Transcript Buňka Stavba buňky Tělo všech živých organismů je tvořeno z buněk.
Slide 1
Buňka
Slide 2
Stavba buňky
Tělo všech živých organismů je tvořeno z buněk. U všech buněk najdeme několik
společných částí:
Cytoplazmatická membrána: Velmi tenká blána, která obaluje buňku,
zajišťuje příjem látek dovnitř do buňky a výdej látek ven z buňky.
Jádro: Nachází se uvnitř buňky, obsahuje dědičné (genetické) informace, řídí
činnost buňky.
Cytoplazma: Základní hmota, která vyplňuje vnitřek buňky.
Nepovinné doplňující údaje
V buňkách jsou ještě zvláštní částice zvané ribozomy, ve kterých se tvoří bílkoviny. Dále v buňkách
najdeme i různé částice zásobních látek (kapičky tuku, zrnka škrobu ap.).
V buňkách živočichů, rostlin a hub jsou navíc i částice zvané mitochondrie. Ty slouží jako malé
"elektrárny", ve kterých se spaluje palivo (cukr) a uvolňuje se energie, kterou buňka potřebuje. Tomuto
ději se říká "buněčné dýchání".
Slide 3
cytoplazmatická
membrána
ribozomy
(tvorba bílkovin)
jádro
mitochondrie
(buněčné dýchání)
cytoplazma
zásobní látky
Buňka se představuje: Cytoplazmatickou membránu, jádro a cytoplazmu
(červené čáry) musíte znát. S dalšími součástmi buňky se seznámíte později.
Slide 4
Uvnitř jádra se nacházejí vláknité útvary zvané chromozomy. Jsou tvořené
látkou, která se označuje zkratkou DNA. Právě zde je uložena dědičná
informace.
Slide 5
Chromozomy jsou tak malé, že se dají jen velmi špatně vyfotografovat.
Slide 6
Toto není fotografie, ale model DNA vytvořený v počítači.
Slide 7
živočišná
buňka
bakterie
virové
částice
rostlinná
buňka
Buňky se od sebe liší například velikostí. Buňky rostlin bývají větší než buňky
živočichů, nejmenší jsou buňky bakterií. Ještě menší jsou částice virů, ale ty už
nejsou tvořeny buňkami.
Slide 8
Buňky bakterií (na obrázku zelené) mají nejčastěji tvar tyčinek.
Slide 9
Typická buňka bakterií, jak ji můžeme vidět v mikroskopu.
Slide 10
Další příklad buněk bakterií.
Slide 11
Některé bakterie mají na povrchu vlákna, jimiž se přichytí k podkladu. Toto jsou
bakterie, které žijí na povrchu vašich zubů.
Slide 12
Jiné bakterie mají i dlouhé bičíky, pomocí kterých plavou ve vodě.
Slide 13
Některé bakterie mají dlouhé a spirálovitě zatočené buňky.
Slide 14
cytoplazmatická
membrána
buněčná
stěna
peroxizom
jádro
chloroplast
vakuola
cytoplazma
mitochondrie
Buňka rostlin má nejen cytoplazmatickou membránu, jádro a cytoplazmu, ale i
další typické součásti. S některými z nich se seznámíte později.
Slide 15
Takhle vypadají buňky rostlin v mikroskopu.
Slide 16
Na fotografii rozříznuté větvičky stromu vidíme spoustu buněk.
Slide 17
Buňky dobře rozeznáme i na rozříznutém stonku byliny.
Samozřejmě jen pod mikroskopem.
Slide 18
Na této fotografii rozříznutého stébla trávy jsou buňky dobře patrné.
Slide 19
Celý vnitřek rostliny je tvořený buňkami. A nejen rostliny...
Slide 20
Hodně zvětšená část uvnitř květu. Zde se zachytává pyl. Jednotlivé buňky jsou
dobře patrné.
Slide 21
Jednotlivými buňkami jsou tvořena i zrnka pylu.
Některá z nich mají velmi zajímavý tvar.
Slide 22
Mezi nejhezčí rostlinné buňky patří buňky vodních řas. Například buňky řas
rozsivek mají kolem sebe obal tvořený křemitými látkami.
Slide 23
I toto je buňka řasy rozsivky s křemitým obalem.
Slide 24
cytoplazmatická
membrána
cytoplazma
endoplazmatické
retikulum
jádro
mitochondrie
Buňka živočichů má také nejen cytoplazmatickou membránu, jádro a
cytoplazmu, ale i další částice, které poznáte později.
Slide 25
Na fotografii vidíte buňky lidské chrupavky.
Slide 26
Příkladem buněk živočichů mohou být i lidské červené krvinky.
Slide 27
Nervové buňky živočichů mají velmi rozvětvený povrch.
Slide 28
Lidské spermie patří mezi pohlavní buňky. K pohybu jim slouží dlouhý bičík.
Slide 29
Největší lidskou buňkou je ženské vajíčko.
Slide 30
Toto je vajíčko ryb pár hodin po oplození. Budoucí mládě už má čtyři buňky.
Slide 31
Jednotlivými buňkami jsou i vajíčka žab. Každé z nich měří přibližně 1 cm.
Slide 32
Někteří živočichové jsou tvořeni jen jednou jedinou buňkou, například vodní
prvok nazývaný trepka.
Slide 33
V dužnaté části citronu nebo pomeranče vidíme velké částice naplněné šťávou.
Každá z nich je tvořena jednou obří buňkou. Jedna je na obrázku zvýrazněna.
Slide 34
Největšími buňkami jsou ptačí vejce. Abychom byli úplně přesní, tou buňkou
není celé vejce, ale jen jeho žloutek. Jistě snadno uhodnete, který pták vytváří
největší buňky na celém světě...
Slide 35
Ano, je to pštros. Žloutek v jeho vejci je největší buňkou na světě.
Slide 36
Konec
Buňka
Slide 2
Stavba buňky
Tělo všech živých organismů je tvořeno z buněk. U všech buněk najdeme několik
společných částí:
Cytoplazmatická membrána: Velmi tenká blána, která obaluje buňku,
zajišťuje příjem látek dovnitř do buňky a výdej látek ven z buňky.
Jádro: Nachází se uvnitř buňky, obsahuje dědičné (genetické) informace, řídí
činnost buňky.
Cytoplazma: Základní hmota, která vyplňuje vnitřek buňky.
Nepovinné doplňující údaje
V buňkách jsou ještě zvláštní částice zvané ribozomy, ve kterých se tvoří bílkoviny. Dále v buňkách
najdeme i různé částice zásobních látek (kapičky tuku, zrnka škrobu ap.).
V buňkách živočichů, rostlin a hub jsou navíc i částice zvané mitochondrie. Ty slouží jako malé
"elektrárny", ve kterých se spaluje palivo (cukr) a uvolňuje se energie, kterou buňka potřebuje. Tomuto
ději se říká "buněčné dýchání".
Slide 3
cytoplazmatická
membrána
ribozomy
(tvorba bílkovin)
jádro
mitochondrie
(buněčné dýchání)
cytoplazma
zásobní látky
Buňka se představuje: Cytoplazmatickou membránu, jádro a cytoplazmu
(červené čáry) musíte znát. S dalšími součástmi buňky se seznámíte později.
Slide 4
Uvnitř jádra se nacházejí vláknité útvary zvané chromozomy. Jsou tvořené
látkou, která se označuje zkratkou DNA. Právě zde je uložena dědičná
informace.
Slide 5
Chromozomy jsou tak malé, že se dají jen velmi špatně vyfotografovat.
Slide 6
Toto není fotografie, ale model DNA vytvořený v počítači.
Slide 7
živočišná
buňka
bakterie
virové
částice
rostlinná
buňka
Buňky se od sebe liší například velikostí. Buňky rostlin bývají větší než buňky
živočichů, nejmenší jsou buňky bakterií. Ještě menší jsou částice virů, ale ty už
nejsou tvořeny buňkami.
Slide 8
Buňky bakterií (na obrázku zelené) mají nejčastěji tvar tyčinek.
Slide 9
Typická buňka bakterií, jak ji můžeme vidět v mikroskopu.
Slide 10
Další příklad buněk bakterií.
Slide 11
Některé bakterie mají na povrchu vlákna, jimiž se přichytí k podkladu. Toto jsou
bakterie, které žijí na povrchu vašich zubů.
Slide 12
Jiné bakterie mají i dlouhé bičíky, pomocí kterých plavou ve vodě.
Slide 13
Některé bakterie mají dlouhé a spirálovitě zatočené buňky.
Slide 14
cytoplazmatická
membrána
buněčná
stěna
peroxizom
jádro
chloroplast
vakuola
cytoplazma
mitochondrie
Buňka rostlin má nejen cytoplazmatickou membránu, jádro a cytoplazmu, ale i
další typické součásti. S některými z nich se seznámíte později.
Slide 15
Takhle vypadají buňky rostlin v mikroskopu.
Slide 16
Na fotografii rozříznuté větvičky stromu vidíme spoustu buněk.
Slide 17
Buňky dobře rozeznáme i na rozříznutém stonku byliny.
Samozřejmě jen pod mikroskopem.
Slide 18
Na této fotografii rozříznutého stébla trávy jsou buňky dobře patrné.
Slide 19
Celý vnitřek rostliny je tvořený buňkami. A nejen rostliny...
Slide 20
Hodně zvětšená část uvnitř květu. Zde se zachytává pyl. Jednotlivé buňky jsou
dobře patrné.
Slide 21
Jednotlivými buňkami jsou tvořena i zrnka pylu.
Některá z nich mají velmi zajímavý tvar.
Slide 22
Mezi nejhezčí rostlinné buňky patří buňky vodních řas. Například buňky řas
rozsivek mají kolem sebe obal tvořený křemitými látkami.
Slide 23
I toto je buňka řasy rozsivky s křemitým obalem.
Slide 24
cytoplazmatická
membrána
cytoplazma
endoplazmatické
retikulum
jádro
mitochondrie
Buňka živočichů má také nejen cytoplazmatickou membránu, jádro a
cytoplazmu, ale i další částice, které poznáte později.
Slide 25
Na fotografii vidíte buňky lidské chrupavky.
Slide 26
Příkladem buněk živočichů mohou být i lidské červené krvinky.
Slide 27
Nervové buňky živočichů mají velmi rozvětvený povrch.
Slide 28
Lidské spermie patří mezi pohlavní buňky. K pohybu jim slouží dlouhý bičík.
Slide 29
Největší lidskou buňkou je ženské vajíčko.
Slide 30
Toto je vajíčko ryb pár hodin po oplození. Budoucí mládě už má čtyři buňky.
Slide 31
Jednotlivými buňkami jsou i vajíčka žab. Každé z nich měří přibližně 1 cm.
Slide 32
Někteří živočichové jsou tvořeni jen jednou jedinou buňkou, například vodní
prvok nazývaný trepka.
Slide 33
V dužnaté části citronu nebo pomeranče vidíme velké částice naplněné šťávou.
Každá z nich je tvořena jednou obří buňkou. Jedna je na obrázku zvýrazněna.
Slide 34
Největšími buňkami jsou ptačí vejce. Abychom byli úplně přesní, tou buňkou
není celé vejce, ale jen jeho žloutek. Jistě snadno uhodnete, který pták vytváří
největší buňky na celém světě...
Slide 35
Ano, je to pštros. Žloutek v jeho vejci je největší buňkou na světě.
Slide 36
Konec