, relokace zdrojů do oblastí s výhodnými přírodními
podmínkami (elektroenergetika) diverzifikace dodávek (plyn) vyvolávající nároky na
přebudování evropských dopravních cest s to zejména v ose sever/jih.
Slide 56
Energetická politika pro Evropu
• nezávislost/bezpečnost dodávek – v rámci SEK se jedná o
minimalizaci zvyšování dovozních závislostí a maximální
využití domácích zdrojů
• konkurenceschopnost – v rámci SEK se jedná o cenovou
dostupnost a využívání primárních zdrojů s předvídatelným
cenovým vývojem s minimálním očekávaným dopadem na
ceny energií pro konečné spotřebitele
• udržitelnost – možnost dlouhodobého zajištění
Slide 57
Přehled současné legislativy
• Zákony ČR – energetické, stavební (183/2006(, životní prostředí
(86/2002 o ochraně ovzduší), o podpoře výroby elektřiny z OZE (
180/2005)
• Vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
• Prováděcí vyhlášky ERÚ k zákonům č. 458/2000 Sb. a 406/2000 Sb.
• Vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj ČR - Vyhláška č. 372/2001
Sb. Ministerstva pro místní rozvoj, kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování
nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové
vody
• Nařízení vlády
• Směrnice a nařízení evropské unie
Slide 58
Připravované strategické a legislativní materiály
• Státní energetické koncepce České republiky 2011 –2060 – nová
aktualizace
• Koncepce surovinové a energetické bezpečnosti - Aktualizace zákona č.
406/2000 Sb.
• Novela zákona č. 458/200 Sb.
• Národní akční plán české republiky pro obnovitelné zdroje energie
•
•
•
•
•
Ekologické daně a poplatky
Ekologická daňová reforma – energetické daně
Emisní povolenky
Ekologické poplatky
Daň z přidané hodnoty
Slide 59
ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ
S ENERGIÍ VE VZTAHU K ÚZEMNÍMU PLÁNU
• Zastupitelstvo Karlovarského kraje, příslušné podle § 7 odst.2 písmene a)
zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů, za použití § 36 odst. 4 a § 41 odst.1
stavebního zákona a přílohy č. 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně
analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu
evidence územně plánovací činnosti a dle § 171 a následujících zákona č.
500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, vydalo usnesením
č. ZK 223/09/10 ze dne 16.9.2010:
Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje 2010
Datum vydání: 16.09.2010,
Datum nabytí účinnosti: 16.10.2010
Slide 60
• Obsah Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje (dále jen
"ZÚR"):
• Výroková část (návrh) ZÚR Karlovarského kraje
• Odůvodnění ZÚR Karlovarského kraje
• Vyhodnocení vlivů ZÚR Karlovarského kraje na udržitelný
rozvoj území
• Vyhodnocení vlivů ZÚR Karlovarského kraje na životního
prostředí
• Hodnocení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a
ptačí oblasti
Slide 61
• Priority v oblasti sociální soudržnosti společenství obyvatel
• Priority v oblasti hospodářského rozvoje
• Priority v oblasti ochrany životního prostředí
•
•
•
•
•
•
Zásobování elektrickou energií
Zásobování zemním plynem
Zásobování teplem
Obnovitelné a alternativní zdroje energie
Odpadové hospodářství
Ochrana a těžba nerostných surovin
Slide 62
Shrnutí a závěr ve vazbě na Územní plán
• Schválením „Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje“, tj. Územní
plán velkého územního celku okresu Cheb a Územní plán velkého
územního celku Karlovarsko-sokolovské aglomerace je závazný a je nutné
jej naplňovat ve všech návazných materiálech tedy i v této Územní
energetické koncepci (ÚEK). Hlavní zásady v oblasti využívání a spotřebě
elektrické energie, zemního plynu, obnovitelných zdrojů a zachování CZT
v daných územích jsou zde dodrženy.
• Územní plán plně pokrývá stávající i rozvojové programy ve vztahu
k zabezpečení řešeného území energiemi. Je nutné mít však na paměti již
zmíněný podíl využití OZE do roku 2020 v poměru 13% za celé ČR a lepší
tyto zdroje v Karlovarském kraji využívat. Bude nutné všechny zásady
provázat s rozvojovými programy jednotlivých ORP a při zpracování
případně jejich Územních energetických koncepcí regionů a určit v duchu
tohoto materiálu jejich další směr.
Slide 63
Zhodnocení plnění cílů územní energetické koncepce
s ohledem na aktivity řízené Karlovarským Krajem
• Seznam organizací zřizovaných Karlovarským krajem
• Seznam škol a školských zařízení zřizovaných Karlovarským krajem47
• Seznam škol a školských zařízení zřizovaných obcemi v Karlovarském
kraji
225
• Seznam škol a školských zařízení soukromých
16
• Seznam škol a školských zařízení zřizovaných Regionem Karlovarský
venkov
1
• Seznam příspěvkových organizací z oblasti kultury
8
• Seznam příspěvkových organizací z oblasti sociální
15
• Seznam příspěvkových organizací z oblasti zdravotnictví
4
• Seznam příspěvkových organizací z oblasti dopravy
4
• Seznam příspěvkových organizací z oblasti regionálního rozvoje 2
Slide 64
• V rámci přípravy Vyhodnocení ÚEK byla provedena prověrka,
zda jsou dle předpisů energetické audity zpracovány a jak je
naplňován zákon 406 o hospodaření s energiemi a
uplatňovány závěry energetických auditů. Celkem bylo
prověřeno 94 objektů organizací zřizovaných Karlovarským
krajem.
• Ve vztahu k prověření energetických auditů bylo shledáno, že
je nutné podle zákona a vyhlášek zpracovat energetické audity
u těchto budov :
Dětský domov Mariánské Lázně, Střední zdravotnická škola a
vyšší odborná škola Cheb, Dětský domov Plesná.
• Lze tedy konstatovat, že po této stránce má Karlovarský kraj
z hlediska naplnění zákona vše v pořádku.
Slide 65
• V současné době v prohlédnutých objektech je 56
kotelen na zemní plyn, 1 kotelna na dřevní odpad, 1
kotelna na uhlí a 1 objekt je vytápěn elektrickými
přímotopnými panely. 27 objektů je vytápěno
pomocí CZT v jednotlivých městech, v převážné míře
v Karlových Varech, Sokolově a v Chebu
• Lze konstatovat, že vzhledem k omezeným finančním
prostředkům nejsou závěry energetických auditů
naplňovány. Bude nutné se poohlédnout po
organizaci, energetických služeb, která by garantovala
úspory pomocí EPC tedy bez nároků na investice
Karlovarského kraje.
Slide 66
Doporučení, zhodnocení a návrh úkolů
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
Výměny kotlů
Rekonstrukce topných systémů a jejich vyvážení
Instalace termoregulačních prvků
Komplexní rekonstrukce MaR
Instalace měřících prvků
Nastavení topných režimů vyhovujícím užívání objektů
Rekonstrukce přípravy teplé vody, i s využitím alternativních zdrojů a
vypínáním cirkulace
Vyvážení topných systémů
Výměna koncových prvků na teplé vodě
Výměna svítidel
Úprava velikosti koncových jističů
Výměna některých elektrických zařízení za nová s nižší spotřebou
Zateplení objektů
Slide 67
• Vzhledem k tomu, že kraj je především závislý na státním rozpočtu, je
nutné hledat zdroje financování u třetích osob ( společností ), které
zainventují reálná opatření na jednotlivých objektech a pomocí
garantovaných úspor bude splácena investice. Jedná se o metodu EPC,
kterou zajišťují společnosti energetických služeb s dlouhodobou
zkušeností.
• provozní náklady (cca 18 mil Kč ročně), tak v některých případech i na
bezpečnost a plynulost v zajišťování zásobování objektu energiemi
• U 60 % Objektů lze provést optimalizaci energetických služeb s vysokým
potenciálem úspory (odhadem cca. 8,5 mil. ročně)
• Firma energetických služeb, který disponuje odbornou kapacitou a
odpovídajícími zkušenostmi v implementaci metody EPC
• Výsledkem realizace projektu bude nejen snížení energetické náročnosti
objektů a tím i snížení nákladů na energie, ale také modernizace
stávajícího zařízení, které se po realizaci stává majetkem Karlovarského
kraje.
Slide 68
NAVRŽENÍ PŘIMĚŘENÉ ENERGETICKÉ
SOBĚSTAČNOSTI KARLOVARSKÉHO KRAJE PŘI
VZNIKU KRIZOVÉ SITUACE
• Vytvořit integrovaný bezpečnostní rámec, tj. definovat
vztahy mezi dopady, hrozbami a zranitelností energetického
systému kraje.
• Stanovit pravidla pro provedení integrované rizikové analýzy
krajského energetického systému.
• Stanovit možné hrozby, vůči nimž by měla být odolnost
krajského energetického systému zvýšena.
• Analyzovat prvky kritické infrastruktury, tj. rozčlenit krajský
energetický systém na kritické liniové stavby, kritické
objekty.
• Určit slabá místa (prvky) kritické infrastruktury z hlediska
zranitelnosti
Slide 69
• Vyhodnotit kritická místa (prvky) infrastruktury z hlediska
rozsahu dopadu ztráty jejich funkce.
• Na základě posouzení rizika stanovit priority při řešení
kritických míst (prvků) infrastruktury.
• Navrhnout opatření na snížení zranitelností kritických míst
(prvků) a vyhodnotit jejich technickou a ekonomickou
náročnost.
• Navrhnout opatření na snížení dopadů a vyhodnotit jejich
technickou a ekonomickou náročnost.
• Stanovit zásady pro úpravu bezpečnostní strategie.
• Navrhnout systém monitorování stavu systému a jeho
zlepšování
Slide 70
• V březnu roku 2003 rozhodla Bezpečnostní rada státu
(usnesení č. 46/2003) o ochraně objektů zásadní důležitosti
• přehled budov zvláštního významu v území, a to v několika
kategoriích takto: A – celostátní, B – regionální (krajská), C –
lokální (pro rozlišení C a D možná C – obce s rozšířenou
působnost či bývalé okresy, D – obce).
Bezpečnostní rada karlovarského kraje dne 26.února 2009 vzala
na vědomí Operační plán pro řešení krizové situace „
Narušení dodávek elektrické energie, plynu a tepelné energie
velkého rozsahu“.
Slide 71
Hrozby ohrožující energetickou a surovinovou
bezpečnost České republiky
• přerušení dodávek strategických surovin do ČR
• vyřazení významné části kritické infrastruktury z provozu, jak v
důsledku výpadku dodávek energií či surovin, tak i v důsledku
fyzického či kybernetického útoku
• výpadek dodávek elektrického proudu v rozsahu a trvání,
které ohrožuje fungování státu
• ztráta kontroly státu nad významnou částí kritické
infrastruktury
• ovládnutí významné části českého energetického a
surovinového trhu či kritické infrastruktury netransparentními
subjekty nebo subjekty jednajícími v rozporu se zájmy ČR
Slide 72
• prohlubování závislosti na dominantním dodavateli
• ztráta postavení ČR jako tranzitéra energetických surovin pro
staré členské země EU
• nepříznivé vychýlení energetického mixu ČR ve prospěch
surovin, na jejichž dovozu je ČR závislá nebo jejichž využívání
je neekonomické a ohrožuje konkurence-schopnost české
ekonomiky
• ztráta či uzavření zpracovatelských kapacit v ČR, a to
především v ropném sektoru
• ztráta schopnosti dále rozvíjet a modernizovat kritickou
infrastrukturu a celý energetický sektor – především kvůli
legislativním a procesním překážkám
• ztráta konkurenceschopnosti energetického sektoru a také
know-how a lidských zdrojů v energetickém odvětví
Slide 73
• Energetická legislativa České republiky vycházející z legislativy
EU klade stejný důraz na bezpečnost dodávek energie,
udržitelnost a konkurenceschopnost:
• funkční a stabilní energetický trh
• podpora úspor energie ve sféře konečné spotřeby a podpora
zvyšování účinnosti energetických přeměn
• podpora využívání obnovitelných zdrojů energie
• minimalizace negativních dopadů provozu a rozvoje
energetiky na životní prostředí a změny klimatu
Slide 74
Řešení krizové situace dodávek energií velkého
rozsahu v Karlovarském kraji
Operační plán
Narušení dodávek elektrické energie, plynu a tepelné energie
velkého rozsahu :
• Narušení dodávky elektrické energie velkého rozsahu
• Narušení dodávky zemního plynu velkého rozsahu
• Narušení dodávky tepelné energie velkého rozsahu
Slide 75
NÁVRHY CÍLŮ NA LÉTA 2010 – 2015 A VIZE
DO ROKU 2020
• Hlavní cíle využití energií na území Karlovarského kraje :
• plné využití CZT na dané rozvedené síti a její stabilizace – ihned dle
zákona č. 86/2002 Sb. – kontrola průběžně
• zvýšení poměru využití biomasy v poměru - o 15% vstupní využitelné
energie do roku 2015
• využití zemního plynu, případně el. energie v okrajových částech
Karlovarského kraje
• snížení spotřeby elektrické energie - o 4% do roku 2015
• využití OZE – do roku 2015 – 5 % celkové spotřeby energie
• snížení energetické náročnosti budov – o 8% do roku 2015
• zavést energetický management kraje a koordinovat pomocí účelové
organizace využívání a spotřeby energií v kraji.
• zpracovat konkrétní akční plány
• Navrhnout programy včetně přínosů při úspoře paliva energie
Slide 76
Přehledu jednotlivých dotačních titulů ČR a EU
v rámci naplňování akčních plánů a programů
ÚEK za posledních pět let
•
•
•
•
•
•
•
Krajský rozpočet
Rozpočet měst a obcí
Státní rozpočet prostřednictvím ministerstev
Státní program na podporu úspor energie a využití
obnovitelných zdrojů energie
Slide 77
• Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
- Program EFEKT
• Ministerstvo životního prostředí ČR - Státní fond životního
prostředí - Program péče o krajinu, Zelená úsporám , Podle
jednotlivých OS
• Ministerstvo zemědělství ČR – Program rozvoje venkova ČR na
období 2007 až 2013
• Ministerstvo místního rozvoje – Státní fond rozvoje bydlení Program PANEL
• Podpory z prostředků Evropské unie - Strukturální fondy
Evropské unie, Operační program podnikání a inovace OPPI
(MPO) ,
Slide 78
Nástin vize do roku 2020 zásobování
Karlovarského kraje energiemi
• Hlavní cíle využití energií na území Karlovarského kraje do
roku 2020:
• plné využití CZT na dané rozvedené síti s využitím kogenerace
a OZE
• zvýšení poměru využití biomasy a hnědého uhlí v poměru - o
12% vstupní využitelné energie oproti roku 2010
• snížení spotřeby elektrické energie - o 6,5% oproti roku 2010
• využití OZE – 2,5 % celkové spotřeby energie
• snížení energetické náročnosti budov – o 16% oproti roku
2011
Slide 79
Závaznost závěrů ÚZK Karlovarského kraje
Způsob závaznosti závěrů územní energetické
koncepce Karlovarského kraje a
vymahatelnosti povinností, které musí být
plněny ze strany všech subjektů, konajících ve
správním území Karlovarského kraje vycházejí
především z platné legislativy pro odvětví
energetiky a dodržování zákonů, vyhlášek a
nařízení v dané oblasti. Nelze tvořit vlastní
místní legislativu, pokud existuje zákon.
Slide 80
ZÁVĚR
• Sestavit konkrétní akční plán a navrhnout programy k realizaci
přínosů z úspor paliv a energie. Lze konstatovat, že
Karlovarský kraj je plně pokryt potřebami energií a jak vychází
ze Zásad územního rozvoje, je ve spolupráci se správci sítí
zabezpečen další rozvoj.
• V lokalitě Karlovarského kraje musí být dodržena
jednoznačně zásada využívání energetických zdrojů
s prioritou ochrany a využívání léčivých zdrojů a požadavkem
na vysokou kvalitu životního prostředí úsporným a
efektivním využitím energií; snížení energetické náročnosti
objektů; stabilizace CZT ve městech; razantní využití OZE ke
snížení energetických vstupů.
Slide 81
• Závěrem je nutné poděkovat všem konzultantů,
správcům sítí, energetické komisi kraje společnosti
REAN ( ing. Šrámkovi) za podnětné připomínky a
návrhy v době zpracování koncepce.
• Krajského úřadu:
• Ing. Leško – ved. hospodářské správy
• Ing. Kaválková – odbor regionálního rozvoje
• JUDr. Kraus - ved.. Odboru bezpečnosti a krizového
řízení
• Ing. Vršecká – ved. Odboru životního prostředí a
zemědělství
Slide 82
Děkuji Vám za pozornost.
Odborné informace Vám poskytne :
ITES spol. s r.o.
Ing. Josef Fárka
vedoucí oddělení energetických služeb
Petra Bezruče 1556, 272 00 Kladno
tel. +420 312 247 163, fax. +420 312 248 787
mobil : +420 734 417 629, e-mail : [email protected]
www.ites-kladno.cz
Vyhodnocení Územní energetické
koncepce Karlovarského kraje
VE SMYSLU ZÁKONA Č. 406/2000 SB. A
NAŘÍZENÍ VLÁDY ČR Č. 195/2001 SB.
Slide 2
Cíle územní energetické koncepce
•
•
•
•
•
•
Na základě zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií §4
(1) Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce a
obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje. Vytváří
podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami
hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a
šetrného nakládání s přírodními zdroji energie.
(2) Územní energetickou koncepci pořizuje kraj, hlavní město Praha a statutární
města v přenesené působnosti. Územní energetická koncepce je závazným
podkladem pro územní plánování.
(3) Obec má právo pro svůj územní obvod nebo jeho část pořídit v přenesené
působnosti územní energetickou koncepci v souladu se státní energetickou
koncepcí. Územní energetická koncepce je neopomenutelným podkladem pro
územní plánování.
(4) Územní energetická koncepce se zpracovává na období 20 let a v případě
potřeby se doplňuje a upravuje.
Naplňování územní energetické koncepce vyhodnocuje pořizovatel nejméně
jedenkrát za 4 roky a na základě vyhodnocení může zpracovávat návrhy na změny
Slide 3
Základní body vyhodnocení
• Územní energetická koncepce (dále ÚEK) vychází ze státní
energetické koncepce (tato koncepce formuluje strategické cíle
energetiky) a obsahuje cíle a principy řešení energetického
hospodářství kraje. Zpracování koncepce obsahuje následující:
• vývoj spotřebitelských energetických systémů za uplynulé období
• vývoj vnějších podmínek a energetické legislativy
• rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií ve vztahu na
územní plány velkých územních celků
• zpracování vyhodnocení Územní energetické koncepce
Karlovarského kraje
• Hlavním cílem vyhodnocení územní energetické koncepce
Karlovarského kraje bude aktualizace stávající koncepce
vypracované v roce 2001 a nástin vise v dalším období v oblasti
využívání energií v kraji.
Slide 4
Základní fakta řešeného území
Karlovarský kraj se nachází na západě území
České republiky a vznikl rozdělením kraje
Západočeského na Plzeňský a Karlovarský. Na
severu a západě uzavírá území republiky státní
hranicí s Německem, na východě sousedí s
Ústeckým krajem a na jihu s krajem
Plzeňským. Jeho rozloha je 3314 km2, což činí
4,25% rozlohy České republiky. Z plochy kraje
je 43,1 % pokryto lesy.
Slide 5
Kraj tvoří 3 okresy – chebský, karlovarský a
sokolovský a celkem se zde nachází 132 obcí,
které jsou dále členěny do 518 částí. Svou
rozlohou (3 314 km2) se Karlovarský kraj řadí
k těm nejmenším, zaujímá pouze 4,2 % území
ČR
Slide 6
ORP
Aš
Cheb
Karlovy Vary
Kraslice
Mariánské Lázně
Ostrov
Sokolov
Karlovarský kraj
Česká republika
Rozloha
(km2)
% za
kraj
Počet
obyvatel
% za
kraj
144,0
4,3
17 879,0
5,8
497,0 15,0
52 927,0 17,2
1 196,0 36,1
89 983,0 29,2
265,0
8,0
14 114,0
4,6
405,0 12,2
24 646,0
8,0
319,0
9,6
29 940,0
9,7
489,0 14,8
78 914,0 25,6
3 314,0 100,0
308 403,0 100,0
78 865,0
10 467 542,0
počet
obyvatel
sídla ORP
13 373,0
34 873,0
51 459,0
7 108,0
13 758,0
17 357,0
24 467,0
162 395,0
% z počtu Hustota
obyvatel osídlení
celého ORP na km2
74,8
65,9
57,2
50,4
55,8
58,0
31,0
124,4
106,5
75,2
53,3
60,8
94,0
161,4
93,0
132,7
Slide 7
ORP
Aš
Cheb
Karlovy Vary
Kraslice
Mariánské Lázně
Ostrov
Sokolov
Karlovarský kraj
Česká republika
Počet
obcí
5
21
40
8
14
14
30
132
6 249
Počet obcí
% za
% za
se statutem
kraj
kraj
města
3,8
15,9
30,3
6,1
10,6
10,6
22,7
100
2
5
8
4
3
6
9
37
592
5,4
13,5
21,6
10,8
8,1
16,2
24,3
100
Počet
obcí
Počet
nad
% za kraj katastráln
1000
ích území
obyvat
el
3
6
8
3
4
5
13
42
1 367
7,1
14,3
19
7,1
9,5
11,9
31
100
24
126
175
39
61
46
90
561
13 027
% za
kraj
4,3
22,5
31,2
7
10,9
8,2
16
100
Slide 8
VÝVOJ SPOTŘEBITELSKÝCH ENERGETICKÝCH SYSTÉMŮ
ZA MINULÉ OBDOBÍ V JEDNOTLIVÝCH ODVĚTVÍCH
Slide 9
Energetické systémy
•
•
•
•
•
elektrická energie
zemní plyn
teplo z CZT
pevná paliva
OZE - sluneční energie, větrná energie, malá
voda,biomasa a dřevo, ostatní
• K roku 2011 mají zpracovanou Územní energetickou
koncepcemi města:
Karlovy Vary; Kraslice; Mariánské Lázně; Františkovy
Lázně; Ostrov
Slide 10
Elektrická energie
• Na území Karlovarského kraje je respektována
koncepce rozvoje stávající elektrizační soustavy
zásobující území elektrickou energií
prostřednictvím distribuční sítí 110kV. Soustava je
napojena na nadřazený energetický systém 400kV
přes rozvodnu Hradec s transformací
400/220/110kV a na systém 220kV přes rozvodnu
Vítkov s transformací 220/110kV.
• Přenosovou soustavu jako jediný držitel licence
provozuje společnost ČEPS, a.s.
Slide 11
Slide 12
• Na území Karlovarského kraje jsou v současné době
zastoupeny následující typy výrob elektrické energie:
• klasické elektrárny spalující pevná, případně plynná paliva,
jejichž konfigurace a instalovaný výkon přesahují rámec
kraje - Elektrárna Tisová (295,8 MWe) a Elektrárna Vřesová
(395 MWe)
• menší výrobny elektrické energie – teplárenské zdroje
s výrobou elektrické energie
• malé vodní elektrárny 6,9 MW
• větrné elektrárny 4 MW
• fotovoltaické elektrárny 7,157 MW
• V karlovarském kraji je elektrická energie napojena přes
14 velkých trafostanic 110/22 kV
Slide 13
Vývoj spotřeby elektrické energie Karlovarského kraje
2008
VVN
VN
Podnikatel
2009
2010
(MWh)
(MWh)
(MWh)
146 885,77
509 683,70
298 173,43
114 238,20
455 743,51
293 590,24
118 112,07
494 693,63
289 619,89
Obyvatelstvo (MWh)
360 198,20
360 340,86
374 731,51
1 314 941,09
1 223 912,81
1 277 157,09
Celkem
(MWh)
Slide 14
Zemní plyn
• Dovoz zemního plynu a obchod se zemním plynem zajišťuje v ČR koncern
RWE. Mezinárodní energetická skupina RWE v ČR vlastní společnosti
RWE Transgas, a.s., Severočeská plynárenská, a.s., a Západočeská
plynárenská, a.s. Dále drží majoritní majetkové podíly ve společnostech
Jihomoravská plynárenská, a.s., Severomoravská plynárenská, a.s.,
Středočeská plynárenská, a.s., Východočeská plynárenská, a.s.
• Skupina RWE řídí své obchodní aktivity v České republice prostřednictvím
divize RWE Energy. Vedoucí společností v ČR je RWE Transgas, který
odpovídá za řízení dovozu a tranzitu zemního plynu a za dálkové
zásobování zemním plynem. Prodej zemního plynu zabezpečuje
prostřednictvím regionálních plynárenských společností. Skupina RWE v
ČR čítá 21 společností.
• Od 1. 1. 2007 se z každé z těchto společností oddělila činnost přepravy
zemního plynu. Regionální plynárenské společnosti se tak staly výhradně
obchodníky s touto komoditou a nové společnosti - provozovatelé
distribučních soustav - mají v názvu slovo „Net“, pro oblast Karlovarského
kraje ZCP Net.
Slide 15
Druh PM
PM do VTL soustavy I
PM do VTL soustavy II
PM do VTL soustavy III
PM do lokálních STL
soustav
Název PM
Sviňomazy II
Horní Hradiště
Strážovice
Kasejovice
Sviňomazy I
Bělá nad Radbuzou
Bor u Tachova / Vysočany
Nedanice / Měčín
Přimda
Partner
TG Net
TG Net
TG Net
TG Net
TG Net
TG Net
TG Net
TG Net
TG Net
Tlaková
úroveň
VVTL / VTL
VVTL / VTL
VVTL / VTL
VVTL / VTL
VVTL / VTL
VVTL / VTL
VVTL / STL
VVTL / STL
VVTL / STL
Rozvadov
TG Net
VVTL / STL
Kapacita m
3
/hod
150 000
70 000
150 000
30 000
150 000
30 000
3 000
1500
1 000
1 000
Slide 16
• Distribuční soustava je zásobována z celkem 10 předávacími stanicemi
z přepravní soustavy, s celkovým smluvním výkonem cca. 600 tis. m 3/hod.
•
• Odběr plynu pro potřebu Karlovarského kraje je realizován z tranzitního
plynovodu zemního plynu do sítě vysokotlakých plynovodů z předávací
stanice Sviňomazy (mimo území kraje - u Tachova). Ze Sviňomaz je pak
zemní plyn veden:
• plynovodem DN 500 po trase Sviňomazy – Vřesová,
• plynovodem DN 200 Sviňomazy – Mariánské Lázně.
• K důležitým plynovodům v kraji patří i:
• plynovod DN 300 Vřesová – TP Úžín (mimo jiné zabezpečuje dodávku
plynu do severovýchodní části území kraje),
• plynovod DN 500 Vřesová – Prunéřov (posílení trasy DN 300 Vřesová – TP
Úžín),
• plynovod DN 700 Vřesová – Jižní Čechy.
Slide 17
Stupeň plynofikace kraje
Slide 18
• Celkem je v kraji plynofikováno 79 obcí (což je cca 60%
z celkového počtu 132 obcí kraje). Mimo tyto obce je
zde plynofikováno 13 městských části či osad.
•
• Počet odběrných míst v Karlovarském kraji
v jednotlivých kategoriích odběratelů činí k roku 2010
• kategorie domácností cca 82 219 odběratelů,
• kategorii maloodběru cca 6 213 odběratelů,
• kategorii středního odběru a velkoodběru cca 258
odběratelů.
Slide 19
Rozdělení zákazníků
Slide 20
Spotřeba zemního plynu Karlovarského kraje
Z podkladů RWE GasNet s.r.o. byla sestavena následující tabulka v kWh za roky 2008,2009, a 2010 podle
jednotlivých kategorií
Kategorie zákazníků
Střední odběratelé a velkoodběratelé
Maloodběratelé
Domácnosti
Celkem
2008
.
Spotřeba v MWh za rok
2009
2010
1 629 727,44
409 347,55
1 377 266,01
376 730,82
1 467 488,40
392 570,30
590 909,08
625 813,60
817 330,50
2 629 984,07 2 379 810,43 2 677 389,20
Slide 21
Podíl obchodníků dodávajících zemní plyn konečným
zákazníkům v ČR
Slide 22
Výroba a spotřeba tepla
• Hlavním zdrojem paliva pro tepelné elektrárny a výtopny v Karlovarském
kraji jsou dostatečné zásoby hnědého energetického uhlí, zemní plyn a v
malé míře i topné oleje. Systémy zásobování území teplem je možné dělit
do skupin podle druhu a velikosti zdroje tepla, druhu přenosového media a
jeho dopravní vzdálenosti.
•
• Zdroje tepla
• Teplárenská výroba s dodávkou tepla do veřejné sítě vč. kombinované
výroby elektřiny a tepla - kogenerace ( zdroje a soustavy CZT);
• Podniková výroba s částečným podílem dodávky tepla do veřejné sítě;
• Podniková výroba tepla pro vlastní spotřebu;
• Blokové a domovní kotelny;
• Lokální vytápění pevnými, kapalnými nebo plynnými palivy;
Slide 23
• V karlovarském kraji existují dva dominantní provozovatelé
rozsáhlých teplárenských soustav - ČEZ, a.s., Elektrárna Tisová,
s celkovým instalovaným tepelným výkonem pro CZT 324 MWt
a roční dodávkou tepla odběratelům CZT cca 1 500 TJ. Dalším
velkým výrobcem a dodavatelem tepla je elektrárna
Sokolovské uhelné, a.s. ve Vřesové s celkovým instalovaným
tepelným výkonem 1 540 MWt a roční dodávkou tepla cca
2000 TJ.
• Mezi ostatní systémy CZT s vlastními zdroji tepla s roční
dodávkou tepla pro bytový sektor nad 100 TJ lze zařadit
soustavy ve městech Cheb, Aš, Františkovy Lázně, Mariánské
Lázně, Kraslice a Ostrov, Žlutice
Slide 24
Vybrané zdroje tepla a soustavy CZT
• CZT ETI - Elektrárna Tisová – nejvýznamnější tepelný zdroj a soustava CZT
pro oblast Sokolovska – roční prodej přesahuje 1000 TJ – parní soustava
• Teplo je dodáváno do lokalit – město Sokolov, Bukovany, Habartov,
Královské
• Poříčí, Březová, Svatava.
• Celkový instalovaný tepelný výkon pro dodávku do sítě CTZ je 237 MWt.
• Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí cca 80 MWt.
• CZT EVR - Elektrárna Vřesová - významný zdroj a soustava CTZ pro oblast
Karlovarska – roční výroba je přes 2 000 TJ
• Zásobovány jsou lokality – město Karlovy Vary, Chodov, Vintířov, Staré a
Nové Sedlo u Lokte, Dalovice a Nejdek. (CZT Karlovy Vary)
• CZT Chodov – zdrojem tepla je EVR, horkovodní soustava dodává teplo pro
Chodov
• Vintířov, Staré a Nové Sedlo u Lokte.
• Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí cca 60 MWt
Slide 25
• Z rozvodů Karlovarské teplárenské je v havarijním režimu
možnost dodávky do soustavy cca 22 MWt
• CZT Nejdek - zdrojem tepla je EVR, parní soustava dodává
teplo pro Tatrovice, Černavu a Nejdek.
• Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí cca 60 MWt
• CZT Ostrov - zdrojem tepla je Teplárna Ostrov, soustava je
parní. Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí cca 80
MWt
• CZT Nová Role - Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí
cca 14 MWt
• CTZ Karlovy Vary - Současná dodávka tepla do soustavy CZT
činí cca 174 Mwt
Slide 26
Celkový instalovaný teplárenský výkon v kraji
Slide 27
Slide 28
Slide 29
Přehled vytápěných bytů
Název obce
Počet bytů
celkem
Byty s ústřední
dodávkou
tepla
Poměr ÚT /
byty
Cheb
Aš
Dolní Žandov
Františkovy Lázně
Hranice
Luby
Mariánské Lázně
Abertamy
Bečov nad Teplou
Karlovy Vary
Hroznětín
Jáchymov
Merklín
Nejdek
Nová Role
Ostrov
Teplá
Žlutice
Sokolov
Březová
Bukovany
Citice
Dolní Rychnov
Habartov
Horní Slavkov
Chodov
Krajková
Královské Poříčí
Kraslice
Loket
Nové Sedlo
Stříbrná
Svatava
Vintířov
Vřesová
12 270
4 786
416
2 058
829
867
5 951
420
369
22 039
551
957
350
3 036
1 561
6 799
1 117
1 019
10 082
1 070
680
289
416
2 062
2 210
5 606
296
292
2 778
1 145
955
147
637
369
8 721
3 661
316
1 456
612
698
4 152
192
209
15 103
482
660
296
2 478
1 513
6 577
723
784
9 318
789
647
244
242
1 832
2 087
5 420
210
217
2 378
802
734
98
329
323
71,10%
76,50%
76,00%
70,70%
73,80%
80,50%
69,80%
45,70%
56,60%
68,50%
87,50%
69,00%
84,60%
81,60%
96,90%
96,70%
64,70%
76,90%
92,40%
73,70%
95,10%
84,40%
58,20%
88,80%
94,40%
96,70%
70,90%
74,30%
85,60%
70,00%
76,90%
66,70%
51,60%
87,50%
Celkem
94 429
74 303
78,69
Dodávka ze
zdroje ETI
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
0
0
0
ANO
0
0
0
0
ANO
0
0
Dálková
dodávka ze
zdroje SÚ
(Vřesová)
0
0
0
0
0
0
0
0
0
ANO
0
0
0
ANO
ANO
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
ANO
0
0
0
0
ANO
0
0
ANO
ANO
Dálková
dodávka ze
zdroje vlastní
území obce
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
0
0
ANO
ANO
ANO
0
0
0
0
0
0
ANO
0
ANO
0
ANO
ANO
0
ANO
0
0
0
Slide 30
Slide 31
Spotřeba paliv v Karlovarském kraji
• Elektrická energie – se využívá pro technologické účely,
osvětlení, el. spotřebiče, v minimální míře k přípravě pokrmů,
k přípravě TV, částečně i k vytápění
• Zemní plyn – se využívá především k topení, přípravě TV,
přípravě pokrmů a částečně pro technologické účely
• Hnědé uhlí – se využívá především v rámci CZT pro vytápění a
spolu briketami v některých okrajových částech měst též pro
vytápění nebo tam, kde není zemní plyn
• Biomasa ( dřevo a dřevní odpad ) – se využívá pro vytápění
převážně v rámci CZT
Slide 32
Spotřeba paliv a energie v roce 2010 v celé ČR
Slide 33
Spotřeba paliv a energií Karlovarském kraji
v roce 2010
Elektrická energie
1 584 094,000
MWh
5 702 738,40
GJ
Zemní plyn
Hnědé uhlí - nízkosirnaté
Koks
Černé uhlí
152 669,868
4 617 105,662
43,999
1 530,027
tis. m3
t
t
t
5 198 409,00
57 898 505,00
1 201,60
4 040,80
GJ
GJ
GJ
GJ
68 804 894,80
GJ
Celkem
Slide 34
Přepočet na využití energií pro
topení a přípravu TV
Slide 35
Hodnocení využitelnosti klasických zdrojů
energie
• Elektrická energie
• Distribuční organizace ČEZ předpokládá v rámci svých rekonstrukčních
prací a staveb v letech 2010 -2015 provést následující stavby : (čerpáno
z podkladů ČEZ Distribuce, a.s.)
• vedení 2x110kV, propojení Vítkov/Jindřichov – Drmoul ;
• vedení 400kV, TR Vernéřov-TR Vítkov (zpřesnění koridoru a plochy
technické infrastruktury mezinárodního významu E2 dle PÚR _R 2008) ;
• vedení 400kV Vítkov-Pomezí;
• vedení 400kV Vítkov – Přeštice;
• plochy pro TR400kV- Vítkov;
Slide 36
• Zemní plyn
V Karlovarském kraji je připravena výstavba těchto VTL plynovodů:
• Bochov – Andělská Hora;
• Dlouhá Ves – Žlutice – Chyše;
• Toužim – Štědrá;
• Hazlov – Polná ;
• Dobroše – Návrší ;
Slide 37
• CZT
CZT je řešeno v kraji 74 zdroji tepla napojenými především na spotřebu
hnědého uhlí, ale i na zemní plyn a i využívající jiné druhy paliva jako je
biomasa.
Zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší – včetně doplňků. V §3 odst. 8 – se praví –
citace
• „Právnické a fyzické osoby jsou povinny, je-li to pro ně technicky možné a
ekonomicky přijatelné, u nových staveb nebo při změnách stávajících
staveb využít centrálních zdrojů tepla, popřípadě alternativních zdrojů,
pokud jejich provozování s tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho
provedení. Současně jsou povinny ověřit technickou a ekonomickou
proveditelnost kombinované výroby tepla a energie.“
Lze konstatovat, že z provedené analýzy vyplývá, že
Karlovarský kraj je plně zabezpečen energiemi a pokrývá
svoje potřeby.
Slide 38
Hodnocení ekonomicky
využitelných úspor energie
• Vzhledem k tomu, že v některých oblastech spotřebitelských systémů se
trend poptávky po energiích předpokládá neustále rostoucí ( zejména
oblast služeb a oblast dopravy ), je potenciál úspor obrovský.
• Potenciál ke snižování spotřeby energie jak u panelových domů, tak u
stávajících rodinných domů a i domů v majetku soukromých společností,
ale i státních objektů – školy, školky, úřady, provozovny.
• U novostaveb je nutné stavebním odborem kontrolovat předkládání
„Průkazu energetické náročnosti budovy“ – dle vyhlášky č.147/2007 Sb. o
energetické náročnosti budovy
• Velké snížení energie lze dosáhnout využitím Obnovitelných zdrojů energie
(OZE).
• Na řešeném území se především jedná o kontrolu stavu rozvodů, uniku
tepla, kontrolu a opravy výměníkových stanic, kotelen a výtopen a úspory
paliv a energie metodou EPC na vlastních objektech kraje.
Slide 39
•
•
•
•
•
Dosažení úspor je dlouhodobý proces, který mimo jiné vyžaduje :
určité finanční prostředky
informační kampaň
cílevědomou vzdělávací kampaň
v neposlední řadě i chuť uspořit energii u provozovatelů energetických
zdrojů a vlastních uživatelů
•
Vybrané přínosy schválených projektů OPŽP prioritní osy 3 – Udržitelné využívání
zdrojů energie k 9.červnu 2011
V Karlovarském kraji bylo vybráno 55 projektů, celkové výše podpory
491 257 181,- Kč, úspora energie 100 607 GJ a úspora současných provozních
nákladů 32 265 tis. Kč/rok.
V celé ČR bylo vybráno 1765 projektů, celkové výše podpory 12 436 421 773,- Kč,
úspora energie 1 615 102 GJ a úspora současných provozních nákladů 1 666 680
tis. Kč/rok.
•
•
Slide 40
Trendy v oblasti zásobování energií
• Trendy v oblasti zásobování energií jsou závislé na evropské,
ale i celosvětové politice s energiemi. Jasným cílem je
snižování energetické náročnosti, a to jak ve výrobě, tak i ve
vlastní spotřebě. V současné době je naše závislost na dovozu
energií menší než 50 %. Ke stávajícímu stavu je možné říci
jediné, ve výrobě elektrické energie pokrýváme naší spotřebu
v rámci celé ČR s 96 %, v oblasti plynárenství jsme plně závislí
na dovozu zemního plynu a to v současné době ze dvou zdrojů
a to z Ruska a z Norska. Z hlediska těžby hnědého uhlí bude
postupně docházet v dlouhodobém vývoji ke snižování těžby.
Velký rozvoj by měl nastat v oblasti obnovitelných zdrojů
energie, kde se do roku 2020 předpokládá podíl 13% na
konečné spotřebě energie. (v současné době se pohubujeme
někde kolem 6%) .
Slide 41
Hodnocení obnovitelných a druhotných zdrojů
energie
• V dosud platné Energetické politice ČR (schválená
usnesením vlády č. 50/2000) se předpokládá, že jejich
podíl na celkové spotřebě primárních energetických
zdrojů bude zvýšen z dnešních 1,5 % na cca 3 až 6 %
k roku 2010 a cca na 4 až 8 % k roku 2020. V návrhu
aktualizace SEK a z podkladů EU je k roku 2020 podíl
13%. Předpoklad v roce 2030 je 15 %.
•
Za obnovitelné zdroje energie se považuje
potenciál sluneční energie, biomasy, bioplynu, větru, tzv.
malé vody (elektrárny s instalovaným výkonem do 10
MW) a částečně horninového prostředí a geotermální
energie.
Slide 42
Biomasa
Slide 43
Sluneční enrgie
. V příloze je k dispozici seznam z ERU na vydané licence na výrobu a prodej elektrické energie. Současný
instalovaný výkon FVE v karlovarském kraji je 7,157 MW. Další využití je dáno cenovým zákonem a
cenovým výměrem.
Slide 44
Slide 45
Větrné elektrárny
Slide 46
Slide 47
• Geotermální energie: - jak již bylo uvedeno v předešlých
kapitolách, je z hlediska geologického oblasti chebské pánve a
Františkových Lázní dobrým místem pro využití této energie.
Vzhledem k tomu, že jsou prameny velmi nízko položené a
jsou chráněné, není možné tuto energii využít.
• Kogenerace : - jedná se metodu, kdy při výrobě tepelné
energie dochází i k výrobě elektrické energie. Je vhodné
nasazení tam, kde je pravidelný odběr elektrické energie. Její
vhodné využití je v nemocnicích, v nepřetržitých provozech,
jako doplňkový zdroj v kotelnách atd. Z dostupných podkladů
je instalovaný výkon 815 MWe.
• Vodní energie: - v řešeném území jsou malé vodní elektrárny
využívány na řekách a vodotečích Karlovarského kraje.
Slide 48
Slide 49
Slide 50
Tepelná čerpadla
2008
TČ podnikatelé
2009
2010
(MWh)
1 867,48
1 918,84
2 191,48
TČ obyvatelstvo (MWh)
6 322,22
7 673,47
9 367,60
8 189,70
9 592,31
11 559,08
2008
2009
Celkem
(MWh)
2010
TČ podnikatelé (MW)
0,33
0,34
0,39
TČ obyvatelstvo (MW)
1,13
1,37
1,68
1,47
1,72
2,07
Celkem
Slide 51
Analýza možných zdrojů a způsobů nakládání s energií
i ve vztahu k životnímu prostředí
Slide 52
Měrné emise REZZO 1-3 v Karlovarském kraji za rok
2007 a 2009
Oxid uhelnatý
Oxidy dusíku
Oxid siřičitý
Emise uhelné
t/km2
1,07
2,42
2,76
0,39
Slide 53
Hodnocení využitelnosti energetického
potenciálu komunálního odpadu
• V Karlovarském kraji je podle údajů CeHO celkem 9
provozovaných skládek. Mezi nejvýznamnější skládky v kraji
patří: A.S.A. a.s. - Tisová, SATER s.r.o. - Chodov, ZITAS,TKO s. r.
o. - Činov.
• V Karlovarském kraji fungují tři střediska na biodegradaci
odpadů:Ing. Jiří Štěrba - k.ú. Stará Chodovská; Statek Dalovice
- k.ú. Ode_; BAUFELD – ekologické služby, s.r.o. - k.ú. Hájek.
• Karlovarském kraji bylo v r. 2005 v provozu celkem 12
kompostáren
• U skládek se v minimální míře využívá skládkového plynu :
skládka Činov, skládka Sater Chodov, skládka Recent Tisová
Slide 54
VÝVOJ VNĚJŠÍCH PODMÍNEK A ENERGETICKÉ
LEGISLATIVY V ČR
• Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu
státní správy v energetických odvětvích a o změně některých
zákonů (ENERGETICKÝ ZÁKON)
• Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií
• EU má tři strategické cíle, které spolu souvisejí :
• omezit růst průměrné globální teploty nejvýše o 2° C oproti její úrovni
před začátkem industrializace
• zajistit energetickou bezpečnost ekonomik zemí EU
• ve shodě s Lisabonskou strategií vytvořit z EU nejkonkurenceschopnější
ekonomiku na světě, zvláště ve vztahu k novým energetickým
technologiím, jako je výroba energie s nízkou produkcí uhlíku a
technologie pro efektivnější spotřebu energie.
Slide 55
Vnějších podmínek
•
•
•
•
•
•
•
•
•
globální soupeření o primární zdroje energie, zesílení růstem ekonomik rozvojových zemí a
jejich energetických potřeb
zvyšující se dovozní závislost zemí EU v důsledku snižování jejich vlastních zdrojů
liberalizace trhu s energií v EU spolu s vytvářením jednotného trhu se projevuje omezením
role státu v energetickém sektoru, a tím i soubor nástrojů, které mohou použít členské země
pro prosazování jejich energetické politiky
propojení komoditních a kapitálových trhů vede k nárůstu cenových rizik
globalizace propojuje národní energetické trhy s evropskými a světovými. Specifická lokální
cena se stává minulostí
tržní modely nejsou schopny správně ocenit spolehlivost a energetickou bezpečnost
rostoucí tlak na zvýšení ochrany klimatu a politická orientace EU na prosazování OZE (do roku
2020 podíl 20 %) postupně mění strukturu zdrojů energetiky, vyvolává změny v uspořádání
přenosových a distribučních sítí a zvyšuje nároky na environmentální parametry
energetických zdrojů a zařízení
předpokládaný budoucí deficit energetické i výkonové bilance většiny zemí střední Evropy
podtrhuje důležitost udržení přebytkové výrobní bilance ČR
integrace trhu s energií napříč Evropu, relokace zdrojů do oblastí s výhodnými přírodními
podmínkami (elektroenergetika) diverzifikace dodávek (plyn) vyvolávající nároky na
přebudování evropských dopravních cest s to zejména v ose sever/jih.
Slide 56
Energetická politika pro Evropu
• nezávislost/bezpečnost dodávek – v rámci SEK se jedná o
minimalizaci zvyšování dovozních závislostí a maximální
využití domácích zdrojů
• konkurenceschopnost – v rámci SEK se jedná o cenovou
dostupnost a využívání primárních zdrojů s předvídatelným
cenovým vývojem s minimálním očekávaným dopadem na
ceny energií pro konečné spotřebitele
• udržitelnost – možnost dlouhodobého zajištění
Slide 57
Přehled současné legislativy
• Zákony ČR – energetické, stavební (183/2006(, životní prostředí
(86/2002 o ochraně ovzduší), o podpoře výroby elektřiny z OZE (
180/2005)
• Vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
• Prováděcí vyhlášky ERÚ k zákonům č. 458/2000 Sb. a 406/2000 Sb.
• Vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj ČR - Vyhláška č. 372/2001
Sb. Ministerstva pro místní rozvoj, kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování
nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové
vody
• Nařízení vlády
• Směrnice a nařízení evropské unie
Slide 58
Připravované strategické a legislativní materiály
• Státní energetické koncepce České republiky 2011 –2060 – nová
aktualizace
• Koncepce surovinové a energetické bezpečnosti - Aktualizace zákona č.
406/2000 Sb.
• Novela zákona č. 458/200 Sb.
• Národní akční plán české republiky pro obnovitelné zdroje energie
•
•
•
•
•
Ekologické daně a poplatky
Ekologická daňová reforma – energetické daně
Emisní povolenky
Ekologické poplatky
Daň z přidané hodnoty
Slide 59
ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ
S ENERGIÍ VE VZTAHU K ÚZEMNÍMU PLÁNU
• Zastupitelstvo Karlovarského kraje, příslušné podle § 7 odst.2 písmene a)
zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů, za použití § 36 odst. 4 a § 41 odst.1
stavebního zákona a přílohy č. 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně
analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu
evidence územně plánovací činnosti a dle § 171 a následujících zákona č.
500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, vydalo usnesením
č. ZK 223/09/10 ze dne 16.9.2010:
Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje 2010
Datum vydání: 16.09.2010,
Datum nabytí účinnosti: 16.10.2010
Slide 60
• Obsah Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje (dále jen
"ZÚR"):
• Výroková část (návrh) ZÚR Karlovarského kraje
• Odůvodnění ZÚR Karlovarského kraje
• Vyhodnocení vlivů ZÚR Karlovarského kraje na udržitelný
rozvoj území
• Vyhodnocení vlivů ZÚR Karlovarského kraje na životního
prostředí
• Hodnocení vlivu koncepce na evropsky významné lokality a
ptačí oblasti
Slide 61
• Priority v oblasti sociální soudržnosti společenství obyvatel
• Priority v oblasti hospodářského rozvoje
• Priority v oblasti ochrany životního prostředí
•
•
•
•
•
•
Zásobování elektrickou energií
Zásobování zemním plynem
Zásobování teplem
Obnovitelné a alternativní zdroje energie
Odpadové hospodářství
Ochrana a těžba nerostných surovin
Slide 62
Shrnutí a závěr ve vazbě na Územní plán
• Schválením „Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje“, tj. Územní
plán velkého územního celku okresu Cheb a Územní plán velkého
územního celku Karlovarsko-sokolovské aglomerace je závazný a je nutné
jej naplňovat ve všech návazných materiálech tedy i v této Územní
energetické koncepci (ÚEK). Hlavní zásady v oblasti využívání a spotřebě
elektrické energie, zemního plynu, obnovitelných zdrojů a zachování CZT
v daných územích jsou zde dodrženy.
• Územní plán plně pokrývá stávající i rozvojové programy ve vztahu
k zabezpečení řešeného území energiemi. Je nutné mít však na paměti již
zmíněný podíl využití OZE do roku 2020 v poměru 13% za celé ČR a lepší
tyto zdroje v Karlovarském kraji využívat. Bude nutné všechny zásady
provázat s rozvojovými programy jednotlivých ORP a při zpracování
případně jejich Územních energetických koncepcí regionů a určit v duchu
tohoto materiálu jejich další směr.
Slide 63
Zhodnocení plnění cílů územní energetické koncepce
s ohledem na aktivity řízené Karlovarským Krajem
• Seznam organizací zřizovaných Karlovarským krajem
• Seznam škol a školských zařízení zřizovaných Karlovarským krajem47
• Seznam škol a školských zařízení zřizovaných obcemi v Karlovarském
kraji
225
• Seznam škol a školských zařízení soukromých
16
• Seznam škol a školských zařízení zřizovaných Regionem Karlovarský
venkov
1
• Seznam příspěvkových organizací z oblasti kultury
8
• Seznam příspěvkových organizací z oblasti sociální
15
• Seznam příspěvkových organizací z oblasti zdravotnictví
4
• Seznam příspěvkových organizací z oblasti dopravy
4
• Seznam příspěvkových organizací z oblasti regionálního rozvoje 2
Slide 64
• V rámci přípravy Vyhodnocení ÚEK byla provedena prověrka,
zda jsou dle předpisů energetické audity zpracovány a jak je
naplňován zákon 406 o hospodaření s energiemi a
uplatňovány závěry energetických auditů. Celkem bylo
prověřeno 94 objektů organizací zřizovaných Karlovarským
krajem.
• Ve vztahu k prověření energetických auditů bylo shledáno, že
je nutné podle zákona a vyhlášek zpracovat energetické audity
u těchto budov :
Dětský domov Mariánské Lázně, Střední zdravotnická škola a
vyšší odborná škola Cheb, Dětský domov Plesná.
• Lze tedy konstatovat, že po této stránce má Karlovarský kraj
z hlediska naplnění zákona vše v pořádku.
Slide 65
• V současné době v prohlédnutých objektech je 56
kotelen na zemní plyn, 1 kotelna na dřevní odpad, 1
kotelna na uhlí a 1 objekt je vytápěn elektrickými
přímotopnými panely. 27 objektů je vytápěno
pomocí CZT v jednotlivých městech, v převážné míře
v Karlových Varech, Sokolově a v Chebu
• Lze konstatovat, že vzhledem k omezeným finančním
prostředkům nejsou závěry energetických auditů
naplňovány. Bude nutné se poohlédnout po
organizaci, energetických služeb, která by garantovala
úspory pomocí EPC tedy bez nároků na investice
Karlovarského kraje.
Slide 66
Doporučení, zhodnocení a návrh úkolů
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
Výměny kotlů
Rekonstrukce topných systémů a jejich vyvážení
Instalace termoregulačních prvků
Komplexní rekonstrukce MaR
Instalace měřících prvků
Nastavení topných režimů vyhovujícím užívání objektů
Rekonstrukce přípravy teplé vody, i s využitím alternativních zdrojů a
vypínáním cirkulace
Vyvážení topných systémů
Výměna koncových prvků na teplé vodě
Výměna svítidel
Úprava velikosti koncových jističů
Výměna některých elektrických zařízení za nová s nižší spotřebou
Zateplení objektů
Slide 67
• Vzhledem k tomu, že kraj je především závislý na státním rozpočtu, je
nutné hledat zdroje financování u třetích osob ( společností ), které
zainventují reálná opatření na jednotlivých objektech a pomocí
garantovaných úspor bude splácena investice. Jedná se o metodu EPC,
kterou zajišťují společnosti energetických služeb s dlouhodobou
zkušeností.
• provozní náklady (cca 18 mil Kč ročně), tak v některých případech i na
bezpečnost a plynulost v zajišťování zásobování objektu energiemi
• U 60 % Objektů lze provést optimalizaci energetických služeb s vysokým
potenciálem úspory (odhadem cca. 8,5 mil. ročně)
• Firma energetických služeb, který disponuje odbornou kapacitou a
odpovídajícími zkušenostmi v implementaci metody EPC
• Výsledkem realizace projektu bude nejen snížení energetické náročnosti
objektů a tím i snížení nákladů na energie, ale také modernizace
stávajícího zařízení, které se po realizaci stává majetkem Karlovarského
kraje.
Slide 68
NAVRŽENÍ PŘIMĚŘENÉ ENERGETICKÉ
SOBĚSTAČNOSTI KARLOVARSKÉHO KRAJE PŘI
VZNIKU KRIZOVÉ SITUACE
• Vytvořit integrovaný bezpečnostní rámec, tj. definovat
vztahy mezi dopady, hrozbami a zranitelností energetického
systému kraje.
• Stanovit pravidla pro provedení integrované rizikové analýzy
krajského energetického systému.
• Stanovit možné hrozby, vůči nimž by měla být odolnost
krajského energetického systému zvýšena.
• Analyzovat prvky kritické infrastruktury, tj. rozčlenit krajský
energetický systém na kritické liniové stavby, kritické
objekty.
• Určit slabá místa (prvky) kritické infrastruktury z hlediska
zranitelnosti
Slide 69
• Vyhodnotit kritická místa (prvky) infrastruktury z hlediska
rozsahu dopadu ztráty jejich funkce.
• Na základě posouzení rizika stanovit priority při řešení
kritických míst (prvků) infrastruktury.
• Navrhnout opatření na snížení zranitelností kritických míst
(prvků) a vyhodnotit jejich technickou a ekonomickou
náročnost.
• Navrhnout opatření na snížení dopadů a vyhodnotit jejich
technickou a ekonomickou náročnost.
• Stanovit zásady pro úpravu bezpečnostní strategie.
• Navrhnout systém monitorování stavu systému a jeho
zlepšování
Slide 70
• V březnu roku 2003 rozhodla Bezpečnostní rada státu
(usnesení č. 46/2003) o ochraně objektů zásadní důležitosti
• přehled budov zvláštního významu v území, a to v několika
kategoriích takto: A – celostátní, B – regionální (krajská), C –
lokální (pro rozlišení C a D možná C – obce s rozšířenou
působnost či bývalé okresy, D – obce).
Bezpečnostní rada karlovarského kraje dne 26.února 2009 vzala
na vědomí Operační plán pro řešení krizové situace „
Narušení dodávek elektrické energie, plynu a tepelné energie
velkého rozsahu“.
Slide 71
Hrozby ohrožující energetickou a surovinovou
bezpečnost České republiky
• přerušení dodávek strategických surovin do ČR
• vyřazení významné části kritické infrastruktury z provozu, jak v
důsledku výpadku dodávek energií či surovin, tak i v důsledku
fyzického či kybernetického útoku
• výpadek dodávek elektrického proudu v rozsahu a trvání,
které ohrožuje fungování státu
• ztráta kontroly státu nad významnou částí kritické
infrastruktury
• ovládnutí významné části českého energetického a
surovinového trhu či kritické infrastruktury netransparentními
subjekty nebo subjekty jednajícími v rozporu se zájmy ČR
Slide 72
• prohlubování závislosti na dominantním dodavateli
• ztráta postavení ČR jako tranzitéra energetických surovin pro
staré členské země EU
• nepříznivé vychýlení energetického mixu ČR ve prospěch
surovin, na jejichž dovozu je ČR závislá nebo jejichž využívání
je neekonomické a ohrožuje konkurence-schopnost české
ekonomiky
• ztráta či uzavření zpracovatelských kapacit v ČR, a to
především v ropném sektoru
• ztráta schopnosti dále rozvíjet a modernizovat kritickou
infrastrukturu a celý energetický sektor – především kvůli
legislativním a procesním překážkám
• ztráta konkurenceschopnosti energetického sektoru a také
know-how a lidských zdrojů v energetickém odvětví
Slide 73
• Energetická legislativa České republiky vycházející z legislativy
EU klade stejný důraz na bezpečnost dodávek energie,
udržitelnost a konkurenceschopnost:
• funkční a stabilní energetický trh
• podpora úspor energie ve sféře konečné spotřeby a podpora
zvyšování účinnosti energetických přeměn
• podpora využívání obnovitelných zdrojů energie
• minimalizace negativních dopadů provozu a rozvoje
energetiky na životní prostředí a změny klimatu
Slide 74
Řešení krizové situace dodávek energií velkého
rozsahu v Karlovarském kraji
Operační plán
Narušení dodávek elektrické energie, plynu a tepelné energie
velkého rozsahu :
• Narušení dodávky elektrické energie velkého rozsahu
• Narušení dodávky zemního plynu velkého rozsahu
• Narušení dodávky tepelné energie velkého rozsahu
Slide 75
NÁVRHY CÍLŮ NA LÉTA 2010 – 2015 A VIZE
DO ROKU 2020
• Hlavní cíle využití energií na území Karlovarského kraje :
• plné využití CZT na dané rozvedené síti a její stabilizace – ihned dle
zákona č. 86/2002 Sb. – kontrola průběžně
• zvýšení poměru využití biomasy v poměru - o 15% vstupní využitelné
energie do roku 2015
• využití zemního plynu, případně el. energie v okrajových částech
Karlovarského kraje
• snížení spotřeby elektrické energie - o 4% do roku 2015
• využití OZE – do roku 2015 – 5 % celkové spotřeby energie
• snížení energetické náročnosti budov – o 8% do roku 2015
• zavést energetický management kraje a koordinovat pomocí účelové
organizace využívání a spotřeby energií v kraji.
• zpracovat konkrétní akční plány
• Navrhnout programy včetně přínosů při úspoře paliva energie
Slide 76
Přehledu jednotlivých dotačních titulů ČR a EU
v rámci naplňování akčních plánů a programů
ÚEK za posledních pět let
•
•
•
•
•
•
•
Krajský rozpočet
Rozpočet měst a obcí
Státní rozpočet prostřednictvím ministerstev
Státní program na podporu úspor energie a využití
obnovitelných zdrojů energie
Slide 77
• Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
- Program EFEKT
• Ministerstvo životního prostředí ČR - Státní fond životního
prostředí - Program péče o krajinu, Zelená úsporám , Podle
jednotlivých OS
• Ministerstvo zemědělství ČR – Program rozvoje venkova ČR na
období 2007 až 2013
• Ministerstvo místního rozvoje – Státní fond rozvoje bydlení Program PANEL
• Podpory z prostředků Evropské unie - Strukturální fondy
Evropské unie, Operační program podnikání a inovace OPPI
(MPO) ,
Slide 78
Nástin vize do roku 2020 zásobování
Karlovarského kraje energiemi
• Hlavní cíle využití energií na území Karlovarského kraje do
roku 2020:
• plné využití CZT na dané rozvedené síti s využitím kogenerace
a OZE
• zvýšení poměru využití biomasy a hnědého uhlí v poměru - o
12% vstupní využitelné energie oproti roku 2010
• snížení spotřeby elektrické energie - o 6,5% oproti roku 2010
• využití OZE – 2,5 % celkové spotřeby energie
• snížení energetické náročnosti budov – o 16% oproti roku
2011
Slide 79
Závaznost závěrů ÚZK Karlovarského kraje
Způsob závaznosti závěrů územní energetické
koncepce Karlovarského kraje a
vymahatelnosti povinností, které musí být
plněny ze strany všech subjektů, konajících ve
správním území Karlovarského kraje vycházejí
především z platné legislativy pro odvětví
energetiky a dodržování zákonů, vyhlášek a
nařízení v dané oblasti. Nelze tvořit vlastní
místní legislativu, pokud existuje zákon.
Slide 80
ZÁVĚR
• Sestavit konkrétní akční plán a navrhnout programy k realizaci
přínosů z úspor paliv a energie. Lze konstatovat, že
Karlovarský kraj je plně pokryt potřebami energií a jak vychází
ze Zásad územního rozvoje, je ve spolupráci se správci sítí
zabezpečen další rozvoj.
• V lokalitě Karlovarského kraje musí být dodržena
jednoznačně zásada využívání energetických zdrojů
s prioritou ochrany a využívání léčivých zdrojů a požadavkem
na vysokou kvalitu životního prostředí úsporným a
efektivním využitím energií; snížení energetické náročnosti
objektů; stabilizace CZT ve městech; razantní využití OZE ke
snížení energetických vstupů.
Slide 81
• Závěrem je nutné poděkovat všem konzultantů,
správcům sítí, energetické komisi kraje společnosti
REAN ( ing. Šrámkovi) za podnětné připomínky a
návrhy v době zpracování koncepce.
• Krajského úřadu:
• Ing. Leško – ved. hospodářské správy
• Ing. Kaválková – odbor regionálního rozvoje
• JUDr. Kraus - ved.. Odboru bezpečnosti a krizového
řízení
• Ing. Vršecká – ved. Odboru životního prostředí a
zemědělství
Slide 82
Děkuji Vám za pozornost.
Odborné informace Vám poskytne :
ITES spol. s r.o.
Ing. Josef Fárka
vedoucí oddělení energetických služeb
Petra Bezruče 1556, 272 00 Kladno
tel. +420 312 247 163, fax. +420 312 248 787
mobil : +420 734 417 629, e-mail : [email protected]
www.ites-kladno.cz