Transcript Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství VE VODĚ A U VODY SAVCI - BOBR EVROPSKÝ Obývá stojaté a pomalu tekoucí vody, kde si z.

Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství
VE VODĚ A U VODY
SAVCI - BOBR EVROPSKÝ
Obývá stojaté a pomalu tekoucí vody, kde si z větví a trávy
buduje hráze. V březích si vyhrabává nory s chodbou
vedoucí pod vodu. Samice zde vrhá 4 až 7 mláďat, která
hned po narození vidí. Bobr žije v párech, ale zdržuje se ve
společnostech. Živí se různými rostlinami, výhonky,
pupeny a větvičkami.
SAVCI - REJSEC VODNÍ
Žije u stojatých i tekoucích vod. V březích si vyhrabává
doupata. Samice ve vystlaném hnízdě vrhne dvakrát nebo
třikrát v roce 4 až 10 holých a slepých mláďat. Rejsec si
potravu vyhledává většinou ve vodě. Je dobrý plavec. V
noci loví červy, plže, malé rybky, žáby, čolky, korýše,
měkkýše i hmyz.
OBOJŽIVELNÍCI - ČOLEK OBECNÝ
Žije v tůňkách. Samice klade až 250 vajíček jednotlivě na
vodní rostliny. Larvy se líhnou za 2 týdny, živí se drobnými
korýši a za 3 měsíce se přeměňují v jedince, kteří dýchají
plícemi. Ti se živí hmyzem, žížalami, plži a drobnými
pulci. Čolek přezimuje pod listím, pod pařezem, v bahně či
v zemních děrách.
OBOJŽIVELNÍCI - KUŇKA OBECNÁ
Vyskytuje se v rybnících a tůňkách. Samice klade vajíčka
několikrát v roce, hlavně v květnu a červnu, na vodní
rostliny a kameny. Za týden se líhnou pulci, kteří se v září
mění v žáby a opouštějí vodu. Přezimují v děrách, dutinách
a pod listím. Na jaře opět přecházejí do vody. Živí se
drobnými vodními živočichy, především hmyzem.
OBOJŽIVELNÍCI - MLOK SKVRNITÝ
Zdržuje se ve vlhkém prostředí v děrách a mezi kameny v
blízkosti vody. Večer vylézá z úkrytu za potravou. Žere
žížaly, plže, hmyz a pavouky. V dubnu a květnu se samice
ponoří do potočních pramenů a klade tu až 70 vyvinutých
larev. Za 2 až 4 měsíce larvy ukončí proměnu a mladí
jedinci opouštějí vodu.
OBOJŽIVELNÍCI - ROPUCHA OBECNÁ
Přes den se ukrývá, za potravou vychází za soumraku. Loví
měkkýše, žížaly, pavouky, hmyz, myši. Zimu přespává v
suchých děrách. Zjara přichází do rybníku či tůně a samice
tu klade dvě šňůry spojených vajíček (až 12 tisíc). Pulci se
líhnou po dvanácti dnech a drží se pohromadě. Za tři
měsíce se přemění v žabky, které vylézají na souš.
OBOJŽIVELNÍCI - ROSNIČKA ZELENÁ
Zdržuje se na keřích, kde obratně a daleko skáče z listu na
list. Od dubna do června přichází do vody, kde samice
klade v chomáčcích až 1000 vajíček. Přeměna z pulce na
žábu trvá 90 dní a poté malé žabky vylézají na souš.
Rosnička se živí hmyzem, jeho larvami a pavouky. Zimu
přečkává v děrách, pod kameny a v bahně.
OBOJŽIVELNÍCI - SKOKAN HNĚDÝ
Vyskytuje se v blízkosti vody. Samice klade do vody až
4000 vajíček. Za 4 týdny se z nich vylíhnou drobní pulci a
po třech měsících se přemění v žabky, které vylézají na
souš a rozlezou se do širokého okolí. Potrava skokana
sestává z hmyzu, pavouků, měkkýšů a žížal. Za kořistí se
vypravuje především v noci.
MLŽI - ŠKEBLE RYBNIČNÁ
Vyskytuje se ve stojatých a mírně tekoucích vodách. Žije
na dně v bahně, kde se živí mikroorganismy. Je obojetník,
každý jedinec naklade ročně až 400 tisíc vajíček. Larvy se
přichycují háčky na několik týdnů na kůži ryb a zde se
vyvíjejí. Škeble hraje významnou úlohu při udržování
čistoty vody za hodinu profiltruje více než 20 litrů vody.
PLŽI - OKRUŽÁK PLOSKÝ
Vyskytuje se v tůňkách, rybnících, jezerech i mírně
tekoucích vodách. Musí pravidelně vystupovat k hladině,
aby se nadechl vzduchu. Má terčovitou ulitu. Zdržuje se na
vodních rostlinách, jejichž částmi se živí. Dožívá se až tří
let. Při vysychání tůní se uzavírá blankou. Přezimuje v
bahně.
KORÝŠI - BERUŠKA VODNÍ
Je hojná ve stojatých i mírně tekoucích vodách. Nejčastěji
ji najdeme na dně mezi spadaným listím, k jehož rozkladu
přispívá. Rychle leze, dovede i plavat. Stará se o své
potomstvo, mláďata zůstávají delší dobu v hrudním vaku
samice. Při vyschnutí vody přečkává nepříznivé období ve
spánku v bahně.
KORÝŠI - RAK ŘÍČNÍ
Obývá čisté potoky, řeky a jezera. Dorůstá délky 22 cm. V
březích si vyhrabává díry, ve kterých se přes den ukrývá.
Na lov se vydává po soumraku. Loví hmyz, pulce, mlže,
plže, ryby, rád hoduje i na mase mrtvých živočichů. Samice
klade 6 až 150 vajíček a nalepuje si je v chomáčcích na
zadečkové nožičky.
PAVOUKOVCI – ČELISTNATKA RÁKOSNÍ
Je to hojný pavouk s nápadně protaženým tělem a
nazelenale žlutým zadečkem se zlatými a stříbrnými lesky.
Na vlhkých místech mezi rákosím u rybníků a potoků si
natahuje své sítě, které mají volný střed. Loví různý hmyz.
PAVOUKOVCI – LOVČÍK VODNÍ
Patří k našim největším pavoukům. Žije u klidných
vodních tůněk a na březích rybníků. Kromě hmyzu je
schopný lovit i drobné obratlovce - rybí potěr a žabí pulce.
Vstříknutím jedu kořist v několika vteřinách usmrtí, odnese
na souš a zde spořádá. Dokáže zmizet přímo pod hladinou
či běhat po vodní hladině.
PAVOUKOVCI – ZÁPŘEDNÍK RÁKOSNÍ
Šedohnědý pavouček žije na bujné vegetaci - většinou na
rákosu kolem drobných vodních toků. Dovede dvojnásobně
ohnout mohutný list rákosu tak dovedně, že z něho pomocí
spojovacích pavučinových vláken vytvoří ideální úkryt pro
sebe a svůj kokon. Živí se drobným hmyzem.
HMYZ – VÁŽKA PLOSKÁ
Objevuje se od května do srpna u málo zarostlých rybníků
a řek. Loví létající hmyz. Na kořist číhá vsedě na kameni či
stéble, kořist uchopí v letu nohama a okamžitě ji pozře.
Samička klade vajíčka na hladinu stojatých vod. Krátké
tlusté larvy žijí na dně vod po dva roky a jsou dravé.
HMYZ – VODOMIL ČERNÝ
Je to obrovitý vodní brouk. Obývá stojaté, hustě zarostlé
vody. Živí se převážně vodními rostlinami, ale občas sežere
i pár rybích jiker. Jeho larvy jsou ovšem dravé, loví vodní
měkkýše. Larvy se líhnou z vajíček, která samice naklade
do lodičkovitého pouzdra. Kuklí se v zemi.
HMYZ – ŠÍDLO KRÁLOVSKÉ
Jedno z největších šídel. Setkáme se s ním od června do
srpna u řek, potoků a rybníků. Je to výborný a rychlý letec
s vynikajícím zrakem. V letu loví mouchy. Samice klade
vajíčka do vodních rostlin. Larvy žijí na dně stojatých vod,
jsou dravé a pronásledují jiný hmyz, pulce i rybičky.
HMYZ – POTÁPNÍK VROUBENÝ
Obývá hustě zarostlé rybníky, tůně a jezírka. Při pobytu ve
vodě uchovává vzduch pod krovkami. Samička vsunuje do
stvolů vodních rostlin vajíčka. Vylíhlá larva je dravá, loví a
vysává pulce a rybičky. Larvy se kuklí v zemi na břehu.
Také brouci jsou draví - napadají vodní hmyz, rybí potěr i
čolky. Za teplých večerů létají.
HMYZ – OVÁD HOVĚZÍ
Zdržuje se hlavně v okolí rybníků, jezer a řek. Sameček se
živí nektarem, samička rychle a potichu poletuje a svým
bodavým ústrojím napadá teplokrevné savce a saje jejich
krev. Tu potřebuje k vývoji až 3 500 vajíček, která pak
klade na vodní rostliny. Vylíhlé larvy žijí v bahně a jsou
dravé. Loví hlavně larvy komárů a drobné plže.
HMYZ – MOTÝLICE LESKLÁ
Poletuje od května do září kolem rybníků, tůní a řek
Samička klade vajíčka pod vodou do rostlin a přitom se
celá potopí. Larva žije ve vodě dva roky, potom vylézá na
rákosí, pevně se přichytí, praskne jí na hřbetě pokožka a
vyleze dospělý jedinec. Motýlice má svůj revír, který
ohraničuje bzučivým letem.
HMYZ – KOMÁR PISKLAVÝ
Dlouhonohý, nenápadný, ale o to obtížnější hmyz se
vyskytuje všude kolem vody. Krev sají pouze samičky,
samečkové sají pouze rostlinné šťávy a vodu. Samičky
kladou na vodu balíčky vajíček. Larvy loví na hladině
drobnou potravu pomocí chomáčků brv na hlavě. Ve vodě
se také zakuklí.
HMYZ – JEPICE OBECNÁ
V květnu až srpnu za teplých večerů poletuje ve velkém
množství v blízkosti vod. Larvy žijí dva roky na dně
tekoucích vod v obytných rourkách. Živí se drobnými
vodními živočichy a řasami. Dospělí jedinci žijí jen několik
hodin až dva dny a potravu nepřijímají.
HMYZ – CHROSTÍK KOSNÍKOVÝ
Objevuje se od května do září u vody. Larvy přebývají ve
schránkách ze dřev a listů v potocích a řekách. Kuklí se
pod vodou. Kukla vypluje na hladinu, uvolní se dospělý
chrostík a večer pořádá nad hladinou svatební reje. Larvy
jsou významnou potravou ryb.
ZOPAKUJEME SI
1) Který savec žijící ve vodě je býložravec?
Bobr evropský.
2) Který obojživelník se zdržuje na keřích u vody, skáče z
listu na list?
Rosnička zelená.
3) Kdo z vodních živočichů filtruje a tím čistí vodu?
Škeble rybničná.
4) Jeden z vodních brouků je dravý, napadá drobné
živočichy. Jak se jmenuje?
Potápník vroubený.
ZDROJE
V prezentaci byly použity s laskavým svolením autora
obrázky a fotografie z výukového programu Přírodní
společenství (vydala firma Pachner Praha, 2002).