Transcript Nejvzácnější prvky šumavské malakofauny Libor Dvořák Historie malakologického výzkumu Šumavy 19. století – Klika a Blažka 20.

Nejvzácnější prvky šumavské
malakofauny
Libor Dvořák
Historie malakologického výzkumu Šumavy
19. století – Klika a Blažka
20. století
• 10. léta - Frankenberger
• od 40. let - Ložek
• 1921-1923, 1948 a 1965-1966 Brabenec
• 70. až 90. léta - Pfleger
• od 90. let – Dvořák, Hlaváč a Horsák
• poloha České republiky a tím i Šumavy umožňuje průnik
různých zoogeografických prvků
Vřetenatka nadmutá
Vestia turgida (Rossmässler, 1836)
• první nález 1891 (Klika a Blažka)
• karpatský druh
• v ČR souvislý výskyt na SV Moravě až
po Rychlebské hory
• Šumava a přilehlé části Bavorska
představují nejzápadnější výskyt v
v rámci areálu
• na Šumavě v malé oblasti Boubína a
Stožce, v širším okolí se ji nepodařilo
potvrdit
Řasnatka tmavá
Macrogastra badia (C. Pfeiffer, 1828)
• první nález 1913 (Frankenberger)
• souvislé rozšíření ve V a J Alpách
• izolovanými areálovými ostrovy zasahuje
do Bavorska, Rakouska, České republiky
a Polska
Řasnatka tmavá
Macrogastra badia (C. Pfeiffer, 1828)
• v Bavorsku má mnohem více
lokalit než na české Šumavě
• důvodem jsou pravděpodobně
nevhodné biotopy – klimaxové a
podmáčené smrčiny a rašeliniště,
které se v této části Šumavy
nacházejí
obrázek z práce Hlaváče a Horsáka 2002 (Silva Gabreta 8)
Řasnatka tmavá
Macrogastra badia (C. Pfeiffer, 1828)
obrázek z práce Hlaváče a Horsáka 2002 (Silva Gabreta 8)
• mimo Šumavu žije v České republice ještě v Orlických horách
a na Kralickém Sněžníku
Slimáčnice lesní
Eucobresia nivalis (Dumont & Mortillet, 1852)
• nález 1921 (Brabenec)
• alpsko-karpatská
• v ČR navazuje na Karpaty:
Moravskoslezské Beskydy,
Vysoký Jeseník, Králický
Sněžník a Orlické hory
• mimo souvislý areál v Polabí
• izolovaný nález u jezera
Laka je bližší alpskému
areálu
Slimáček světlý
Deroceras rodnae Grossu et Lupu, 1965
• první nález 1968 (Ložek a Mácha)
• středoevropský, těžiště rozšíření pravděpodobně posunuto JV směrem
• na Moravě v J části Bílých Karpat a přilehlých oblastech, okolí Brna
• izolované výskyty na Šumavě, v Novohradských horách a S Čechách
Chlupatka bezzubá
Petasina edentula (Draparnaud, 1805)
• první nález 1969 (Ložek)
• souvislý výskyt v Alpách
• izolovaný výskyt v
Bavorském lese v oblasti
Falkensteinu
• odtud proniká jedinou
lokalitou na Šumavu
(Debrník)
• nejsevernější výskyt v
rámci areálu
Vrkoč nordický
Vertigo ronnebyensis (Westerlund, 1871)
• nálezy z 1996-1998
(Pfleger)
• glaciální relikt
• Skandinávie
• izolované lokality v
Polsku a 1 v Německu
• šumavské nálezy z VVP Boletice
nejjižnějšími lokalitami v rámci
celého areálu
Plzák nejmenší
Arion intermedius Normand, 1852
• nález 1999 (Hlaváč
a Horsák)
• souvisle atlantické
pobřeží a SZ Evropa
až do SZ Německa
a Dánska
• jednotlivé lokality
v ČR, Polsku,
Švýcarsku, Rakousku
a S Itálii
Plzák nejmenší
Arion intermedius Normand, 1852
obrázek z práce Hlaváče a Horsáka 2000 (Silva Gabreta 5)
• kromě Šumavy (údolí Chodské Úhlavy) ještě S a SZ Čechy a Slezsko
Skelnička karpatská
Vitrea transsylvanica (Clessin, 1877)
• první nález 1999 (Dvořák)
• karpatská, souvislé rozšíření
končí na SV Moravě a ve
Slezsku
• izolované lokality v Čechách,
Horním Bavorsku a Severním
Tyrolsku
Skelnička karpatská
Vitrea transsylvanica (Clessin, 1877)
obrázek z práce Dvořáka a Horsáka 2001 (Silva Gabreta 6)
• rozšíření v ČR: SV Morava a Slezsko, Javořina v Bílých Karpatech,
Macocha, okolí České Třebové, Ještěd a Věnec v Pošumaví
• pošumavská lokalita leží blíže německé a rakouské lokalitě než
souvislému areálu
• není známa lokalita společného výskytu alespoň dvou z těchto tří
karpatských druhů
• Deroceras rodnae žije v areálu V. turgida, možná i s M. tumida