Nejvzácnější prvky šumavské malakofauny Libor Dvořák Historie malakologického výzkumu Šumavy 19. století – Klika a Blažka 20.
Download ReportTranscript Nejvzácnější prvky šumavské malakofauny Libor Dvořák Historie malakologického výzkumu Šumavy 19. století – Klika a Blažka 20.
Nejvzácnější prvky šumavské malakofauny Libor Dvořák Historie malakologického výzkumu Šumavy 19. století – Klika a Blažka 20. století • 10. léta - Frankenberger • od 40. let - Ložek • 1921-1923, 1948 a 1965-1966 Brabenec • 70. až 90. léta - Pfleger • od 90. let – Dvořák, Hlaváč a Horsák • poloha České republiky a tím i Šumavy umožňuje průnik různých zoogeografických prvků Vřetenatka nadmutá Vestia turgida (Rossmässler, 1836) • první nález 1891 (Klika a Blažka) • karpatský druh • v ČR souvislý výskyt na SV Moravě až po Rychlebské hory • Šumava a přilehlé části Bavorska představují nejzápadnější výskyt v v rámci areálu • na Šumavě v malé oblasti Boubína a Stožce, v širším okolí se ji nepodařilo potvrdit Řasnatka tmavá Macrogastra badia (C. Pfeiffer, 1828) • první nález 1913 (Frankenberger) • souvislé rozšíření ve V a J Alpách • izolovanými areálovými ostrovy zasahuje do Bavorska, Rakouska, České republiky a Polska Řasnatka tmavá Macrogastra badia (C. Pfeiffer, 1828) • v Bavorsku má mnohem více lokalit než na české Šumavě • důvodem jsou pravděpodobně nevhodné biotopy – klimaxové a podmáčené smrčiny a rašeliniště, které se v této části Šumavy nacházejí obrázek z práce Hlaváče a Horsáka 2002 (Silva Gabreta 8) Řasnatka tmavá Macrogastra badia (C. Pfeiffer, 1828) obrázek z práce Hlaváče a Horsáka 2002 (Silva Gabreta 8) • mimo Šumavu žije v České republice ještě v Orlických horách a na Kralickém Sněžníku Slimáčnice lesní Eucobresia nivalis (Dumont & Mortillet, 1852) • nález 1921 (Brabenec) • alpsko-karpatská • v ČR navazuje na Karpaty: Moravskoslezské Beskydy, Vysoký Jeseník, Králický Sněžník a Orlické hory • mimo souvislý areál v Polabí • izolovaný nález u jezera Laka je bližší alpskému areálu Slimáček světlý Deroceras rodnae Grossu et Lupu, 1965 • první nález 1968 (Ložek a Mácha) • středoevropský, těžiště rozšíření pravděpodobně posunuto JV směrem • na Moravě v J části Bílých Karpat a přilehlých oblastech, okolí Brna • izolované výskyty na Šumavě, v Novohradských horách a S Čechách Chlupatka bezzubá Petasina edentula (Draparnaud, 1805) • první nález 1969 (Ložek) • souvislý výskyt v Alpách • izolovaný výskyt v Bavorském lese v oblasti Falkensteinu • odtud proniká jedinou lokalitou na Šumavu (Debrník) • nejsevernější výskyt v rámci areálu Vrkoč nordický Vertigo ronnebyensis (Westerlund, 1871) • nálezy z 1996-1998 (Pfleger) • glaciální relikt • Skandinávie • izolované lokality v Polsku a 1 v Německu • šumavské nálezy z VVP Boletice nejjižnějšími lokalitami v rámci celého areálu Plzák nejmenší Arion intermedius Normand, 1852 • nález 1999 (Hlaváč a Horsák) • souvisle atlantické pobřeží a SZ Evropa až do SZ Německa a Dánska • jednotlivé lokality v ČR, Polsku, Švýcarsku, Rakousku a S Itálii Plzák nejmenší Arion intermedius Normand, 1852 obrázek z práce Hlaváče a Horsáka 2000 (Silva Gabreta 5) • kromě Šumavy (údolí Chodské Úhlavy) ještě S a SZ Čechy a Slezsko Skelnička karpatská Vitrea transsylvanica (Clessin, 1877) • první nález 1999 (Dvořák) • karpatská, souvislé rozšíření končí na SV Moravě a ve Slezsku • izolované lokality v Čechách, Horním Bavorsku a Severním Tyrolsku Skelnička karpatská Vitrea transsylvanica (Clessin, 1877) obrázek z práce Dvořáka a Horsáka 2001 (Silva Gabreta 6) • rozšíření v ČR: SV Morava a Slezsko, Javořina v Bílých Karpatech, Macocha, okolí České Třebové, Ještěd a Věnec v Pošumaví • pošumavská lokalita leží blíže německé a rakouské lokalitě než souvislému areálu • není známa lokalita společného výskytu alespoň dvou z těchto tří karpatských druhů • Deroceras rodnae žije v areálu V. turgida, možná i s M. tumida